Nízká a pořád zelená tráva  
Tráva je prostě hnus. Takhle zkratkovité konstatování může znít divně, jenže uvažte: ta potvora roste a schne, musí se sekat, seno je třeba různě hrabat, kompostovat, pálit... Sekačka čehokoliv je věc záludná a nebezpečná, což dobře vědí všichni milovníci béčkových hororů. A k tomu je ještě tráva v suchém stavu a produkovaný pyl skutečnou radostí pro alergiky. Není divu, že než třeba obývat takto „zazeleněné“ místo, člověk by dal přednost pečlivě vybetonované zahradě.

 

Zvětšit obrázek
Hladina brassinosteroidů reguluje jak růst, tak i stárnutí rostliny. Nízká hladina těchto hormonů způsobí zakrnění rostliny a nejen to. Na obrázku jsou stejně staré rostliny tabáku. Rostlina v pozadí, která je normální, je mnohem většího vzrůstu, její listy zestárly a začínají žloutnout. (Foto: Michael Neff and Joanne Chory)

Ať už je člověk alergik, zahrádkář nebo co jiného, uvítal by prostě možnost s trávou něco provést. Možnosti tu jsou – třeba GMO tráva, pro alergiky neškodná (něco málo zde  a zde ). A nebo opravdová novinka, hypotetická tráva upravená tak, že je věčně zelená, od určité chvíle neroste dále do výšky a nemusí se s ní provádět nic dalšího. To působí sympaticky, na jaře asi taková rostlinka prostě vzklíčí, na zimu se schová, mezitím se zelená a neobtěžuje.

 

Zvětšit obrázek
Dr. Joanne Chory. Kromě svého působení na prestižním ústavu Howarda Hughese je také profesorkou na Salk Institutu, přednáší na University of California,...

Vědci z Salk Institute"s Plant Biology Laboratory zkoumali biochemické dráhy, které jsou odpovědné za regulaci růstu rostlin. Odhalili významnou roli steroidních hormonů (brassinosteroidů), které kromě výšky rostliny souvisejí i s jejím stárnutím, respektive s délkou života. Mechanismus všech těchto regulací je obdobný – brassinosteroidy fungují jako regulátory růstu buněk. Příslušná regulační dráha má být mimochodem evolučně pěkně stará, protože (byť v jiné podobě) existuje i u živočichů.

 


Výzkum nebyl ovšem primárně orientován na ukáznění trávy, leč na zvýšení výnosů v zemědělství. Zatímco u trávy bychom se soustředili na snížení koncentrace brassinosteroidů, třeba u rýže by byl žádoucí zásah opačný. Respektive kdo ví, menší rostlinky by zase na poli mohly dosáhnout větší hustoty, chce to si prostě dále trochu pohrát a zkoumat to.

Zvětšit obrázek
Jeden z nejběžnějších brassinosteroidů.

 A také zjistit, jak koncentraci steroidu měnit (v zásadě buď genetickou modifikací, nebo nějakým externím zásahem).

 

Regulace růstu rostlin se ovšem může uplatnit i jinde, třeba v zahradnictví (různé plazivé keře apod.) nebo lesnictví. Navíc jsou všechny tyhle věci různě propojené, kdybychom třeba ve městech dokázali omezit růst trávy (a její spotřebu vody), mohl by zde naopak snáze vyrůst souvislý porost stromů. Nakonec by se takhle mohlo více stromů uchytit i v savanovitých porostech a třeba omezit rozšiřování pouští.

Zdroj: Howard Hughes Medical Institute a další


 

Autor: Pavel Houser
Datum: 07.05.2006 09:37
Tisk článku

Alergie - Mindell Earl, Colmann Carol
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 237 Kč
Alergie
Mindell Earl, Colmann Carol

Diskuze:

navrhuju

Jara,2006-05-08 18:22:37

...pouzit tento travni hormon u politiku, aby nerostli az do nebe, a jako prostredek proti alergii na ne....zeleni uz jsou vesmes ale dost....Vas Jara Cimrman

Odpovědět

poznámočka

Martin,2006-05-07 15:27:35

K poslednému odstavcu asi toľko: hustota stromov v mestách závisí od toho, ako ich projektant naprojektuje a príslušná firma vysadí. Na prirodzenú sukcesiu sa neponecháva takmer nič. O klimaxových porastoch v mestách môžeme len snívať.
Rozširovanie púští je tiež zapríčinené komplexom faktorov, pričom najhlavnejším je zrejme nadmerná pastva. Savanové trávy by údajne mali byť skvele evolučne prispôsobené na spásanie a majú pod zemou dobre vyvinutú zásobu adventívnych pukov, z ktorých po spasení vyrastú, ak majú dostatočné množstvo vody.
Korene tráv asi moc hlboko nedosiahnu, zato korene stromov sú konkurenčne zdatnejšie. A jednotlivé korene lucerny (vojtěšky - Medicago sativa) podľa múdrych kníh dosiahnu hĺbku až 18 metrov...
Posledná poznámka: Ak sa rozširujú alergie, chyba je v nás, ľuďoch. Rastliny sú v tom väčšinou nevinne.

Odpovědět

nechci bejt pesimista

pája,2006-05-07 10:26:39

ale počítam, že na místech kde tráva v létě usychá a sotva roste neporoste tahle už vůbac. Takže vyměníme sekání za kropení.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace