Holubi cestu domů cítí  
Italové učinili objev, který zcela mění názor na to, co stojí za schopností ptáků vracet se zpět do svého rodiště. Rozhodující pro famózní neomylnou navigaci holubů není vnímání elektromagnetického pole Země, ale obyčejný čich. Holubi prostě létají „za nosem“.

Historie poznatků orientace ptáků je plná záhad a zvratů. Už, už to vypadá, že máme ve všem jasno a pak se najde někdo, kdo udělá jednoduchý pokus a slibnou teorii zboří.

Zpočátku se lidi domnívali, že se ptáci na svých poutích řídí zrakem. Jenže oni létají i za bez měsíčních nocí a tak se usoudilo, že se navigují podle hvězd. Pak se zjistilo, že jim nevadí ani létat pod mraky, odkud hvězdy vůbec nevidí. Začali jsme tušit, že mají nějaký vnitřní kompas. To ostatně potvrdilo i ptačí chování. Jakmile začne období migrace, mají ptáci takovou "chuť" odstartovat správným směrem, že se v klecích shromažďují na té straně, kam chtějí letět. Pokud vědci magnetické pole uměle změnili a kýžený jih přesunuli do jiného směru, než je ve skutečnosti, ptáci se rázem usadili v "nové" části klece.

Rozhodující pokusy v tomto směru provedl doktor Wolfgang Wiltschko z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Bylo to okolo roku 1966.  Později vědci nalezli v tkáni z horní části zobáku částečky nerostu magnetit. Bylo nám hned „jasné“, že  zobák, díky magnetitovým krystalům, funguje podobně jako střelka kompasu. 

 


Co ukázaly pokusy v Německu

Zvětšit obrázek
Červenky reagují na elektromagnetické pole. Dokonce i na takové, jaké by jejich orgán na principu krystalů magnetitu neměl registrovat.

Pokusy, které tak pěkně postavenou teorii o orientaci ptáků pomocí magnetitového kompasu nabouraly, proběhly v zařízení, které umožňuje měnit podle potřeb magnetické pole nad klecemi ve kterých se ptáci volně pohybují. Jak jsme si již řekli, tak z chování ptáků lze snadno usoudit, kterým směrem by se ptáci vydali, kdyby jim v tom nebránilo mřížoví klece. Pokus, který máme na mysli se uskutečnil s červenkami. Jsou to stěhovaví ptáci, kteří létají v noci a jsou tedy na dokonale fungující navigaci ve tmě odkázáni. Celkem dvanáct červenek bylo v období počátku jejich tahu do teplých krajů vystaveno změnám magnetického pole. Ovšem pozor, tady je to překvapení. Magnetické pole, které vědci tentokrát použili, mělo frekvencí 7 megahertz. To znamená, že se měnilo příliš rychle, než aby mohlo mít vliv na magnetitové částečky. Orgán založený na magnetitu byl, jinak řečeno, červenkám na nic. Stalo se ale něco co nikdo nečekal. Pokud bylo toto extrémně rychle kmitající magnetické pole orientováno shodně s magnetickým polem Země, snažily se červenky vyrazit správným směrem k jihu. Pokud bylo pole odkloněno, nechali se ptáci zmást a zamířili špatným směrem – tam, kam je vedlo umělé magnetické pole.

 

Pokus ukázal, že ptáci se sice orientují podle magnetického pole, ale magnetitové částečky k tomu nepoužívají. Snad jimi měří sílu magnetického pole, ale jeho orientaci rozhodně ne.
Existuje ještě jedna teorie, ta tvrdí, že k orientaci nepoužívají ptáci orgán v zobáku, nýbrž oči. V očních buňkách ptáků vědci také objevili přítomnost mikrokrystalů magnetitu. Pokud by tato teorie byla správná, tak by ptáci siločáry magnetického pole „viděli“. Některé úvahy vedly až k představám jakéhosi barevného vidění magnetických polí, které se ptákům vtiskává do paměti jako jakási barevná mapa. Lákavá představa, ale i tato teorie naráží na stejný problém, který se vyskytnul při pokusu s červenkami a rychle seměnícím magnetickým polem.

 

 


Co ukázaly pokusy na Novém Zélandu

 

Zvětšit obrázek
Dr. Cordula Mora z University of Auckland (New Zealand): „ Holubi se orientují podle magnetického pole, které detekují buňkami na horní straně zobáku, přičemž převod informací z této části zobáku do mozku zajišťuje trojklaný nerv“.

Kromě pokusů na červenkách probíhaly pokusy i na holubech. Podívejme se, co na nich  vyzkoumali v Austrálii. Doktorka Moraová dávala holuby do dřevěného tunelu, pod nímž instalovala zařízení vytvářející magnetické pole. Vyšla z úvahy, že holubi jsou učenliví a začala je trénovat na to, že když zapne zařízení (na ptáky začne působit magnetické pole), a holub vydá správným směrem, dostane odměnu. Pamlsky zabraly a holubi se naučili chodit tím směrem, kterým doktorka určila svým magnetickým polem. Pak teprve nastaly vlastní testy. Za zmínku stojí především dva z nich:
1. Když Dr. Mora dala holubům pod zobák malý magnet, holuby to zmátlo a přestali poznávat, kdy bylo magnetické pole pod tunelem zapnuto a kdy vypnuto. To lze chápat za jasný důkaz toho, že holubi dokáží magnetické pole vnímat.
2. Když doktorka  použila anestetikum a znecitlivěla holubům tu část zobáku, kde je orgán s krystaly magnetitu umístěn. Výsledek byl stejný. Ptáci přestali být schopni rozeznat, kdy bylo magnetické pole zapnuto. To znamená, že k určování magnetického pole ptáci využívají svůj senzor, který mají umístěný v zobáku a nikoli v očích, kde byly krystaly magnetitu v některých buňkách také zjištěny.
Teorie o tom, že se ptáci na svých cestách orientují především pomocí zemského magnetického pole,  se zdála být neotřesitelně potvrzena.

 

 

Co ukázaly nejnovější pokusy v Itálii

V srpnových vydání vědeckých časopisů se objevily informace o poznatcích z oblasti navigace ptáků, které pochází z evropské laboratoře doktorky  Anny Gagliardo.  Ta se svými kolegy z  University of Pisa  uskutečnila experiment, který ze všech zatím provedených pokusů se nejvíce přiblížil realitě. Pokusnými ptáky byli v tomto případě také holubi. Pokus spočíval v tom, že vědci sledovali instinktivní let holubů zpět do hnízda.Test měl odpovědět na otázku, zda se ptáci řídí vnímáním magnetismu, případně zda používají jiný způsob orientace, který jim umožňuje přesnou navigaci a návrat domů.

 

Nejdříve si připomeňme závěr z předchozích pokusů Novozélanďanky  Moraové: „Holubi detekují magnetické stimuly v horní části svého zobáku, přičemž k převodu těchto informací využívají nejdelší větve trojklaného nervu - nervus trigeminus“. To byl poznatek studie z roku 2004 a od té doby se mělo za to, že holubi se navigují pomoci malých magnetických částeček, které mají v orgánu umístěném v jejich zobáku. A že jim tento orgán umožňuje mapovat změny magnetického pole Země.

 

Doktorka Gagliardo z Itálie ale nyní prohlašuje, že holubi tento orgán k nalezení cesty zpět nepoužívají. Nevyvrací, že by holubi takový orgán, který jim umožňuje zjišťovat změny magnetického pole neměli, ale tvrdí, že jej k navigaci nepoužívají.
K tomuto odvážnému tvrzení získala pádné důkazy. Posuďte sami jaké.

 

Zvětšit obrázek
Z nových pokusů vyplynulo, že hlavové oblasti inervované trojklaným nervem při své noční navigaci holubi nepotřebují. Pokud ale holuby zbavíte čichu, zabloudí.

Aby zjistila, jak to u holubů vlastně chodí, prováděla jim dost drastické zákroky. Přetínala jim nervové dráhy, spojující obličejovou část s mozkem. První skupině, v níž bylo 24 holubů, operativně přerušila čichový nerv (nervus olfactorius). Nervovou dráhu, která má na starosti převod čichových a chuťových vjemů do mozku.  To ale nebylo všechno. Doktorka v řezání do ptačích hlav pokračovala a jiným 24 holubům pro změnu přerušila nerv trojklaný (nervus trigeminus).
Třetí skupina 24 holubů podstoupila „falešnou“ operaci. Těm bylo způsobeno stejné chirurgické trauma ale jejich nervy zůstaly nepřerušeny. Tato třetí skupina holubů sloužila jako kontrola.

Pak italská vědkyně všechny ptáky naložila, odvezla je přibližně 50 km od jejich domova a v noci je vypustila. Snad ještě poznámku, že ve všech skupinách byli holubi, kteří v okolí svého bydliště dosud nikdy nelétali.

A jak to dopadlo?  Ze skupiny holubů s poničeným nervem trigeminus, který je nepostradatelný k tomu, aby ptákům umožnil přenos nervových vzruchů z orgánů, o nichž se soudilo, že detekují magnetické pole, tak z těchto ptáků byli všichni, až na jednoho, druhý den ráno doma. Teoreticky ale neměli v noci nikam doletět.

 

Ze skupiny holubů, kteří měli přerušený čichový nerv, se jich zase většina ztratila. Cestu domů našli jen čtyři holubi. Z nich teoreticky měli doletět všichni.

 

Podle italské vědkyně je to jasný důkaz toho, že holubi se neřídili magnetismem ale  pachovou stopou. Ptáci si zřejmě při svých cestách vytvářejí jakousi pachovou mapu, podle které se pak orientují. Terén vnímají pomocí pachových stop a tyto stopy si vytvoří i tehdy, když je od jejich domova odvážíte autem. Mapa vytvořená z čichových vjemů je pro jejich noční orientaci rozhodující.

 

Závěry italského týmu již podpořil například profesor Verner Bingman, vědec z oboru neurologie z Bowling Green State University ve státě Ohio.Zveřejněný objev komentoval slovy: „Podle mne učinila tato studie konec debat nad tím, jak se vlastně holubi orientují“.
Podle těchto pokusů pachové variace v atmosférickém vzduchu, detekované v nosní dutině ptáků a přenášené nervem olfaktorius, jsou nejdůležitějšími vjemy, které umožňují holubům  prostorovou orientaci.

 

Ptáci budou zřejmě při své navigaci využívat každý vjemový podnět, který v daném okamžiku mají k dispozici. Představa, že pro jejich noční orientace je rozhodující vnímání magnetických polí, však vzala za své, alespoň u holubů.

 

Pramen: Journal of Experimental Biology


 

Datum: 21.08.2006 02:07
Tisk článku

Související články:

Kukačky odhalují tajemství ptačí migrace     Autor: Josef Pazdera (24.11.2015)
Holubi jsou "pravičáci"     Autor: Josef Pazdera (20.11.2015)
Je svatým grálem navigační biologie gyroskop?     Autor: Josef Pazdera (16.11.2014)
Vrubouni se navigují podle Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2013)
Holubi magnetické pole „slyší“?     Autor: Dagmar Gregorová (05.05.2012)



Diskuze:

To je síce zaujímavé,

Martin,2006-08-27 18:58:29

... ale ako holuby nájdu cestu domov počas silného vetra, ktorý odveje vôňu domova do stratena? Práve vtedy by sa im hodili magnetické siločiary, tie vietor neovplyvňuje.

Odpovědět


odvanutí

lepek,2006-09-05 23:57:21

S tím odvanutím vůně to nemusí být tak složité. Představ si takovej vepřín. Můžeho to odvát i deset kilometrů a stejně ho podle čichu najdeš, stačí udělat dost velký kolečko.

Odpovědět

eeee

gakusei,2006-08-25 16:07:41

Kordula vypadá jako chlap, jako Siegfried. zaujalo mě to víc než celý článek, jinak souhlasím s neřezáním zvířat a s krájením lidí.

Odpovědět

Pravidla českého pravopisu

hobby,2006-08-23 17:46:34

V souvislosti s přechylováním bych uvedl, že ani Pravidla českého pravopisu nejsou "písmo svaté". Jazyk je živý podle toho, jako ho lidé používají. Právě z takových názorů jako v anketě vzniká tlak na to, aby se pravidla upravila. V českém jazyce je dost nesmyslů, které by stály za úpravu, ale bohužel málo lidí tlačí na Ústav jazyka českého, aby došlo k nějaké změně.

Takže v jazyce je to přesně tak, jak se skupina lidí dohodne, že ho bude používat.

Například platilo pravidlo, že v názvech institucí bude jen první písmeno velké. A ejhle, poslanci se usnesli kdysi, že se bude psát Česká a Slovenská Federativní Republika (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/ČSFR).

Takže jaká pravidla? Na "vědeckém" webu by snad bylo daleko vhodnější preferovat původní informaci a nekazit ji různým přechylováním a podobně. Transkripce z jiných písem je ovšem nezbytná pro publicistiku, ale skutečná věda pracuje např. v historii s původním zdroje, tj. i v jiném písmu.

Takže můj návrh je nepřechylovat. Navíc podle nových pravidel na matrice se přihlášením k jiné národnosti můžete psát bez -ová, i když jde o Češky jak poleno.

Odpovědět

Dotazy

Bob,2006-08-22 12:59:36

Není náhodou možné, že ten magnetit je propojen kromě mozku taky s nosem? Nebo jinak: není prostě možné, že i v čichu je zabudována detekce magnetismu? Jinak to vypadá, že některé pokusy byly zmanipulované. Proč nezkusila další pokus - odvézt je ve vzduchotěsné kleci. Proč s těmi holuby nezkusila taky ten magnetiký test? Je to celé nějak neúplné. Není nakonec možné, že si ty holuby popletla?

Odpovědět

co je to za vysledky?

Kurt,2006-08-21 17:04:13

Nerikali nahodou predtim, ze magnet ptaky zmat? Znamena to tedy, ze at uz ptaci vnimaji cimkoli, tak na to magnet vliv mel. Jestli nejakym zpusobem vnimaji projev kag. pole nosem, tak je to mozna zvlastni, ale pripada mi, ze nelze ignorovat ani ty starsi experimenty. A i kdyz vim, ze se tenhle nesvar tomuhle serveru vestinou vyhyba, tak bych rad poprosil pana Pazderu, aby neprechyloval zensky jmena - zni to desne a ve spoustu situacich dochazi ke komickym konstukcim kdy se jmeno prechyluje 2x (napriklad u rusek ve sportu) nebo jinak nasilne. Ale verim, ze to nebylo schvalne, jindy jsem si toho tu nevsiml, tak odpustte, ze reju...

Odpovědět


Chtěl bych poprosit pana Pazderu,

Milan,2006-08-21 18:31:59

aby respektoval pravidla českého pravopisu a nadále ženská jména přechyloval, jak se sluší a patří. Jednak je to záležitost autora a pak jde o vypovídací schopnost jména, na niž jsme zvyklí.

Odpovědět


Kurtovi

josef (paz),2006-08-21 18:36:22

Kurte, máš pravdu. Doba przneni cizich prijmeni by asi mela prestat. Ale naše legislativa to nezakazuje a mně to připadalo takové víc české a hlavně mi připadalo, že je čtenáři hned z textu jasné, že se jedná o ženu. V tomto článku to opravím. A příště se tohoto zlozvyku budu mít snahu vyvarovat.
josef

Odpovědět


tak teď nevím

josef(paz),2006-08-21 18:41:48

Než jsem napsal odpověď Kurtovi, tak přibyl další názor, který jsem neviděl. Jsem teď na rozpacích. Se znalostmi pravidel jazyka českého jsem na tom na štíru. Nevěda si rady, dávám na web anketu. Pokud zákon povoluje obě možnosti, podvolím se většině hlasujících. Pokud někdo ví o praví litera zákona, uvítám poučení. Josef

Odpovědět


Přechylovat

Pavel,2006-08-22 07:34:36

Toto je český web, který píše česky a v češtině se jména přechylují. Jste snad stejně důsledný třeba na anglicky psaných webech, kde nám kradou háčky a čárky a vyžadujete tam jejich doplňování? Nebo byste chtěl, aby se jména arabů psala zásadně arabským písmem, rusů azbukou atd? Jste si jistý, že byste pak byl schopen přečíst třeba gruzijská jména?

Odpovědět


přechylovat či nepřechylovat

jarda petr,2006-08-22 14:04:05

Tohle je přesně ta situace, kterou nelze vyřešit anketou (hlasoval jsem pro přechylování). Pravidla českého pravopisu hovoří jednoznačně - ženská jména se přechylují. I kdyby sto procent účastníků ankety hlasovalo proti přechylování, pravidla českého pravopisu to nepředělá. Stejně tak si můžeme odhlasovat i zrušení "y" nebo velkých písmen. A nebude nám to k ničemu. Mohli bychom následně vzít útokem i přírodní zákony. Navrhuji to otestovat hlasováním o tom, zda má i nadále platit Archimedův zákon. Pokud se nám bude dařit a zrušíme ho, můžeme pokračovat třeba zákony Johana Gregora Mendela či starého Ohma.
Ale aby to s tím přechylováním nebylo tak jednoduché, tak máme samozřejmě výjimky z pravidla. Nepřechylují se totiž i některá ryze česká příjmení jako je Jírů nebo Kočí.

Odpovědět


Nesmysl

pavel,2006-08-22 20:22:10

No jo, jenže archimédův zákon prostě platí, přechylování si vymysleli lidi, to přece nejde srovnávat.
Ono je u některých jmen problém přechýlit, natož potom z toho přechýlenýho uhodnout skutečné jméno.
Takže nepřechylovat!

Odpovědět


TO: pavel

Pavel,2006-08-23 07:06:29

Jenže to, že se z přechýleného jména někdy nepozná původní jméno, to samé platí i o transcribcích z jiných písem. Takže podle stejné zásady by se měla i arabská jména uvádět zásadně arabsky, indická jména hindi (případně něktarým z dalších asi padesáti různých písem používaných v Indii), čínská jména čínskými znaky, atd. Koneckonců, písmo si taky vymysleli jen lidi, že...

Odpovědět


Pravidla pravopisu

Lukáš Palatinus,2006-08-25 17:48:38

Přiznám se, že nevím přesně, jak zní dané pravidlo, ale poznamenal bych dvě věci:
a)pravidla českého pravopisu nejsou dána zákonem, a tudíž za jejich porušování nehrozí nikomu žádný postih (až na výjimky, učitel napřiklad podle nich učit musí). Pravidla se také mění podle toho, jak se vyvíjí jazyk, takže chceme-li změnit nějaké hloupé pravidlo, není lepší způsob než se mu vzpírat při denním používání.
b) pokud se cizinka vdává do Česka (ne, opravdu nechci vyvolat další diskusi o pojmu Česko!), jméno si přechylovat NEMUSÍ (a to je dáno zákonem nebo alespoň jakousi vyhláškou). Takže i naše zákony uznávají, že cizí jména není nutné přechylovat.

Odpovědět

K čemu by měli ten magnetit, kdyby jim byl na nic?

Mirek,2006-08-21 16:29:13

No nevím, a k čemu by tedy měli ten magnetit? Nebylo by možné, že k orientaci využívají více smyslů? Někdy více čich, někdy spíše zrak (?) a jindy magnetické pole (možná na větší vzdálenosti?)?

Odpovědět

Konfigurace poli

Jirka,2006-08-21 10:19:43

Tak to by me vazne zajimalo, co vlastne merili, a proc z toho udelali takove zavery, jake udelali.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace