Hobit není nový hominid  
Objev lidské kostry na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Mělo jít o minilidi z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní tuto myšlenku opouštějí, mohlo totiž jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

 

Téměř již kultovní obrázek jednoho z našich příbuzných. Měl se živit lovem desetikilogramových krys a malých slonů stegodonů.

Počátkem loňského roku se vědeckými časopisy přehnala smršť zpráv o nově objeveném druhu člověka. Také na  Oslu jsme vás informovali  o našich malých příbuzných, kteří žili vedle svých větších bratranců. Mělo jít o nový druh, který svým vzrůstem dosahoval jen poloviny výšky našich těl.

Zvětšit obrázek
Lebka,která začala být přisuzována novému druhu člověka - Homo floresiensis. Zatímco náš mozek má 1 300 gramů, do této lebky se mohlo vtěsnat jen 350 gramů mozkové tkáně. (Foto P. Brown)


Měl se vyvinout z Homo erektus. Po vzoru skřítků z filmu Pán prstenů dostali tito lidé přezdívku hobité (z anglického hobbit). Podle nalezené kostry totiž mini-lidé měřili jen tolik, co dnes měří tříleté dítě.
Hmotnost hobitů byla podle velikosti kostry spočtena na 25 kg, ale ze všeho nejzajímavější byl na hobitech jejich mozek. Měl jen 380 cm krychlových.



Odborníci tyto lidi označili latinským druhovým názvem Homo floresiensis. Všichni  vědci ale nebyli názoru, že jde o nový lidský druh. Někteří tvrdili, že jde  jen o poddruh Homo sapiens, o australomelanéskou rasu, a dokonce, že by mohlo jít o chorobou znetvořeného jedince.



 

Zvětšit obrázek
Virtualní lebka hobita. Tým Dean Falkové ji používá k dokazování, že u lebky LB1 nejde o chorobné zmenšení mozku (tzv. mikrocefalii). (Autor modelu lebky: Kirk Smith Mallinckrodt z Institutu Radiologie)

Vědci se přeli, téměř každý s každým. Každý chtěl chytit příležitost za pačesy a získat popularitu stůj co stůj. Kdo mohl,vymyslel novou teorii. A tak se stalo, že se i ve vědeckém tisku presentovaly argumenty, které se s odstupem času ukazují jako, slušně řečeno, „značně ukvapené“.  Inu popularita je popularita a jejím svodům podléhají i vědci. Značnou vinu na tom měla media, pro ty byl „nový druh“ mnohem větší sólokapr než jen kostra nejasného původu. Hlas těch, kteří zastávali opatrné názory, odlišné od těch, že jde o nový druh pidi-lidí,  byl brzo umlčen. Tito „oportunisté“, jak se zdá, se nyní postarali o senzaci. Stačilo jim k tomu, aby si poskládali dosud známá fakta. Vyšlo jim, že místo lidského druhu zřejmě půjde jen o chorobou znetvořeného ubožáka. Respektive nebožačku, protože šlo o ženu.

 

Zvětšit obrázek
Dean Falková, Florida State University: „ U hobita šlo o zdravého a chytrého pračlověka rodu Homo erectus“.

Těmi odvážlivci, kteří se s touto teorií vyrukovali, jsou Robert D. Martin a jeho spolupracovníci z  Field Museum Provost. Svoje výhrady k dosavadnímu pojetí nálezu z Flores uveřejnili v  článku, který  včera uveřejnil časopis Science.

Poněkud pikantní na tom je to, že stejný časopis v loňském roce horoval pro názor skupiny Dean Falkové z Florida State University, a který byl  přesně opačný. V nynějším čísle časopisu Martin zformuloval závěr, že nalezené kosti nový lidský druh nepředstavují. Stojí za to podotknout, že to již není jenom jeho názor, kloní se k němu celá řada světově uznávaných odborníků specialistů na vývoj primátů.  I když jde o význačný posun v chápání nalezených ostatků, periodika mu tentokrát pozornost téměř nevěnují, moc je nezajímá, že za trpasličím vzrůstem hobita mohl ve skutečnosti být příslušník moderního typu člověka, který byl postižen mikrocefalií. Charakteristikou tohoto patologického stavu je, že se při něm vyvine malý mozek. Postižení lidé mají často zkrácené a zmenšené všechny kosti, které jim tvoří kostru. 

 

 

Archeoložka Dr. Carol Lentferová ze Southern Cross University se snažila hliněným modelem dokazovat, že pokud byli hobité podsadití a měli velké dlaně, mohli velké nástroje, nalezené v lokalitě Liang Bua, bez větších problémů používat.

Nadšení, které vedlo k tomu, že nález z ostrova Flores byl označen za  nový lidský druh, byl založen na jediném nálezu. Ten je znám pod označeném LB1 ( označení je odvozeno od jmen Liang Bua, což je domorodý název místa, kde se jeskyně s kosterními pozůstatky nachází). Objevená kostra se vyznačuje  lebkou velikosti většího grapefruitu a nekompletně zachovanými kostmi kostry. Podle dochovaných zbytků kostí se zjistilo, že jde o pozůstatky zhruba jeden metr vysoké ženy. V době smrti jí mohlo být něco přes dvacet let.  
Krátce po objevu byl tento nález označen jako Homo floresiensis a bylo mu přisouzeno, že se vyvinul v trpaslíka z Homo erektus (člověka vzpřímeného). To znamená, že byl označen za potomka předchůdce člověka, který žil před 1,8 miliony let. Toto pojetí bylo lákavé a nahrávalo mu i to, že Indonéské ostrovy jsou známy tím, že se na nich v té době vyskytly i miniaturní kopie jiných savců. Na ostrově Flores panoval nedostatek potravních zdrojů a tak zde vzniknul silný evoluční tlak na „zmenšování“ příslušníků některých druhů. Ten se mohl bez problémů uplatnit, protože na ostrově se nevyskytovali žádní větší predátoři. Že tady tomu tak bylo potvrzují nálezy pozůstatků miniaturního slona Stegodon. Ten na ostrově Flores žil ve stejné době, ze které pochází kostra hobita.

 


 

Zvětšit obrázek
Robert D. Martin, Vědecký pracovník The Field Museum, Illinois: „Lebka LB1 se neliší od lebek lidí postižených mikrocefalií“.

Nyní se konečně dostáváme k námitkám, které vyvracejí, že by u hobitů mohlo jít o něco podobného, jako u slonů stegodonů.
Jde o to, že pokud se někde na Zemi  obdobným způsobem savci “zmenšovali“, ať již to bylo v důsledku „hladu“ (omezených zdrojů potravy), a nebo z jiných důvodů, docházelo k tomu podle určitých pravidel. Tím základním pravidlem je míněna skutečnost, že i když se zmenšuje velikost těla, zmenšování mozku (hlavy) za těmito razantními změnami velikosti jiných kostí, vždy značně pokulhává.  A právě to je jeden z nosných argumentů zastánců myšlenky, že se vlastně nejedná o nový druh, nýbrž o pouhé pozůstatky  nemocí znetvořeného jedince.  Mozkovna zvažovaného hobita má pouhých 400 krychlových centimetrů! To je podle antropologů málo na to, aby  lebka s tak malým mozkem mohla vzniknout jejím postupným zmenšováním. Vymykalo by se to jevům pozorovaným všude jinde na světě a u všech druhů u kterých k něčemu podobnému docházelo.  Tato lebka „hobita“ je dokonce menší, než všechny dosud nalezené lebky lidského rodu a to i když půjdeme  v pátrání  dávnověku  o celé  tří miliony let zpět.  To je další argument, který na svojí podporu vědci v článku uvádějí.

 

 

Zvětšit obrázek
Nové odlitky lebky a mozkovny zhotovené chirurgy z Royal College v Londýně, které posuzoval tým Roberta Martina a které byly zhotovený podle typické lebky nemocného mikrocefalií, však svědčí o opaku. Tyto preparáty, včetně velikosti mozku, odpovídají parametrům lebky pocházející z Flores. To podle Martinova týmu ukazuje na to, že u nálezu z Flores se může jednat o nemocného jedince trpícího mikrocefalií. (Foto: John Weinstein, Field Museum)

Teorie „nového druhu“ je ale problémová ještě i z dalších důvodů. Rozporuplnost naznačují také nálezy svědčící o používání kamenných opracovaných nástrojů. Dobře opracované nástroje se našly ve stejné lokalitě jako pozůstatek hobita a to jaksi se zmenšováním velikosti mozku hobitů zrovna moc nehraje. Proč? Jednakproto, že nástroje, které vědci  nalezli ve stejné vrstvě, jsou k „hobitům“ neúměrně velké. Navíc se jedná o typ nástrojů, které nebyly nalezeny u žádných pozůstatků člověka Homo  erektus, takže je dost krkolomné se domnívat, že hobité vzniklí z Homo erektus, kteří záhy poté,co se jim zmenšil mozek, začali náhle zhotovovat důmyslnější nástroje než jaké používal Homo erektus.

Zvětšit obrázek
Trpaslík z Iránu měl mít jen 20 - 25 centimetrů.

 

Také případné odvození od Homo sapiens se nejeví jako příliš schůdné. Námitka v tomto případě je proti tomu, že je nelogické, aby se tak malý představitel druhu Homo sapiens na ostrově Flores objevil  právě v době, kdy do těchto oblastí pronikali normálně vzrostlí lidé druhu Homo sapiens.

 

 

Vedle některých vědátorů, kteří si zachovali zdravý pohled na hobity,  jste to byli i vy, čtenáři Osla, kteří,  jste v diskusi pod našimi články o hobitech  psali, že  „taky klidně může jít jen o prach obyčejného kripla“. Budiž vám to ke cti.

Tak jak se kauza hobitů postupně vyvíjela tak se také zdálo, že podobným názorům, že by se možná mohlo jednat o člověka trpícího mikrocefalií, definitivně odzvonilo. Postarala se o to práce týmu Dean Falkové. Lebku hobita Falková porovnávala s lidskou lebkou pacienta, který na mikrocefalii umřel. Podobnost vyloučila. Falková se ale dopustila hrubých chyb. Především srovnávala nesrovnatelné – lebku dítěte s lebkou dospělého jedince.

Zvětšit obrázek
Michael Morwood, profesor, University of New England, Australia

Navíc si Falková ke své smůle vzala pouze špatně udělanou kopii mozkovny z muzejního preparátu. Vlastně se jednalo o nepovedený odlitek nacházející se v Americkém muzeu jehož originál pocházel odněkud z Evropy a byl starý více než sto let. Z jednoho preparátu udělala Falková dalekosáhlé závěry. Neštěstím bylo i to, že při svém pátrání po vzorku mikrocefalické hlavy narazila na příklad,  jak se nyní ukázalo, který není typický a vymyká se většině mikrocefalických nálezů.

 

 

 

Spodní čelist nalezená Michaelem Morwoodem svědčí oexistenci dalších lidí vysokých okolo jednoho metru.

A tak se stalo, že když se k tomuto problému s odstupem jednoho roku vrátil Martinův tým, mohl triumfovat. Martinův tým ukázal, že porovnání lebky „hobita“ s lebkou obdobně starého pacienta s mikrocefalii, perfektně „sedí“. Máme tu tedy dva diametrálně odlišné názory. Asi je brzo na to posuzovat, zda nové poznatky presentované Martinovým týmem spor o hobity rozhodly. Jistě tato teorie narazí na předem „zakopané pozice“ zastánců nového lidského druhu, kterým nebude vadit ani to, že mozek „hobita“ byl menší než mozek australopitéků, orangutanů i šimpanzů, a přesto začal vyrábět propracovanější nástroje a mnohem větší, než se mu hodily do ruky. Inu i vědci mají svojí ješitnost. Lze ale očekávat, že pod tíhou nových argumentů bude zastánců Homo floresiensis postupně ubývat. Až nakonec hobité jako druh upadnou v zapomnění, stejně jako se to stalo s loňským případem záhadného trpaslíka z Iránu. Z toho se také nakonec vyklubal jen nedonošený mumifikovaný plod.

 

Zvětšit obrázek
Pokus o rekonstrukci obličeje podle spodní čelisti, kterou nalezl Morwood.

Tady by mohlo naše pojednání o hobitech z Flores končit, kdybychom se, stejně jako Martinův tým, omezili jen na lebku LB1. Když ale vezmeme v úvahu nedávné nálezy Michaela Morwooda z University of  New England v Austrálii, a to konkrétně jeho nálezy čelisti a kostí končetin, pak musíme uznat že existovali i další jedinci lidského rodu s výškou okolo jednoho metru...

 

 


Prameny:
The Field Museum
 Florida State University
Science

Datum: 21.05.2006 00:17
Tisk článku


Diskuze:

This report

John Edwards,2008-01-08 06:19:23

Is this available in English?

Odpovědět

Poměr velikosti hlavy k tělu

Hujer,2006-09-30 04:48:59

Tělo to má v podstatě symetrické a velikost hlavy odpovídá v poměru velikosti těla.Kdyby tělo dospělého hobita s velikostí 1m mělo hlavu velkou jako dnešní člověk,tak by to vypadalo jako mimozemšťan rasy Asgardů
ze Stargate :-)

Odpovědět

Něco nehraje...

David,2006-06-19 19:58:13

Na ostrově se našly pozůstatky několika dalších jedinců ve stáří 95 tisíc až 12 tisíc let, které zřejmě patří ke stejnýmu druhu jako kostra té ženy. Navíc neni doloženo, že by před 95 tisíci lety žili příslušníci Homo Sapiens na ostrovech jihovýchodní Asie, nebo ano?

Byl bych v hodnocení opatrnější a počkal bych na další nálezy.

Odpovědět

Zajimavé názory

Honza,2006-05-21 22:11:31

No to je bezvadný, takže se ani vědecký špičky mezi sebou nedohodnou. Dosud jsem si myslel, že to je s hobitama jasný. Tady je ale plno argumentů, ze kterych na ně dostavám i jiný nazor. Jste objektivní, a to se mi líbí. Díky. H.

Odpovědět

s titulky je kříž

jarda petr,2006-05-21 07:10:58

S titulky a tituly je kříž. Vezměte si takového Shakespeara. Nazve svoje drama Othello a přitom tam vystupuje řada dalších postav, třeba chudák Desdemona. Pokus vylepšit to v Romeovi a Julii příliš nevyšel. Název taky nevystihuje celou šíři problémů a dějových zvratů. Kde je třeba konflikt Monteků a Kapuletů, který je vlastně klíčem. A to už vůbec nemluvím o vyloženě zkratkovitých, jednostranných a rádoby shrnujících názvech jako je "Vojna a mír" (L.N. Tolstoj) nebo "Červený a černý" (Stendhal). Titulek je vždycky zkratka a velmi často i hyperbola. Tomu se nejde vyhnout. Někdy může být poetická (třeba nad knihou "Jak jsem potkal ryby" Oty Pavla by asi bylo namístě se rozčílit, jestli už někdo někdy někam šel a cestou potkal ryby). Novinové titulky jsou zvláštní kategorie. U některých deníků (nejen Blesku, ale i těch seriózních) mají dokonce závaznou stavbu, kterou určuje interní brožura. Redaktoři přiznávají, že její pravidla nechápou. A i těmto profíkům titulek článku občas neprojde.
Na webu věnovanému popularizaci vědy bychom mohli těžko volit zcela neutrální titulky typu Osel č. 1 až Osel č. 7 896.
A ten návrh s vloženým "možná". Trochu to připomíná formulace, že "X.Y. je vrah", která se stává nežalovatelnou ve chvíli, kdy se do ni vloží kouzelné slůvko "prý". Takovými "možná" a "prý" by se pak mohly naše titulky jen hemžit.
Mimochodem - podle toho, co jsem si přečetl já a co Pepa Pazdera neuvádí, (možná prý) existují nové (možná prý) celkem přesvědčivé důkazy o tom, že hobit byl (možná, prý) samostaným druhem a nikoli (možná prý) zakrslým mikrocefalikem.

Odpovědět


No tak dobre:)

Ladislav,2006-05-29 02:34:15

Tak jste mne teda presvedcil:), spis jde o to, ze clanek smeruje k takovemu "ze to ale prece byla od pocatku jasna blbost", a ono zase tak uplne ne. Kdyz se to prezene, je z toho pak uz jen popularni clanek, a ne popularne-vedecky clanek.
Jinak ano, nazvy mozna-pry nejsou nic moc, jenze zase kdyby si byli vedomi, ze ono je vlastne vsechno jenom mozna-pry, bylo by mene vzajemnych podrezavacek (pak se to ale nikam nemuselo psat:))
Ostatne v kontextu s naslednym clanek ten nazev vypada docela dobre :)

Odpovědět

Zbytecne bombasticke titulky clanku

Ladislav,2006-05-21 04:20:28

Tak treba z tohohle clanku neni vubec jasne k cemu smeruje. Zacne se tim, je to uplne jinak, je to uplne jinak!, a skonci se tim, hmm, mozna to je prece jenom tak.
Je problem, ze dlouho trva v paleontologii i archelogii nez se najde dalsi odpovidaji potvrzujici nalez, pripadne vetsi cast zachovale kostry, s tim se nic delat neda, ale ze je prilis silna tendence neco hodne prevratneho vyvozovat z tohoto nalezu.
Asi bylo vhodne byt zkraje vic skepticky, a rict, ano vypada to jako novy hominid, ci dokonce z rodu homo, ale ta mala mozkovna je natolik podezrela, ze je treba byt hodne opatrny. A ted opacne. Titulku clanku by take vice sluselo - Hobit dost mozna neni novy hominid, takhle je to spis jako titulek z Blesku.
O to trapnejsi, kdyz tu vidim v souvisejicich clancich od stejneho autora starsi clanek s podobne bombastickych titulkem - "Skritkove zili, je na to vedecky dukaz" :)

Jesteze treba fyzici projevili vice skepse, a napr. po prvnim namereni prilis nizkych hodnot neutrin ze slunce tehdy nebezeli hned palcove titulky - Ve hvezdach zadne termonuklearni reakce neprobihaji - jak se ukazalo, byla to moudra volba.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace