Sláva a pád „pána klonů“  
Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.

 

Zvětšit obrázek
V době největší slávy – léto 2005. Snuppy se představuje světu.

Lákavá vize terapeutického klonování
Z nebeských výšin až do vědeckých pekel se propadl jihokorejský profesor Woo-suk Hwang. V březnu roku 2004 publikoval jako první v Science výsledky výzkumu, který dokazoval, že klonováním lze vytvořit lidské embryo a z něj embryonální kmenové buňky.

Zvětšit obrázek
Úspěchy Hwangova týmu se dostaly dokonce na jihokorejské poštovní známky. Jestli je nechá pošta zničit, může z nich jednou být „modrý Mauritius“.

V květnu roku 2005 publikoval se svými spolupracovníky v prestižním vědeckém časopise Science druhopu stať, v které dokazoval, že každému z nás dokáže „terapeutickým klonováním“ vyrobit „na míru“ buňky využitelné k léčbě mnoha závažných onemocnění. V prosinci téhož roku skončilo vyšetřování universitní komise verdiktem, že pro Hwangův průlomový experiment neexistuje jediný solidní důkaz. 

 


Každému, kdo dnes utrpí infarkt, nezbývá o mnoho víc, než doufat, že si s poškozený srdeční sval pomůže sám. Hwang sliboval mnohem více. Tělní buňku odebranou třeba z pokožky pacienta by lékaři spojili v lidským vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Ze vzniklého zárodku by se sice mohl narodit pacientův klon, ale lékaři by jej místo toho v laboratorních podmínkách proměnili v masu tzv. embryonálních kmenových buněk. Z těch už člověk-klon nikdy nevznikne.

Zvětšit obrázek
V těžkých chvílích, když přiznával, že mu vajíčka pro pokusy darovaly kolegyně. Později se objevily informace, které dobrovolnost zpochybňují.

Buňky se však čile množí a za vhodných podmínek se proměňují na kterýkoli z 230 typů buněk lidského těla. Kromě jiného i na buňky srdeční svaloviny, kterými by bylo možné „opravit“ pacientovo srdce poškozené infarktem.  Pacientův imunitní systém by se proti „správce“ nebouřil, protože k ní byly použity pacientovy vlastní buňky „přeškolené“ z kůže do nové „profese“.

 

 

Kolegyně jako dárkyně vajíček
Hwang a jeho spolupracovníci ohlásili v květnu 2005, že vyrobili embryonální kmenové  buňky „na míru“ 11 lidem. Účinností jejich práce brala dech. Odborníky šokovalo především to, že Hwang vlastně neprovedl žádnou „technologickou revoluci“. Jeho úspěchy se přičítaly pečlivé práci, zkušenostem týmu a zdroji lidských vajíček. Hwang nepoužíval vajíčka z klinik pro léčbu neplodnosti, kde jsou dárkyněmi ženy s reprodukčními poruchami.

Zvětšit obrázek
Korea stála za Hwangem. Korejky přicházely se zapsat do seznamu opravdu Dobrovolných dárkyň vajíček.

Taková vajíčka mohou mít vážný defekt a ten samozřejmě další osud vytvořeného zárodku poznamená. Pokud vůbec nějaký zárodek vznikne. Hwang měl dost dobrovolných a bezplatných dárkyň z řad zcela zdravých žen. Pracoval tedy s perfektním materiálem.
„V takový pokrok jsem v nejbližších desetiletích vůbec nedoufal,“ prohlásil spoluautor studie americký biolog Gerald Schatten.


 

Zvětšit obrázek
Hwang se ve vypjatých momentech několikrát zhroutil a byl hospitalizován. Až příliš mnoho lidí mu jeho pád přálo a dávali mu to „sežrat“. Čím vyšší vzestup, tím strmější pád. To se opět potvrdilo.

V létě 2005 ohlásili Schatten a Hwang narození Snuppyho – prvního klonu psa. Pak už to s nimi šlo s kopce. K útoku na Hwanga zatroubil překvapivě Schatten, když ohlásil, že pochybuje o „etické čistotě“ postupu, jakým byla získávána pro pokusy lidská vajíčka, a že přerušil v Hwangem všechny styky.


Pochyby o „čistotě“ verbování dárkyň vajíček pro Hwangovu laboratoř si cvrlikali vrabci na střeše. Vše začalo v květnu roku 2004, když Hwangovu laborku navštívili redaktoři Nature a sbírali materiál pro velký redakční článek o soulském týmu a jeho šéfovi. Přitomse zeptali jedné PhD. studentky, co říká dobrovolnému dárcovství vajíček jako žena.


 

Zvětšit obrázek
Korejci sledovali kauzu Hwang cestou do práce metrem.

„Já jsem dala vajíčka pro pokusy ráda,“ zněla odpověď, která posadila redaktory na zadek.
Dárcovství vajíček, kde jako dárkyně vystupují podřízené šéfa laboratoře, to je pro západní svět vyděšeném ze„sexual harrasmentu“  trochu silné kakao. Korejci to vše uvedli na pravou míru konstatováním, že studentka neumí pořádně anglicky a špatně rozuměla otázce. Také redaktoři prý špatně pochopili odpověď. V článku se ale tahle informace objevila a semeno pochyb začalo klíčit.


 

Korea se postavila za Hwanga. Konaly se demonstrace na jeho podporu před budovou televize MBC. Rouškou žádají demonstranti po televizi to, co by Čech vyjádřil slovy: „Držte hubu!“ MBC se od začátku dost nevybíravě angažovala v tažení proti Hwangovi. Reportérům zjevně nešlo o pravdu. Ta jim jen pomohla sestřelit jednu z největších korejských celebrit. Kdyby Hwang nebyl tak slavný, neštěkl by po něm v televizi ani pes. Dvanáct sponzorů stáhlo na protest svou reklamu u této televizní společnosti.

Schattenovo odsuzující prohlášení přesto přišlo jako blesk z čistého nebe. Korea právě s velkou pompou založila mezinárodní konsorcium Word Stem Cell Hub, v němž měli na výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk spolupracovat týmy z Ameriky, Evropy a Asie. V Soulu, Londýně a San Francisku měly vyrůst nové laboratoře a Schatten byl horký kandidát na ředitele londýnské pobočky.


 

Zvětšit obrázek
Roh nejprve plakal, když byl obžalován z nezákonného obchodu s lidskými vajíčky.



Americký biolog stihl „přetáhnout“ pár členů  Hwangova  týmu a díky jejich zpráv tušil, že se nad jihokorejským „pánem klonů“ stahují mračna.



Vše odstartovalo odhalení nedovoleného obchodu s lidskými vajíčky na soulské klinice MizMedi, jež dodávala „materiál“ i Hwangovi.

V době Hwangových experimentů byl „nákup“ vajíček od dobrovolných dárkyň legální.
Hwang lhal a tvrdil, že vajíčka pro pokusy dostal gratis.
Navíc se nepochlubil, že mezi dárkyněmi byly i dvě členky jeho týmu. O „dobrovolnosti“ jejich počinu panovaly pochyby.
Podle posledních zpráv prý Hwang ženy k dárcovství dokonce nutil výhružkami, že jinak nebudou mezi spoluautory výsledné publikace. Jedna z žen navíc zvrzla jakýsi pokus a tím přišla vniveč lidská vajíčka. Byla prý proto vyzvána, aby ztrátu nahradila. 

Podobných příběhů asi ještě uslyšíme víc. Kdo ví, jestli budou všechny pravdivé. Známe to dobře i od nás, do mrtvoly si každý rád kopne.


 

 

 

Zvětšit obrázek
Pak se rozhodl, že nejlepší obranou je útok. A nenechal na svém bývalém kolegovi nit suchou. Důkazy svých obvinění jaksi zapomínal předložit.




Krysy opouštějí palubu

Schatten nastoupil na „rozjetou loď“ soulského týmu  a vyvezl se s ní na výsluní světové vědy. V USA například získal grant na klonování opic ve výši 6,5 milionů dolarů, i když jeho nejvýznamnějším objevem na tomto poli bylo zjištění, že opice klonovat nedokáže. Když se „křižník Hwang“ zahoupal, byl první „krysou“, která opouštěla palubu. Snad si vzpomněl, jak byl v roce 1995 sám v USA vyšetřován pro pokusy na ilegálně získaných vajíčkách. Naštěstí pro něj mu nebyla prokázána vina.


 

Zvětšit obrázek
Také Gerald Schatten má máslo na hlavě (na snímku není vidět). Nechal se připsat do článku, na kterém zřejmě provedl nejvýš jazykové korektury. V minulosti měl i on problémy s pokusy na lidských vajíčcích z ilegálních zdrojů.

Schattenovi pomáhal „vrtat díry pod čarou ponoru“ Sung Il-Roh z kliniky MizMedi obviněný z kšeftování s lidskými vajíčky. Ten pustil do světa zprávy o tom, že Hwang vlastně žádné kmenové buňky nevytvořil a vše si „vycucal z prstu“. Zloději naháněli zloděje. Polapila jej však až universitní vyšetřovací komise, jež neodhalila nic, co by potvrzovalo chabé Hwangovy  výmluvy. Naopak, konstatovala, že zmatky ve studii nejsou důsledkem nechtěných chyb, nýbrž výsledkem cíleného podvodu.


Odpůrci výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, kterých rozhodně není málo,  zatroubili  do útoku. „Deset let slyšíme přehnaná prohlášení o využití klonování pro léčbu a hned první prověrka ukázala, že je to jen bublina,“ hřímají.
Viníkem není jen Hwang, který podlehl pokušení a sahal dál, než kam mu stačila ruka. Pochybil i Schatten, když se nechal připsat k autorům studie, ačkoli sám v soulské laboratoři na buňky ani nesáhl. Roh skončí za své kšefty před soudem. Svůj díl viny mají  i oponenti a redaktoři časopisu Science, kterým utekly chyby v Hwangově studii.


 

Zvětšit obrázek
Hwang s klony skotu odolného k BSE. Na to by se rozhodně nemělo zapomenout.

Přesto se dopustíme fatální chyby, pokud vylijeme se špínou Hwangova skandálu také „dítě“ lidských embryonálních kmenových buněk. Nadějný odbor medicíny tímto skandálem nekončí. Vrátil se tam, kde byl před Hwangovými „objevy“. Opět není jisté, zda lze produkovat lidem embryonální kmenové buňky „na míru“. Naznamená to, že je to nemožné. A není málo ani těch, co Huangovi stále věří.


 

Zvětšit obrázek
Také myšlenka mezinárodního konsorcia na výzkum lidských embryonálních kmenových buněk by neměla zapadnout.

Hwang rozhodně není jen tak nějaký šarlatán. Udělal na poli reprodukční biologie bezesporu kus práce. Jeho výzkum v oblasti zvířecích reprodukčních biotechnologií je bezesporu kvalitní a důvěryhodný.  Vytvořil například skot odolný k BSE, která prověřili Japonci a výsledky proto rozhodně nemohly být vycucané z prstu.


Je zajímavé, jak se asi chtěl Hwang vypořádat se situací, do které svými přinejmenším přehnanými prohlášeními vypořádat. Na první pohled strčil hlavu do oprátky. Tvrdil, že zvládl terapeutické klonování a následnou tvorbu embryonálních kmenových buněk a přitom to nemohl dokázat.


Podle amerického biotika Arthura Caplana mohl spoléhat na to, že celý postup nakonec někdo přeci jen zmákne a on se ho přiučí a zavede u sebe v laboratoři jako inovaci vlastních technik.

 

Pramen: Science, Nature, Hospodářské noviny

Datum: 10.01.2006 07:51
Tisk článku

Vzpoura klonů - Poskočil Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 89 Kč
cena: 79 Kč
Vzpoura klonů
Poskočil Jiří

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace