Toxoplasma vládcem lidských myslí  
Nenápadný výtrusovec Toxoplasma má hodně dlouhé prsty. Manipuluje lidskou psychiku a teď se objevil nový přesvědčivý doklad, že toxoplazmóza významně souvisí se vznikem schizofrenie.

 

Zvětšit obrázek
Toxoplasma gondii, bradyzoit - cysta ve tkáni mezihostitele.

Svět parazitů je mnohem pestřejší a dynamičtější než ten náš. Jsou malí, hnusní, nemilosrdní a extrémně zajímaví, vždycky daleko před svými hostiteli. Věčné evoluční závody mezi parazity a hostiteli, které sice prakticky vždy vyhrávají paraziti, ale díky nimž se všichni aktéři postupně mění, vybavily parazity nejrůznějšími triky a vychytávkami.

Zvětšit obrázek
Toxoplasma gondii jako ze škatulky v elektronovém mikroskopu.

Mezi nimi na první pohled zaujme již mnohokrát ověřená schopnost řady parazitů manipulovat chování příslušných hostitelů.


 

Jsou to vesměs fascinující záležitosti, kdy lišácký parazit nějakým relativně jednoduchým způsobem mění chování organismu v němž žije ve svůj prospěch. Asi ani není třeba dodávat, že pro dotyčného hostitele to bývá více či méně zničující. Lidé rozhodně nejsou výjimkou.
Už delší dobu se intenzivně bádá na prvoku jménem Toxoplasma gondii, což je výtrusovec, potvora blízce příbuzná například kokcidiím nebo plasmodiím, čili původcům malárií. Je potěšující, že se v této ultrazajímavé problematice angažuje i pražský tým Jardy Flegra z Karlovy univerzity. Toxoplasma gondii způsobuje toxoplazmózu, poměrně skryté onemocnění prakticky všech savců a ptáků.

Zvětšit obrázek
Životní cyklus toxoplazmy. Díky ní víme, jaké to je být myší.

 

Životní cyklus toxoplazmy probíhá ve dvou fázích. Sexuální fáze funguje výhradně v kočkovitých šelmách, které jsou definitivními hostiteli toxoplazmy. Rozmnožuje se v jejich střevní sliznici. Asexuální fáze cyklu může proběhnout v podstatě u jakéhokoliv teplokrevného mezihostitele, tedy u ptáka nebo savce, člověka nevyjímaje. Toxoplazmóza v naprosté většině případů proběhne v akutní fázi jako delší chřipka se zduřením lymfatických uzlin a s bolavými svaly. Pak přejde do latentní fáze, kdy se cysty usadí v mezihostitelově nervově a svalové tkáni, ve většině případů nadosmrti.

 

To by samo o sobě nebylo až tak rajcovní. Pozoruhodné je, že toxoplazma podle všeho velmi zdatně manipuluje své mezihostitele. A to tak, aby se stali kořistí definitivního hostitele, čili koček. Za normálních okolností je typickým mezihostitelem myš a typický definitivním hostitelem kočka. Toxoplazma proto umí manipulovat myš tak, aby ji sežrala kočka. Mechanismus téhle manipulace není ještě úplně přesně znám, je to ale už jen otázkou času.
Tak to bylo až do chvíle, kdy se lidé rozhodli domestikovat kočky. Lidé jsou ve své podstatě společenští a jsou tudíž docela náchylní na rozličné sociální parazity, čili domácí miláčky. V případě jinak velmi rozkošných koček ovšem nevědomky vstoupili do milostného trojúhelníku myš - toxoplazma - kočka a bohužel právě v roli mezihostitele, myši.

 

Toxoplazma není žádný Einstein a nejspíš nepozná, že není v myši. Lidská psychika není od té myší nijak zásadně odlišná a proto není divu, že toxoplazma úspěšně manipuluje i nás. Co s námi dělá? Snaží se, aby nás snáze snědla kočka.

 

Zvětšit obrázek
Kočka - mazlíček s nečekaným bonusem.

Zmíněný Jarda Flegr mimo jiné publikoval docela šokující závěry obsáhlé studie, ve které doložil průkazně vyšší výskyt cyst toxoplazmy u účastníků dopravních nehod oproti běžné populaci. Zdá se, že lidé s toxoplazmou o něco pomaleji reagují v kritických situacích, jsou méně opatrní a pak se ještě liší v některých dalších psychologických ukazatelích. Kdyby nás lovily čtyřmetrové kočky, tihle lidé by stoprocentně byli na jídelníčku častěji.

 

S Flegrem nesouhlasí úplně každý. Ne, že by jeho výsledky někdo přesvědčivě vyvrátil. Je v tom spíš zbabělost, protože je to v důsledku docela děsivé. Navíc se postupně se ukazuje, že to může být ještě horší. Zdá se, že tím, jak toxoplazma manipuluje lidi, může způsobit a často také způsobí schizofrenii.

Zvětšit obrázek
Takhle vypadá spóra toxoplazmy v kočičím hovínku. Nakazit se můžete i ze špatně tepelně zpracovaného masa a přes placentu své matky.

Nejprve se přišlo na to, že matky více infikované toxoplazmou s větší pravděpodobností porodí potomka se schizofrenií. Pak se zjistilo, že toxoplazma nějak souvisí s poškozením jednoho typu neuronů - astrocytů. A to má opět vztah ke schizofrenii. Následovala studie jenž odhalila, že některé významné léky podávané schizofrenikům zároveň blokují růst toxoplazmy v laboratorních buněčných kulturách. A úplně nedávno Fuller Torrey se svými kolegy ze Stanley Medical Research Institute v Bethesdě, Maryland, USA objevili další doklad spojitosti mezi toxoplazmou a schizofrenií. V elegantním experimentu nakazili 50 potkanů toxoplazmou. Ti, jak se čekalo, ztratili podstatnou část zdravého strachu z koček. Pak je léčili přípravky podávanými schizofrenikům, včetně hojně užívaného haloperidolu. Léčba byla úspěšná, potkani se zase začali koček bát.

 

Není ještě zdaleka jasné, jak to celé funguje. Vše nicméně naznačuje, že toxoplazma je významným hráčem při vzniku schizofrenie. A taky při dopravních nehodách. A čert ví při čem ještě. Ačkoliv toxoplazma s výjimkou těhotných žen a lidí se sníženou imunitou nedělá závažné zdravotní problémy, zřejmě mírně, ale za to v masovém měřítku ovlivňuje lidskou psychiku. Objevují se dokonce názory, že toxoplazma během lidské evoluce významně ovlivňuje kulturní diverzitu lidských populací.

Máte pocit, že se vás to netýká? Ve Francii a Německu je toxoplazmou nakaženo dle některých odhadů až 80% populace, celosvětový průměr je kolem 50%, u nás ji má přibližně jedna třetina obyvatelstva. Naším pánem je toxoplazma.

Pramen: Proceedings of the Royal Society B; Wikipedia

 

Datum: 09.02.2006 09:15
Tisk článku

Suicidialita u psychických poruch - Látalová Klára, Kamarádová Dana, Praško Ján
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 126 Kč
Suicidialita u psychických poruch
Látalová Klára, Kamarádová Dana, Praško Ján

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace