Největší ocas vždy vítězí  
Samice ryby Xiphoporus helleri ke svým sexuálním hrátkám jednoznačně upřednostňují samce s dlouhými ocasy.

Barevná akvarijní rybka mečovka zelená (Xiphoporus helleri) je mezi akvaristy velmi populární. Jde o sladkovodní živorodku pro kterou je charakteristický  prodloužený spodním paprsek ocasní ploutve. Dlouhým ocasem se vyznačují pouze samci. Tento orgán neslouží k rozmnožování a proto se hovoří o druhotném pohlavním znaku.

Samice Xiphopor nezůstávají k samčím ozdobám chladné. Štramáci s pořádným proužkovaným ocasem mají u nich vyhráno.

Samci těchto rybek rádi svůj velký ocas předvádí, a přesto, že se o žádnou zbraň nejedná,  zastrašují s ním případné soky stejně účinně, jako by se jednalo ostrý meč.
Samicím této živorodky tento znak zřejmě imponuje, protože plodí potomstvo se samci, jejichž ocas je nejdelší.

 

Tato pozorování dokládají, že vytvoření druhotných pohlavních znaků může být ovlivněno (a také řízeno) opačným pohlavím. Pro samce ryb jsou často takovými znaky prodloužení ocasu nebo břišních ploutví. A i když se vlastně nejedná o žádnou zbraň, neboť se nejedná o tuhou a pevnou záležitost, a manipulace s takovým dlouhým ocasem také není pro jeho nositele nijak jednoduchá, jde v řadě případů jen o to, zda se to druhému pohlaví líbí či ne. Rozvoj sekundárního pohlavního znaku tak může jít jen být jen jakousi obdobou „módního trendu“.

 

Samci mečovek nepoužívají  ocas k potyčkám. Je to pro ně pouze něco jako bojová zástava. Podle vědců může takový znak o svém nositeli mnohé vypovídat, například to jak je statný a silný, ale možná taky jen to jak je dlouhý a jaký bude mít úspěch u opačného pohlaví.
Pro ověřování svých hypotéz  zosnovali vědci střetnutí dvou samců v jednom akváriu. Když se jednalo o samce se stejně dlouhými ocasy, došlo k potyčkám, agresivně do sebe naráželi a kousali se.
Poté když jednomu z nich upravili délku ocasu tím, že mu ho prodloužili plastikovým nástavcem, stal se tento samec jednoznačným vítězem.
Stejně to dopadlo, když  jestě víc prodloužili ocas jeho sokovi. Potvrdilo se, že vítězem střetu se vždy stal majitel delšího ocasu, a to bez ohledu zda jeho výčnělek byl pravý, nebo umělý.

Vědci si myslí, že poraženecká nálada je důsledkem stresové reakce,  která u majitele nastane, když si vizuálním vjemem vyhodnotí svoje malé šance. Nasvědčuje tomu i fakt, že tělo majitele kratšího praporu  ovlivní chromatofory, kterémá ve svékůži a jeho tělo ztmavne. Zahanbení z malého ocasu jde tak daleko, že se mění i chování. Poražený skloní hlavu a uklidí se někam do kouta, svůj ocas dokonce ohýbá a jako projev pokory schovává.

 

Výsledky ankety „Co si ženy různých etnik myslí o výsledcích amerického výzkumu, že délka sekundárního pohlavního znaku hraje při výběru partnera významnou roli“:

 

anketa

 

 

Doktor Brian Trainor z ústavu sociálních věd na Ohio State University, spoluautor jedné ze studií, k tomu dodává, že  byl velmi překvapen když zjistil, že samci, jimž jejich ozdobu ve svých pokusech upravoval, to nějak poznali. Většinou si lidé myslí, že ryby jsou hloupé, ale Brian tvrdí, že u těchto ryb to neplatí. Nejen, že samci přesně odhadují velikost ocasu svého soupeře, ale také dokáží do svých rozhodovacích procesů obratně zakalkulovat náhlou změnu vlastních velikostních proporcí, které jim změníte umělými artefakty.
Brian je přesvědčen, že ryby a lidi mají v tomto směru hodně společného a že vnímání druhotných pohlavních znaků je komplexní, že je hluboce  zakořeněno a že jako takové jsou používány bez ohledu na druh. U lidí se ale nemusí jednat vždy jen o tělesné rozměry, partnerku lze okouzlit i důvtipem a talentem.

Pramen> Animal Bebaviour, February 2006


Komentář osla:
Nelíbí se nám bagatelizace srovnávání chování ryb s člověkem. Výběr na základě velikosti orgánů je nízký a primitivní. Přesto, že na problému pracoval celý tým vysokoškolsky vzdělaných odborníků (Dr Kari Benson z Lynchburg College,stát Virginia, Dr Alexandra Basolo z University of Nebraska,  Dr Brian Trainor  z Ohio State University) autoři zcela pomíjí fakt, že člověk se vyvíjí mnohem rychleji, než jiní obratlovci. Uniklo jim, že jsme vstoupili do 21. století a že kromě fyzického pojetí světa se stále více pohybujeme ve virtuálním prostředí. A že na rozdíl od ryb u nás tyto virtuální znaky začaly hrát roli. Jedním z nejpřitažlivějších sekundárních pohlavních znaků u lidských samců se ukazuje být  výše jejich bankovního konta.

Datum: 08.02.2006 16:59
Tisk článku

Související články:

Sledování mrtvých těl urychluje stárnutí. Přinejmenším u octomilek     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2023)
Sebe a své blízké léčí lékaři jinak     Autor: Josef Pazdera (26.12.2022)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty     Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl     Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
O zlaté rybce     Autor: Dagmar Gregorová (10.01.2022)



Diskuze:

..ten cernej bubak

Jara,2006-02-14 02:17:30

...ten cernej bubak taky soutezil??....a jak dlouho trvalo ty blondyne zase potom zavrit oci a usta?

Odpovědět

poznámka

ondrej,2006-02-10 13:15:45


Ad. "Pro samce ryb jsou takovými znaky prodloužení ocasu nebo zadní břišní ploutve." - termín "zadní břišní ploutve" se vám nějak nepovedl ... - vypadá to, jako by měla ryba břišní ploutve dvoje - jakési přední a zadní, což samozřejmě pravda není. První pár = ploutve prsní, druhý pár = břišní; - doporučuji tedy nahradit za "zadní část břišních ploutví", anebo ještě lépe smazat - jelikož rozdíly v "oploutvení" mezi pohlavími se neomezují jen na ploutve párové, popř. ocasní (týká v různých případech de facto všech ploutví - a to tedy nemluvím o jejich "účelových" modifikacích typu adaptací ve vztahu k péči o potomstvo apod.).

Jinak článek zajímavý - souhlasím s předřečníkem v tom, že určitě není prvním ani posledním z podobných příkladů "hrátek" se sociální hierarchií určitého druhu, ale za zbytečný jej rozhodně nepovažuji. Lepení umělé hmoty je jistě pro někoho obtížněji "stravitelné", ovšem že to může zcela jasně (i nejširší čtenářské obci) ukázat čím se jinak slabý jedinec může dostat "výše", a tedy ukázkově ilustrovat určitý princip, z něhož je potom možno dovozovat dále, je myslím nezpochybnitelné.

Zajímavé by bylo zjisit co se stane se silnějším samcem s dlouhým mečíkem, jemuž se ozdoba zkrátí - vnímám bude soupeřem nepochybně (?) jako outsider, ale chování? (ostatní vizuální vjemy? hormony? - tedy v případě znatelnějších rozdílů - věk, velikost, forma - populace, - zohledňoval pokus i toto?)

Tyto tzv. "módní trendy" jsou v přírodě velmi časté - ať už se bavíme o pavím ocase či dlouhých, bohatých vlasech - ukazují, že i přes nepohodlí či zvýšenou pracnost údržby takové ozdoby jeho majiteli zbývá dost sil na to, aby stihnul obstarat vše to, co stíhá ten bez ozdob - akorát že je shocpnější, tedy mu stačí na prosté přežití míň času a může ve "volných chvílích" pročesávat srst (či žrát "nadplán" kvůli rozvoji barev, ...). O vztahu takých ozdob na první pohled "zbytečných" ve vztahu k odolnosti proti parazitaci ("dobré geny") se psalo už jinde a dost.

Odpovědět


zadní

Josef,2006-02-11 09:38:56

Jasně, aby tonemátlo, slovo zadní jsem ve zmíněné větě vymazal. Díky. J.

Odpovědět

Zaujimave

robo,2006-02-09 07:41:50

Chcel by som vidiet ako ryba skloni hlavu.
Myslim ze dalsi uplne zbytocny 'vyskum'. Nechapem komu sa chce lepit umelu hmotu na plutvy ryb aby dokazal co je jasne. O chvilu pride dalsi 'vyskum' a dokaze to iste u vtakov atd. No a o par rokov sa na to cele zabudne, a tak sa tieto 'vyskumy' budu znova opakovat tak, ako sa opakuju teraz.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz