V uplynulých deseti letech se šlechtitelé snaží zvýšit u rýže obsah vitamínů, minerálních látek, minoritních aminokyselin a nebo jiných látek. Šlechtí se jak klasickou cestou tak genetickým inženýrstvím. V obou případech se vždy považovalo jaksi za samozřejmé, že lidem vylepšená rýže pomáhá. Pouze se usuzovalo, že když nějaká plodina má něčeho víc, tak to prostě fungovat musí. Důkaz chyběl. Nyní je tu důkaz.
Proč zrovna železo?
Z mikroprvků je nedostatek železa ve stravě tím nejrozšířenějším nutričním problémem na světě. Nedostatek železa ve výživě ohrožuje většinu lidí rozvojových zemí. Nedostatek tohoto prvku u dětí v době jejich dospívání vede ke zpomalení jejich růstu. Mnohem horší než malý vzrůst je fakt, že nedostatek železa vede k trvalému snížení mentálních schopností dětí. U dospělých pak nedostatek železa v potravě zhoršuje fyzickou výkonnost a u žen zvyšuje jejich náchylnost k úmrtí při porodu. Odhaduje se, že okolo 56% žen v rozvojových zemích je anemických, nebo má snížený obsah železa. Příčinou je právě jeho nedostatek v potravě.
Pokus
Na Filipínách je situace ještě horší než v průměrné rozvojové zemi. Špatný krevní obraz vlivem nedostatku železa v potravě zde má 60% žen. Pokus organizoval Jere Haas z Cornell University se svými spolupracovníky. Biofortifikovanou rýži, jak se jí na mezinárodním poli říká, testoval na řádových sestrách. Celkem bylo v pokusu 192 sester rozmístěných v 10 různých katolických konventech. Řádové sestry žijí na Filipínách prostě, obdobně jako většina zdejších obyvatel. Jejich strava se sestává z tradičních pokrmů, v nichž rýže je základem. Dodržují pravidelný řád, který se po léta prakticky nemění.
V pokusu trvajícím devět měsíců se sestrám průběžně sledoval krevní obraz. Ty ve svém jídelníčku změnily jen to, že pokrmy začaly připravovat z rýže bohatší na železo. Jejich krevní obraz se během testu podstatně zlepšil. Hodnoty pro železo se u nich zvýšily o 20%. I když to na první pohled zní jako malé zlepšení, ve skutečnosti to znamená, že místo 50% žen, které dříve měly hodnoty pro železo v normě, jich po experimentu mělo správnou hladinu železa již 71%. Jinak řečeno, při konzumaci tradičních filipínských jídel z normální rýže trpěla polovina žen chudokrevností a pouhá záměna rýže zajistila, že počet žen se špatným krevním obrazem klesl téměř na třetinu.
Je to zřejmě poprvé, co jsou zveřejněny výsledky testů provedených na lidech, kteří jedli potraviny z plodiny šlechtěné na vyšší obsah mikronutriční látky. Proto o něm referuje většina agentur sledujících dění ve vědě. Vyšlechtěná "biofortifikovaná" rýže má čtyřikrát až pětkrát více železa, než rýže normální.
Pro většinu obyvatel chudých zemí není řešením zajišťovat si nápravu jídelníčku potravními doplňky. Nemají na to peníze. Pomoc vyspělých zemí dodávat těmto zemím nutriční doplňky zdarma je také málo účinná a navíc nemá setrvalý efekt. Biologickou cestou obohacená rýže je proto ideálním řešením. Filipínská rýže byla vyšlechtěná Mezinárodním výzkumným ústavem rýže (IRRI), který má na Filipínách sídlo. Jedním z hlavních sponzorů této instituce je HarvestPlus, což je mezinárodní mezioborový výzkumný program, který je propojen s Cornellovou a dalšími univerzitami a agenturami snažícími se řešit problémy související s lidskou výživou.
Rýže šlechtěná „na železo“ má velký potenciál, aby trvale vylepšovala nedostatek mikroelementů ve výživě i jinde, ne jen na Filipínách. Nedostatek železa ve stravě je totiž problém, se kterým se potýkají všechny rozvojové země. A rýže je hlavní plodinou pro 3,5 mld lidí na Zemi. Nejhůře postiženou skupinou jsou ženy. V rozvojových zemích jich trpí nedostatkem železa 40 – 80%.
Tato plodina by ale nemusela být zajímavou jen pro obyvatele rozvojových zemí, možná i pro nás. Pokud je totiž u nás situace obdobná jako je v Americe, pak vězte, že nízkou hladinu železa má v USA 16% žen!
Pramen: Journal of Nutrition, vol. 135:12.
Diskuze:
