Slepým myším se vrací vnímání světla za pomoci proteinu ze zelených řas  
Buňky, které obsahuje oční sítnice a které normálně nejsou na světlo citlivé, se mohou stát na světlo reagujícími buňkami, když do jejich membrány je uměle vpraven protein rhodopsin.

 

Zvětšit obrázek
Rhodopsin (žlutě) je protein, který se může stát součástí membrány (modře). Jde o světlem aktivovatelný tunel, který převádí sodíkové a vápenaté ionty. Účinkem fotonů dochází k prostupu iontů rhodopsinovým tunelem a tím k depolarizaci náboje membrány. Takto vybavené buňky sítnice jsou schopné přenést impuls na neurony a ten se pak po nervových dráhách přenáší do mozku. (Obr.: University of Illinois et Urbana)

Naše schopnost vidět  spočívá v tom, že tyčinky a čípky, které jsou dohromady také nazývané fotoreceptory, reagují na světlo a že o tom vyšlou optickým nervem signály do zrakového centra v mozku. Problém je v tom, že fotoreceptory degenerují a zanikají. U mnohých z nás k tomu dochází  rychleji než je zdrávo. Do mozku nám pak přichází stále méně impulsů, slepneme.

 

Vědci přichází se zajímavým nápadem, jak by možná šlo poškozené vnímání světla obnovit. Principem je to,  že se schopnost vnímat světlo přenese na další buňky. Na  ty buňky, které nám  v sítnici zůstávají i poté, co tyčinky s čípky odumřou.

Vědecký pracovník Zhuo-Hua Pan z  Wayne State University experimentuje s  přenášením genu pro tvorbu  světlo absorbujícího proteinu channelrhodopsin-2 (ChR2).

 

Pokusy  jsou prováděny na myších, které byly geneticky šlechtěny tak, aby jim v sítnici vymizely světločivné buňky (tyčinky a čípky). Jsou to myši, které mají obdobu lidské choroby, která způsobuje oslepnutí a jež se nazývá retinitis pigmentosa.

 

 

Zvětšit obrázek
Dr. Zhuo-Hua Pan na přednáškách tvrdí, že věří v možnost vylepšení zraku pomocí genové terapie. U sebe ale evidentně dává přednost klasické metodě doplňování riboflavinu, o němž je známo, že se při jeho deficitu slepne.

Tyto pokusy jsou v počátcích, ale jsou slibné.  Touto metodou, která spadá do oblasti  genových terapií, se již podařilo dosáhnout toho, že  ošetřené oči slepých myší začaly znovu vysílat signály a že se tyto signály dostávají zrakovým nervem tam, kam mají - do příslušných partií myšího mozku. Tato získaná citlivost na světlo se po terapii uchová nejméně po dobu šesti měsíců. Otázkou  je, zda se myším také vrací zrak ve využitelné formě. Zřejmě ne. Vědec  Pan je však přesvědčen, že dalším vylepšením metody toho dosáhne. Jeho optimismus pramení z toho, že v sítnici je celá řada buněk, které by se k tomuto účelu daly využít. Stejně tak, jako je více typů buněk v sítnici, existuje také větší počet na světlo reagujících proteinů, které by šlo k těmto záměrům využít. Nyní půjde o to, připravit jejich geny,  integrovat je do vhodných vektorů, vpravit je do oka a čekat co to provede.  Odborníci, kteří se s novou metodou seznámili, jsou názoru, že by její využití se nemuselo omezovat  jen na řešení situací totální slepoty, ale že by mohla najít uplatnění i při zpomalování  zhoršování slábnoucího zraku, ke kterému dochází přirozenou cestou stárnutím organismu.

No uvidíme.   

 

 

Datum: 13.04.2006 09:27
Tisk článku

Související články:

Dědičné formy slepoty mohou souviset se střevními bakteriemi     Autor: Dagmar Gregorová (25.03.2024)
Chůze v noci je překvapivě odlišná pro muže a pro ženy     Autor: Stanislav Mihulka (19.02.2024)
Smysly našich mazlíčků – pejsek Filípek     Autor: Martin Gajdošík (23.12.2023)
Proč je tygr oranžový?     Autor: Josef Pazdera (31.01.2022)
Nová technologie umožňuje pořizovat zřetelné snímky v kalné vodě     Autor: Stanislav Mihulka (24.09.2021)



Diskuze:

Od narozeni

Trained.Monkey,2006-04-13 13:47:26

Stejne to nepomuze lidem kteri jsou slepy od narozeni.

Odpovědět


Re:

Milan Štětina,2006-04-18 07:37:14

Já článek chápu tak, že metoda má potenciál pomoci i slepým od narození. V článku se přece píše, že myši měly genovou mutaci a byly od narození slepé. Pokud se podaří přinutit nějaké buňky v oku, aby vyráběli rhodopsin (sož se právě u slepích od narození neděje) a budou v oku nějaká nervová vlákna, tak budou "optické" informace proudit do mozku a pak už jen zbývá naučit mozek, aby takové informace zpracovával. V tom bych byl spíše optimistický, ale mozek dokáže překvapit ( a to jak negativně tak pozitivně).
V této fázi myslím, že vědci prostě zkoumají oko a mechanismus videní, zatím se ještě moc neví, na co přijdou, ale potřebují získat peníze z nějakého/jakéhokoliv grantu a proto ty optimistické vize.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz