Mořskou úžinou přišla zima  
Co ukončilo jedno z nejteplejších období v historii pozemského života?

 

Zvětšit obrázek
Dvojí „vrata“, která se otevřela a ukončila tak jedno z nejteplejších období v historii pozemského života. Vpravo dole jeden z rybích zubů. Které tým využil k datování vzniku Drakeova průlivu.

Před padesáti miliony roků byla Země tropickým rájem. Zemská atmosféra obsahovala čtyřikrát více skleníkových plynů než dnes. Průměrná roční teplota vod Severního ledového oceánu se pohybovala kolem 20°C.
Arktické ostrovy hostily aligátory a další teplomilnou faunu, jejichž potomky vyhnal následný nástup chladného klimatu až do oblastí Floridy. Také u jižního pólu bylo teplo a Antarktidu kryly hluboké jehličnaté lesy.

 

Zvětšit obrázek
Howie Scher, University of Rochester

 


Před třemi desítkami milionů roků se  prudce ochladilo. Arktida zamrzla, antarktické hvozdy ustoupily ledovcům. Příčina zásadní klimatické změny zůstávala dlouho nejasná. Americký oceánolog James Kennett přišel už před 30 roky s hypotézou, podle níž se Antarktida pokryla ledem poté, co se oddělila od jihoamerického a australského kontinentu. Mezi světadíly se otevřela „vrata“ Drakeova a Tasmánského průlivu. Antarktidu obklopil prstenec chladných mořských proudů, jež ji odřízly od přílivu teplejší vody ze subtropických a tropických moří.

Zvětšit obrázek
Dneska v Antarktidě mrzne jen praští. Kdysi tu rostli zelení hájové.

Proudy zároveň vynesly na hladinu živiny z mořského dna a odstartovaly tak boom vodních řas, které hltaly z ovzduší ohromná množství oxidu uhličitého a dále tak napomáhaly ochlazení.

 

 

Kennett však neměl pro svou teorii solidní důkazy. Mnoho odborníků tvrdilo, že se Drakeova úžina otevřela teprve před 20 miliony roků, kdy už Antarktidu dávno svíraly ledovcové masy. Nové přesné datování amerických oceánologů

Ellen Martinová, University of Florida

Howieho Schera z University of Rocherster a Ellen Martinové z University of Florida posunulo otevření „mořských vrat“ Drakeovy úžiny dále do minulosti. Scher a Martinová nalezli potřebný důkaz v zubech dávno vyhynulých mořských ryb. Zoubky ne větší než zrnka písku izolovali z usazenin vyzvednutých ze dna jižního Atlantiku. Stanovili v nich obsah vzácného prvku neodymu, který zuby „nasály“ z okolní mořské vody krátce poté, co klesly na dno. Atlantická voda se lišila od pacifické v zastoupení izotopů neodymu a pravěké zuby z atlantického dna vydaly svědectví o dvou vpádech pacifických vod. První se odehrál před 41 miliony roků a odpovídá otevření Drakeovy úžiny. Jeho výsledkem byla menší doba ledová. K dalšímu vpádu pacifické vody do Atlantiku došlo před 34 miliony roků po oddělení Antarktidy a Austrálie. Kolem Antarktidy se tím utáhla smyčka proudů a kontent se začal pokrývat ledem.

Pramen: Science

Datum: 24.04.2006 06:43
Tisk článku

CO JAK PROČ 57 - Doby ledové -
 
 
cena původní: 100 Kč
cena: 95 Kč
CO JAK PROČ 57 - Doby ledové


Diskuze:

sranda

viktor,2007-11-14 11:31:13

pekna stranka len tak dalej

Odpovědět

paleoclimatické mapky

Tinny,2006-04-25 18:22:16

www.scotese.com/images/E060_zonef.jpg

www.scotese.com/images/D050_zonef.jpg

www.scotese.com/images/C040_zonef.jpg

www.scotese.com/images/B030_zonef.jpg

Odpovědět

klíma

Martin,2006-04-25 08:33:24

O tejto teórii som čítal už dávnejšie a má to svoju logiku, myslím si, že jej autor je veľmi dobrý pozorovateľ a myslí mu to.
Čo sa týka teplôt, bolo by potrebné nejako zistiť, aký bol v minulosti sklon zemskej osi, lebo aj od neho závisí zohrievanie zemského povrchu. Ak v tom čase bola naklonená, znamená to, že polárne oblasti boli aspoň niekoľko týždňov v roku bez priameho slnečného svetla a teplo len strácali a počas leta bolo Slnko tak nízko, že toho moc nenahrialo. Vzhľadom na veľkosť Antarktídy pochybujem, že teplo presunuté morskými prúdmi mohlo výrazne ovplyvniť jej vnútrozemie. Bolo by vhodné upresniť, na akej ploche a ako ďaleko od pobrežia pás lesov zasahoval. "Hluboké jehličnaté lesy" sú aj na Sibíri, a tam je amplitúda teplôt občas aj 100°C - v lete +30 a v zime -70, pričom dôležitejšia je letná teplota, ktorá umožňuje rast stromov. A pritom Sibír leží viac-menej v našej zemepisnej šírke.
Okrem toho predpokladá sa, že stred Severnej Ameriky bol tiež kedysi prekrytý oceánom (neviem presne kedy), čo znamená miernejšiu oceánsku klímu ďalej na severe, takže tie aligátory by si tam v pohode mohli vegetiť.

Odpovědět


Sklon zemske osy

Jirka,2006-04-25 16:01:25

Sklon zemske osy se zas tak moc nemeni. Pravidelne sice mirne osciluje a meni se jeji smer, ale sklon vuci obezne draze se moc nemeni. Ono pohnout takovym setrvacnikem jako je Zeme neni zadna sranda. Tipnul bych si, ze sklon zemske osy je vicemene stale stejny od dob vzniku Mesice, coz byla zrejme posledni udalost, ktera mohla se sklonem osy neco udelat.

Odpovědět


Led

Richard,2006-04-25 16:06:41

Musíme ovšem vzít v úvahu to, že Antarktida je studenější, než by musela být jen vzhledem ke své poloze. Dělá to vrstva ledu-v létě nestačí roztát, odráží sluneční paprsky, ochlazuje proudíci vzduch, v zimě naopak jen narůstá. Je to jakýsi uzavřený koloběh, který by skončil v okamžiku, kdy by nějakým způsobem roztál sníh najednou. Dá se to poznat na "ostrovech" skal obnažených nad ledem, přes léto mají teplotu vysoko nad nulou. Pokud by alespoň částečně byla pokryta lesem, a zemské klima by bylo kapičku teplejší, mohla by na vyšších šířkách vypadat ouplně jinak.

Odpovědět


zemská os

Martin,2006-04-25 19:05:37

Podľa mojich zdrojov sklon zemskej osi kolíše medzi 22°6´a 24°50´. Či to má vplyv na amplitúdu teplôt, to si netrúfam tvrdiť. A aký bol sklon pred miliónmi rokov, to sa už asi vôbec nedá zistiť, možno len odhadnúť. Ale tak či tak tento faktor treba brať do úvahy, hlavne o to mi išlo.

Odpovědět

A kolik bylo na rovniku?

mirek,2006-04-24 09:12:06

Pokud v Arktide panovalo neco jako letni mirne klima (teplota vody cca 20 stupnu), kolik asi tak bylo na rovniku? Plus devadesat? Nebylo to spis peklo podobne dnesni Venusi, nez "tropicky raj"?

Odpovědět


a kde byl rovník?

stan,2006-04-24 10:00:10

Co když procházel kousek od Antarktidy? A Antarktidou byly úplně jiné končiny, třeba Evropa?

Odpovědět


rovnik

ArthurPhD,2006-04-24 11:22:18

Kontinent bol od rovnika po juzny pol (a pokracoval na druhej strane tiez k rovniku). Takze predpokladam, ze morske prudu isli v smere sever juh. Teplota na rovniku preto nebola ovela vyssia ako na juznom pole. Koniec koncov podobny efekt (aj ked trochu slabsi) mame teraz na severnej pologuli - Golfsky prud zohriva Norsko.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace