Půjde záplatovat poničený mozek buňkami z kostí?  
Japonští vědci zjistili, jak s pomocí transplantace buněk kostní dřeně do mozku lze navodit vznik nových neuronů. V mrtvicí poškozených částech mozku lze u myší obnovit některé ze ztracených neurologických funkcí.

O buňkách  kostní dřeně jsme zvyklí slýchat ledasco. S jejich pomocí se nahrazují krvetvorné buňky po ozáření při leukémii, pomáhají nám obnovit kostní tkáně při zlomeninách nebo spravují pošramocenou sítnici oka. Nově si k tomuto výčtu  můžeme připsat také léčbu následků mozkové mrtvice. Tvrdí to Satoshi Kuroda, neurochirurg na Lékařské fakultě  Hokkaido University v Sapporo. 
Sice zatím není jasné, jak se to buňkám kostní dřeně daří, ale pokusy ukazují, že se po jejich zavedení domozku stav poničené části mozku zlepšuje.


 

Geneticky modifikované myši tvoří podle vneseného genu ve svých buňkách protein, který v ultrafialovém světle svítí. Jejich buňky jsou vědcům významným pomocníkem, dovolují například sledovat, co se s buňkami po transplantaci děje.

Aby se vědcům procesy jejich pokusů s buňkami lépe sledovaly, použili k transplantaci buňky kostní dřeně od myší, jimž buňky v ultrafialovém světle svítí. Svítící transgenní myši mají ve své DNA gen pro tvorbu fluoreskujícího proteinu z medůzy. Díky tomu všechny jejich buňky světélkují a lze jejich osudy snadno stopovat, zvláště pak po jejich transplantaci do cizího organismu, jehož buňky svítícím proteinem vybaveny nejsou.

 

Vlastnímu pokusu transplantace buněk kostní dřeně ale ještě něco předcházelo. Pokusným myším vědci nejprve v mozku ucpali jednu z artérií. Tímto zákrokem u nich simulovali stav mozkové mrtvice. Týden poté vědci myši s umělým infarktem rozdělili na dvě skupiny. Jednu z nich se jali léčit transplantováním buněk kostní dřeně. Ukázalo se, že transplantované buňky  mají schopnost do poškozené části mozku vcestovat a dát zde vznik buňkám, které mají znaky typické pro neurony. Buňky kostní dřeně se tedy změnily v buňky nervové. Nově vytvořené buňky přitom měly na svém povrchu specifické nervové receptory. Těmi obnovenými povrchovými strukturami jsou pro neurony typické receptory pro gama-aminomáselnou kyselinu. Tento výsledek byl potvrzen dvěma na sobě nezávislými testy – autoradiografií a histologickým vyšetřením. 


Na tom všem by nebylo zase až tak nic překvapivého, protože od kmenových buněk (a ty v kostní dřeni jsou) se očekává, že se dokáží přeměnit v ledasjakou buňku našeho těla. V tomto případě ale jde o nápravu pošramocených funkcí vysoce specializované tkáně – tkáně mozkové. Navíc ale tuto náhradu nezajišťovaly kmenové buňky z nevyvinutého embrya, nýbrž buňky z kostí zcela dospělých jedinců! A právě to je velmi potěšující zpráva, protože když to domyslíme, tak  naše kosti jsou vlastně jakýmisi kontejnery, které si stále nosíme s sebou a v nichž máme plno buněk připravených napravovat škody způsobené mrtvicí. Možná je stačí jen vzít a přemístit do mozku.

 

 

 
Stromální buňky kostní dřeně se dokáží v mozku přeměnit v neurony, které mají povrchové vybavení charakteristické pro mozkovou tkáň.

Vyhlídky
 
I když pokus simuloval případ nervové mrtvice a byl získán jen na myších, přesto by mělo jít získané poznatky využít i při nápravě lidských mozků pošramocených  třeba sportem jako je box, nebo po autohaváriích. Nabízí se tu ale ještě jedna  možnost a tou je léčba chorob stáří, kdy nám „Alzheimer“ stále něco schovává a „Parkinson“ zase všechno vybryndá. Ne, to není pohled špatně informovaného laika, k obdobným závěrům totiž nevedou jen výsledky článku publikovaného  v letošním březnovém čísle vědeckého časopisu Journal of Nuclear Medicine, ale i starší pokusy, které prováděl americko-kanadský tým na potkanech. Také jim se dařilo prokázat, že po mozkové mrtvici dochází k migraci nově vytvořených neuronů do poškozených částí mozku.

 

Skeptikové mohou ještě namítnout, že pozorovaná náprava na histologické úrovni nemusí ještě znamenat také funkční obnovení činnosti mozku. Námitka je oprávněná. Na patřičné testy, které by tuto otázku opověděly, ještě nebyl čas. Bezpochyby se v tuto chvíli již  pracuje i na tom, a pokud se na myších potvrdí také funkční zlepšení činnosti mozku a zároveň se neobjeví nějaké, zatím neznámé, vedlejší účinky těchto transplantací, je podle Kurody jeho tým připraven začít s klinickými testy na lidech.

 

Na zjišťování obnovování ztracených funkcí mozku přijdou nyní na řadu sofistikovanější metody. Ty budou schopny zviditelnit probíhající mozkové procesy na živém mozku. Takovou metodou je například magnetická rezonance. Potvrdí-li se, že v nově rekonstruovaných mozkových oblastech se zlepšuje i to, v co všichni doufáme, tedy zpracování a přenos nervových signálů, můžeme se dočkat doby, kdy nás naši blízcí jako třesoucí se pomatence dopraví k neurochirurgovi, aby poté, co nám navrtají stehenní kost a vyplavené buňky nacpou do mozku, jsme odcházeli domů bez cizí pomoci, s myšlením schopným řešit kvadratické rovnice, řídit auto... 



Pramen: SNM

Datum: 23.04.2006 15:04
Tisk článku

Géniové XX. století Kniha třetí - Pacner Karel
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 297 Kč
Géniové XX. století Kniha třetí
Pacner Karel
Související články:

Prasečí „univerzální buňky“     Autor: Jaroslav Petr (12.06.2009)



Diskuze:

technická - čeština

paranoiq,2006-04-24 11:11:27

technická; takhle by nadpis zněl lépe:
"Půjde poničený mozek záplatovat buňkami z kostí?"
ale tohle je taky hezky česky :)
"Půjde záplatovat mozek poničený buňkami z kostí?"

Odpovědět


No jasně!!! Čeština je super jazyk.

Petr,2006-04-24 15:25:34

Ahoj paranoiku. Rád si pohrávám s češtinou. Ta Tvoje verze se mi zdá o mnoho lepší.

Odpovědět


technická

Josef,2006-04-25 19:46:19

Paranoiku, znejistil jsi mne. Moje Česká jazyk často zaplakala, ale nejhorší jazykové zvěrstva v mých textech mi pomáhá vychytat Hana Klonfarová (Hano, moc díky). Rediguje časopis Sysifos a v češtině se vyzná. Podle ní jsou možné obě varianty. Tedy i ten můj název je správný. Tedy jej ponechávám beze změny. Nicméně i tak děkuji, protože v budoucnu se jistě řady chyb dopustím a ty budou korekce potřebovat. Josef

Odpovědět

ŽASNU!!!

Peter Baron,2006-04-23 20:54:03

Nestačím se divit, jakého pokroku se lidem podařilo dosáhnout a velmi se těším na další překvapivé články nejen v této oblasti.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace