Je horší extáze nebo alkohol?  
Otázka by se mohla zdát přihlouplou, kdyby na jejím zodpovězení nezáviselo rozhodování soudců a vyměřování trestních sazeb. V Británii se nyní tento problém snaží řešit za přispění vědy. Vládní komise navrhla přehodnotit a znovu kategorizovat škodlivost drog.

Extáze z pohledu zákona figuruje ve většině zemí v „nejvyšší“ skupině, tedy v kategorii nejnebezpečnějších drog. Je ale opravdu tak škodlivá? Jak je na tom ve srovnání s alkoholem nebo tabákem? Členové britského parlamentu dospěli k rozhodnutí, že stávající klasifikace drog neodpovídá a že je založena mnohem více na politických argumentech než na vědeckých poznatcích.

 

 

Zvětšit obrázek
Vědecké poznatky o škodlivosti některých drog jsou delší dobu ve sporu s mocí výkonnou.  Angličtí zákonodárci se rozhodli tento stav změnit.

Výbor pro vědu a techniku při dolní komoře parlamentu (House of Commons) doporučuje, aby v kategorizaci látek založené na principu jejich škodlivosti byla například extáze přeřazena níž než alkohol a kouření. V Británii jsou nezákonné omamné látky řazeny do třech kategorií. Kategorie A označuje nejnebezpečnější látky. V ní je například heroin, ale je zde také zmíněná extáze. Ve třídě C je například marihuana, která je považována za nejméně nebezpečnou.
Podle této klasifikace postupuje exekutiva. Závisí na ní mimo jiné i výše trestů za distribuci nebo držení těchto látek. Člen komise Evan Harris označil tuto stávající kategorizaci drog za něco, co vzniklo v roce 1971 ale co již ztratilo smysl. Ještě dál v tomto hodnocení situace jde Leslie King, člen poradního sboru pro zneužití drog. Tvrdí, že z vědeckého pohledu je stávající systém dobrým vtipem, který je akorát hodný toho, aby se dával u stolu k dobru pro pobavení společnosti.

 


Miska vah
Zpráva komise doporučuje, aby drogy byly setříděny na základě kritérií, které budou vědecky podloženy. Cílem by mělo být, aby veřejnost získala lepší představu o relativním nebezpečí, které jí z těchto látek hrozí.
Politici mají ve svém požadavku jasno, chtějí novou stupnici nebezpečnosti a aby nové třídění vycházelo z vědeckých poznatků.
Vědci v tom už takové jasno nemají. Tvrdí, že snaha rozškatulkovat hromadu tak různorodě působících látek a setřídit je do nějakého jednotného pořadníku, je vším možným, jenom ne vědeckým počinem.

 

Ve snaze zhostit se úkolu a dát dohromady novou tabulku nebezpečnosti, vyšel parlamentní výbor z dřívějších publikací psychofarmakologa Davida Nutta z Bristolské university. Ve zprávě se praví, že potenciálně nebezpečné drogy se posuzují podle třech hledisek. zdravotní hledisko z pohledu škodlivosti pro uživatele, schopnosti navodit závislost, a sociální dopady spojené s užíváním dané látky.

 

 

Professor David Nutt z University of Bristol.

Podle těchto tří kritérií bylo za pomoci psychiatrů, chemiků a dalších expertů seřazeno dvacet drog. Na samý vrchol seznamu se dostaly heroin a kokain. Extáze se v této klasifikaci propadla ke dnu tohoto seznamu. Alkohol si výrazně „polepšil“ a zaujal pozici na místě pátém. Také tabák se nemusí za svůj výkon v nebezpečnosti „stydět“, neboť si vydobyl příčku devátou.

 

Angličtí zákonodárci udělali počin, který je záslužný a který zřejmě nejlépe vystihují slova Michaela Gossopa, odborníka na drogy z King"s College London: „Je to nejlepší klasifikace drog se kterou jsem se kdy setkal“.
Tady by mohl článek končit, ale nekončí. Musíme si uvědomit, že toto nové škatulkování, ačkoliv jej dělali vědci, není tříděním vědeckým. Proto se vědci v hodnocení pořadí drog nebudou schopni ujednotit. Nový systém má ale také několik výhod. Je flexibilní. Ukáže-li se, že některá z látek má například na sociální sféru horší dopady, než se soudilo, postrčí ji takový vědecky podložený poznatek v seznamu o něco dopředu.
I když se tedy nejedná o vědeckou klasifikaci, je tento systém hodnocení drog pro britskou vládu přínosem. Má racionální základ a je lepší mít něco, než nemít nic. Z komentářů uveřejněných ve vědeckých časopisech je patrný respekt a uznání těm, kteří se pokusili dát hodnocení drog na vědecký základ. I když všichni vědí, že jde spíše o počin symbolický.

Prameny: Guardien, Nature, University Bristol




Tabulka:
1. Heroin
2. Cocaine
3. Barbituates
4. Street methadone
5. Alcohol
6. Ketamine
7. Benzodiazepines (e.g. Vallium)
8. Amphetamines
9. Tobacco
10. Buprenorphine
11. Cannabis
12. Solvents
13. 4-MTA
14. LSD
15. Methylphenidate (Ritalin)
16. Anabolic steroids
17. GHB
18. Ecstasy
19. Alkyl Nitrites (poppers)
20. Khat

Poznámka: Tabulka byla doplněna dodatečně za přispění příspěvků v diskusi

 


 

Datum: 03.08.2006 05:31
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz