Lidé osídlili severní Evropu dříve než se soudilo  
Kamenné nástroje nalezené ve východní Anglii svědčí o tom, že lidé tam žili již před 700 000 lety. Lidé se do severních oblastí Evropy dostali o 200 000 let dříve než jsme se domnívali.

 

Zvětšit obrázek
Lidé, kteří zhotovili pazourkové nástroje žili v Anglii po boku slonů, tygrů, hrochů... (kresba: Natural History Museum)

Chris Stringer z Muzea historie přírody v Londýně se domnívá, že v případě nalezených opracovaných pazourků, které byly nalezeny na jihovýchodě Anglie, by se mohlo jednat o pozůstatky činnosti časné formy  Homo heidelbergensis, nebo Homo antecessor.


 

Kirsty Penkmanová potvrdila stáří nálezů tím, že zkoumala aminokyseliny, které se uchovaly ve stěnách ulit šneků, které pocházely ze stejné vrstvy jako nástroje z pazourků.

O heidelbergském člověku (H. heidelbergensis) je známo, že obýval střední Evropu před zhruba půl milionem let. První nálezy jeho kostí pocházejí z roku 1907 z lokality poblíž německého Heidelbergu. Později byly jeho pozůstatky nalezeny také ve Francii a Řecku.


Ještě starší lidské ostatky byly  nalezeny ve Španělsku a v Itálii. Ty jsou z doby před 800 000 lety. Soudí se, že v této době byla jižní Evropa kolonizována a tito  lidé byli označeni jako další druh:  H. antecessor. Učenci se dosud přou  o tom, jaký byl vztah a příbuznost tohoto lidského  předka s člověkem heidelbergským. To ale není předmětem tohoto článku a tak se těmto sporům vyhneme. Zaměříme se na 32 kamenných nástrojů, které někdo zhotovil z černého pazourku, a které byly nalezeny na území Anglie.

 

Zvětšit obrázek
Lidé, kteří zhotovili pazourkové nástroje žili v Anglii po boku slonů, tygrů, hrochů... (kresba: Natural History Museum)

Tyto nástroje z pazourku, z nichž řada je dokonale ostrých, objevil amatérský archeolog v Pakefield, hrabství Suffolk. Stáří nástrojů vědci určovali pomocí několika různých metod. Nejdříve zjišťovali magnetickou polaritu minerálů obsahujících železo v sedimentech, kde nástroje byly nalezeny. Příslušné sedimenty vykazují severojižní orientaci, tedy shodnou orientaci, jako je dnes. Magnetické pole se ale v tamní lokalitě změnilo před 780 000 lety. To znamená, že nalezené pazourkové nástroje musí být mladší.

 

Zvětšit obrázek
Lebka Homo heidelbergensis. Tato lebka pochází ze Španělska a objevil jí Juan-Luis Arsuaga v roce 1992. Její stáří bylo určeno na 300 000 let. Předci tohoto člověka zřejmě osídlili severní Evropu již v době před půl milionem let.

Pazourky byly nalezeny pod nánosem z glaciálu, ten vznikl v době kdy tato oblast byla pokryta ledovým příkrovem. Toto zjištění  posunuje zhotovení nástrojů za hranici 450 000 let a musí být tedy starší. U nálezu byly zjištěny fosilie hryzců (Mimomys), kteří byli vytlačeni z této oblasti jiným druhem hryzců (Arvicola) před zhruba 500 000 lety. Toto vše vede autory k závěru, že nalezené nástroje jsou asi 700 000 let staré. 

Nová technika, kterou vyvinula Kirsty Penkmanová z University v Yorku ve Velké Británii, tento odhad stáří opracovaných pazourků potvrdila. Její přístup spočíval v měření zlomů v aminokyselinových řetězcích. Takové aminokyseliny, ze kterých šel udělat zmíněný rozbor, našla v ulitách sladkovodních šneků, které se u nálezu pazourků vyskytovaly.

Zvětšit obrázek
Rekonstrukce hlavy Homo antecessor, druhého z adeptů na původní osídlení Anglie.

Opracování pazourků  je tedy datováno do doby, kdy Británie byla ještě spojena s tím co dnes nazýváme kontinentální Evropou. Tehdejší klima se v těchto severních končinách podobalo tomu, jaké dnes panuje ve středomoří. Svědčí o tom nálezy z okolí Pakefieldu, kde paleontologové našli fosílie kostí hrochů a dalších teplomilných živočichů, jako například vymřelých slonů s rovnými kly (Palaeoloxodon antiquus), jelena zvaného Megaloceros dawkinsi, hyen...

Tehdejší teplé klima na severu Evropy  zřejmě umožnilo našim předkům migrovat do těchto oblastí bez toho, aniž by je to nutilo osvojit si dovednost rozdělávat oheň a zhotovovat si teplé oblečení. Příznivé podmínky se ale brzo zhoršily a to tyto lidi  na dlouhou dobu vyhnalo. Ke změně došlo až před nějakými 100 000 lety.

Pramen:  New Scientist, Natural History Museum

Datum: 15.12.2005 02:58
Tisk článku


Diskuze:

Hryzec zachránce

Ucholák,2005-12-18 21:46:45

Ještě že tam našli ty hryzce. Co kdyby je tam nenašli? Tak by to datování vypadalo úplně jinak. A co když nenašli co co nenašli (a to se zcela jistě stalo)? Pak by to datování vypadalo úplně jinak...
Prostě ukázka vysoce spekulativní "vědy" s koeficientem přeností 0,000001 - 100000000.

Odpovědět


Ucholáku...

Jirka,2005-12-20 18:24:32

... s těma nulama v těch Vašich "koeficientech" to nějak přeháníte, nezdá se Vám?
Určování stáří podle hryzců a podle aminokyselin z měkkýších schránek mi připadá naprosto v pořádku. Jak jinak by to měli podle vás určovat?
Každopádně pokud se Vám podaří objevit spolehlivější datovací metodu, nobelovka Vás nemine.

Odpovědět

Globálne ochladzovanie

Mahe,2005-12-17 09:56:23

No pokiaľ žili títo "ľudkovia" v Anglicku po boku slonov, hrochov a tygrov, tak ma nenapadá nič iné, len že nasledujúcich 400 - 700 000 rokov došlo ku katastrofálnemu ochladeniu v Europe. A až v 20. storočí sa pomaly Príroda vracia do normálu :-)

Odpovědět

...proc...

Jara,2005-12-16 19:16:23

...proc ten homo antecessor vypada jako pani Paroubkova bez vlasu?..je to cira nahoda nebo prirodni zakon?

Odpovědět


samozřejmě

.,2006-01-09 20:36:17

ty Járo zase máš stále mravy a intelekt jako onen prapředek, tak čemu se divíš

Odpovědět

nebo jeste starsi?

vaclav,2005-12-15 15:51:57

Jestlize pri urcovani omezeni stari zdola byl hlavni argument magneticka polarizace, potom je teoreticky mozne, ze nastroje jsou z let 1 060 000 az 900 000 let, kdy byla magneticka polarita stejna jako dnes. To by bylo ale velmi odvazne ;-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz