O tom, že maličké Pluto, které má mezi devíti známými planetami poněkud výstřední postavení, obíhá jeden měsíc, vědí astronomové od roku 1978, kdy byl objeven Charón. Ve srovnání se samotnou planetou, která má průměr 2270 km, je Charón o průměru 1170 km neobvykle velkým měsícem. Vzdálenost obou těles je 19 400 km. Díky synchronní rotaci si Pluto i Charón ukazují navzájem stále stejnou tvář. Z jedné polokoule je proto Charón pozorovatelný stále na stejném místě na obloze, zatímco na druhé polokouli není vidět vůbec.
Nové měsíce
Nová pozorování provedená Hubbleovým kosmických dalekohledem (HST) vedla ke zvýšení počtu měsíců obíhajících Pluto hned na tři. Nové měsíce nesoucí prozatímní označení S/2005 P1 a S/2005 P2, jsou ve srovnání s planetou i Charónem drobnými tělesy. Jejich hvězdná velikost je 23,1 a 23,4 magnitudy, což za předpokladu odrazivosti slunečního světla srovnatelné s obyčejnými meteority znamená průměr 150 respektive 100 km. Obíhají ve vzdálenostech 64 500 a 49 500 km. Jejich oběžná rovina se zdá být totožná s oběžnou rovinou Charóna. Zatímco vzdálenější měsíček potřebuje k dokončení jednoho oběhu kolem Pluta 38 dnů, bližšímu z nich k tomu stačí 25,5 dne.
Oba kandidáti na nové měsíce byli poprvé spatřeni na snímcích pořízených přístrojem Advanced Camera for Surveys na HST 15. května letošního roku. Ačkoliv jsou 5000krát slabší než Pluto, na snímcích jsou zcela zřetelné. O tři dny později se HST na Pluto zaměřil znovu. Dva nové objekty zde byly i nadále. Jejich poloha nasvědčovala tomu, že okolo planety skutečně obíhají. Dodatečně byly oba měsíce nalezeny i na snímcích Pluta získaných HST 14. června 2002. Poloha obou satelitů na těchto snímcích souhlasí s drahami odvozenými z květnových pozorování.
Původ nejasný
Podle předběžných výsledků se zdá, že dráhy obou těles jsou kruhové a leží ve stejné rovině jako dráha Charóna. "To naznačuje, že pravděpodobně vznikly ve stejné době jako Charón," říká Hal Weaver (JHU/APL), která je členem týmu objevitelů. Jedna z nejvíce akceptovaných teorií přičítá vznik Charóna srážce Pluta s dalším velkým objektem. Hal Weaver proto spekuluje o tom, že tato kolize mohla dát vzniknout i měsícům P1 a P2. Nejen Charón ale i oba nové měsíce by se pak vytvořily z trosek po takové srážce. Robin Canupová (SwRI), která se modelováním vzniku Pluta zabývá, souhlasí. "Mám tušení, že tyto objekty jsou spojeny s kolizí vedoucí ke vzniku Pluta." Obě tělesa mohla vzniknout relativně blízko Pluta a postupně se od něj vzdalovat. Někteří vědci se ale obávají, že v takovém případě by je mohl svým slapovým působením zničit právě Charón.
Druhou možností zůstává pozdější zachycení obou těles v gravitačním poli planety. V takovém případě by ale s největší pravděpodobností obíhali po výstředných drahách. "Nejdůležitější je nyní zjistit, jestli skutečně obíhají po kruhových drahách," říká Mike Brown (Caltech), který není v objevu zapojen.
Budoucí vývoj
Mezi Plutem a Zemí se nyní nachází Slunce, takže planetu není možno pozorovat. Astronomové proto musí počkat do února příštího roku, kdy se Pluto vynoří ze sluneční záře. Na nové měsíce se zaměří opět HST ale také další pozemské dalekohledy. Hlavním úkolem bude potvrdit dráhy měsíců a změřit množství světla, které odrážejí. Objevu nějakého dalšího měsíce se ale už neočekává. Andrew Steffl (SwRI) říká: "je nepravděpodobné, že se v systému Pluta nachází ještě nějaký další měsíc mající více než 15 km v průměru." Menší tělesa jsou pod rozlišovací schopností dokonce i HST.
Případné další objekty v blízkosti Pluta tak může zřejmě objevit až sonda New Horizons, která by se shodou okolností měla v lednu příštího roku k deváté planetě vydat. K planetě ale nejdříve dorazí až v roce 2015.
Samotné měsíce P1 a P2 nyní tedy čekají na potvrzení své existence. Až se tak stane, přidělí jim Mezinárodní astronomická unie definitivní pojmenování.
Diskuze:
