Dávají nádory vznik novým formám života?  
U psů se zjistilo, že jeden druh nádoru je nakažlivý. Odporuje to všem stávajícím představám o tom, že rakovinou se nelze nakazit. U lidí takový typ přenosu nádorů nebyl nikdy popsán. Nádor vzniknul někdy před 200 až 2500 lety a od té doby se po celé zemi šíří jako buněčný parazit.

Parazita si představujeme jako něco, co v nás žije a škodí nám to, ale nejsou to buňky našeho těla, je to prostě cizí organismus.
Také nádory nám škodí. To jsou ale, na rozdíl od parazitů, buňky našeho těla, které se nám jaksi zvrhly. Tyto buňky s námi zahynou. Může se jednat o nádor infekční, příkladem může být nádor děložního krčku, kdy nám viry způsobí, že se nám buňky nádorově zvrhnou. Ale i tady jsou výsledkem zase naše buňky (mají naší DNA výbavu) a ty s námi také uhynou. Nádor děložního krčku můžeme sice předat dál, ale jen jako virovou infekci. Nádor v novém hostiteli má genetickou výbavu svého nového hostitele, jsou to jeho buňky a ty s ním také zemřou.


 

Zvětšit obrázek
CTVT, psí venerický tumor je tvořen buňkami, které se po světě šíří jako parazit již stovky a možná i tisíce let.

Nyní k novému objevu, který vědci učinili u psů.
Mezi psy se pohlavním stykem, ale také jen pouhým kontaktem, přenáší nádor a trvá to už 200 až 2 500 let. Jsou to nejstarší rakovinné buňky, jaké věda dosud poznala. Tou lepší stránkou tohoto poznatku je, že tyto agresivní parazitující buňky by mohly vnést světlo do toho jak nádory přežívají a jak se jim daří ohlupovat náš imunitní systém.  

 

Vědci zkoumali infekčnost psího venerického tumoru, který je znám jako CTVT, což jsou iniciály z anglického názvu canine transmissible venereal tumour .  Starší název pro tento nádor je Stickerův sarkom. Jde o nádor buněk imunitního systému, konkrétně jde o zvrhlé histiocyty.  Nádor  je přenosný a k nákaze dochází při kopulaci, kousnutí, ale také pouhým olizováním a očicháváním nádoru.  Nádor se u zvířete objeví, často mívá tvar i velikost grapefruitu, ale po třech až devíti měsících dojde k jeho regresi. Nemusí tedy být pro psa smrtelný.

Na první pohled se zdá určitá podobnost tohoto nádoru s lidskými nádory, které se také přenáší pohlavním stykem, například s námi zmíněnou rakovinou děložního krčku. K podobnosti to ale má hodně daleko. Z člověka na člověka se takový nádor přenáší pouze jako virová infekce a vzniklé rakovinné buňky jsou buňky tělu vlastní.


U nového nádoru psů se zjistilo, že z extraktu nádorových buněk, nebo kontaktem s nádorovými buňkami, které jsou mrtvé, nákazu přenést nelze. Jediný přenos, který se experimentálně zdařil, byl pouze prostřednictvím živých buněk. Pro genetiky to byla hozená rukavice. Pustili se do zjišťování toho, o jaké že se to buňky vlastně jedná. Onkolog Robin Weiss z University College London se svými spolupracovníky dal dohromady buňky psů a jejich nádorů z celého světa. Ty potom analyzoval a získal tak pro každý jednotlivý případ dva údaje. První se týkal genetické výbavy normální psí DNA a druhá byly údaje o DNA jejich nádoru.

Onkolog Robin Weiss: „Rakovinovými buňkami lze rakovinu přenést“

Ukázalo se, že DNA získaná z psích nádorů se vůbec nepodobala DNA svých hostitelů. Šlo tedy o zcela jiné buňky. Nejen, že tu nebyla podobnost s buňkami svých hostitelů, na kterých nádorové buňky rostly, ale neměly toho moc společného ani s buňkami jiných psů z Itálie, Indie, Keni, Brazílie, USA, Turecka, a Španělska.
Přesto byla DNA nádorových buněk od všech psů (i těch z Evropy, Asie i Ameriky) téměř identická. To znamená, že všechny nádorové buňky musely pocházet ze stejného zdroje a mají společného předka. Další pátrání ukázalo, že nádorové buňky měly nejvíce shodných znaků s DNA, kterou vědci získali od vlků a od plemen psů v Číně a na Sibiři, kteří jsou s vlky velmi příbuzní. Nádorové buňky, které jsou rozšířeny po celém světě, mají svůj původ u nějakého vlka, nebo u psa na Sibiři, nebo v Číně, kterému se jeho buňky kdysi dávno nádorově zvrhly. Od tohoto nemocného prapůvodce nemoci se nádor šířil dál a dál a činí tak dodnes. Jeho buňky se chovají jako úspěšný parazit. Vědci dokonce mohli určit, kdy ke vzniku tohoto „parazita“ došlo. Odhadli to podle počtu mutací, které se na DNA nádoru nahromadily. Ukázalo se, že to bylo někdy před 200 až 2500 lety.

 

Vědci také zjistili, že sekret z nádoru obsahuje složky, které odvrátí pozornost imunitního systému a nedovolí mu tyto buňky rozpoznat jako buňky cizí. Parazitují tak na dalších a dalších psech. Pokud bychom chtěli buňky tohoto „parazita“ připodobnit k něčemu, co známe, tak jsou to tkáňové kultury. To jsou buňky, které si vědci kultivují na živných mediích v laboratoři. Jeden rozdíl tu ale je. Tyto buňky se kultivují na „psím mediu“ samy a vědce k tomu nepotřebují.

Zvětšit obrázek
CTVT je druh nádoru, který mění naše představy o infekčnosti rakovinných buněk. Bohužel k horšímu.

Jsou-li zmíněné buňky nádoru tedy něco jako buněčná kultura, potom by pro ně mělo platit, co pro buněčné kultury vesměs platí, že totiž s postupným množením u nich dochází k nárůstu mutací a kultura se stane nestabilní. Je stále obtížnější ji udržovat při životě, až nakonec buňky uhynou. Pro buňky psího nádoru to ale neplatí. Proto se buňkám v tkáňových kulturách nepodobají a jsou skutečně spíše tím „parazitem“. 

Dokonce se zdá, že tento psí buněčný parazit bude mít bratříčka. Panuje totiž podezření, že u tasmánského ďábla se bude jednat o něco podobného. U něj je však toto onemocnění smrtelné. Jestliže se prokáže, že u ďábla medvědovitého, jak se tento vačnatec správně jmenuje, se jedná o podobný způsob přenosu nádoru, a řada věcí tomu nasvědčuje, znamenalo by to, že se asi bude jednat o obecnou záležitost, která není vázána na jeden živočišný druh. Je možné, že psí nádor brzo změní naše stávající přesvědčení o tom, že nádory, jako parazitující buňky z od našich bližních, nebo i dávno zesnulých předků, se šířit z člověka na člověka pouhým kontaktem nemohou.  V tuto chvíli to je pouhá spekulace, nicméně u psů to je skutečnost a učebnice veterinární medicíny se musí začít přepisovat.

Podrobnosti lze najít v  říjnovém čísle časopisu Cell.


 

Komentář osla
Jestliže tu máme něco, co se šíří v průběhu věků, rozmnožuje se to a předává-li to svoji genetickou informaci na svoje potomstvo, pak tu máme něco, co splňuje všechny podmínky, aby to bylo označeno za organismus.  Jsou to buňky, množí se a předávají svojí DNA z generace na generaci. Máme tu tedy druh nového parazita, kterého jsou tuny a nejlépe se na něj hodí označení „buněčný nádorový parazit“. Pokud to je organismus (a to podle stávajících kriterií je), potom nám tu nádor dal vznik nové formě života. Pokud vznik novým formám života dávají nádory a je-li vznik nových forem života evolučním pokrokem...

Datum: 14.08.2006 06:44
Tisk článku


Diskuze:

ta logika oslího komentáře je divná

CC,2006-08-16 20:50:49

ale zvláštní - živočišnej? očividně jo - druh to bezpohyby je. vyvynul se ze psa a možná ještě z viru a je vázanej na psa, jako svýho hostitele - jelikož pes v pohodě žije bez "nádoru", je tenhle "nádor" samostatný (i když jen z hlediska úředního zařazení) druh

Odpovědět

odpoved_2

vil,2006-08-15 11:05:33

a) pohlavné bunky. v tele neni sú jediné. napr. celý život sa množiace prekurzory krvných buniek,neustále rastúci vlas, neustále sa obnovujúca koža ,...tajomstvo je(podľa mojich info) v koncoch chromozómov-telomérach. u nás, chromozómových sa pri každom delení skracujú.a pri istom skrátení už nedovolia, aby sa bunka viac rozdelila a bunka, kultúra buniek hynie. existuje enzým-telomeráza, ktorá stratené úseky navracia spať.tak tomu je v brušku mamičky, u nádorov, u kmeňových buniek(pre kožu, vlas,krv). baktérie nemajú chromozómy, ale kruhovú DNA, teda, tam sa im to pri replikácii "zatočí" a nič sa neskráti, a može sa deliť donekonečna.
b) ak prenesieš nádor z niekoho na iného, tak telo ho zlikviduje.pracuje to na rovnakom princípe ako transplantácia. tu nepomože nádoru ani to, že sa veľmi dobre množí,...tento (podľa textu) produkuje látku, ktorá blokuje imunitný systém, ktorý jediný ho dokáže cielene ničiť. prečo ich neni viac? nádor musí byť ako "vidíme vonku"(ak by sa takto dal preniesť napr. nádor mozgu, tak nemá nato príležitosť).zároveň musí produkovať niečo proti imunite,...ale i tak sa divím, že ich je tak málo."keď evolúcia vymyslela toľko druhov a mala nato toľko času"
c)sčasti takto: učili nás: nádor podľahne spontánnej regresii-nastane v ňom smrť buniek, krvácanie,...prečo, som si nevšimol, že by povedali.(poruchy ciev,...).normálne sa pri delení kontroluje DNA, či sa nestala chyba a tá sa opraví.u nádorov to nefunguje a stále v nich vznikajú nové mutácie-teda-nádor má v roznych miestach roznu DNA.niektoré zmutujú tak, že na ne imunitný sys. zaútočí(sa zmenia, že nepozná, že sú z organizmu),ale zatiaľ sa to veľmi nedarí, aby zničil celý nádor.(by to bola parádna liečba)(záleží z čoho je nádor,......)

Odpovědět


Proc jich neni vice...

Jan Kotek,2006-08-15 17:39:54

Ono podobnych "rakovinovych parazitu" muze byt mnohem vice. Pouze zatim nikoho nenapadlo, ze nador rostouci uvnitr tela muze byt tvoren cizimi bunkami. Neni to hlist nebo tasemnice, u ktere je parazitstvi jasne videt.
Takze se mozna najde mnohem vice podobnych parazitu.
Plus je podle mne velmi zajimava ta imunitni neviditelnost - neco takoveho by nesmirne pomohlo pri transplantacich.

Odpovědět

nakazlivy nador

Andrej,2006-08-14 08:50:55

Mal som dojem ze bradavice sa vseobecne povazuju za nakazlivu formu rakoviny prenasanu dotykom...

Odpovědět


virus

alda,2006-08-14 09:27:54

Přenaší se virus, buňky bradavice jsou buňky vaše vlastní, nikoli toho člověka, od kterého jste je chytil.

Odpovědět

Otázky...

Al,2006-08-14 07:32:31

Napadají mě tyto otázky:
1) To, že se stane tkáňová kultura po čase nestabilní, platí i pro cely organizmus. O to zajímavější je ono "úzké hrdlo" očisty - pohlavní buňky. Jakto, že ale např. baktériím nebo ostatním to nevadí a nestabilitě v pohodě vzdorují???

2)Proč takových "nových organismů" není v přírodě již dávno mnohem víc? Je to spíše velmi malou pravděpodobností vzniku a nebo spíše tím, že ta nestabilita se po čase přece jen projeví a organismus "zhyne na úbytě"? To by opět mohlo souviset s otázkou ad1).

3) Jak to, že po čase nádor zmizí - imunitní systém se jej naučí rozpoznávat?

Odpovědět


odpovede

Martin,2006-08-14 19:33:41

Odpovede na tieto otázky dostaneme vtedy, keď zistíme (keď vedci zistia), ako tieto nádory vznikli a čomu sú vlastne príbuzné. Mne osobne to pripomína skvelý US-sci-fi-horor "Vec" o mimozermšťanovi, ktorého našli zamrznutého v Antarktíde a on, keď prenikol do pozemského živého tvora, všetky jeho bunky zmenil na svoje, ale vonkajšiu podobu ponechal. Zmenil sa napríklad na polárneho psa z antarktickej základne.

Odpovědět


Alovi

honza,2006-08-15 15:11:08

Ad 1: u bunek zarodecne linie, z kterych vznikaji pohlavni bunky alespon do urciteho veku funguji velmi dobre mechanizmy opravy DNA, takze mutaci v techto bunkach je mnohem mene nez u somatickych bunek, ktere jsou "na jedno pouziti". Nicmene s rostoucim vekem se hromadi mutace i v techto bunkach a roste tak riziko genetickeho postizeni potomka. Naproti tomu viry bakterie a dalsi jednobunecne organizmy maji jinou strategii. U nich jsou naopak mutace velmi vitane. Nezalezi na tom, ze spousty jedincu s mutacemi, ktere jsou z nejakeho duvodu nevihodne uhynou. Jsou tu totiz zastupy dalsich bez mutaci. No a pokud se naopak vyskytne nejaka vyhodna mutace, tak takovato bakterie se naopak pomnozi a puvodni kmen muze uplne zaniknout. Jinymi slovy je to strategie "nas mnogo" kombinovana s "co nas nezabije, to nas posili".
Ad2: odpoved spis souvisi s otazkou 3. Imunitni system si peclive hlida cizi vetrelce a nadoru schopnych prezivat v geneticky odlisnem hostiteli asi opravdu nebude mnoho. Jak se zda, tak u vetsiny zvirat je i tento nador po case rozpoznan jako cizi a je zlikvidovan.
PS: s prepisovanim ucebnic veterinarni mediciny to nebude tak horke. Tento nador je veterinarum znam uz par desetileti. I drive se uzival termin transmisibilni venericky sarkom, s tim, ze jde velmi pravdepodobne o primy prenos nadorovych bunek. Tato studie v tom udelala trochu vic jasno, ale novinka to neni.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace