Sněť slezinná čili antrax patří k nejnebezpečnějším chorobám přenosným ze zvířat na člověka. Zabijácké vlastnosti antraxu dokládá zájem, který věnovali jejímu původci bakterii Bacillus anthracis vojáci při vývoji biologických zbraní. Smutně proslulý je únik vyvíjených bakterií v ruském Sverdlovsku z roku 1979, kdy se nakazilo 79 lidí a 68 z nich zemřelo.
První pokus o jeho nasazení byl zaznamenán už za první světové války, kdy se německý špion pokoušel podat skandinávským sobům kostky cukru ukrývající ve svém nitru jemnou skleněnou ampulku se sporami původce antraxu. Naštěstí byl včas odhalen.
Před pár roky zkusili norští všetečkové kultivovat obsah ampule uchovávaný v muzejní vitríně. A zjistili, že devadesát let nechávali v muzeu ležet "nabitou biologickou zbraň". Bakterie na živné půdě ožily. Mohlo by se zdát, že původce sněti slezinné dokonale známe a nemůže nás už ničím překvapit. Omyl. Mikrobiologové řadili kmeny bakterií sněti slezinné do dvou velkých skupiny. Kmeny ze skupiny B se vyskytují jen v Jižní Africe. Zástupce skupiny A rozšířil člověk s nakaženými domácími zvířaty po celém světě.
Němečtí biologové zveřejnili na stránkách nejnovějšího vydání vědeckého časopisu PLoS Pathogen objev dvou kmenů antraxu, které do stávajících "škatulek" nezapadají. První kmen byl izolován z těl šesti šimpanzů uhynulých v rezervaci Tai v Pobřeží slonoviny a dostal označení CI (z francouzského názvu země původu). Druhý odhalili mikrobiologové při zkoumání mrtvol tří šimpanzů a jedné gorily v kamerunské rezervaci Dja. Ten je nyní veden pod označením CA (podle země původu -Cameroon). Obě místa jsou od sebe vzdálena 1000 kilometrů, a tak lze jen s mrazením v zádech domýšlet, že se podobné (a nebo zcela nepodobné) kmeny jistě vyskytují i jinde.
Genetické analýzy odhalily u nových kmenů antraxu rysy, kterými se výrazně odlišují jak od kmenů "globální" skupiny A, tak od jihoafrické skupiny B. Jsou evolučně mnohem starší než dosud známé kmeny sněti slezinné a tým vedený Heinzem Ellerbrokem z berlínského Institutu Roberta Kochova pro ně vyhradil "šuplík" s označením F odvozeným z anglického slova "forest" čili "prales".
Objev nových kmenů "pralesního antraxu" dokazuje, že žijeme s mnoha původci závažných onemocnění, aniž bychom měli o jejich existenci nejmenší tušení. Riziko přenosu těchto chorob na člověka roste s tím, jak lidé pronikají stále hlouběji do pralesů a využívají jejich zdroje. Další šíření takto vzniklých epidemií je v dnešním globalizovaném světě nebezpečně jednoduché. Zatím byl "pralesní antrax" zjištěn jen u lidoopů. To však neznamená, že jej nemohou přenášet i jiné druhy zvířat. Je pravděpodobné, že se kmeny ze skupiny F nakazí i lidé.
O nebezpečnosti sněti slezinné v afrických podmínkách svědčí epidemie antraxu, jež propukla za občanské války v Zimbabwe v sedmdesátých letech. Veterináři tehdy polevili v očkování domácího skotu a počty onemocnění u lidí se rázem vyhouply z obvyklých několika desítek nad 10 000 ročně.
"Je nezbytné objasnit, zda a s jakou účinností jsou nové kmeny bakterie Bacillus anthracis odhalitelné stávajícími mikrobiologickými testy na antrax," říkají vědci z Ellebrookova týmu v závěru své studie. "Nebyli bychom příliš překvapeni, kdyby se ukázalo, že případy sněti slezinné vyvolané těmito kmeny zůstávají nerozpoznány. Je proto nutné provést další výzkum, který odhalí, kde všude se tyto kmeny antraxu vyskytují, jaké mají vlastnosti a jak probíhá onemocnění, které vyvolávají."
Pramen: PLoS Pathogen
Diskuze:
