Být šéfem chrání před demencí  
Tvrdá práce v zodpovědných funkcích neznamená jen hromadu vydělaných peněz, ale také výhodu v nižším riziku onemocnění demencí.

 

Dr. Ross Andel, vedoucí výzkumného týmu.

Švédové jsou oblíbeným objektem studie demence. Před nějakou dobou jsme vás na Oslu informovali o výsledcích výzkumu, který sledoval švédské ženy po dobu více než 24 let. Tento výzkum ukázal, že ženy s  nadváhou mají mnohem častěji atrofii mozku, než ženy štíhlé. Švédka Deborah Gustafsonová se s vými spolupracovníky  ze Sahlgrenska University Hospital in Gothenburg, prokázala, že tlusté ženy mají abnormální ztrátu neuronů, a že se to u nich  projevuje častější demencí. Zmíněné poškození mozku se týká temporálních laloků a zdá se, že má souvislost s Alzheimerovou chorobou.

 

Tentokrát se studie zaměřená na výskyt demence zaměřila na více než 10 000 starších dospělých Švédů, kteří jsou vedeni v registru dvojčat. Výzkum ukázal, že lidé s náročnou prací byli vystaveni menšímu riziku vzniku zmíněné choroby. Ukázalo se, že lidé, kteří řídí podřízené pracovníky, zprostředkovávají obchody, nebo jednají se zákazníky, mají ve srovnání s těmi, kteří se podřizují a nechají vláčet okolnostmi, mnohem nižší riziko, že z nich budou dementi. Tyto poznatky nyní zveřejnil odborný časopis  Journal of Gerontology: Psychological Sciences.

Závěr studie je, že složitá duševní práce přináší mentální prospěch. Dr Ross Andel z University of South Florida ve městě Tampa tento stav vysvětluje tím, že tyto osoby svůj mozek více zatěžují a že tato duševní cvičení oddalují vznik demence do pozdějšího věku. Dodává k tomu, že aby se efekt projevil, nemusí člověk být zrovna vědcem v oboru raketové techniky. Ze zde citované studie rovněž vyplynulo, že celý ochranný efekt je produktem namáhání mozku při řešení složitých komplexních vztahů s dalšími lidmi. Zapadá to do rámce dřívějších poznatků o tom, že ti kdož se učí do vysokého věku, mají mnohem nižší riziko vzniku alzheimerovy choroby.

 

Matematické zpracování výsledků ukázalo, že muži i ženy ve velmi exponovaných místech mají ve srovnání s těmi, kteří jsou jen pracovníky vykonávajícími pokyny, mají o 22% nižší riziko, že onemocní alzheimerem.

Vyšvihnout se a stát se bossem, znamená prodloužit si stáří bez demence.

Také je u nich méně pravděpodobné, že se u nich vyvine jakákoli jiná forma demence.
Poznatky zapadají do celkového rámce dalších zjištění o tom, že celoživotní vzdělávání, stejně jako provozování koníčků jakými jsou četba knih, řešení hlavolamů,... vedou k nižšímu výskytu alzheimera.

I když to zatím není prokázáno proč tomu tak je, zdá se, že trénovaný mozek má větší „výkonovou“ rezervu což mu umožňuje nějakou dobu kompenzovat ztráty vznikající postupným odumíráním mozkové tkáně v důsledku stáří, nebo nemoci.
V pokusu o kterém referujeme výzkumníci sledovali více než deset tisíc mužů a žen, kteří jsou vedeni ve švédském registru dvojčat. Z tohoto celkového počtu dvojčat jich 225 onemocnělo demencí. Většina z nich (146) byla  dementních v důsledku alzheimerovy choroby. U 55 párů bylo jedno dvojče postiženo a druhé nikoli. Postižení se většinou vyhnulo lidem, kteří se v životě pohybovali ve složitých podmínkách mezilidských vztahů a pracovali ve vedoucích funkcích jako manažéři, obchodníci a pod. Na dvojčatech se jasně ukázalo, že práce spojená s potřebou vyrovnávat se s velkým množstvím údajů, řešením problémů, tříděním a analýzou informací, má ve svém důsledku ochranný efekt před demencí.
Zmíněný ochranný efekt se projevoval v závislosti na dřívějším vystavení psychickému tlaku, ale jak se na dvojčatech ukázalo, nesouvisel se stupněm vzdělání.


Pramen: J Gerontol B Psychol Sci Soc Sci 2005 60: P251-P258


Komentář osla: To, že šéfové nejsou v důchodu dementní  je logické, často si to totiž vybírají předem!

Datum: 29.09.2005 01:58
Tisk článku


Diskuze:

Být šéfem chrání před demencí

j,2005-10-20 15:39:45

m

Odpovědět

Nejvetsi sanci nebyt dementni

mik,2005-10-07 00:22:10

tudiz maji tudiz nejvetsi diktatori jako Hitler, Stalin, Hussain. A pak, ze existuje spravedlnost. :-/

Odpovědět

dvojcata

ondrej,2005-09-30 12:00:35

jedno- ci dvouvajecna to byla? Anebo mix z obou? Sledovalo se pak % demence v zavislosti na tomto? Jake je vlastne % zastoupení demence v "normalni jerdnovajecne" populaci?

Odpovědět


dvojcata

Rosta,2005-09-30 18:24:53

Dvojcata byla jedovajecne a dvouvajecne. Analyzovali jsme udaje s jednovajecnymi a dvouvajecnymi dvojcaty dohromady a zvlast. Vysledky byly stejne: to dvojce, ktere melo praci slozitejsi v ramci vztahu k ostatnim lidem, melo vice nez 50% nizsi riziko demence.
Rosta

Odpovědět

Ja nevim jak komu....

Grovik,2005-09-29 20:06:13

... ale me to prijde celkem logicke. Clovek co vic pouziva mozek ho ma lepe trenovany... prsote i mozek se nesmi flakat.

Odpovědět


vysledky

Rosta,2005-09-30 23:05:15

Ne vsechny "druhy" slozitosti prace mely stejny ucinek na riziko demence. Slozitost s udaji (napriklad PC analyst by mel vysoke skore) snizila riziko demence jen v nekterych specifickych analyzach a slozitost s vecmi (napriklad architekt by mel vysoke score) nemela zadny vliv na demenci. Na druhe strane slozitost s lidmi (napriklad odborny poradce by mel vysoke skore, stejne jako sef, ktery pracuje primo s podrizenymi) konsistentne snizila riziko demence v techto analyzach.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz