Badatel čichající k žábám získal cenu Ig Nobel  
Kromě cen Alfreda Nobela si každoročně připomínáme také vědce, kteří získají ocenění jeho "bratra Ignáce". Letošní Ig Noble cena byla udělena za zjištění, že stresovaná žába voní jako kešu oříšky. Oceněny byly i další experimenty, například ten, který trvá již 76 let...

 

Žába která voní jako kešu oříšky (foto: Michael Tyler).

Vůně žab

Letošní  laureáti ceny, která nejdříve vzbudí úsměv a teprve poté přinutí k úvaze, byli právě zveřejněni na slavnostním gala večeru, který se  tradičně koná na Harvardské universitě.
Letošním vítězem bro oblast biologie byl jmenován tým vedený mimořádným profesorem Mike Tylerem z University of Adelaide. Cenu získal kolektiv za práci na poli vůně žab. Podle Tylera, žába která je vzrušená, voní.


„Většina z žab je cítit po arašídech, nebo oříškách kešu“, říká Tyler, „je to velmi příjemné“. Badatel tvrdí, že: „Jedna z žab je cítit jako koření z Bombaje, jiná zase připomíná koření pěstované na severu Indie.“
Tyler a jeho tým zjistil, že 20 žab voní po čerstvě posekané trávě a také že některé žáby odporně páchnou.

Výzkumný tým si není jist jaký všechny jimi odhalené pachy mají význam, ale zdá se, že  některé  z chemikálií mající na svědomí tyto pachy usmrcují komáry. Uvedený výzkum také odhalil, že některé z těchto pachů odrazují holuby od toho, aby vysedávali na okenních římsách a že jsou již používány jako odpuzovače ptáků v Londýně a v  New Yorku.

 

Pozorování odkapávání tuhé nátěrové hmoty


Profesor John Mainstone a Thomas Parnell dřívější profesor na University of Queensland v Brisbane, získali cenu za fyziku.

Kapající asfalt - pokus trvá od roku 1927 (foto: University of Queensland).

Prof. Mainstone dosud pokračuje v pokusu, který zahájil  Parnell v roce 1927. Jedná se nejdéle trvající experiment, který kdy v laboratoři probíhal. Práce spočívá v pozorování zvláště pomalého odkapávání asfaltu z nálevky.
Experiment vznikl proto, aby ukázal že látka asfalt, který pod úderem kladiva se rozpadá stejně jako pevná látka, může také téci.

Za stávající dobu experimentu odkáplo již osm kapek. Vědci odpozorovali, že doba mezi jednotlivými odkápnutími se pohybuje přibližně  okolo deseti let, prohlašuje Mainstone, který jako kustod muzea převzal pokus po profesoru Parnellovi, který již zemřel. „Dosud se ale nikomu nepodařilo spatřit právě ten okamžik, kdy se odkapávající látka oddělila od svého zbytku, ulpívajícího na nálevce“, tvrdí Mainstone. „V roce 2000 jsme si mysleli, že se nám to již podařilo zachytit na video, bohužel nový prvek (kamera), nově vnesený do původního pokusu, v  rozhodující dobu selhal.“ 

 

Zvětšit obrázek
Rozbíjení asfaltu kladivem.

Na adresu těch, kdož znevažují Mainstonovu práci, a připodobňují ji ke sledování růstu trávy, má autor pádný argument – jeho práci citují v celé řadě knih. Mainstonovi se jako jedinému na světě podařilo určit, že viskozita asfaltu je ve srovnání s viskozitou vody přibližně sto miliardkrát větší.

V současné době již instaloval web-kameru u pokusu znovu. Je v provozu a tak i vy se můžete stát svědky slavnostního odkápnutí asfaltu. Jen musíte mít trpělivost, ale nedoporučuje se zadržovat dech. Kapka ukápne někdy v roce 2011.

 


Medicína
Cena za medicínu putuje vynálezci do USA. Je udělena za umělý protetický prvek -  náhradu varlat pro kastrované psy.  Varlata připomínající protetikum  je vyráběno ve třech velikostech a ve třech stupních tuhosti.

 

Chemie
Cenu za chemii získali také Američané. Jsou dva a  vědecky zkoumali zda člověk plave rychleji ve vodě, nebo v syrupu.

Výživa
Do Japonska míří letošní cena udělená za oblast výživy. Porotu pro udělení této ceny přesvědčila preciznost Japonce, který fotograficky zdokumentoval veškeré jídlo, které snědl za dobu přesahující dobu 34 let.

Hydrodynamika
Tuto cenu získali naši  němečtí sousedé. Cena byla udělena za vypočítání tlaku, který vzniká v útrobách tučňáků v okamžiku jejich kálení.



Okamžik odkápnutí asfaltu je zabírán web-kamerou. Máte-li nainstalován Windows Media Player, můžete se stát účastníkem pokusu.


                      „Ukápnutí - živě“                                      „Mechanicky destrukční pokus“ 

Datum: 08.10.2005 14:41
Tisk článku


Diskuze:

Je rok 2001.

Pablo Kablo,2011-07-20 19:22:15

Uz to odkvaplo? :)

Odpovědět

Hydrodinamika - teorie

Quick,2005-11-09 23:37:55

Nechtějte vědět hodnotu tlaku v mých útrobách v okamžiku kálení. To se taky dá spočítat? To by mě zajímalo, jak na to šli. To aby napřed určili klasifikaci viskozity jednotlivých typů výkalů a do výpočtu zanesli objem vykálený za časovou jednotku. A také vliv mrazu na sevření půlek (a to už nemluvím o vlivu strachu, když se objeví lední medvěd...). To by znamenalo ovlivnění hydrodynamického odporu, tedy pokud se dá považovat při takové viskozitě výkalů za hydrodynamický. Krajní situace, kdy tučňák týden nic neulovil a nebo trpí zácpou samozřejmě ve výpočtu musíme zanedbat, jelikož výpočet není pro tyto hodnoty definován (nedochází ke kálení). Avšak šedivá je teorie, zelený strom života.

Odpovědět


pozor

sona,2006-01-23 16:09:53

tučňáci nemají půlky, to jste nikdy neviděl oškubané kuře? a lední medvědi na jihu nežijou... a v ZOO taky nemívají společné výběhy s tučňáky...

Odpovědět

webkamera

tom,2005-10-10 14:39:32

zkusil jsem se podivat na ten tekouci asfalt, ale v muzeu meli asi prave zhasnuto. zda se mi, ze s timto pristupem ma pan Mainstone sanci to prosvihnout znovu, i pokud bude kamera v roce 2011 fungovat :-)

Odpovědět

Hydrodynamika

dinosaurus,2005-10-09 10:22:29

Tak tahle kategorie nemá chybu ;o) LOL

Odpovědět

Japonci

KillerZero,2005-10-08 20:14:43

Tak přece jen je pravda že ty Japonci sou fotografováním posedlí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace