Hlodavci, žaludy a lymská borelióza  
Co rozhoduje o tom, zda si při výletu do přírody koledujeme o lymskou boreliózu. Množství klíšťat nakažených touto chorobou a schopných přenášet jejího původce na člověka je určeno do značné míry množstvím zemích veverek a úrodou žaludů.

 

Zvětšit obrázek
Původce boreliózy Borrelia burgdorferi

Na severoamerickém kontinentu byla nákaza lymskou boreliózou  vyvolávanou spirochétou Borrelia burgdorferi obvykle dávána do souvislosti s nákazovou situací u jelenců virginských a s počasím. Tyto faktory měly zásadním způsobem točit populací klíštěte Ixodes scapularis, které původce boreliózy v Americe na člověka přenáší.

Zvětšit obrázek
„Rodinka“ klíšťat Ixodes scalpularis.

Tým amerických biologů vedený Richardem Ostfeldem z Institute of Ecosystem Studies v Millbrooku ale zjistil, že nákazovou situaci ovlivňují mnohem významnější měrou  úplně jiné faktory.

 


Výskyt klíšťat infikovaných borelií rostl s denními teplotami navzdory obecně přijímanému  předpokladu, že vysoké teploty mají na četnost populace klíšťat negativní vliv. Zcela opačná situace byla pozorována s ohledem na srážky. Předpokládá se, že výskyt infikovaných klíšťat roste s množstvím dešťových srážek.

Třináctileté pozorování na jihovýchodě státu New York, kde je borelióza poměrně častá, ale ukázalo, že pro klíšťata a jejich nákazu borelií jsou optimální průměrné  srážky. Vysoký úhrn srážek má na rozšíření boreliózy mezi klíšťaty negativní vliv. 

Zvětšit obrázek
Křečík bělonohý – jeden z klíčových hostitelů klíšťat i borelie

Překvapivě nebyl prokázán vliv četnosti populace jelenců virginských na rozšíření borelie. Ať jich běhá lesem kolik chce, na množství klíšťata na množství nakažených klíšťat to nemá vliv.


 

 

Zvětšit obrázek
Jelenci jsou podezírání z přenosu borelie a klíšťat zřejmě neprávem.

Jako klíčové faktory pro četnost populace klíšťat Ixodes scapularis a jejich nákazu borelií se ukázaly četnosti populací několika hlodavců (především čipmanků páskovaných a křečíků bělonohých). Zcela zásadním faktorem je úroda žaludů, která se ukázala jako nejlepší indikátor četnosti výskytu klíšťat nakažených borelií. Není divu, protože žaludy jsou základní potravou pro křečíky, čipmanky a zřejmě i další drobné savce, kteří mohou sloužit jako rezervoár borelie.

 

 Ve státě New York však byl zaznamenán výskyt boreliózy i daleko od oblastí, kde rostou duby. Takže tu opět máme jedno pravidlo, které má celkem „hutné“ výjimky. 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Ještě významnějším „domácím“ pro klíšťata a borelie je čipmank páskovaný.

Stavy čipmanků jsou spolehlivějším indikátorem výskytu klíšťat s borelií než stavy křečků. Populace čipmanků jsou sice méně početné, ale tato zvířata jsou velice společenská a dochází u nich k častému tělesnému kontaktu. To zřejmě napomáhá přenosu klíšťat i borelie.
Borelióza představuje v mnoha oblastech USA závažný problém a  stať týmu Richarda Ostfelda zveřejněná ve vědeckém časopisu PLoS Biology je proto vítána jako cenný příspěvek pro kvalifikované odhady epidemiologických rizik.

 


Pramen: PLoS Biology

Datum: 11.05.2006 18:15
Tisk článku

Paraziti - Dunn Rob
 
 
cena původní: 398 Kč
cena: 346 Kč
Paraziti
Dunn Rob

Diskuze:

v české republice tomu není jinak

studentka,2006-05-14 17:41:03

Zajímavé zprávy ze zahraničí, děkuji. Ve své seminární práci jsem zkoumala neurologická onemocnění způsobená klíšťaty a rovněž jsem narazila na zajímavé souvislosti s výskytem hlodavců, kteří jsou rezervoárem těchto onemocnění. Zjistila jsem že nebezpečí se dá vysledovat jednoduše: pokud je tzv. "Myší rok" tzn. sucho a teplo (hlodavcům se daří) následný rok se mnohanásobně zvyšuje počet infikovaných klíšťat. Škoda, že Váš článek vyšel později, mohla jsem poukázat ještě na další souvislosti..

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace