Největší vymírání v permu mohlo souviset s kosmickou kolizí  
Pod ledem Antarktidy se podařilo objevit kráter, který vznikl kolizí Země s nebeským tělesem. Zajímavé na celé věci je hlavně datování – ke srážce mělo dojít asi před 250 miliony lety, což by ji potenciálně dávalo do souvislosti s katastrofou na konci permu, dosud největším z pozemských vymírání vůbec.

 

Zvětšit obrázek
Asteroid, který před 65 miliony lety vrazil do Země v místech Mexického zálivu (východní část pobřeží Mexika), a který měl způsobit vymření dinosaurů, byl možná až pětkrát menší, než ten, který se nám připletl do cesty a trefil nás v místech dnešní Antarktidy.

Odhaduje se, že na rozhraní permu a triasu vymizelo asi 95 % všech tehdy žijících druhů (jindy je totéž číslo udáváno pouze pro druhy mořské). Katastrofa postihla vodní i suchozemské organismy, rostliny i živočichy, jakousi ránu z milosti dala třeba posledním trilobitům. Při výkladu pohromy se jako hlavní příčina dosud nejčastěji uvádělo kolísání mořské hladiny.

 

Zvětšit obrázek
Antarktida (Antarktis) zaujímá přibližně symetrickou polohu kolem jižního geografického pólu. Podloží Východní Antarktidy je souvislé, většina leží na úrovní mořské hladiny. I zde však jsou místa snížená pod tuto úroveň, především v jihozápadní části Wilkesovy země. Tamní nejhlubší místo ledovcového podloží leží až 1500 m pod hladinou moře. Kontinentální ledovec je zde vůbec nejmocnější - 4744 m. Wilkesova země je rozsáhlá oblast, jejíž povrch je tvořen svahem pevninského ledovce, který se postupně sklání z výšek téměř 3 000 m na jihu směrem k ledovcovém pobřeží. Skalní podloží leží z velké části pod úrovní mořské hladiny.



Pokles mořské hladiny (k němuž, jak víme z geologických záznamů, tehdy opravdu došlo) mívá devastující vliv na organismy obávající mělká šelfová moře, může ale podstatně ovlivnit i život na souši. Při poklesu hladiny je totiž odhalen povrch mělkého moře s velkým množstvím organických zbytků. Ty jsou následně oxidovány a v atmosféře účinkem toho rychle stoupá koncentrace oxidu uhličitého. Následuje skleníkový efekt a výrazné oteplení. Podobně jako u jiných hromadných vymírání se také na konci permu uvažuje i o možném vlivu zvýšené sopečné činnosti. Podrobnosti o vymírání v permu si lze přečíst např. v úryvku knihy Erika Bufetauta „Tak jako dinosauři

 



Zvětšit obrázek
Mocnost zemské kůry Antarktidy je znázorněna barevnou stupnicí (červená barva značí nejmocnější vrstvy). Objevený kráter je zhruba ve středu Wilkesovy země. Jeho průměr je vyznačen žlutým kroužkem. (Kredit: Ohio State University)



Novým impulsem pro tyto výklady je objev kráteru skrytého více než kilometr pod antarktickým ledem tzv. Wilkesovy země (východní Antarktida). Kráter o průměru kolem 480 kilometrů byl odhalen díky satelitům NASA, které sledují odchylky gravitačního pole Země. Kráter je kromě zbytků vetřelce vyplněn ještě hmotou ze zemského pláště, která se tehdy vyvalila vzhůru protrženou zemskou kůrou.

 

 



Pro srovnání – mexický kráter Chicxulub spojovaný s koncem dinosaurů má průměr zhruba 200 km. Potvora, která dopadla na konci permu, by podle odhadů měla být asi 4-5krát větší než její pozdější příbuzný. Taková srážka by s pozemským životem jistě mohla známými mechanismy pořádně zamávat – globálně by působil hlavně prach v atmosféře, tma a kolaps fotosyntézy, nastalo by výrazné ochlazení...

 

 

 



Zvětšit obrázek
Kombinovaný obrázek zahrnující změny gravitačního pole a snímku pořízeného radarem. Zvrásněné okraje jsou vyznačeny červenou a modrou barvou. Usazeniny se jeví v barvě oranžové. (Kredit: Ohio State University)



Těžko ale udělat nějaký jednoznačnější závěr – konec konců, ani v případě vymírání na rozhraní křídy a terciéru není vazba s dopadem asteroidu přijímána až tak jednoznačně. „V době přelomu křídy a třetihor totiž kromě předpokládaného dopadu asteroidu došlo i k ohromnému výlevu lávy, kterým vznikla Dekánská plošina v Indii, velká jako polovina Evropy. Vulkanologové tvrdí, že i to by mohlo způsobit vznik iridiové vrstvy a příslušné vymírání.“ (celý rozhovor na téma příčin vymírání se Stanislavem Mihulkou viz např. zde).
A zatímco druhohory skončily před 65 miliony lety, kolaps na konci permu je od nás v čase mnohem vzdálenější a tomu odpovídá i ještě větší míra nejistoty (a to včetně datování tehdejší kolize). Nicméně určitý argument pro příznivce kosmických kolizí jako hlavní příčiny velkých vymírání nový objev určitě představuje.

Spekuluje se i o tom, že tehdejší srážka/kráter mohly být i příčinou pozdějšího snadnějšího oddělení Austrálie při rozpadu jižního kontinentu Gondwana.

 

Porovnání velikosti objeveného kráteru s obdobnými útvary na Jukatánu, v Africe, na Měsíci a na Marsu

Zdroj: Ohio State University

Autor: Pavel Houser
Datum: 05.06.2006 15:39
Tisk článku

Personne n'y échappera - Sardou R.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 246 Kč
cena: 243 Kč
Personne n'y échappera
Sardou R.
Související články:

Existuje hvězda smrti Nemesis?     Autor: Vladimír Socha (08.04.2015)
Vyhloubila slavný kráter Chicxulub kometa?     Autor: Stanislav Mihulka (28.03.2013)
Chicxulubský asteroid definitivním viníkem vymírání na konci křídy?     Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2010)



Diskuze:

hej

CC,2006-06-05 16:59:07

nezapomínejte na to, že takovejhle impakt by ohromný výlevy lávy způsobil taky - a já tvrdím, že způsobil; stejně jako ten pozdější, co poklidil z povrchu dinosaury

Odpovědět


mno

petr k,2006-06-06 14:14:01

Kdyz se kouknu na stare mapy zde -/>
http://www2.nature.nps.gov/geology/usgsnps/pltec/scplseqai.html
tak je mozne ze ten asteroid zpusobil velke vylevy lavy vcelku presne na opacne strane planety?
Kdesi jsem videl jak se vlneni siri v kouli a samozrejme na protejsi strane to udela peknou supu :)
ale v opdstate o tom nic nevim, jenom me to tak napadlo, kdyz se tady mluvi o souvistlostech

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni