Ptačí chřipka  
Sdělovacími prostředky se přehnala ptačí chřipka. Člověk neví, co má dělat. Shánět Tamiflu a nechat se očkovat? Tak velí současná evropská móda.

 

H5N1 vysoce patogenní kmen ptačí chřipky. Poprvé byl tento druh chřipky zjištěn u lidí v Hong Kongu v roce1997. Označení H5N1 značí, že na svém povrchu má antigeny hemaglutininu typu 5 a neuraminidázy typu 1. Letos ptačí chřipka zatím postihla nejhůře  Vietnam, kde usmrtila 43 lidí a kde muselo být vybito 45 milionů kusů drůbeže.

Kdyby nešlo o celkem vážnou věc, bylo by legrační sledovat, jak sdělovací prostředky informují o postupu chřipkového viru A typu H5N1. Virus, který poprvé nadělal virologům vrásky už v roce 1997, když na něj v Hongkongu zemřelo šest lidí z 18 nakažených, se pro nás stal „aktuálním tématem“ ve chvíli, kdy se objevil v Rumunsku a Turecku. I když – čest výjimkám – některé sdělovací prostředky zareagovaly, už když se vyskytl těsně za Uralem.

Kocourkovské dimenze dodává této reakci fakt, že v Hongkongu je pro nás virus stejně nebezpečný jako v dunajské deltě. Pro dokreslení, když v roce 2003 svět šílel ze SARS (který vypukl rovněž v Hongkongu a přilehlých oblastech Číny), odskákalo si to silně i Toronto. SARS si přivezli jako pochybný suvenýr z vánočních prázdnin strávených v rodné zemi příslušníci torontské čínské menšiny.

Zvětšit obrázek
Přípravek TAMIFLU. Pravděpodobný mechanismus účinku účinné látky oseltamviru spočívá v inhibici virového enzymu neuraminidáza. Pravděpodobně dochází také k narušení povrchu viru, což přispívá k jeho shlukování. Nahloučených virových partikulí se pak organismus snadněji zbavuje.

Je zajímavé, že případ  úmrtí nizozemského veterináře z roku 2003 na ptačí chřipkový virus H7N7 žádnou podobnou odezvu nevyvolal. Zřejmě jsme měli pocit, že z „pokrokového a demokratického“ Nizozemí žádná darda přijít nemůže, kdežto v případě pofidérního  Rumunska je třeba být ve střehu. Ostatně Evropská unie svolala na příští týden ministry zahraničí, aby se poradili, co s virem H5N1. Copak asi páni ministři vymyslí? Nevyhlížel bych jejich jednání s velkým optimismem. Když v pátek 14. 10. vyšel on-line v Nature článek o částečné odolnosti viru H5N1 k „zázračnému léku“ Tamiflu, reagovalo české ministerstvo zdravotnictví ústy své mluvčí Jany Kocové takto: „Informace o tom, že by toto antivirotikum neúčinkovalo, je pro nás absolutně neznámá a dle našich informací je to adekvátní forma léčby.“ Dodala, že je předčasné spekulovat o tom, zda se Česko bude tímto lékem dál vybavovat.

 

Je zajímavé, jak úzkostlivě pečují naši novináři o naši duševní rovnováhu. Jak kdyby už měli pocit, že nás vyděsili dost, doplnili zprávu o rezistentním viru komentářem vedoucího týmu Jošihiry Kawaoky, podle kterého se není čeho bát, protože šlo jen o ojedinělý případ. Prošel jsem studii v Nature i redakční komentář, který Kawaoku cituje. Nikde jsem nic takového nenašel. A jsem přesvědčen, že by to Kawaoka neřekl ani po třetím litru saké.

 

Dovolím si citovat přímo z webu Nature:
"We don"t know how frequently this kind of mutation can appear," says Yoshihiro Kawaoka, a virologist at the University of Tokyo in Japan and the University of Wisconsin, and lead author on the paper. "We are relying too heavily on Tamiflu; we need more drugs," he adds.
Ideally, he says, countries would continue to stockpile Tamiful. But there would also be a range of other drugs on hand to fight the flu virus, as a second line of defence.

 

 

Zvětšit obrázek
Yoshi Kawaoka, profesor virologie na University of Wisconsin-Madison by šel zřejmě „do kolen“, kdyby zjistil s jakým že to jeho výrokem česká media operují ...

A teď ještě jednou, v neumělém překladu: „Nevíme, jak často se tento typu mutace vyskytuje,“ řekl Jošihiró Kawaoka, virolog z tokijské university v Japonsku  a z University of Wisconsin, vedoucí autor publikace. „Až příliš se spoléháme na Tamiflu. Potřebujeme více (různých) léků,“ dodal.
Řekl, že ideální by bylo, aby jednotlivé země pokračovaly s tvořením  zásob Tamiflu. Ale měly by mít k dispozici i sortiment jiných léků proti chřipkovému viru jako další obrannou linii.
Tolik tedy citát.

 

A ještě jeden pozoruhodný fakt. Až na čestné výjimky se nehovoří o studiích z Nature a Science, které dokazují, že chřipkovou pandemii stojí za to zkoušet zadusit v ohnisku jejího vzniku. Jen je třeba místo vzniku potenciálně nebezpečného pandemického viru včas uzavřít do přísné karantény a deset dní ládovat všechny – nemocné i klinicky zdravé – protivirovými preparáty. Pak se chřipka „zadusí“ a nerozšíří se.

Chtělo by to maličkost.
1) aby země, kde nebezpečný virus chřipky vznikne, nezatloukaly (Čína zatloukala SARS velice zdařile a velice urputně)
2) aby dokázaly provést účinnou karanténu (to by třeba Číně a její armádě zase nemělo dělat takové problémy)
3) aby bylo k dispozici asi 3 miliony dávek Tamiflu nebo jiného účinného léku k okamžitému dodání

 

Zvětšit obrázek
Problém je vtom, že virus H5N1 je zřejmě k oseltamviru rezistentní, a tak jen osel by do přípravku TAMIFLU mohl vkládat přehnané naděje.

Světové společenství má plně ve svých rukou bod 3). A co dělá? Světová zdravotnická organizace už začala shromažďovat potřebnou zásobu (Tamiflu). Nedávno hlásila že má už 100 tisíc dávek a dalších pár set tisíc má slíbeno. Jednotlivé země by ani v případě aktuální „ptákochřipkové“ krize ze svých skrovných zásob do postižené oblasti nic nedaly. Ono by jim to mohlo záhy chybět. 

Je třeba k tomu ještě něco dodávat? Snad jen to, co napsal před časem tuším Science v jednom redakčním článku. Až skončí průšvih se světovou pandemií smrtící chřipky, budou před soudní tribunály postaveni ti, kdo přípravu na pandemii hrubě zanedbali, i když byli za její prevenci zodpovědní. A možná stojí za to dodat i to, co se objevilo v závěru jednoho článku v Nature, který byl pojat jako fiktivní deník Američanky ze dnů, kdy USA bojovaly s ptačí chřipkou na základě „Národního pandemického plánu“. Tam se říká zhruba toto: „Počty obětí na životech šly do milionů, hmotné škody do miliard. Stálo nás to mnohem víc, než kolik by stačilo na odvrácení téhle katastrofy, kdybychom s tím začali včas.“

 

Prameny: Nature, Science, WHO, MZd ČR

Datum: 16.10.2005 03:46
Tisk článku


Diskuze:

http://www.ptaci-chripka.cz

pepa,2005-11-05 10:18:10

Zajímavé: http://www.ptaci-chripka.cz

Odpovědět

H5N1

Mirek,2005-10-20 21:44:15

Může mi nějaký odborník vysvětlit co znamená označení H5N1 ?
Mimochodem, všimli jste si, že o ptačí chřipce se výrazně víc začne psát vždy na začátku "chřipkové očkovací sezóny" ?

Odpovědět


Název je vysvětlen v popisku pod obrázkem viru

Pavel Brož,2005-10-21 13:22:09

viz věta "Označení H5N1 značí, že na svém povrchu má antigeny hemaglutininu typu 5 a neuraminidázy typu 1". Jinak mám takový dojem, že před rokem se touto dobou daleko více psalo o SARS než o ptačí chřipce, té byla oproti SARS věnována v médiích podstatně menší pozornost. Že se píše o ptačí chřipce více v tomto období bude mít taky jednoduché příčiny - cyklus chřipky začíná každý rok právě touto dobou začátkem tahu divokých ptáků (kachen apod.) z Asie do Evropy a jiných zemí. Zejména Čína a jihovýchodní Asie je přitom považována za jakousi gigantickou kulturně podmíněnou laboratoř, v níž díky těsnému soužití lidí, domácího zvířectva a divokých ptáků existují ideální podmínky pro mutace chřipkových virů, jejichž nové kmeny se každý rok touto dobou vydávají na svou cestu kolem světa. Lépe než já Vám to ale vysvětlí zde přítomní odborníci.

Odpovědět

Taky bych řekl.

Petr,2005-10-19 09:14:29

Politici se sejdou u stolu, věčně prohrabují stohy papírů a rozhodují o lidech a teď o prevenci před ptačí chřipkou. O tom by měli rozhodovat odborníci a ne ministři zahraničí EU, kteří vymyslí rozhodnutí na které by přišel kdekdo("očkujte se").
Já bych to nechal na WHO, pokud jsou tam odborníci. (tím nechci nikoho urážet).

Odpovědět

A není to jen humbuk?

vasek,2005-10-18 13:17:51

Ve zprávách jsem slyšel, nevím, jestli je to pravda, že na ptačí chřipku zemřelo od roku 1997 ve světě cca 60 lidí. Když vidím nahonem svolávané schůzky politiků, vyprodaná antivirotika v lékárnách a jejich další objednávky, zdá se mi, jestli náhodou nejde jen o humbuk, vyvolaný politiky a sdělovacími prostředky za účelem, aby se "něco dělo".

Odpovědět


Panika

Mahe,2005-10-18 14:13:59

V casopise Vesmir pred par rokmi (1998 - 2002) bol clanok o tom, ze DENNE zomrie v CR na nasledky fajcenia 60 ludi. (akoby kazdy tyzden spadlo jedno plne JUMBOJET)

Osobne mam dojem, ze by slo v kauze vtacej chripky niektore media zalovat za sirenie poplasnej správy...

Odpovědět

Mimochodem, kolik je třeba dávek Tamiflu

Pavel Brož,2005-10-18 10:20:31

na jednoho pacienta při léčbě již vzniklého onemocnění? Nemohu si pomoct, ale jestli Světová zdravotnická organizace bude disponovat řádově pouze statisíci dávkami, zdá se mi to poněkud málo. Nebo je slovem dávka myšleno množství léku spotřebovaného jedním pacientem?

Odpovědět


Podle toho, co vím

Pavel,2005-10-18 10:27:52

se Tamiflu bere preventivně, 1 tableta denně, jedno balení obsahuje 10 tablet (a stojí asi 1000 Kč). Po propuknutí chřipky už nepomůže. Ale to jsou informace z druhé ruky, takže to nemusí být přesné.

Odpovědět

Jiná zajímavost

Pavel,2005-10-17 08:12:49

Hlavní hygienik ČR doporučil očkování proti běžné chřipce, aby se zabránilo současné nákaze běžnou a ptačí chřipkou a tím možnosti zmutování viru H5N1. Pokud vím, pro nákazu virem H5N1 je nutný dlohodobý těsný styk s nakaženou drůbeží. Takže nějak nechápu, jak toto očkování pomůže třeba v mém případě, když já znám drůbež jen z mrazáků v obchodech. A myslím, že podobně je na tom většina populace v ČR. Že by byl pan hygienik finančně zainteresovaný na prodeji vakcíny?

Odpovědět


to mu křivdíme

jarda petr,2005-10-17 09:16:08

Tohle doporučení nevymyslel hlavní hygienik. Prosazuje se z více míst. Navzdory všem ubezpečením, že virus H5N1 "neskáče" (zatím) z člověka na člověka, jsou už v jihovýchodní Asii popsány případy, kdy se nákaza virem H5N1 dá vysvětlit nejspíše právě "přeskokem" člověk-člověk. Takže když potkáte někde někoho, kdo má k ptactvu blíže než vy, a on na vás ten "svůj" H5N1 prskne, budete nás svým uvědomělým očkováním všechny chránit před vznikem rekombinovaného viru. Pokud vím, tak zatím nikdo neřešil problematiku početné skupiny rizikových osob, které chodí spát se slepicemi. Jak jsem zaznamenal ve svém okolí, silně ohroženy "slepičí chřipkou" se cítí především některé ženy. Ale to raději nechávám bez dalšího komentáře.

Odpovědět


Šlo by i tohle?

Libor,2005-10-17 10:24:21

Myslím si, že virus ptačí chřipky potřebuje ke svému rychlému rozmnožení teplotu těla ptáků - ta je vyšší než teplota těla člověka. (U kachny je to myslím 40-42°C.)
Pokud je teplota nižší - tj 36,5-37°C nemusel by se množit tak rychle. Pokud by ale teplota stoupla ke 39°C - jako při běžné chřipce mohlo by dojít k prudkému rozmnožení v těle nového majitele - člověka. Tím si vysvětluju doporučení k prevenci před chřipkou formou očkování - neriskovat, že běžnou formou chřipky bude zvýšená teplota a odstartuje je se vlastně jiná nemoc.

Odpovědět

zajímavé

hombre,2005-10-16 12:44:07

Oseltamivir 8-)

Odpovědět


přistiženi

jarda petr,2005-10-17 09:26:28

Ano pro nový protivirový preparát Oseltamivir jsme firmě Roche propůjčili svou ochrannou známku. Ta však zcela podle z komerčního názvu "osla" vypustila a prodává jej jako "tamiflu". Naši právníci již firmu žalovali a žádají, aby byl preparát přejmenován na "Oselflu". Uvidíme, jak to dopadne. Kritičnost, s jakou nyní o Tamiflu informujeme, nemá s touto skutečností nic společného.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz