Mikroskopické lasturnatky z rodu Vestalunela dostaly své vědecké jméno v roce 1996 podle starořímských panenských kněžek vestálek. Vědci nacházeli mezi vestalunelami výhradně samičky, a proto předpokládali, že se rozmnožují jen a jen nepohlavně. Byl jim dokonce přisuzován absolutní rekord v délce evoluční cudnosti, protože měly žít na Zemi bez pohlavního rozmnožování plných 200 milionů roků.

Mikroskopická lasturnatka z rodu Vestalunela

Tahle představa padla přičiněním britského zoologa Robina Smithe, který zkoumal lasturnatky v jedné studánce na japonském ostrově Jakušima. Mezi stovkami samiček nalezl tři samečky. První samce vestalunel, které kdy kdo viděl. Jakušimské lasturnatky jsou zástupci nového, vědě dosud neznámého druhu. Smith je pokřtil vědeckým jménem Vestalunela  cornelia podle vestálky Cornelie, kterou nechal v roce 81 n.l. císař Domicián zaživa pohřbít za to, že se oddala milenci.

„Je to celkem příhodné jméno pro tvora, o kterém jsme si mysleli, že žije v cudnosti, ale on se celou tu dobu pohlavně rozmnožoval,“ pochválil volbu britský zoolog David Horne z londýnské university Queen Mary.

Zvětšit obrázek

John Maynard Smith – jeden z mnoha vědců, který se nedožil zasloužené Nobelovy ceny. Podle něj jsou miliony let bez pohlavního života „největším skandálem evoluce“.

Pohlavní život vestalunel přesto zůstává záhadou. Není jasné, zda samičky žijí se samečky stále, nebo zda se samečci objeví jen jednou za dlouhou dobu, aby splnili svou povinnost. Trio objevených samečků nemělo v těle ani jedinou spermii. Podle Smithe to může být tím, že byli pářením úplně vyčerpaní.

Drtivá většina pozemských organismů plodí potomky pohlavním rozmnožováním. To má mnoho podob. „Sňatek“ dvou mikroskopických prvoků ani vzdáleně nepřipomíná páření velryb či opylení smetánky lékařské. Ve své podstatě jde však vždy o totéž. Potomek dědí kombinaci dědičných vloh rodičů. Díky tomu může být obdařen novým rejstříkem schopností, jež  mu pomohou přežit.

Nepohlavní rozmnožování je nepoměrně jednodušší. Organismus k němu nepotřebuje partnera a vytváří jen své vlastní kopie. Přitom však nevznikají nové kombinace genů a potomci se od rodičů v zásadě neliší. Někteří tvorové proto střídají nepohlavní rozmnožování, které jim dovoluje rychle plození potomstva, s pohlavním rozmnožováním, jímž generaci potomků „zušlechtí“. Tento životní styl uplatňují například mšice.

Rekord v délce nepohlavního rozmnožování převzali od vestalunel drobní živočichové vířníci. Genetické testy svědčí, že žijí bez pohlavního rozmnožování už 40 milionů let.

Pramen: Nature News