Uran škodí více než se předpokládalo  
Poznatky ze země kmene Navajo odhalují, že „žlutá příšera“ je mnohem zákeřnější a že kromě radioaktivity škodí i jinak. Nový objev staví účinky střel z ochuzeného uranu do horšího světla.

 

Zvětšit obrázek
Podobných opuštěných uranových dolů je na indiánském území kmene Navajo zhruba tisíc. Studium účinků nepatrných částeček uranu ze zdejšího prachu na živočišné buňky stál u zrodu nového objevu.

Většina z nás si při vyslovení pojmu Navajo vybaví velkofilm „Kód Navajo“ a používání Indiánů pro kódování depeší. Film má pravdivý základ a tím kódem byl v podstatě vlastní jazyk Indiánů, který byl pro japonské dekodéry nesrozumitelný. Tak se stalo, že  tato země měla lví podíl na vítězství v boji proti Japoncům. Nyní, jak se zdá, nám tato země pomáhá vyzrát nad dalším nepřítelem - žlutou příšerou.  Na území obývaném potomky Indiánů a zasahujícím dnes do území států Utah , Arizona a New Mexico, se v minulosti těžila uranová ruda a těží se tam dodnes. Mlýnů na zpracování rudy a opuštěných dolů, se všudypřítomným žlutým prachem obsahujícím uran, je zde více než tisíc. Není proto divu, že v náplni místní university je bádání nad tím, jak „žlutá příšera“, jak zde poletujícímu prachu s příměsí uranu přezdívají, škodí. 

 

Zvětšit obrázek
Biochemička Diana Stearnsová z University v Jižní Arizoně přišla na to, že také ty izotopy uranu, které vyzařují minimum radiace, poškozují DNA v buňkách a mohou navodit zhoubné bujení. (Foto: Jerry Foreman)

 

Diana Stearnsová je biochemičkou na universitě v Severní Arizoně. Společně se studentem z indiánského kmene Navajo zkoumali účinky uranu na živé buňky. To, že uran jako radioaktivní prvek poškozuje DNA, je všeobecně a dlouho, známo. Nyní Stearnsová se svým týmem objevila, že uran se v buňce váže na DNA a že toto řídící buněčné centrum poškozuje.

 

 

O celé řadě látek lze říci, že jsou toxické. Když si to zjednodušíme, tak toxicita je něco, co buňku zabíjí bezprostředně. Pokud ale látka poškozuje genetický kód buňky (DNA), nemusí být příznaky tohoto poškození dlouho patrné. Jde tedy o zákeřnější způsob toxicity, který se může vymstít až na následných generacích. Při tomto typu toxicity, která působí prostřednictvím poškozování  DNA, se hovoří o takzvané genotoxicitě.  Stearnsová je první, kdo objevil, že uran se v buňce takto chová.

30 mm střely z ochuzeného uranu, plášť a průrazné jádro. (Credit: United Nations Environment Program)

Její poznatek znamená, že nyní musíme vzít na vědomí, že i když genotoxicita nemá s radioaktivitou  nic společného, důsledky pro organismus jsou prakticky stejné, jako by o radioaktivitu šlo.

 

 

Nový objev mohla Stearnsová udělat proto, protože zdravotní efekt uranu nebyl prakticky od dob pokusů s první atomovou bombou (projekt Manhattan, čtyřicátá léta minulého století), studován. Protože důsledkem genotoxicity je často nádorové zvrhnutí buňky, mohl by tento efekt uranu stát za jevy,které jsou pozorovány v oblastech, kde se používala munice z ochuzeného uranu a kde nárůst rakoviny je větší, než jaký by odpovídal  naměřeným hodnotám mírného zvýšení radioaktivity.

 

 

V každém případě se nejedná o poznatek, který by nás měl obdařit optimismem, protože účinky uranu jsou zákeřnější, než se soudilo, a to bez ohledu na to, o jaký jeho izotop se jedná. Pokud se nové poznatky potvrdí, pak i ten ochuzený uran je pěkně zákeřný prevít, protože i když nevyzařuje radioaktivitu, jeho účinky jsou na náš genom takové, jako kdyby jí vyzařoval – pozvolné, nenápadné a ničící.

Poznatky Stearnsové nyní zveřejnily současně hned dva vědecké časopisy: Mutagenesis a Molecular Carcinogenesis.

Pramen: Northern Arizona University


 

Datum: 11.04.2006 04:14
Tisk článku


Diskuze:

Skutečnost se tají i v Ostravě

Dalibor Dobrota,2010-11-29 03:35:17

V Ostravě stojí uprostřed města Elektrárna Třebovice, na okraji elektr. Dětmarovice, hutě, koksovny. Není žádným tajemstvím (už z rozborů za socialismu), že popílek po spalování černého uhlí obsahuje především vysoké koncentrace šestimocného chrómu, arzénu a uranu na 3. místě.

Poté, co zavedli v elektrárnách filtry s účinností 97%, sice pokleslo množství prachových částic, ale množství částic o velikosti pod 50 mikrometrů se zvýšil, neboť elektrárna od doby, co není vidět kouř, jede stabilně na plné pecky a proud se prodává do zahraničí.

Nám v Ostravě tvrdí, že zvyšující se výskyt rakoviny je z benzoapyrénu navázaného na prach. Jenže činnost koksoven a chemičky byla omezena, takže to nemůže být pravda.

Dříve často pršívalo, neboť popílek přitahoval mraky. Nyní se drobný prach drží v ovzduší a velmi dobře prochází do plicních sklípků.

Uran se dříve (jako součást popílku) používal na výrobu plynosilikátů v závodě Prefa. Jsou z nich vyrobeny všechny panelové domy a taktéž stropy v cihlových domech (Sorela). Nejenže domy jsou radioaktivní. Ale může se ze stěn odlupovat prach obsahující 0,5 až 1% uranu. Při maximálné povolené dávce 1 mikrogram denně, stačí vdechnout nebo polknout 1 miligram polétavého prachu denně, abyste si zadělali na chronickou otravu. To je necelý milimetr krychlový.

Zbývající část uranu se jako když "drolí" zevnitř panelových zdí se formou přeměny na radon, která se s poločasem několika hodin mění na radioaktivní polonium. Polonium, jak známo z aféry s Litviněnkem, je jedovaté, ne-li tak jako uran.

Lidem v Ostravě se tají obsah uranu v popílku ve vzduchu proto, že filtry paradoxně množství vdechovaného prachu nesnížily, ale zvýšily. Jak už jsem řekl méně prší a ztrojnásobil se výkon elektrárny. Za druhé obsah uranu a arzénu už víc snížit nelze, protože filtry mají mnaximální možnou účinnost 98%, ale mikroskopický neviditelný (dobře vstřebatelný) prach nezachycují.

Snad by pomohlo odstranění "kopule" nad městem, která je tvořená vlhkým vzducem. Jen elektrárna Třebovice odpaří za den 5000 tun vody, a ta vytváří nad Ostravou jakýsi zlom, který brání výměně vzduchu, drží částice na místě a působí nesnesitelná dusna. Na každého občana Poruby připadá tolik vody denně, kolik sám váží.

Nedá se říct, že to tají Arcelor Mittal. Nemá zájem nikdo, aby se to profláklo. Už tak z Ostravy utekla spouta lidí a další pokles ceny nemovitostí by zastavil hospodářský růst.

Odpovědět


Možná za to nemůže nikdo.

Dalibor Dobrota,2010-11-29 04:15:51

Během posledních 5 let vyměnily 2/3 budov okna za plastová a přišlo do módy mít vduchotěsně zabedněná okna. Proto je docela možné, že nárust rakovin a plicních onemocnění nemusí být nutně zaviněn zhoršením obvzduší. V těsně uzavřeném bytě nebo domě z popílkových tvárnic mohou koncentrace škodlivých částic dosahovat 100 násobku toho, co je venku.
Popílkové jsou kompletně, jak už jsem říkal, všechny po roce 1959. Předtím se popílek přidával jen do betonu stropních konstrukcí.

Často mám problém s dýcháním i ve veřejných budovách, kde se vždy najde několik lidí reptajících nad čerstvým vzduchem, kteří okna neprodleně zavřou. (Protože to tak dělala už jejich babička.)

Odpovědět

Neradioaktivni uran?

Maaartin,2008-06-23 21:29:35

"Pokud se nové poznatky potvrdí, pak i ten ochuzený uran je pěkně zákeřný prevít, protože i když nevyzařuje radioaktivitu, jeho účinky jsou na náš genom takové, jako kdyby jí vyzařoval" - co je tohle za blbost? Matne si pamatuju, ze vsechnu izotopy uranu jsou radioaktivni. Pokud ne, pak prosim dopsat na
http://en.wikipedia.org/wiki/Isotopes_of_uranium
A taky sem
http://en.wikipedia.org/wiki/Depleted_uranium

Odpovědět

Nevím

Honza,2007-12-20 23:26:22

Dobrý den. Trochu rozpačitě čtu tuhle diskuzi. Že je uran (naturalis, Unat, o ten v článku jde) spíš toxickou chemickou škodlivinou než nebezpečným radionuklidem a zdrojem (ionizujícího)(o)záření se ví dávno, "asi 100 let". O tom, že účinky látek a též zdrojů ionizujícího záření jsou akutní a chronické se ví též. Chronické účinky dle posuzování jsou buď prahové (určitá dávka ještě nezpůsobí újmu) nebo stochastické (tedy i statistické, i sebemenší dávka újmu může způsobit). Chronické působení se může projevit mj. jako genetické poškození a možným vznikem novotvarů nebo poškozením dalších generací. To jsou vše vědomosti známé. Že Unat je přítomen v prachu v okolí uranových dolů a úpraven rudy i obecně v ovzduší je též známé, i v ČR, a koncentrace uranu a radia (Ra 226) se běžně měřily a měří. Cestou vstupu do organizmu je zjm. dýchání a příjem potravy. Na toto téma bylo v ČR vypracováno mnoho studií a příjem z tohoto zdroje je mj. částí stanovení ročního dávkového ekvivalentu pro obyvatele ČR. S pozdravem Honza

Odpovědět

Mno neni ani tak dulezite ze se to jeste

trodas,2006-04-22 23:09:12

nezkoumalo, jako polozit si otazku PROC se to jeste nezkoumalo. Anebo zkomalo, ale bylo utajeno. Inu proto, ze DU munice je super reseni co s vyhorelym palivem z reaktoru (coz vysvetluje stopove mnozstvi Pu v munici) a zadruhe proto, ze naboj z ochuzeneho uranu je nejen presny (protoze je tezky) ale hlavne se propali pancirem jak nic a nasledne pokropi posadku uvnitr sprskou roztaveneho uranu a pancire... Uzasna smrt... Mno ale je to efektivni zbran, cize asi proto se o tom nemluvi. Jinak DU munice je v OSN vedena jako ZHN (!), cize neni pravda, ze Irak ZHN nemel. Mel jich spoustu na svem uzemi od roku 1991 a na jare 2003 Amici dovezli jen dalsi a dalsi...

Odpovědět


DU je ZHN

Maaartin,2008-06-23 21:24:14

"Jinak DU munice je v OSN vedena jako ZHN" - to nevypovida ani tak o uranu jako o OSN.

Odpovědět

...ale...

Jara,2006-04-12 16:52:58

...strely jsou tu na to aby udelaly hlavne hodne skody ne?....takze je snad vsechno v poradku....jinak by z kanonu mohly tedy vyletavat rovnou mirovy holubicky...Vas Jara Cimrman

Odpovědět


re: ucinky strely

Luc,2006-04-13 13:18:30

Bystry postreh - ano, strela ma napachat paseku, ale JEN v okamziku jejiho dopadu na cil (nepo dejme tomu chvilicku po) - ne zamorit okoli na dalsich XY let. Aneb. jdi to vysvetlovat "osvobozenym" iracanum krterym se rodi podstatne vic postizenych deti uz od prvni humanitarni valky vedene touto skvelou humanitarni munici... (pripadne nemusis ani tak daleko, byvala juhoslavie je tot "za rohem")

Odpovědět


ach jo.

Chi,2006-05-24 14:56:14

Madam je zřejmě blondýnka a evidentně jí příjmení slovutného mistra nic neříká...

Odpovědět

To je přece musí být každému jasné..

Zephir,2006-04-11 19:38:12

..že mutagenní účinky uranu jsou známy už dávno, z hlediska toxikologie je to nejprofláknutější prvek - snad jen plutonium ho v počtu toxikologickejch studií předčí ...

Akorád po operaci pouštní bouře se o tom z politickejch důvodů moc nemluvilo a teď se to náááhodou jakoby znovu objevuje...;-)

Celé je to kašpařina pro zblbnutí lidí.

Odpovědět


Ty znas

mik,2006-04-12 00:15:36

nejakou predchozi praci hovorici o genotoxicite uranu?

Odpovědět


A teď se z politických důvodů zase objevuje

J.Kopeček,2006-04-12 14:34:39

jak je ochuzený uran škodlivý, protože jen svatá válka vedená mačetami je správná a spravedlivá a jak by k tomu přišly státy, které probendily všechen potenciál k růstu obyvatelstva, které je jim proti kvalitním zbraním na pendrek.

Odpovědět

Stejne je mi divne,

Z.Rohlik,2006-04-11 17:40:40

ze by se nekdo toxikologii uranu podrobne zabyval az ted (obecne patri k nejlepe prozkoumanym prvkum vubec), temer se mi tomu nechce verit. Ze je to tezky kov jedovaty i po odecteni radiacnich efektu je de facto ucebnicova znalost, Pu je povazovano za jeden z nejjedovatejsich kovu vubec, a oba dva jsou technologicky tak zajimave, ze proste ta data nekde byt museji. Mozna reserse Mrs Stearnsove nesahala az do prislusnych archivu, a tak objevila Ameriku :o)

Odpovědět


výzkumů bylo možná dost

skřítek,2006-04-11 18:00:02

Matně si pamatuju jeden článek o tom, jak drsně se potlačovaly výsledky výzkumů lékařů, kteří sbírali údaje v zemích, kde byly použity zbraně s ochuzeným uranem. Byli různě popotahováni za špionáž, vyzrazování a vyzvídání vojenských tajemství, nic moc.

Odpovědět


Ale tady, skřítku, nejde

V.Novák,2006-04-11 18:31:54

o výzkum zbraní s DU. Tedy se zkoumá prostý účinek uranu resp. sloučenin jako chemikálie. Že je jedovatý se ví od předminulého století. To je skutečně učebnicová záležitost. A dost bych se divil, kdyby nebyly známy i jiné účinky - vzhledem k tomu, jak je uran důležitý.

Odpovědět


To je přece každému jasné..

Zephir,2006-04-11 19:37:12

..že mutagenní účinky uranu jsou známy už dávno, z hlediska toxikologie je to nejprofláknutější prvek - snad jen plutonium ho v počtu toxikologickejch studií předčí ...

Akorád po operaci pouštní bouře se o tom z politickejch důvodů moc nemluvilo a teď se to náááhodou jakoby znovu objevuje...;-)

Celé je to kašpařina pro zblbnutí lidí.

Odpovědět

dotaz

Petra,2006-04-11 13:41:16

škodlivé účinky se tedy dostaví už při inhalaci prachu obsahujícího uran? nebo je nutné ho do organismu aplikovat jinak, aby projev genotoxicity nastal? diky

Odpovědět


ano

josef,2006-04-11 14:28:49

Stearnsová dělala pokusy s buňkami na pěstovanými v tkáňových kulturách. S pravděpodobností hraničící téměř s jistotou lze říci, že takové vdechnutí prachu vzniklého například při vypaření zmíněných střel po dopadu na cíl, bude jedním z nejefektivnějších způsobů, jak si do orgnismu vpravit relativně velké množství malých částic uranu. Čím budou tyto částice menší, tím pro nás hůř. Autorka sama upozorňuje, že její poznatky poskytují změnu v nazírání na škodlivost vdechování prachu v muničních skladech, uranových dolech,... Plíce budou pro navození si případných problémů spojených s genotoxicitou uranu tou nejvíc "otevřenou bránou".

Odpovědět


prokristapana

prokristapana,2006-04-26 00:45:33

Aha takze kdyz nebudu v tesne blizkosti tanku na ktery leti treba strela z amikova tanku ci kanonova munice z A - 10ky tak mi nic nehrozi ... a kdyz budu v blizkosti stejne umru, protoze nasledna exploze mne zasahne. Pekne.smrt DU imperialstum.

Odpovědět


Po zásahu uranovou střelou se určitě nic neodpaří

Dalibor Dobrota,2010-11-29 03:54:39

nýbrž jen roztaví na drobné kuličky, které postupně korodují. Oxid uraničitý je již rozpustný ve vodě a dobře vstřebatelný. Nejlépe vstřebatelný je chlorid uraničitý (až 30%) zatímco běžně se vyskytující slouženiny uranu se vztřebávají jen ze 2%. Nadlimitní příjem je však pouhých 1 mikrogram a chloridu jen 0,05 mikrogramu/ den.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz