Zvětšit obrázek

Postup výroby cévní náhrady. Céva je vypěstována z pacientových kožních buněk, z kterých nejprve naroste „plachta“ a ta se pak sroluje do trubičky. Do nitra základu nové cévy se usadí buňky endotelu.

Tým amerických vědců vedený Toddem McAllisterem zveřejnil v časopisu Nature Medicine úspěšné výsledky zkoušek umělých cév nové generace. Poptávka po umělých cévách je zřejmá. Mnohým z nás tepny kornatí a nakonec nám neslouží tak, jak by naše tělo potřebovalo.

Zvětšit obrázek

Základ umělé cévy vytvořený srolováním „plachty“ z keratinocytů.

 První náhražky se vyráběly z umělohmotných polymerů a pomohly spoustě lidí. Je to ale „mrtvá“ hmota. To znamená, že jakýkoli defekt se na rozdíl od živé cévy nespraví sám tím, že by se poškozené místo zacelilo. 
Navíc je tato umělá céva tělu cizí. Mnozí pacienti si s těmito cévami užili svoje.
Mnohem lepší je nechat narůst „živou“ cévu. Vědci k tomu používali „hadičky“ ze speciálních polymerů, na které zvenčí nasadili buňky hladké svaloviny a zevnitř je vystlali buňkami cévní výstelky zvané endotel.

Zvětšit obrázek

Sonografické snímky dokazující, že umělá céva zůstává v těle psa dokonale průchodná a krev v ní pulsuje.

Polymery sloužily jako dočasné řešení, protože buňky jimi prorostly a nakonec je vstřebaly. Zůstala jen čistá „živá hmota“. Tyto cévy měly rovněž řadu nectností. Zpočátku byly hodně křehké a praskaly pod tlakem krve.

Zvětšit obrázek

Umělá céva se dá použit pro „bypass“ při nedostatečné průchodnosti tepen zásobujících krví srdce.

Tento problém se podařilo omezit tréninkem, při kterém se do polymerové hadičky vháněl živný roztok pod tlakem a v pulsech. Rostoucí céva tak neustále „cvičila“ a byla výrazně silnější. Další potíž byla s hladkosvalovými buňkami, které při pěstování v laboratoři rychle stárnou a céva pak nemá „1A-kvalitu“.

Technologie Lifeline americké firmy Cytograft Tissue Enginneering dokáže vyrobit pevnou umělou cévu bez  polymeru a hladkosvalových buněk. Základní surovinou jsou keratinocyty odebrané z lidské kůže. Pacient přijde o kožní „skalp“ velikosti poštovní známky a z takto získaných kožních buněk pak vědci vypěstují v laboratoři „plachtu“ plnou buněk a tzv. extracelulární matrix čili bílkovin vyloučených buňkami do mezibuněčného prostoru. Celá „plachta“ je pevná a dá se z ní „šít“ či „lepit“ prakticky cokoli. Dá se tedy „srolovat“ do ruličky a vytvořit tak základ budoucí cévy. Do jejího nitra se nasadí buňky endotelu a náhradní céva je připravena k použití.

Umělá céva jako náhrada za nefunkční tepnu na dolní končetině.

          Animace:     Zavádění nových „trubek“

          Animace:     Tep v nové cévě

McAllisterův tým testoval cévy vypěstované z lidských buněk na potkanech, psech i opicích. Pokaždé s pozoruhodně dobrými výsledky. Céva vydrží v těle několik měsíců. Tělo se proti její přítomnosti nebrání a céva si udržuje plnou funkčnost. Jasně to prokázala vyšetření fonografem. V jiných testech se ukázalo, že ani propíchnutí této umělé cévě nevadí. Zatáhne se a místo vpichu se bez problému zahojí jako u „živé“ cévy „made in příroda“.
Výhodou technologie Lifeline je, že takovou cévu lze pořídit pacientovi z jeho vlastních buněk. Odpadaly by tak problémy s přijetím voperované cévní náhrady.

Pramen: Nature Medicine