Fíky nejstarší domestikovanou plodinou?  
Ofer Bar-Yosef (Harvard), Mordechai E. Kislev a Anat Hartmann (Bar-Ilan University) objevili fíky staré asi 11 400 let. Jde přitom o plody již domestikovaného stromu, což by z fíků dělalo nejstarší v tuto chvíli domestikovanou plodinu vůbec.

 

Zvětšit obrázek
Gilgal, 50 km severovýchodně od Jeruzaléma.

K objevu došlo při vykopávkách v Gilgal I (údolí Jordánu) jen několik kilometrů severně od Jericha. Jericho na západním břehu Jordánu bylo poprvé osídleno zřejmě právě v této době, doklady o zemědělství se zde však našly až z období o něco pozdějšího. Kolem roku 8000 př. n. l. bylo Jericho každopádně významným centrem (mj. i obchodním), nejstarším známým městem, kde žilo kolem 3 000 obyvatel. Z téže doby pochází docela známá monumentální zeď/hradba. To se již ovšem pěstovaly i obilniny.

 

 

Zvětšit obrázek
Plané fíky se při rozmnožování neobejdou bez fíkové vosičky. Gilgalské fíky ji k tomu již nepotřebovaly.


Pecičky a plody (zřejmě záměrně usušených) fíků nalezených v Gilgalu byly porovnány s dnešními odrůdami planých i domestikovaných fíků a odpovídaly těm druhým. Dnes pěstované fíky totiž pro tvorbu plodů nevyžadují opylení hmyzem, jejich plody jsou lehké (takže nepadají samy ze stromu a je třeba je trhat) a sladké. Fíky vytvářené bez oplození nemají semena a stromy musejí být „rozmnožovány“ lidmi, což je ovšem docela snadné, stačí vzít větev/šlahoun, zasadit ho do země a on zakoření. Právě tahle snadnost možná z fíků učinila nejstarší domestikovanou rostlinu vůbec. Při nepohlavním rozmnožování navíc nedocházelo ke zpětnému křížení s planou odrůdou, což zpomalovalo třeba domestikaci obilnin.

 


 

Zvětšit obrázek
Jericho, nejstarší známé město. Jen pár kilometrů odtud se našly také nejstarší domestikované fíky.

Spolu s fíky byly v Gilgalu nalezeny ječmen, oves a žaludy, ty však byly všechny plané (mimochodem, teorie, proč se nikdy nepodařilo vyšlechtit duby, je zde ). Zhruba ze stejné doby máme z Egypta nálezy kamenných srpů, i zde jsou však doprovodná obilná zrna planá. Gilgal ukazuje, že tehdejší ekonomika byla tedy zřejmě založena na kombinované obživě z domestikovaných i divokých plodin. Z doby o něco pozdější jsou známy vedle sebe třeba i nálezy domestikované pšenice a planého ječmene. Teprve po pár tisíciletích zemědělství převládlo nad sběrem a pastevectví nad lovem.

 

 

Tady by bylo na místě trochu dovysvětlit jednu věc, totiž rozdíl mezi pěstováním a domestikací. V podstatě i ječmen objevený v Gilgalu mohl být „pěstován“, nicméně se ještě nijak neliší od plané odrůdy. Za domestikovanou pokládáme plodinu, která už vykazuje i genetické změny oproti odrůdě plané (veškeré pěstované plodiny jsou tedy GMO). Logika tohoto pohledu spočívá v tom, že z nalezeného plodu lze jen těžko určit, co se s rostlinou dělo předtím.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Archeolog Ofer Bar-Yosef, zaměstnanec Harvardu, objevitel zmíněných fíků a výtečný vypravěč historie člověka.

„Pěstování“ každopádně předcházelo „domestikaci“. Přímé doklady o tom máme z řady pozdějších kultur. Původní obyvatelé Severní Ameriky takhle pěstovali jetel a mochnu, Australané v některých oblastech zase obilniny. Takové zemědělství může zahrnovat vysévání, trhání konkurenčních rostlin („plevel“) i rozsáhlejší úpravy, vypalování porostů či budování zdí proti pohybům půdy. Pouze z nálezu rostliny se ale tyhle práce nedají poznat, plodina je snad pěstovaná, ale dosud planá (podrobnosti viz třeba článek Zemědělství před zemědělstvím). Mezolitičtí obyvatelé střední Evropy takto zase pěstovali mj. lísku a kotvici, roli podobnou dnešním obilninám hrál merlík (podrobnosti ).

 

 

Fakt, že fíky jsou v tuto chvíli nejstarší známou domestikovanou plodinou, mohl souviset se snadností jejich množení. Mutace se také rychleji projevila díky absenci zpětného křížení. Něco podobného mohlo platit i pro banány z indického subkontinentu, které se rovněž někdy pokládají za velmi dávno domestikovanou rostlinu. Dalším konkurentem pro tradiční názor o prvenství obilí v oblasti blízkovýchodního „půlměsíce“ pak představují hlízoviny na horských svazích Nové Guineje. Ale samozřejmě – jediný šťastný nález pšenice a ječmene může zase všechno změnit.

 

Pramen:  Eurekalert,  a další


 

Autor: Pavel Houser
Datum: 20.06.2006 20:34
Tisk článku

Milníky civilizace - Blandfordová Linda, Davidson Peter
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 449 Kč
cena: 359 Kč
Milníky civilizace
Blandfordová Linda, Davidson Peter
Související články:

Učil se pravěký člověk od vlků?     Autor: Roman Cséfalvay (04.03.2016)
První jezdci vsedli na koně v Kazachstánu     Autor: Jaroslav Petr (13.03.2009)
Počátek šlechtění obilí byl možná o 10 tisíc let dříve     Autor: Ota Beran (22.09.2008)
Kosterní nálezy domestikovaných oslů     Autor: Josef Pazdera (11.03.2008)
Fíky - nejstarší zemědělská plodina     Autor: Stanislav Mihulka (20.06.2006)



Diskuze:

Omyl autora ohledně rozmnožování fíkovníku

Yuhů,2006-06-23 23:37:44

Možná by stálo za to, kdyby si autor tohoto článku vzpomněl na to, jak se fíkové pecičky zadírají mezi zuby. Pak by nemohl napsat zřejmý nesmysl, že dnes pěstované fíky nemají semena.

Existují tři druhy plodů fíků:
1. tak zvané samičí, opylené a sladké plody (tvoří převážnou část dnes konzumovaných fíků) rostou na tzv. samičích stromech (smyrnská skupina)
2. tak zvané kaprfíky neboli samčí fíky, nedají se jíst, rostou na tzv. samčích stromech
3. neopylené partenokarpické fíky jsou sladké podobně jako samičí, neobsahují semena a rostou na mutantních, partenokarpických fíkovnících (adriatická skupina)

Partenokarpické fíkovníky se samozřejmě dál nemnoží, nemají semena. Pěstují se, ale jejich fíky nejsou tak dobré jako normální opylené plody samičích fíkovníků.

Zajímavé je na fíkovníku, jak fungují kaprifíky, samčí plody. "Samčí" květ obsahuje samčí i samičí květy. Přiletí vosička stehnatka a naklade vajíčka do samičích květů, přitom sesbírá pyl ze samčích. Ze samičích květů později vyroste kaprifík, ve kterém bydlí larvy vosičky a nakonec ho skoro sežerou. Naše vosička mezitím přiletí s pylem na opravdický samičí květ, který je jinak stavěný, dovnitř se nedostane, ale opylí ho. Tak vznikají nejchutnější smyrnské fíky.

Odpovědět

Je to tak!

dinosaurus,2006-06-21 11:36:09

Proč stále někdo popírá, že zemědělství má kořeny už v paleolitu?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace