Rezistence na GM plodiny?  
Osevní plochy geneticky modifikované (GM) kukuřice, bavlníku a sóji rapidně rostou, poněvadž těm, co je pěstují, poskytují vyšší výnosy. Geneticky modifikované plodiny se staly nástrojem ekonomického a politického boje. O výhody geneticky modifikovaných plodin by v krátké době mohl farmáře připravit migrující hmyz.
Helikoverpa zea je hmyzí škůdce, který v USA způsobuje velké škody. Zpočátku se živí na obilných lánech středozápadu USA ale koncem léta jeho motýlci přeletí na jih, kde se dají do konzumace plantáží s bavlnou.

Obr. 1: Helicoverpa zea (Lepidoptera, Noctuidae) ve stádiu housenky. Autor fota: G. McIlveen, Jr.

Farmáři proti těmto škůdcům bojují pomocí postřiků, nebo používáním geneticky modifikovaných (GM) plodin. Osiva geneticky modifikovaných plodin vytvořili molekulární genetici tak, aby z nich vzrostlé rostliny byly proti hmyzím škůdcům odolné. To farmářům přináší velké zisky. Výhodou GM plodin také je, že na ně není třeba aplikovat jedovaté postřiky škodících okolnímu prostředí a spodním vodám. Nejpoužívanější a stále se rozšiřující plodiny mají ve svém genomu Bt gen. Úspěšnost těchto plodin s Bt genem by ale mohla být pouze dočasná. Někteří vědci nyní předpovídají, že to, co jejich úspěšnému tažení může udělat přítrž, je každoroční exodus škůdců.


Obr. 2: Helicoverpa zea – motýl. Autor fota: John L. Capinera, University of Florida

Migrace hmyzu by mohla připravit půdu pro vznik resistentních škůdců. Obavy vyvolává bavlník. Polovina ploch bavlníku je v USA osázena geneticky modifikovaným bavlníkem s Bt genem, který pochází z bakterie Bacillus thuringiensis.


Obr.3: Bakterie Bacillus thuringiensis

Plodiny s Bt genem vytváří toxin, který je pro mnoho hmyzu smrtelný, nebo alespoň tlumí jeho přemnožení. Pěstování GM plodin dnes šetří farmářům 40 miliard dolarů a tak se usuzuje brzké další rozšiřování GM plodin s Bt genem. Někteří odborníci odhadují, že Bt bavlníku se dnes v USA pěstuje více než klasického bavlníku a jeho plocha je odhadována až na 60%.


Obr.4: GM bavlník Autor fota: Monsanto

Současně se také rozšiřuje i používání Bt obilovin a luštěnin. U obilovin tento stav zatím není tak dramatický jako u bavlníku, přesto výzkumník Fred Gould ze Státní univerzity v Severní Karolíně usuzuje, že jakmile plochy oseté Bt obilovinami vzrostou, dostanou se farmáři znovu do problémů. K tomuto tvrzení jej opravňují výsledky provedených laboratorních pokusů. Pokud zmíněného škůdce Helicoverpa zea pokusně vystavil dlouhodobějšímu působení Bt toxinu, organismus byl schopen se na tento toxin adaptovat.


Obr.5: Plochy GM Bavlníku mohou přispět k adaptaci hmyzu na Bt toxin

Fred Gould míní, že růstem ploch s Bt obilovinami bude splněna první z podmínek dlouhodobějšího vystavení hmyzího organismu působení Bt toxinu, který se na obilovině živí jako housenka a po přeměně v motýla odlétá na jih. Na jihu se dnes pěstuje Bt bavlník a Bt sója a konzumace těchto plodin by mohla být tou druhou fází, potřebnou k dlouhodobému vystavení organismu účinkům toxinu a situaci podobné té, která v laboratoři vede k adaptaci organismu na tuto látku. Odhaduje se, že na středozápadě USA je GM obilnin s Bt genem nyní pěstováno „pouhých“ 25%. Bude-li ale zachován dosavadní trend v pěstování Bt kukuřice, sóji a dalších GM obilovin, bude ploch s GM plodinami velmi rychle přibývat. Ověření hypotézy možného vytvoření Bt odolného super škůdce na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat.

Obr.6: Schema molekuly Bt toxinu, který je na hmyz účinný. Zatím.
Datum: 30.12.2002
Tisk článku

Hmyz Můj sešit pozorování a aktivit - Lasserre Francois, Simler Isabelle
 
 
cena původní: 129 Kč
cena: 108 Kč
Hmyz Můj sešit pozorování a aktivit
Lasserre Francois, Simler Isabelle

Diskuze:

připomínka k Bt problematice

karel,2004-04-05 09:47:54

100 krát opakovaná pochyba se stávápravdou? asi podobně lze popsat obsah článku. tohle téma není na jednu stránku a v tom je problém všech pisatelů. nesouhlasím ale s tím, že by přes výzkumy provedené nejen v Americe, ale také ve vědecké komisi EU, všichni vyjadřující vědci neměli pravdu oproti vyjádřením dr. Ho a několika dalším. Dr. Ho se ve své knížce postavila do role jediné vědkyně s "celkovým náhledem na věc, v několika dalších pracech nenajdete variantu Kontrola atd.
myslím si, že stejně tak jako se vyvíjí rezistence k chemickým preparátům a neustále pokračuje vývoj nových pesticidů - a bez nich si ani pisatel tohoto článku neumí představit výrobu potravin a technických plodin pro potřeby (poněkud přebujelého) lidstva - pokud je přesvědčen o možnosti návratu před zavedení pesticidů, pak.., ale toto přesvědčení snad nemá.
stejně tak bude po Bt následovat další GModifikace.
v každém případě lze říct, že Bt forma GM je zatím pro životní prostředí a pěstování asi nejužitečnější.
K.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace