Indiáni spatřili supernovu  
V roce 1006 zazářila v souhvězdí Vlka velmi jasná hvězda. Zaznamenali ji starověcí astronomové od Evropy přes Střední východ až po Japonsko. Nyní se ukázalo, že úkaz spatřili a do kamene znázornili i američtí indiáni.

 

Zvětšit obrázek
Snímek observatoře Chandra ukazuje rentgenové záření pozůstatku supernovy z roku 1006.
Kredit: NASA/CXC/Rutgers/J.Hughes et al.

Astronom John Barentine z Apache Point Observatory v New Mexico objevil zajímavou věc. Nestalo se tak ale při sledování noční oblohy, nýbrž při turistice ve White Tank Mountain Regional Park v Arizoně. Narazil totiž na rytinu v kameni, která by mohla zobrazovat dávnou  explozi supernovy. Na obrázku je znázorněn štír a osmicípá hvězda. „Právě jsem četl o supernově z roku 1006 a věděl jsem, že se objevila u souhvězdí Štíra, takže mi okamžitě zablesklo v mysli možné spojení,“ říká astronom.

 

 

Ve spolupráci s kolegou Gilbertem A. Esquerdem (Planetary Science Institute, Tucson) a za pomoci planetárního softwaru zrekonstruovali oblohu v Arizoně v době před tisíci lety a výsledek srovnali s fotografiemi z místa nálezu. Supernova i souhvězdí by se podle simulace měly objevit nad hranou skály se stejnou orientací jako jsou znázorněny v kameni. „Není to sice nevyvratitelné, ale myslím si, že je to silný nepřímý důkaz, že umělecká rytina znázorňuje supernovu,“ doplňuje Barentine.

 

 

Oblast nedaleko Phoenixu byla v období 500 až 1100 n. l. obývána indiánským kmenem Hohokamů. Pokud se skutečně jedná o znázornění exploze supernovy, znamenalo by to, že i severoameričtí indiáni sledovali dění na noční obloze a zaznamenávali neobvyklé události. V oblasti White Tank byl ostatně nalezen i jiný petroglyf, který by mohl znázorňovat supernovu z roku 1054, která dala vzniknout známé Krabí mlhovině.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Rytina v kameni by mohla znázorňovat explozi supernovy, ke které došlo v roce 1006. Supernova je vpravo, souhvězdí Štíra vlevo.
Kredit - John Barentine, Apache Point Observatory

„Zrození“ nové hvězdy mohli lidé na noční obloze spatřit v dubnu roku 1006. Jako jasná zazářila v souhvězdí Vlka ležícím jižně od známějšího Štíra. Jednalo se extrémně jasný úkaz, snad nejjasnější hvězdu zaznamenanou v lidské historii. Dnešní astronomové odhadují, že dosáhla čtvrtiny jasnosti Měsíce, což znamená, že by při jejím světle bylo možné číst i o půlnoci.

 

 

Ale teprve až v 60. letech minulého století, když nalezli na rádiových vlnách záření rozpínajícího se pozůstatku hvězdné exploze, mohli astronomové potvrdit, že se ve skutečnosti nejednalo o zrození ale naopak zánik hvězdy. Pozorovaným úkazem byla exploze supernovy, ke které došlo přímo v naší Galaxii, ve vzdálenosti pouhých 7 000 světelných roků.

 

 

Exploze byla pravděpodobně způsobena bílým trpaslíkem, který „nevydržel“ tíhu materiálu, jež na něj přetékal ze sousední hvězdy a explodoval, přičemž do okolního prostoru odvrhl svou obálku a sám se zhroutil do neutronové hvězdy.

 

 

Zvětšit obrázek
Simulace noční oblohy při pohledu z místa výskytu rytiny jak by měla vypadat v roce 1006. Profil horizontu reprezentuje skutečný horizont zaznamenaný na snímcích z místa objevu.
Kredit - G.A. Esquerdo; Planetary Science Institute

Na konci loňského roku zveřejnili astronomové snímky rozpínajícího se pozůstatku supernovy, které pořídila observatoř Chandra v roce 2003. Modře zbarvená vlákna vlevo nahoře a vpravo dole znázorňují hmotu, která je silným magnetickým polem urychlena téměř na rychlost světla (viz. obrázek). Není ovšem jasné, proč k tomuto urychlování dochází nerovnoměrně kolem pozůstatku supernovy. Zřejmě je to dané orientací magnetického pole.


 

Petroglyf z White Tank nebyl některým lidem neznámý. Například strážce parku o něm také věděl. Na místě se ovšem musel objevit astronom, aby jej spojit s určitou událostí na obloze. Čistou shodou okolností má John Barentine jako koníčka rovněž archeologii.

 

 

Svůj objev oznámil na konferenci Americké astronomické společnosti, která se koná v kanadském Calgary. Domnívá, že identifikace znázorněné supernovy by mohla vědcům pomoci v datování dalších petroglyfů nejen na americkém Jihozápadě, ale i jinde na světě. Tradiční uhlíková metoda například poskytuje datování s přesností na několik desetiletí. Američtí indiáni navíc neměli písmo a jen velmi málo informací o nich pochází z kultur, které je následovali. Datování jakýchkoliv uměleckých předmětů od nich pocházejících je tak velmi složité.


Zdroje:
NewScientist.Com
Space.Com


 

Autor: Pavel Koten
Datum: 06.06.2006 18:09
Tisk článku

Související články:

Nebyl to vzkaz? SETI pátrá po technosignaturách u blízké supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2023)
V ramenu Větrníku se rozzářila supernova     Autor: Dagmar Gregorová (29.05.2023)
FBOT „Kráva“ byl tou nejméně symetrickou vesmírnou explozí     Autor: Dagmar Gregorová (05.04.2023)
Zuřivé rozervání hvězdy supermasivní dírou vyslalo extrémně jasný záblesk     Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2022)
Rentgenový signál „ohnivé koule“     Autor: Dagmar Gregorová (09.06.2022)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz