Lišejníky na oběžné dráze  
Dva druhy lišejníků rozšiřují seznam astronautů a zároveň se přidávají k organismům, které dokážou přežít v kosmickém prostoru.

 

Zvětšit obrázek
Foton M2 připravený ke startu na Sojuzu-U na bajkonurské rampě.

Lišejník je vlastně houba, do které vlezla zelená řasa. Je z toho oboustranně výhodný vztah – houba poskytuje řase prostor a vodu, řasa ji za to živí. Následky jsou patrné na první pohled. Lišejníkové houby už jako houby příliš nevypadají, zato ovšem mohou růst i na hodně divokých místech, jako jsou špičky velehor, vymražené balvany polárních pustin nebo například kmeny stromů. Díky experimentu L. Sancha z Complutense University of Madrid o nich víme, že dokážou přežít i v mrtvém tichu kosmického prostoru.


 

Zvětšit obrázek
Takhle nějak vypadal Foton M2 na oběžné dráze. Návratový modul je višňové barvy. V něčem hodně podobném přistál před lišejníky i Gagarin.

Na palubě kosmické lodi Foton M2, kterou vynesla 31. května 2005 raketa Sojuz-U z kazachstánského Bajkonuru byl spolu s dalšími 38 experimenty i kontejner se živými vzorky dvou druhů lišejníků, Rhizocarpon geographicum a Xanthoria elegans. Lišejníky jsou zároveň s mechorosty proslulé úsměvnými a zároveň nepoužitelnými a prakticky nezapamatovatelnými českými jmény, v tomto případě je řeč o mapovníku a terčníku.

Kontejner s lišejníky se po dosažení oběžné dráhy automaticky otevřel a vystavil lišejníkové pasažéry mrazivé náruči mezihvězdného prostoru. Lišejníky téměř celých 15 dnů kroužily po oběžné dráze a po celou dobu si vychutnávaly zážitek z kosmického vakua a z extrémních teplot. Po celou tuto dobu lišejníky rovněž dostávaly plnou dávku slunečního UV záření, před kterým nás jinak do jisté míry chrání pozemská atmosféra.

 

Zvětšit obrázek
Velitel lodě Rhizocarpon geographicum ...

Na konci experimentu se kontejner opět neprodyšně uzavřel a lišejníky bezpečně přistály zpátky na Zemi. Přes pesimistická očekávání se kupodivu ukázalo, že lišejníky pobyt na oběžné dráze přečkaly ve zdraví. Vypadaly úplně stejně jako před startem.

Na oběžné dráze přešly do dormantního stavu, ve kterém vypnuly metabolismus, zastavily veškeré životní projevy a jen tiše čekaly, zda ještě dostanou příležitost. Po návratu na Zemi zajásaly, rozběhly fotosyntézu a vrátily se k všednímu lišejníkovému životu. Jejich DNA a buňky podle všeho nebyly slunečním zářením nijak závažně poškozeny. O lišejnících se ví, že vydrží poměrně velké dávky UV záření i při pozemských experimentech a to nejspíš zejména díky korové vrstvě stélky jejich těl, kterou vytváří pouze houba a která bývá mineralizovaná a tím pádem i hodně odolná.

Lišejníky v roli astronautů opět přiživily fantazie o panspermii. Představy o tom, že život nevznikl na Zemi, ale přiletěl z vesmíru, jsou staré prakticky jako lidstvo samo a zároveň úplně k ničemu. Pokud nás zajímá, jak život vzniknul, tak si tím, že vznik života odsuneme ze Země pryč, ani trochu nepomůžeme a ještě si přiděláme práci tím, že musíme vymýšlet, jak vznikl ne na Zemi, kterou aspoň trošku známe, ale někde jinde, kde to neznáme vůbec. Navíc, obraz praotce lišejníka cestujícího na bludných kometách je možná mediálně lákavý, ale jak již bylo řečeno, lišejníky jsou vlastně houby s ochočenými řasami a to poměrně dost fylogeneticky odvozené houby s dost odvozenými řasami. Představa lišejníku na počátku všeho živého by tím pádem vyžadovala poměrně intenzivní doping.

 

Zvětšit obrázek
... a druhý pilot Xanthoria elegans.

Na druhou stranu, lišejníky by podle všeho mohly minimálně přežít třeba na takovém Marsu, i když je otázka jak úspěšně a jak dlouho.

Každopádně je s nimi možné počítat pro více či méně šílené programy terraformingu cizích planet.

Když si s nimi třeba ještě pohrají genetičtí inženýři, tak se klidně může stát, že upgradeované lišejníky budou doprovázet první kolonizátory blízkého vesmíru. Je jich nějakých 15 000 druhů, takže rozhodně je z čeho vybírat.

Pramen: New Scientist

Datum: 12.12.2005 20:40
Tisk článku


Diskuze:

UV záření

Jana Kocourková,2007-05-15 19:29:13

K tomu přežití lišejníků ve vesmíru chci říct, se má za to, že lišejníky vznikly v době, kdy vystupoval život z vody na souš. Je docela tedy logické, že vydrží velké dávky UV-záření. V té době byla atmosféra velmi tenká, propustná pro UV záření. Zelené rostliny byly tehdy právě pouze na úrovni řas, které ještě neprodukovaly dostatek oxidu uhličitého, který v atmosféře blokuje prostupnost UV paprsků.

Odpovědět

do znamená že je ve vesníru život

don,2007-02-12 17:24:37

llllllllllllllllllllllllllllll

Odpovědět

Lišejník je houba a řasa?

Pavel,2005-12-14 07:34:35

Pokud vím, tak lišejník je houba a v podstatě cokoliv fotosyntetizujícího, tedy řasa, sinice, nějaké červené potvory s rhodopsinem (nevím, jak se jim říká), atd. Je to vidět i na jejich barvách, některé jsou zelené, jiné spíše trochu tyrkysové a jiné zase červené.

Odpovědět


asi takhle ...

SM,2005-12-15 11:38:34

Přes 80% druhů lišejníků žije se zelenou řasou rodu Trebouxia. Zbytek představují jiný zelený řasy a sinice, především rod Nostoc. Někdy to je navíc docela sporný. Jako chápu, že to není úplně přesný, ale obávám se, že bez jistých generalizací se nelze srozumitelně vyjadřovat. Výrok, že lišejník je houba se zelenou řasou, považuji ve světle těchto fakt za dostatečně relevantní.
Potvory s rhodopsinem se mimochodem zatím nepotvrdily, ono je totiž dost těžký zjistit, co je fykobiont a co není. Na lišejnících a v nich roste lecjakej humus.
A barva lišejníků s tím mimochodem taky prakticky nesouvisí - i červený lišejníky v sobě můžou mít zelenou řasu. Barvu dělaj převážně řasový karotenoidy a ne chlorofyly a i lišejníková houba může a zhusta dělá barviva. Takže, je mi líto :)

Odpovědět

:)

SM,2005-12-12 23:56:36

jako joo, ale mám pocit, že s tím nejsem v rozporu "... lišejníky jsou vlastně houby s ochočenými řasami ..." a že o "symbióze" se nezmiňuju.
mimochodem bacha na slovo symbióza ... lidi to často používají ve smyslu vzájemně prospěšné soužití, čili mutualismus, přitom symbióza je pouhopouhé soužití, teda včetně tasemnic v břiše.
v dormantním stavu v kosmu přežije nejspíš leccos a docela dlouho, stačí to jenom zkusit :)

Odpovědět


jooo a neeee

ditom,2005-12-13 08:22:55

Mě jenom bouchla přes oči ta druhá věta - "Je z toho oboustranně výhodný vztah....." - což zdaleka neplatí u všech lišejníků :-). Nicméně je to zde podružný detail, nepsal jsem to jako kritiku, ale jako mírné doplnění.

Odpovědět


stejně si dovolím nesouhlasit ...

SM,2005-12-15 11:46:24

Když už nic jinýho, tak houba poskytuje 1. relativně bezpečný životní prostor a 2. s tím související dostupnost vody. Netvrdím, že to je nějak vyrovnaný vztah, ale na druhou stranu, kterej je...

Odpovědět

Ad symbióza

ditom,2005-12-12 23:17:24

Představa, že mezi řasou a houbou panuje kdovíjak idylická symbióza, je dle mých skromných znalostí překonaná. Protože houba si řasu (přesněji fykobionta) spíše zotročila, místo symbiózy se používá nečernobílý termín lichenismus.

Ovšem přežití lišejníků v kosmu více než 2 týdny je zajímavý. Nyní by to asi chtělo nějaký pokus o delší pobyt.....

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace