BIK1 aneb za všechno se platí  
Zvýšení odolnosti rostlin proti plísni šedé s sebou nese zvýšené náchylnosti k bakteriálním infekcím. Přesto je objev genu rezistence k plísni vítán jako velký příslib.

 

Zvětšit obrázek
Tesfaye Mengiste z Pardue University se svým miláčkem plísní šedou.

Za všechno se platí. Tak bychom mohli shrnout odolnost rostlin k plísni šedé (Botrytis cinerea), kterou rostlinám zajišťuje gen BIK1. Zkratka je odvozena z názvu „Botritis-induced serine/threonine protein dinase“ a pro přehlednost j i upřednostníme před plným názvem.
Ve vědeckém časopise Plant Science referuje mezinárodní americko-rakouský tým vědců vedený Tesfayem Mengistem z Purdue University o dvojí tváři genu BIK1. Na jedné straně chrání, na druhé oslabuje. Chrání před tzv. nekrotrofními houbami, k nimiž  patří i plíseň šedá. Ty získávají na rostlinách živiny z mrtvých buněk. Plíseň šedá proto vylučuje do napadených pletiv toxiny a otevírá si jimi cestu do celé rostliny.
Jiné druhy rostlinných patogenních organismů patří mezi tzv. biotrofy, kteří mohou žít jen na živých rostlinných buňkách. Jedním z obranných systémů proti biotrofním patogenům je ničení napadených buněk samotnou rostlinou.



Mengisteho tým odhalil, že rostlinný gen BIK1 zvyšuje odolnost rostlin proti plísni šedé, ale zároveň je činí vnímavými k biotrofním patogenům. Rostliny, které postrádají gen BIK1 se snadno stávají obětí plísně šedé, ale zcela vzdorují biotrofním choroboplodným bakteriím. Gen BIK1 kromě jiného řídí růst rostlin. Ovlivňuje jak růst kořenů, tak i listů. Potlačuje například růst hlavních kořenů a zvyšuje růst jemného kořenového vlášení.


 

 

Zvětšit obrázek
Rostliny geneticky modifikovaného huseníčku Thallova. Rostlina napravo nemá gen BIK1, který je důležitý pro ochranu před plísní šedou. Absence tohoto genu se projevuje například zvýšeným růstech vláskových kořenů.

Podle genu BIK1 vyrábějí rostliny bílkovinu, která se zabudovává do povrchu buněk a má výraznou enzymatickou aktivitu. Bílkovina rozhoduje o množství kyseliny salicylové, které se bude v rostlině syntetizovat po napadení choroboplodnými mikroorganismy.


 

Zvětšit obrázek
V některých letech má plíseň šedá na svědomí značné škody na úrodě hroznů. Na druhé straně při výrobě tokajského vína se nechávají hrozny na vinici úmyslně infikovat ušlechtilými kmeny plísně šedé a výsledek je skutečně skvělý.

Množství kyseliny salicylové určuje, jak rostlina infekci plísní zvládne. Mengiste se domnívá, že existuje jakási optimální hladina kyseliny salicylové, která ještě skýtá rostlině účinnou ochranu před plísní, ale neprojevuje se nežádoucími vedlejšími účinky. Pokud to rostlina s produkcí kyseliny salicylové přežene, může se stát vnímavější k některým nákazám, protože tím oslabí jiné obranné mechanismy. Rostliny s vysoce aktivním genem BIK1 mají například sníženou produkci etylénu a kyseliny jasmonové, které jsou součástí obrany proti biotrofním patogenům.

 


Gen BIK1 je velice zajímavý s ohledem na šlechtění nebo genetické modifikace hospodářských plodin, protože nabízí možnost ovlivnit zároveň růst rostlin i jejich odolnost k plísni šedé. Intenzivnější růst vláskových kořenů by například mohl rostlinám zajistit  zvýšený příjem živin rostlin. Význam odolnosti k plísni šedé je zřejmý na první pohled.  V některých sezónách ničí tato plíseň desetinu úrody vinné révy a čtvrtinu až třetinu úrody rajčat nebo jahod. Potýkají se s ní pětileté zeleniny, ovoce i květináři. Problémy s ní má i potravinářský průmysl, protože často napadá ovoce uskladněné v chladírnách.

 

Pramen: Plant Science, Pardue University


 

Datum: 10.02.2006 01:15
Tisk článku

MARS-500 - Šolcová Iva, Guščin Vadim
 
 
cena původní: 395 Kč
cena: 340 Kč
MARS-500
Šolcová Iva, Guščin Vadim

Diskuze:

Jen další důkaz axiomu

molim,2006-02-10 12:18:14

všechno zlé je pro něco dobré (a naopak).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace