Tajemství narvalího klu bylo odhaleno  
Narvalí spirálovitě stočený roh byl odjakživa záhadou. Nyní zubař z Connecticutu zjistil, že tento až tři metry dlouhý přeměněný zub má 10 milionů tenkých nervů, které z povrchu klu směřují do jeho středu, aby dále postupovaly až do velrybího mozku.

 

Zvětšit obrázek
Narval byl znám již mořeplavcům středověku, kdy jeho až 3 metry dlouhý roh zavdal příčinu vzniku pověsti o bájném jednorožci.

Narval je mořský savec z řádu kytovců. Jeho latinský název je Monodon monoceros. Je typickým obyvatelem severních polárních moří a patří k dosud málo probádaným druhům. Narval žije ve společenstvích, z nichž ta nejpočetnější čítají až 2000 zvířat.

 


 

Zvětšit obrázek
Anglická královna Elizabeth zaplatila v 16. století za jeden narvalí roh 10 000 liber. Za takovou sumu se dal koupit celý zámek.

Dospělý samec dosahuje hmotnosti až 1800 kg a je až 6 metrů dlouhý. Samice má až 900 kg a bývá o metr kratší. Barva kůže se mění v průběhu života od temně modrošedé, až po tmavě hnědou. Na celém těle je kresba z malých tmavých skvrn nepravidelného tvaru. Hrudní ploutve jsou krátké umístěné daleko za hlavou. Pod hladinou může zůstat až 20 minut. Narval hledá potravu v hlubokých polárních a subpolárních vodách kolem Arktidy. Loví především ryby - polární tresky a platýze, dále pak menší hlavonožce a někdy i korýše, např. kraby.

Zvětšit obrázek
 „Roh“, trčící narvalům z čela, je vlastně levý špičák, který se prodral kostí horní čelisti.

V horní čelisti jsou u mláďat až 4 páry zubů z nichž se do dospělosti uchová jen jeden. U samců se v naprosté většině pravý špičák nezvětšuje, zatímco levý prorůstá měkkou částí horní čelisti a postupně se z něj stává až 3 metry dlouhý spirálovitě stočený roh. Připadá to, jakoby roh vyrůstal z čela. Spodní čelist je v dospělosti zcela bez zubů. Narval tedy nemůže žvýkat. Potravu uchopí mezi tvrdé čelisti a polyká ji v celku. Proto se při lovu omezuje jen na kořist určité velikosti. Větším zvířatům není nebezpečný.

 

 

Zvětšit obrázek
Zubovina narvalího klu je protkána otvory pro nervy.

Snůška nesmyslů
O významu narvalího „rohu“ se v odborné literatuře můžete setkat s celou řadou teorií, například že s pomocí této špice proráží narval led aby se mohl nadechnout, nebo že s jeho pomocí rozrývá bahno aby se zmocnil ukrytých měkkýšů a krabů. Na hrot svého oštěpu má napichovat ryby a  samci jej údajně používají v boji o svůj harém, podobně jako jeleni za tím účelem využívají svého paroží. Nyní se ukázalo , že nic z toho není pravda. Narvalí zub je jakýmsi čidlem. Jde o citlivý orgán a Martin Nweeia, který je profesorem na Harvard University a odborník na mořské savce je přesvědčen, že narvalí roh je schopen vnímat změny tlaku, teploty, slanosti a s největší pravděpodobností také přítomnost a koncentrace různých látek ve vodě. Také se dosud soudilo, že tento kytovec se potápí do 400metrové hloubky. To je sice pravda, ale jen částečně. Platí to jen pro letní období. V zimě se narvalové potápí do dvojnásobné hloubky. Do hloubky okolo 900 metrů se běžně ponořují dvacetkrát za den. Údaje ze satelitu zaznamenaly, že někdy se tato zvířata ponoří až do hloubky 1500m,  a poněvadž značky v této hloubce přestávají poskytovat dostatečně silný signál, někteří vědci se domnívají, že se tato zvířata ponořují ještě hlouběji. 

 

 

Narvali se vyskytují v arktických polárních a subpolárních vodách, pod ledem (tzv. packem) nebo plujícími krami na sever od Ruska, Aljašky, Kanady, Grónska a Špicberk.

Orgán k přežití
Nové poznatky nasvědčujítomu, že to je právě jejich zub, který se přeměnil ve  smyslový orgánem a který narvalům umožňuje v této hloubce bezpečně se orientovat a nalézt kořist.
Narvalí kel je pouze jediným zubem v přírodě, který si zachovává rovný růst. Přitom se ještě navíc spirálovitě stáčí. Tato zvláštní konstrukce  vede k jeho neobyčejné pevnosti  a současně i jeho pružnosti. Zub se tak  všemi směry natolik ohýbá, že jeho špička se může od své osy vychýlit i o více než  30 cm aniž by se zub zlomil.  I když je narvalí zub tvořen stejnými stavebními prvky ze kterých jsou vytvořeny i naše zuby, mikroskopický rozbor ukázal  na jeden podstatný rozdíl.  Savčí zuby jsou uvnitř tvořeny měkčí zubovinou, která je na povrchu kryta pevnou, otěru odolnou, sklovinou. Narvalí zub má stavbu opačnou, tvrdší, tedy více mineralizovaná tkáň, je uprostřed. Čím dále od středu zubu, tím je v zubovině zastoupeno více proteinů, je tedy měkčí. Je to právě tato stavba, která umožňuje pružně reagovat na vysoké tlaky při hlubokých  ponorech do velkých hloubek. Pokud by narvalí zub byl vytvářen klasicky a měl na svém povrchu tvrdou křehkou skořápku ze skloviny, při rychlém vynoření by explodoval.

 

Zvětšit obrázek
Narvalí kel neslouží k prorážení ledu, řešení vzájemných potyček, ani k rozrývání bahna. Na to je příliš cenným orgánem.

Je tu ale ještě jedna odlišnost. Naše zuby mají nervy ukryté a běda nám, když se třeba zubním kazem obnaží. Narvalí nervy naopak vystupují na povrch zubů a jsou přes senzory v přímém spojení arktickým prostředím. Tato zvířata dokáží přežít i v prostředí, kde je hladina moře do určité hloubky zamrzlá. Hlavou (nikoli zubem!),  si dokáže narval led prorazit a k takto vytvořenému  otvoru se pak zhruba každou čtvrthodinu vrací aby se nadechnul. Vědci usuzují, že citlivá zakončení nervů na narvalím zubu umožní těmto zvířatům rozlišovat i nepatrné rozdíly slanosti vody, které vznikají při tání ledu, a že to jim dovoluje například určovat vzdálenosti od jednotlivých ker a bezpečně se tak v tomto nehostinném prostředí orientovat. Aby narval našel dostatek potravy a aby přežil, musí migrovat. Ročně tak při svých cestách urazí cestu dlouhou 2000 km.

 

Eskymáci měli pravdu

Nové názory vědců tak daly za pravdu Inuitům, kteří tyto tvory loví již po staletí a kteří vždy tvrdili, že narvalí samci  svůj hrozivý, oštěpu podobný orgán k vzájemnému  zápolení nepoužívají.
Narvali často vystrkují hlavu z vody. Činí tak takovým způsobem, aby jejich kel čněl vysoko.

Zvětšit obrázek
Narvalí samci se svými kly pouze jemně dotýkají. Činí tak buďto proto, aby si vyjadřovali svojí podřízenost, a nebo, jak se traduje u Inuitů - poklepem si pouze poklábosí o tom, co je kde nového.

Proč to dělají je zatím záhadou. Jestli jste si někdy vystavili svůj chrup extrémnímu chladu tak víte, že i jeden nerv v zubu je dost na to, aby  náhlé teplotní změny daly vznik  palčivé bolesti a pořádně člověka potrápily.  Arktický jednorožec, který má v zubu nervů tisíce, si ledovým větrem nechává svůj zub ofukovat dobrovolně a vypadá, že mu to dokonce přináší potěšení.

 


Narvalí vyhlídky

Dnes se početní stavy narvalů odhadují přibližně na 50 000 zvířat. Většina z nich žije poblíž severozápadního Grónska. Narvalí populace se ale postupně ztenčuje. Na vině je jak zhoršování kvality jejich životního prostředí, tak rušení jejich vžitých stereotypů loděmi, které mění pravidelnost jejich krmení a tím jejich výživný stav. Vážným problémem je i jejich pokračující lov. Pro Inuity je totiž narval zvláště ceněným úlovkem. Poskytne maso, jeho kůže je zvláště bohatá na vitamin C a narvalí kly jsou stále žádaným obchodním artiklem.

 

umění

Kly narvalů byly a stále jsou vysoce ceněným zbožím.

Prameny:  Sci.Am.
http://www.sciam.com/article.cfm?chanID=sa003&articleID=0002569C-5144-139F-914483414B7F0000

New Scientist magazine, 05 February 2005

National Geographic News

Datum: 21.12.2005 07:14
Tisk článku

Víš to? Zajímavosti ze světa přírody -
 
 
cena původní: 160 Kč
cena: 139 Kč
Víš to? Zajímavosti ze světa přírody


Diskuze:

myslel jsem kogii

Tinny,2006-08-18 10:25:22

doplnění;

Odpovědět

Narvali se kly spíše mlátí

Jan Robovský,2006-02-01 09:50:51

Zdravím autora pěkného článku a veškeré diskutující,

a s tím bych měl několik doplňujících poznámek o funkci narvalího klu. Autora článku lze za čtivost a poměrně vyčerpávající charakter příspěvku jen pochválit. Na druhou stranu ono to tak s tím odhalením není „tak horké“. Tento pohled je sice zajímavou interpretací dílčí morfologie narvalího zubu, ale je hodně poznamenaný tím, že se autor této hypotézy na svůj pohled příliš upnul, až tak, že opomíjí (otázkou zda záměrně či bezděčně) známé skutečnosti.

Nutno si uvědomit, že kel mají veliký za normálního stavu jen samci. Proč asi? No oni se jimi poměrně mlátí, formulace, že se „jimi pouze jemně dotýkají“ není rozhodně pravda. Ke čtení doporučuji článek z prestižního článku Nature (Silverman H. B. & Dunbar M. J.: Aggresive tusk use by the narwhal (Monodon monoceros L.). Nature Vol. 284: 57, 6 March, 1980). Měli tam 39 klů dospělých samců a z nich 61,5 % bylo zlámaných. Dále je kůže samců často poseta jizvami a také byl dokonce zaznamenán případ, že v jednom klu byl zarostlý ulomený kousek klu jiného samce. Závěr? Narvalí samci se kly pěkně mlátí (popř. si kly způsobují škrábance) a je otázkou, jak moc je při tom samice okukují… Ale jak to tak bývá, tak ona pravda nemusí být zcela jednoznačná, a tak lze očekávat, že kel může plnit i další funkce (akustický orgán atd., nikoliv ale k napichování kořisti, rozbíjení ledu (to dělají, stejně jako jejich nejbližší příbuzní běluhy, hlavou s tukovým melounem)). Takže klidně může platit, že je kel narvalů polyfunkční orgán. Dnes lze téměř bez výhrad přijmout význam pro šarvátky, další hypotézy nutně vyžadují další výzkum.

Snad ještě k diskusi krátká poznámka: narvalovi je nejpříbuznější běluha a této skupině je pravděpodobně příbuzný pliocenní Odobenocetops, který kly snad i hrabal v mořském bahně, aby získal něco k snědku. Orcela není této skupině určitě blízce příbuzná, byť se to kdysi i myslelo. To píší proto, aby si diskutující mohli dál rozvíjet evoluční trendy ve vazbě ke klům.

Všem zájemcům o funkci narvalího klu doporučuji review – Best R. C.: The tusk of the narwhal (Monodon monoceros L.) : interpretation of its function (Mammalia: Cetacea). Canadian Journal of Zoology 59: 2386-2393, 1981.

Mé komentáře nesnižují zásluhy pana J. Pazdery, patří mu určitě velký dík za zajímavý článek.
S přáním pěkného dne všem: Jan Robovský
(BF JčU, katedra zoologie, České Budějovice)

P.S. Tato nová hypotéza asi bude "in", patrně tak budu za svoji obhajobu jiné hypotézy považován za "zpátečníka", ale což...

Odpovědět


souhlas

Tinny,2006-02-01 09:59:04

souhlasím s Honzou
(za Orcelu se omlouvám... :-))

Odpovědět

Genialni clanek!

kecup,2005-12-26 04:49:40

Cas od casu mne narvali zub vrtal hlavou - no tak ted uz nevrta. Diky tomuhle clanku a diskuzy. Moc pekne.

P.

Odpovědět

jo, tak nějak...

Tinny,2005-12-22 07:50:30

souhlasím s SM. (Jen nevím, co mělo být tak horké?) :-)
Spolus Odobenocetopsem zdědil po předcích i narval nějakou dispozici k růstu zubů... ale tropická Orcela už ne. U narvala bude asi přeci jen nějaká výhoda (ať už pohlavní výběr, nebo detekční orgán ap.) pro ty, co mají kel co nejdelší. Lze tím možná vysvětlit, proč druhý zub zakrněl (bylo více materiálu na stavbu prvního, který tak mohl být větší).

Že teorie o prorážení ledu klem je nesmysl, bylo evidentní vždy. Kel je pro takový účel evidentně nepraktický nástroj. Mě by ale zajímalo, jakou technikou led proráží. Tedy to dělá temenem hlavy, ale jak zjišťuje, jak je led nad ním tlustý, zda si cíleně vybírá tenčí místa(jak?) a zda při tom plave vodorovně pod ledem nebo šikmo vzhůru. Zda obě pohlaví proráží led stejnou technikou a stejně často či ne. Nabízí se totiž využití ke zjištění tloušťky echolotu... Ale kdyby plaval vodorovně pod ledem, odrazí se myslím zvuk od ledu spíš před něho (a dopadne do místa, kde má kel)...
Rozhraní voda led a led vzduch může detekovat jako ozvěnu a jak daleko od sebe ty ozvěny jsou, může odhadnout tloušťku ledu... hm... právě jsem vymyslel další teorii. Ale asi to bude další hloupost..

Odpovědět


...

SM,2005-12-23 00:30:52

to "horký" bylo k Arccosovi

Odpovědět

mno, nebude to tak horký :)

SM,2005-12-22 00:44:17

Ani bych neřekl...
1. Sexuální výběr není radno podceňovat. Co si narvalí samice oblíbí, je jen na nich :)
2. Nikde není psáno, ani řečeno, že znak v době svýho vzniku nebo kdykoliv během svý evoluce musí dělat to, co dělá dneska. Ani kel ne. Mohl být k něčemu jinýmu, nebo k ničemu.
3. Jistá pliocénní potvora jména Odobenocetops je vymřelej blízkej příbuznej narvalů. Měl kly dva, kratší, na netu jsou k nalezení obrázky. A zdá se, že mu to nijak nevadilo. Narvalové prostě jenom kel zdědili a poněkud upravili.
Račte si vybrat. Soukromně se domnívám, že bude v případě narvalů něco pravdy na každým z těchhle 3 bodů. Evoluce je mrcha :)

Odpovědět


to patří k Arccosovi :)

SM,2005-12-22 00:44:58

...

Odpovědět

...myslim, ze

Jara,2005-12-21 18:48:38

...myslim, ze by se v takovychto vecech nemeli zubari vrtat.....jinak jsem z celyho clanku proste u vytrzeni..jiste bychom taky chteli byt majiteli tak krasneho, rovneho, cenneho, pruzneho a citliveho organu....no to vite, Elizabeth si to holt muze dovolit.......Vas Jara Cimrman

Odpovědět

a ještě..

Tinny,2005-12-21 14:25:22

vzhledem k tomu, že kytovcům pomáhá vnímat vysokofrekvenční zvuky čelist, nedivil bych se, kdyby někdo přišel s teorií, že kel pomáhá i při sluchu. A možná že mohl vnímat i magnetické pole a pomáhat tak v orientaci.

Odpovědět

spirála?

Tinny,2005-12-21 14:19:48

zub se kroutí vřetenovitě... další otázka je proč? Kly, které se stáčely tímto způsobem byly zřejmě výhodnější, než ty, co by rostly rovně. Jednak se zvýší pevnost ale hlavně by rovný kel měl tendenci růst nakřivo, do oblouku, takže by se s ním majiteli těžko plavalo rovně... tím, že se kroutí, jednostranné nesouměrnosti v růstu se vyrovnávají (max je na délku zvlněný)...

Odpovědět

kel mají většinou samci

Tinny,2005-12-21 14:14:11

když pominu vyjímečné abnormality, že kel naroste i samici nebo samci narostou dva, tak kel mají jen samci.

Samice tedy nemohou oproti samcům zjišťovat teplotu, tlak, salinitu, chuť vody atd... a tedy nemají tento nástroj, dle článku, nezbytný k přežití.. jak tedy přežívají? ;-))

Odpovědět

Evolucni vznik

Arccos,2005-12-21 12:39:40

Kel, zda se, tvori vetsi problem k evolucnimu vysvetleni, nez stokrat omlete oko. I primitivni forma oka muze byt k uzitku. Ale kel patrne funguje az pri jeho dostatecne delce (jinak by snad tak dlouhy nebyl), jaka byla tedy evolucni vyhoda majitele primitivniho maleho kelu-predchudce dnesniho dlouheho? Nebo ze by delka klu byla pouze paricim trikem, podobne jako pavi pera?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace