V časopisu Lab on a Chip se objevil článek s obrázkem mikroskopu, který by měl být nejmenším, nejlehčím a zřejmě i nejlevnějším. To nejzajímavější ale na něm je, že nemá žádné čočky, na které jsme u mikroskopů zvyklí.

Krkavci, vrány, havrani, sojky, straky, kavky – neznámější zástupci ptačí čeledě krkavcovití. Jejich pověstná inteligence je inspirací mnohých výzkumů, výsledky kterých udivují i samotné vědce.

V kalifornském výzkumném ústavu (Caltech) experimentují s nelineární akustickou čočkou, která vytváří akustické pulsy o vysoké amplitudě. Má se stát základem přesnějších detekčních systémů a sonických skalpelů.

Již léta hledají evoluční antropologové odpověď na otázku, jestli se před několika desítkami tisíc let naši předkové s neandrtálci stýkali jenom jako dva sice příbuzné, ale navzájem si konkurující druhy, nebo někdy překračovali bariéru v podstatě nepodstatných rozdílů a „páchali“ sexuální hrátky. Ty dosud genetické výzkumy nepotvrzovaly, ale američtí antropologové zveřejnili výsledky, které svědčí o občasném mezidruhovém sexuálním harašení, jež by nakonec nepřekvapovalo.

Zajímavá novinka z bezedných fosilních vrstev čínské křídy odhaluje maličkého dinosaura, podle všeho nadšeně pobíhajícího křídovou krajinou při pátrání po chutných termitech či mravencích.

Jedním z nejpodivuhodnějších jevů v kvantovém mikrosvětě jsou oscilace neutrin. Je to jedno z mála otevřených experimentálních oken směrem do nové fyziky, která by nám měla pomoci popsat i ty nejrannější fáze vývoje našeho vesmíru.

Proč stoupající náklad nepotřebuje žádné urychlovací rakety? Jak by bylo lano chráněno proti atmosférickým vlivům a také na případnou kolizi s odpadem pohybujícím se vysokou rychlostí po oběžné dráze Země?

Porovnávání genetických rozdílů dvou evolučně příbuzných zelených řas vědcům odhalilo další tajemství počátků vývoje pohlavního rozmnožování.

Marně proti ní horovali antičtí učenci, Albert Einstein o ní tvrdil, že "zabíjí jakoukoli tvořivou činnost“ a dnešní názor by se dal koncentrovat do pěti slov: Dej blbci funkci, vymyslí lejstro. A co na to říká věda? Boj s byrokracií je zbytečný, je s růstem národa svázána, stejně jako kořistnické choutky státních útvarů.

Měsíční krátery se nedávno staly mediálními hvězdami, když v jednom z nich, v kráteru Cabeus v blízkosti jižního lunárního pólu cíleně zhavaroval urychlovací stupeň rakety Centaur a v zápětí i sonda LCROSS, aby pomohly prokázat, že na dně, v trvalé tmě a extremním chladu je po miliardy let zakonzervován i vodní led. Nyní se polární krátery dostávají opět na scénu – podle výsledků vědců z NASA představují elektrický kondenzátor, ve kterém se může kumulovat napětí až několik set voltů.

Nové analýzy dat sondy WMAP potvrzují existenci záhadného temného proudu. Co nutí hmotu našeho vesmíru plynout po ose směřující do souhvězdí Kentaura?

Neurologové soudí, že lidi z nás dělá zrcadlení. Zajišťují nám ho mozkové buňky (mirror neurons), které jsou aktivní ve chvíli když něco děláme, třeba když se kladívkem trefíme do prstu, místo do hřebíku, ale „střílejí salvami“ i tehdy, když nic neděláme a jen se díváme, jak si placatý palec přivodil měkdo jiný.

Pred nedávnom sme uverejnili príspevok slovenského autora Petra Kluvánka o ohreve potravín v mikrovlnnej rúre. Kontroverzné diskusie, ktoré sa pod jeho článkami na túto tému rozprúdili, ho motivovali k uskutočneniu dvoch jednoduchých pokusov. Ponúkame Vám ich výsledky.

Drobný australský pěvec zebřička pestrá se nyní stal druhým opeřencem s kompletně přečteným genomem. Jedním z hlavních motivů pro čtení genomu zebřičky byl její zpěv. Tito ptáci nemohou konkurovat slavíkům a dalším vyhlášeným zpěvákům. Jejich zpěv však patří mezi nejprobádanější, protože si jej vědci vybrali jako model pro výzkum lidské řeči.

Organizace ISAAA (International Service for the Aquisition of Agri-biotech Applications) uveřejnila zprávu o osevních plochách transgenních plodin v minulém roce. Navzdory finanční krizi a vzestupu cen potravin osevní plochy GM plodin globálně rostly.

Rozklad molekul vody je jednou z nejdůležitějších reakcí na Zemi. Díky ní máme v atmosféře kyslík a s její pomocí bychom mohli získávat ekologické palivo – vodík. Zejména, pokud bychom při tom dokázali, stejně jako rostliny, využít energii slunečního záření a životnímu prostředí neškodící, levné a dlouhodobě využitelné látky, které reakci umožňují. Vědci z Massachusetts Institute of Technology se snaží tento zajímavý úkol vyřešit s pomocí běžného viru.

Honda představila skútr poháněný novými, rychlo-dobíjejícími lithium-ionovými bateriemi.

Pozoruhodná celosvětová síť drbů a zpráviček se předvedla jako vynikající věštecké orákulum schopné předpovědět tržby nových hollywoodských trháků. Stane se Twitter pro filmová studia cenným pomocníkem anebo likvidační hrozbou?

Evropská studie zpochybňuje tvrzení Světové zdravotnické organizace o prospěšnosti „zdravé výživy“, která nás má rakoviny ušetřit.

Analýza dat z Hubbleho vesmírného teleskopu odhaluje zhruba čtvrtinu kulových hvězdokup jako zbytky cizích trpasličích galaxií, které během své existence nenasytně pohltila Mléčná dráha.

Mezinárodní vědecká expedice objevila v Karibiku podmořský průduch, jež je o necelý kilometr hlouběji, než všechny ostatní, které dosud známe.

Tisk píše o kouzelných kuličkách a přelomové technice budoucí léčby. Jenže kuličky s lékem jsou tím posledním a nepodstatným, nové a zajímavé jsou nanostruktury vytvořené z molekul DNA.

Šikovná lidská myeloperoxidáza, běžná součást výbavy bílých krvinek, likviduje nejen bakterie, ale i uhlíkaté nanotrubičky, široce využívaný nanomateriál podezřelý z nepříznivých účinků na lidské zdraví. Přichází doba zdravého rozumu?

Bezpilotní letadla Global Hawk využívají pro různé vojenské úkoly Vzdušné síly Spojených států (U. S. Air Force). Trojici těchto letounů získala NASA pro průzkum naší planety. První vědecký projekt přispívá ke kauze „globální oteplování“ nejen spalinami při dlouhotrvajících letech, ale zejména sběrem údajů o atmosféře nad oceány.

Mezinárodní tým zoologů, jehož členem je Mgr. Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, prokázal existenci nového (šestého) druhu nosorožce, který se stává nejvzácnějším savcem planety; vědci registrují existenci jen několika jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu. Výsledky jejich studia byly nyní zveřejněny v prestižním americkém odborném časopise PLoS One.

Craig Ledbetter z amerického ARS nepoužil genetický knokaut, ani inzerci cizorodou DNA a přesto se mu podařilo vypěstovat mandloně, které nepotřebují opylovače. Navzdory masovému vymírání včel tak o své mandle na pultech obchodů nemusíme přijít.

Již přes století astronomové řeší otázku, co každých 27 let na dlouhé měsíce částečně zatemní jasnou hvězdu v souhvězdí Vozky. Právě probíhající zákryt nabídl novou odpověď.

NASA vypustila první sérii fotografií z HiRISE vybraných ve veřejném programu HiWish. Pokud máte zajímavý námět na barevné snímkování povrchu Marsu kamerou s vysokým rozlišením, neváhejte. Třeba právě ten váš povede k průlomu ve výzkumu Marsu.

Nejbližší číslo časopisu Physical Review Letter zveřejní výsledky experimentů, v kterých se podařilo vytvořit několik jader nového prvku s protonovým číslem 117.

Vědci z Oxfordu se pustili do výzkumu obrovských fosilizovaných kmenů z rašelinišť Nového Zélandu. Jde o jehličnany, které v tamních bažinách rostly před 30 000 – 130 000 lety.

Poznali byste co je na snímku? Živý organismus, umělcova fikce zrůdy z filmu „Vetřelec“,...

Mezinárodní tým vědců zveřejnil výsledky podrobného výzkumu téměř sto milionů let staré pryskyřice.

I krátkodobé léčení antibiotiky redukuje druhovou pestrost mikrobů sídlících v našem krku a střevu a nasadí do našich útrob bakterie odolné k těmto lékům.

Výzkum fosilních korálových útesů na Papui- Nové Guinei odhaluje překvapivou odolnost společenstev drobných křehkých korálů vůči děsivým změnám klimatu a pohybům mořské hladiny o desítky metrů v nedávné minulosti.

Americká psycholožka Amy Brunellová ve své nové studii zjišťuje, jestli se do našich partnerských vztahů plete naše schopnost vidět se objektivně.

Učebnice říkají, že s klesajícím počtem jedinců v populaci klesá i genetická různorodost. A bezpočet příkladů dokládá, že je to člověk, kdo snižuje počty organismů a gumuje jejich genetickou variabilitu. Najdou se výjimky potvrzující pravidlo.

Mapa povrchových teplot měsíce Mimas pořízená sondou Cassini odhalila krásnou postavičku z dřevních dob počítačových her. Nebo je snad do Mimasu zamrzlá bizarní loď vetřelců?

V nedávných dnech se podařilo najít další meteorit s rodokmenem. Tentokrát to bylo na Slovensku po spolupráci slovenských, maďarských i českých odborníků.

Ekologičtí aktivisté často argumentují tím, že produkce organických potravin a vegetariánství jsou k udržitelnosti zemědělství tou nejlepší cestou a že také nejméně škodí změně klimatu.

Američtí neurovědci prokázali, že působením vnějšího magnetického pole na konkrétní mozkovou oblast lze ovlivnit, jak budeme z hlediska morálky vnímat a posuzovat události.

Nejnovější genetické analýzy odhalily jako centrum domestikace psa Střední východ.

To, že se netopýři na krátkou vzdálenost orientují podle zvuku, je známo již sedmdesát let. Navzdory pověře, že jsou aktivní až po západu slunce, se ukazuje, že Slunce je hlavní součástí jejich navigačního systému. Podle něj si nejdříve musí svůj „kompas kalibrovat“ aby se pak ve tmě uměli podle geomagnetického pole Země orientovat.

Spíše osobní povídání o tom, jak jsme měřili se studenty pravděpodobnosti reakcí neutronů v The Swedberg Laboratory (TSL) v Uppsale. A také o tom, jak je to s novou generací odborníků.

Jen málokdo pochybuje o tom, že vyhynutí dinosaurů způsobil asi 10 kilometrový meteorit, který před asi 65 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu a vytvořil 180 kilometový kráter Chicxulub. I většina geologů a paleontologů se kloní k této teorii. Přesto třicetileté hledání viníka hromadného vymírání na přelomu křídy a třetihor nekončí a v odborné literatuře se předkládají nová, zpochybňující fakta.

…u myší. A co jde u hlodavců by mělo jít i u člověka.

Snímky z Hubbleova teleskopu umožnily mezinárodnímu vědeckému týmu prozkoumat, jak se hmota ve vesmíru v průběhu miliard let postupně shlukovala do velkorozměrových struktur. Realistický model tohoto vývoje odráží urychlování kosmické expanze působením temné energie.

Pozemek společnosti FedEx poblíž Pittsburgh International Airport se stal dějištěm pozoruhodného nálezu perfektní lebky temnospondylního obojživelníka staré 300 miliónů let. Slavná logistická společnost má teď svoji značku i mezi fosiliemi.

Na den 30. března plánuje laboratoř CERN slavnostní zahájení provozu urychlovače LHC v režimu srážek protonů urychlených na energii 3,5 TeV. Zahájí se tak reálný fyzikální výzkum, který bude při těchto energiích probíhat zhruba 18 až 24 měsíců. Pak by se mělo začít pracovat na přechodu k energiím ještě vyšším a dosáhnout tak až maximální energie plánované na LHC (7 TeV).

MRL myši s podivnou schopností hojení stály na počátku převratného objevu role genu p21 v regeneraci poškozených tkání. Nejde o nic složitého, stačí ho jenom vypnout a myši se pak hojí bez jizev, úplně jako v pohádce.