Není proč se divit, že když se mluví o Marsu, jen zřídkakdy se nepřipojí nějaká ta spekulace o existenci jednoduchých forem života v jeho geologické minulosti a někdy i přítomnosti. Důkazů, že tato planeta byla kdysi pohostinnější, přibývá. Na jejím povrchu se nacházely řeky i velká jezera. A to i dlouhodobě. Navíc v období, kdy tam podle současných představ vědců již být neměla. Ale důkazy pro to jsou prý nezvratné...

Kauza, která otřásla vědeckým vydavatelstvím Benthan Science Publishers, začala nevinnou studentskou recesí.

Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.

Zobák papagájov a čeľuste novoobjaveného druhu dinosaura majú podobný tvar. Je to rovnaké evolučné riešenie luskáčika na tvrdé orechy?

Kontroverzní analýza vztahů mezi lidmi a dalšími lidoopy nachází jako naše nejbližší příbuzné roztomilé jihoasijské orangutany.

S postupujícím věkem přibývá zvířatům šedivých chlupů a lidem šediví vlasy. Tajemství šedin odhalili japonští vědci pod vedením Emi Nishimuriové.

Slabým místem nezdolných sinic kvetoucí vody by mohly být speciální buňky heterocyty, na které lze zacílit úder ultrazvukem.

Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.

Mikroorganizmy tvoria asi tretinu pozemskej biomasy. Odhad predpokladá existenciu asi 3 miliónov druhov, z ktorých zatiaľ poznáme necelých 8 tisíc. Niektoré z nich dokážu žiť, alebo aspoň v hybernovanom stave existovať v extrémnych podmienkach. Po desiatky až stovky tisícov rokov, čo potvrdili aj novoobjavené baktérie zamrazené v trojkilometrovej hĺbke grónskeho ľadovca.

Jako předehra ke špionážnímu thrilleru „Den pampelišky“ britského spisovatele Petera Pringla vypadá vědecká stať týmu francouzských vědců vedených Raphaëlem Mercierem zveřejněná v prestižním vědeckým časopisem PLoS Biology.

Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak nukleové kyseliny jakými jsou DNA a RNA, které kódují proteiny, daly vzniknout prvním proteinům, když právě proteiny jsou pro jejich syntézu nevyhnutné? Možná, že nově vytvořené molekulární hybridy proteinů a nukleových kyselin, které se replikují bez přítomnosti enzymu, tento paradox vyřeší. Představují další možnou alternativu na téma „Jak vznikl na Zemi život?“

Za hranici naší sluneční soustavy dohlédneme jenom pomocí toho, co k nám v podobě záření a částic ze vzdáleného kosmu přiletí. Představu, jak to v těch vesmírných dálavách asi reálně vypadá, si pak dotváříme na počítačích pomocí různých simulací a fyzikálně-matematických modelů, které se snažíme sladit s tím, co pozorujeme. Někdy nás však porovnání teoretických výpočtů s reálně naměřenými daty překvapí a nastolí nové otázky.

A co na to krajina? Přesvědčte se sami.

Media nepřehlédla zprávu o kamikadze jménem Kaguya – řízeném zániku japonské lunární sondy pádem na Měsíc. Po jeho 17 měsíčním obletování. Japonsko si tak může na své konto, do kolonky s výzkumem Měsíce, připsat vskutku významný úspěch. Přinášíme stručný přehled výsledků měrení, jež Kaguya i prostřednictvím svých malých souputníků, minisatelitů Okina a Ouna (Relay a VRAD), posílala v průběhu své krátké mise na Zem.

Vědci z Emory University odhalili překvapivý mechanismus v mozku matek. Zvuky s frekvencí připomínající pištění nemluvňat, vnímají ostřeji. Děje se tak díky utlumení aktivit neuronů zpracovávajících nižší zvukové frekvence.

Čínští vědci vytvořili prasečí buňky, které mohou posloužit jako univerzální surovina pro tvorbu jakéhokoli typu tělních buněk prasete. Od objevu si slibují úspěšnější tvorbu zvířat, využitelných jako zdroj orgánů pro lidské transplantace, nebo prasata odolná vůči nejrůznějším chorobám.ˇ

Již dlouhou dobu jsme svědky názorových kontroverzí řešení energetické budoucnosti ve světě. Od dob protijaderných mírových manifestací dával „zelený“ svět velmi jasně najevo odpor k jaderné energetice. Nutno říci, že se mu s využitím senzacechtivosti médií a strachuplné propagandy dařilo svými názory prosáknout až do nejvyšších politických kruhů. Populismem postižení politici pak bez ostychu zamítají vlastně velmi rozumné řešení jádra jako podstatné části budoucího energetického mixu a „na oko“ odstupují od svých jaderných programů.ˇ

Vědci z University of Rochester nalezli postup, jak udělat kov nasákavý. Kapalina v tomto materiálu vzlíná rychlostí, která je pro přírodu nedosažitelná. Předpokládá se, že by objev mohl nalézt využití jak v lékařství, tak také při výrobě počítačů.ˇ

Srdcí pro transplantace nemocným lidem není dost. Vědci zkoušejí postupy, které by jim dovolily vypěstovat náhradní orgán z pacientových buněk. Není to jednoduchý úkol. Srdce má složitou vnitřní strukturu. Vedle svalových buněk je pro jeho dokonalou funkci nutná i hustá síť tepen, žil a krevních kapilár. Svalové buňky musí být schopny koordinované akce při pravidelném tepu.

Smiech je jedným z univerzálnych ľudských prejavov. Pozná ho a rozumie mu každý človek bez ohľadu na historickú dobu, kultúru, či krajinu v ktorej žije. Schopnosť sa smiať sme zdedili od našich predkov. Ale do akej dávnej minulosti siahajú jeho korene?

Pomáhat druhým je správné. Tuhle zásadu se učíme už od dětství například v pohádkách, kde se hlavní hrdina dočká odměny v podobě čarovného ubrousku za to, že se rozdělil s kouzelným dědečkem o skývu chleba. Kde se v nás touha pomáhat druhým bere? Americký evoluční biolog Samuel Bowles ze Santa Fe Institute došel k závěru, že u kořenů lidské nezištnosti stály válečné konflikty pravěkých lidí. Jeho teorii publikoval prestižní vědecký časopis Science.ˇ

Sejdou se dva ekonomové ve volební místnosti a jeden se ptá druhého: „Co tady děláš?“ „Žena mě sem donutila přijít.“ „Hm. Mne taky.“ První ekonom lehce pokývá hlavou a povídá: „Když mi slíbíš, že nikomu neřekneš, že jsi mě tady viděl, tak já nikomu neřeknu, že jsem tady viděl tebe.“ Druhý souhlasil a tak si potřásli ruce, odvolili a šli domů.ˇ

Lékaři z University of New South Wales přichází s dobrou zprávou. Kontaktními čočkami porostlými kmenovými buňkami lze rychle a levně pacientům s nemocnou rohovkou navracet zrak.

Čeští vědci vydali Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin - dokument shrnující dosavadní zkušenosti s geneticky modifikovanými rostlinami. Nezapřeli přitom Cimrmanovského ducha.

Odpůrci potratů, kondomů a Darwina nečekaně prosazují genetické modifikace. Po sérii vatikánských blamáží je to zřejmě příjemně radikální pokus o návrat do jednadvacátého století.

Vyhlášení výsledků soutěže.

Na povrchu těla hostíme kolem tisíce druhů bakterií náležejících k více než dvěma stovkám rodů. Tak pestrou „zoo“ mikrobů sídlících na lidské kůži vědci nečekali. Nevhodná skladba bakterií může mít pro naši kůži nepříjemné následky v podobě nejrůznějších kožních onemocnění.

Americkí vedci znovu inovovali predpoveď pre veľmi pomaly sa rozbiehajúci 24. cyklus slnečnej aktivity. Opäť sa dohodli, že bude extrémny. Tento krát však, na rozdiel od predchádzajúcich prognóz, bude vraj extrémne slabý.

Jako dětem nám s ním maminka polévala škrábance. Jako starší si s ním vybělujeme chloupky a vlasy. Bezbarvá kapalina peroxidu vodíku ale má v těle důležité funkce, je generálem první linie, který šikuje armádu hojivých buněk do rizikových míst.

Tanečníci valčíku si počítají do tří. Syntetickou DNA to vědci naučili také. Člověkem vytvořený řetězec genů dokáže registrovat a pamatovat si opakující se děje. Když tato struktura napočítá předem určený počet cyklů, spustí činnost, jakou si budeme přát.

Na rozdíl od většiny svých kolegů španělský antropolog Salvador Moya-Sola odpovídá, že ano. K tomuto přesvědčení dospěl na základě nálezu několika fosilních částí lebky nového druhu hominoidního primáta, který na území dnešního Katalánska žil před téměř 12 miliony lety.

Američtí ekologové Holly Jonesová a Oswald Schmitz z Yale University v New Havenu vyvracejí ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE tradovanou představu, podle které současné lidstvo páchá na přírodě nenapravitelné škody.

Patentů, které zajišťují svým majitelům výhradní práva na využívání znalostí o nejrůznějších genech, jsou tisíce. Ve Spojených státech, jež jsou světovou baštou genetických patentů, se teď možná schyluje k zásadnímu obratu. Patentování genů tu čelí právnímu ataku. Skupina pacientů, lékařů a vědců podala 12. května 2009 v New Yorku žalobu proti udělení zřejmě nejslavnějších patentů lidských genů. Týkají se genu BRCA1 a BRCA2, jejichž poškození zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Podle žalobců jsou geny BRCA1 a BRCA2 „dílem přírody“ a jako takové nemohou být patentovány.

Hledání a výzkum exoplanet jsou v současné době nejdynamičtěji se rozvíjející části astronomie. Pátráni po planetách u cizích hvězd samozřejmě úzce souvisí také s otázkou života ve vesmíru, která je doménou mladého vědního oboru – astrobiologie.

...aneb jak se rodili titáni.

Americké raketoplány jsou v těchto dnech v pohybu. Nelétají sice zrovna okolo Země, ale i tak se ke dvěma členům flotily kosmických korábů upírá pozornost celé NASA.ˇ

V rozmezí jediného měsíce přistihl britský zoolog David Dellatore z Oxford University v indonéském pralese Bukit Lawang hned dvě dospělé orangutaní samice při pojídání tělíčka jejich mrtvých mláďat.ˇ

Představa, že virem infikovanou osobu zjistíme snadno a rychle, se stává realitou. Ultra citlivý optický detektor, založený na drážkovaném čipu, vyvinula ve spolupráci s pracovníky nizozemské university firma Ostendum.

Družica Aqua z obežnej dráhy zaznamenáva fluorescenciu fytoplanktónu. Slabým červeným svetlom nám fotosyntetizujúce morské mikroorganizmy oznamujú, ako sa im práve na danom mieste darí.

Ateroskleróza trápí prakticky každého, kdo už oslavil dvacáté narozeniny. Největší riziko spojené s touto civilizační chorobou představuje vznik krevních sraženin, které ucpávají životně důležité cévy. V konečném důsledku může sraženina vyvolat například infarkt nebo mozkovou cévní příhodu. Nebezpečné sraženiny se nevytvářejí všude. Vznikají jen na dvou z každé stovky míst cévy poškozených aterosklerózou. Američtí lékaři nyní odhalili tajemství vzniku těchto „Achillových pat“ krevního oběhu.

Z DNA lze vytvořit smajlíky, mapu USA a další hlouposti. Hračičkování s novotvary vyrobenými z našeho genetického kódu začínají mít obrysy praktické upotřebitelnosti. Jsou základem nových vyšetřovacích technik. Posledním hitem jsou miniaturní uzamykatelné krabičky. Vědci tvrdí, že jsme na prahu nového způsobu dopravy a dávkování léčiv.ˇ

„Základními nositeli vědy a výzkumu musí být vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou. Požadujeme optimalizovat působnost Akademie věd ČR a postupný přechod vybraných pracovišť AV, zejména v oblasti technických a přírodních věd na vysoké školy, především tam, kde tyto vysoké školy mají vysoký potenciál spolupráce s aplikační sférou.“ˇ

Pozorným nasloucháním ptačího rámusu američtí ornitologové zjistili, že charakter biotopu, ve kterém pták žije, ovlivňuje i jeho zpěv.

Kosmický program NASA zabodoval s maličkým satelitem, který se bude věnovat vzniku rezistence u kvasinek během vesmírného letu.

Průlom v datování nálezů slibují archeologům britští vědci. Stáří keramiky, pálených cihel, dlaždic a střešních tašek bude možné určit s neuvěřitelnou přesností. Nová technika označovaná jako „rehydroxylace“ by měla pro archeologii znamenat podobnou revoluci, jakou přineslo datování organických látek, např. kostí a dřeva, pomocí radiouhlíkové metody.

...aneb zamyšlení o zavátých šlépějích.

Hypertrichóza se popisuje jako zvýšený růst jemného ochlupení. Jsou však dědičné případy, při kterých kromě rtů, dlaní a plosek nohou, lze spíše nazvat nadměrným ovlasením celého těla. U takto vybavených jedinců se říká, že mají vlkodlačí syndrom. Odborně jde o dědičnou hypertrichózu a čínským vědcům se nyní podařilo zjistit její genetický základ. Prvním doloženým případem byla Julia Pastrana.

Takmer 20 miliárd prepisovateľných bajtov (155 miliárd bitov) na štvorcovom centimetri bezpečne uložených na miliardu rokov – „miliardové“ parametre nového typu pamäťového média.

Vůči současnému chřipkovému viru A (H1N1) jsou senioři podstatně odolnější, než děti nebo lidé v plném produktivním věku. Američtí vědci zjistili, že mnoho starších lidí se již s podobným virem střetlo a jejich imunitní systém dnes z této zkušenosti těží.ˇ

Nové astronomické pozorovania odhalili, že binárny systém s milisekundovým rádiovým pulzarom a binárny systém s rýchlo rotujúcou, röntgenové žiarenie emitujúcou neutrónovou hviezdou sú pravdepodobne len rôzne vývojové fázy toho istého vesmírneho objektu.