LMP102  
První výrobek na bázi virů byl schválen pro použití v potravinářském průmyslu.

Zvětšit obrázek
Listeria monocytogenes se dokáže množit i v ledničce. (Credit: Dennis Kunkel Microscopy, Inc).

Bakteriofág - zkráceně fág, je vir infikující bakterie. Úřad pro potraviny a léky v USA (FDA) schválil přípravek LMP102 k použití. Je možné, že jsme na prahu éry, kdy masné výrobky určené ke konzumaci se budou stříkat směsí bakteriálních virů, aby nás ochránily před nebezpečnou infekcí.


Přípravek usmrcuje patogen Listeria monocytogenes.

Zvětšit obrázek
Pracovníci z Intralytix inc. se do Bakteriologického institutu dr. Eliava v Tbilisi jezdili učit. Dost možná, že některé z barteriofágů v přípravku LMP102 pochází právě odtud.


Bakteriofágy byly objeveny počátkem minulého století. Prvním popsaným byl stafylokokový fág pozorovaný britským bakteriologem Frederickem W. Twortem (1915). Dosud bylo popsáno více než 100 stafylokokových fágů, které se zařazují do zhruba deseti druhů.
Stavba různých druhů fágů je velmi podobná. Vždy se jedná o bílkovinný obal – kapsidu, která je složená ze dvou částí - hlavičky (ta obsahuje nukleovou kyselinu - DNA, RNA) a bičíku. Bičík má vlákna a těmi se bakteriofág přichycuje svého hostitele.




Počátky experimentů s bakteriofágy spadají do doby kanadského vědce samouka jménem Félix d"Herelle, který v roce 1917 psal o metodě léčby bakteriální infekce pomocí bakteriofágů. Herelle měl ale smůlu. Nastala éra antibiotik a od fágů se upustilo. Naštěstí to neplatilo pro Stalinův Sovětský svaz, kde se bakteriofágy experimentovat nepřestalo.

Zvětšit obrázek
Od stalinských dob se v ústavu v Gruzínském Tbilisi dodnes léčí pomocí bakteriofágů takové infekce, na které jsou i antibiotika „krátká“.




Na západ se fágy vrátily až nedávno. Zato se staly přes noc šlágrem. Zasloužila se o to zlomená noha. Ta noha patřila hudebníkovi Alfredu Gertlerovi. I když si zlomil nohu v kotníku, lékaři mu ji chtěli amputovat pod kolenem. Do rány se mu totiž zavrtal Stafylokokus a na něj se ukázala všechna antibiotika krátká. Hudebník se naštěstí doslechl o ústavu v Tbilisi, kde se s bakteriofágy stále léčilo. Vypravil se tam a nohu mu ani ne za tři týdny zachránili. Stačilo k tomu, že mu do rány lili nové a nové bakteriofágy. Líčíme to v těch lepších barvách, ale zkuste si představit Tbilisi té doby - rozpadající se Sovětský Svaz, jste v laboratoři kde každou chvíli vypínají elektrický proud a do otevřené rány na končetině, které hrozí gangréna vám aplikují kalný roztok plný virů... Není divu, že se Gertler díky svému vyléčenému zranění, stal v roce 2002 v USA mediální hvězdou. Bakteriofágům tak dal patřičnou publicitu.


Jako první na situaci zareagovala americká firma Intralytix z Baltimore. Odkoukala jak si Gruzinci léčí kožní infekce a zahájila výrobu "náplasti" PhageBioDerm. Zhruba ve stejné době začala firma koketovat s ošetřováním masa pomocí bakteriofágů. Cílem bylo prodloužit trvanlivost a zbavit potravinu patogenů. Byl tu ale problém. Z bakteriofágů měli strach úředníci z Úřad pro potraviny a léky (FDA), kteří dohlíží v USA na bezpečnost.

Zvětšit obrázek
Jeden z bakteriofágů napadajících Listérie. Zvětšeno 60 000x.



Je bakteriofágová terapie perspektivní?
Určitě ano. Na rozdíl od antibiotik se fágy stále vyvíjejí. Jsou to parazity bakterií a tak jejich vývoj jde ruku v ruce s vývojem fágů. Baktérie se tedy nemohou stát na fágy nikdy odolné. I kdyby si bakterie nakrásně nějakou novou obranu vyvinula, ta bude dobyta novými generacemi adaptovaných fágů.


U fágů určených k léčbě se to má tak jako s řekou Gangou. Už v roce 1896 si chemik E.H.Hankin všiml, že v nějaká látka v řece Ganze ničí bakterie cholery. O 19 let později pak mikrobiolog Frederick W. Tworn izoloval organismy, které ještě o několik let později dostaly jméno „požírači bakterií“ tedy bakteriofágy.

Sídlo firmy Intralytix Inc. v Baltimore, USA

Hledání bakteriofágů proti určitým baktériím je také zajímavé. Řeka Ganga je sice stokou, ale z našeho pohledu ještě ne dostatečnou. Proto se pro hledání nových kmenů fágů využívají splaškové vody z nemocnic, jatek a z kanalizace. Tyto "poklady" se filtrují přes filtry, které mají otvory menší než baktérie. Projdou jimi jen bakteriofágy. Ty se pak nakapou na kolonie bakterií pěstované na petriho miskách a čeká se, jestli kultura bakterií uhyne. Pokud ano, měli jsme štěstí a nový fág, který se hodí k léčbě konkrétní baktérie, je na světě.


Tak nějak podobně museli postupovat pracovníci firmy Intralytix, Inc., kteří chtěli prorazit s přípravkem účinným proti Listeria monocytogenes. Podařilo se jim to a nyní mohou slavit. Mají vhodné fágy a po dlouhých peripetiích se jim také podařilo prosadit to, co bylo jasné hned od počátku – že totiž užití bakteriofágů je pro člověka zcela bezpečné, protože fágy napadají jen bakterie.
Nejvyšší kontrolní úřad (FDA) dal před několika dny výrobku LMP 102 požehnání k tomu, že je s ním možno ošetřovat potraviny. Je to v použití těchto látek pro přímou konzumaci člověkem precedens. Pod označením LMP 102 se skrývá směs šesti fágů. Každý je zaměřen na trochu jiný patogenní kmen bakterie Listeria monocytogenes. Tento druh listerie je prakticky všudypřítomný. Je v půdě, ve vodě odpadní i vodě říční, v hnoji, zažívacím traktu zvířat (především u kuřat, skotu a ovcí). Způsobuje onemocnění z potravin zvané listerióza. Onemocnění vzniká především po konzumaci nesprávně tepelně ošetřeného jídla z masa. Nemoc způsobuje střevní a žaludeční potíže, bolesti hlavy, zvracení, průjem. Těhotným ženám může listerióza navodit předčasný porod nebo potrat. Nejvíce ohrožení jsou staří lidé, novorozenci, těhotné ženy a nemocní. Zákeřnost listerií spočívá v tom, že se množí i při chladničkových teplotách (3 - 4 °C), i při teplotách 45 - 50 °C.


Není pochyb o tom, že zájem o takto ošetřené zdravější potraviny bez patogenů bude značný. Ročně v USA totiž onemocní listeriózou 2500 osob, z nichž 500 zemře. S aplikací přípravku se začne tam, kde je riziko pro člověka největší. To znamená u poražené a porcované drůbeže. Pak přijde na řadu balené hovězí,... A nakonec možná dojde i na listy hlávkového salátu, jsou také častým zdrojem nákazy.


Komentář osla: Kupujte akcie Intralytix, Inc. Firma totiž plánuje dát na trh další přípravky založené na principu bakteriofágů. Proslýchá se, že to tentokrát bude proti smrtelným patogenům Escherichia coli 0157:H7 a Salmonella.

Datum: 30.08.2006 07:27
Tisk článku


Diskuze:

Proč mlčí?

Zelení,2006-09-01 09:00:53

Stříkat viry na potraviny....tak z toho se ekologičtí fundamentalisté po..... a zelení ještě víc zezelenají.
Asi teď mají dost chýzu, protože si uvědomují, že by taky třeba mohli do rány chytnout zlatýho stafylokoka, který bude rezsitentní na antibiotika...
Jinak by vám tady tu diskusi roznesli na kopytech :)

Odpovědět


naopak

pavel,2006-09-02 15:38:33

Spíš bych řek, že se to od nich dočká podpory, stejně jako třeba biologický boj proti škůdcům, ale uvidíme.

Odpovědět


Inteligentní lidé chápou..

Marian Varga,2013-10-04 10:50:44

Myslím, že každý aspoň průměrně inteligentní člověk pochopí (i když nevím, jestli z článku jako je tento, je tam spousta chyb), že bakteriofágy napadají jen a pouze bakterie a pro vyšší organismy (rostliny, zvířata, člověka) jsou neškodné. Popravdě, do dnešního dne nebyl popsán jediný negativní účinek na člověka. Další věc je ta, že "zamořovat" prostředí fágy je něco úplně jiného než ho zamořit antibiotiky používanými např. v zemědělství. Bakteriofágy jsou tady už miliardy let, byly tady mnohem mnohem dřív než se vůbec objevily první mnohobuněčné organismy, takže jsou přizozenou součástí prostředí. To se o antibiotikách říct nedá..

Odpovědět


Tak ještě detail pro rýpaly..

Marian Varga,2013-10-04 10:56:40

Antibiotika samozřejmě jsou také přirozenou součástí prostředí, protože jsou produkována bakteriemi jako obrana před jinými bakteriemi. Ale - jen některá!! (Ta přirozená, např. penicilin; dnes se spousta ATB vyrábí synteticky a nemají svůj "originál" v přírodě.) A taky jich ty bakterie neprodukují tuny jako dnešní farmaceutický průmysl (většina těchto ATB skončí v prostředí - vyloučí se z těla lidí a zvířat a v zemědělství se aplikací dostávají do půdy, vody..). Takže tak nějak jsem to myslel v těch posledních dvou větách :)

Odpovědět

Ganga a relikvie

Andrej,2006-08-31 13:34:58

Nikdy mi nenapadlo, ze Indovia kupajuci sa a pijuci z Gangy nepomru vdaka zamoreniu bakteriofagmi.
Mozno by bolo dobre spravit aj stery z casto bozkavanych a chytanych nazobenskych predmetov (pravoslavne ikony, zapadokrestanske relikvie) a pozriet sa na to ake kmene bakteriofagov ziju tam.

Odpovědět


Zajímavý nápad...

Marian Varga,2013-10-04 10:38:34

...ale lov na fágy by tady asi nebyl nejúspěšnější. Fágům se přece jen víc daří ve vodním prostředí. Je to logické - potřebují ke svému rozmnožování bakterie, které zase potřebují vodu :) Druhá věc je ta, že voda fágy podlě mě i určitým způsobem chrání před účinkem reaktivních forem kyslíku, které poškozují jejich proteinový obal a genomovou DNA (RNA). Takže v Ganze (nebo jiné stoce :)) jsou relativně chráněné a mají tam spoustu svých hostitelů, zatímco na povrchu náboženských předmětů si "své" bakterie již snědly a navíc jsou vystaveny negativním účinkům prostředí.

-MV-

Odpovědět

evoluce

Martan,2006-08-30 15:44:45

Co kdyz ten bakteriofag zmutuje nebo se vyvine do formy ktera bud zrat probioticke bakterie nebo dokonce eukaryticke bunky.

Odpovědět


oni již mutují

josef pazdera,2006-08-30 18:48:53

Co když zmutují je špatně položená otázka. Bakterie i bakteriofágy jsou součástí přírody a obě tyto formy života také stále mutují, činí tak už po miliony let.

Odpovědět


spíš

pavel,2006-09-02 15:35:39

už miliardy let

Odpovědět

Proc z toho mam spatnej pocit?

VAP,2006-08-30 09:38:57

Kdyz se objevily antibiotika, tak to take bylo oslavovano jako zazkrak vedy. Casem se zacali pouzivat ina jine nez lecebne ucely, pro zvyseni zisku. Nyni tu ma mame "hodne" viry, kter se budou pouzivat na zvyseni zisku (predpokladam, ze viry osetrene maso vydrzi v lednice dele, Hypernova bude mit radost :-). Co asi bude dal?

Odpovědět


Souhlasim

d,2006-08-30 12:35:17

Ano je to tak a navíc si nemyslím, že je moudré např v zmiňovaném USA kvůli 2500 případům nakažení nutit celou populaci jíst naočkované potraviny. Příčí se to zdravému rozumu a navíc jak bylo zmíněno nikdo neví co to udělá. Podle mě se dá říci, že je něco bezpečné, tak po 30 - 50 letech používání a to ještě s rozvahou.

Odpovědět


Jsem jiného názoru

josef (paz),2006-08-30 12:54:58

Myslím, že jde o nepochopení. Nejde o nějaké nucení. Půjde o možnost volby. Stejně jako máte možnost odmítnout léčbu antibiotiky. Poznámku kvůli 2500 lidem... nechávám bez komentáře. Novou metodou využití specifických fágů totiž půjde eliminovat například hrozící pandemie vysoce patogenních bakteriálních kmenů s nimiž zmíněné onemocnění listeriemi je procházka růžovou zahradou.
Argumentovat, že by to šlo i jinak, jako dříve, je neadekvátní. S růstem počtu obyvatelstva již nic nejde dělat tak jako dříve. Riziko pandemií je pro nás stále větší hrozbou. Zavrhnout jakoukoli metodu, která k takovému odvrácení může přispět by nebylo nejmoudřejší.

Odpovědět


Také nesouhlasím.

Milan Bacik,2006-08-31 12:34:24

Nejde "jen" o 2500 lidí ročně. Do budoucna se bude jedat o alternativu k antibiotikům v mnohem širším měřítku. Navíc bych nezapomínal na ekonomický dopad, kdy se výrazně omezí množsví zkaženého masa.

Odpovědět


S fágy je to jinak..

Marian Varga,2013-10-04 10:27:01

Dobrý den.

Věnuji se výzkumu bakteriofágů už spoustu let, zabývám se i fágovou terapií a můžu k tomu říct, že s fágy je to jinak než s antibiotiky. Fágy nejsou látky se stabilní strukturou jako antibiotika, proti kterým si bakterie jednoduše vytvoří rezistenci. Jsou to částice DNA nebo RNA obalené proteinovým obalem a tato DNA (RNA) podléhá mutacím. Bakterie si tedy v dlouhodobém horizontu nedokáží vytvořit k bakteriofágům rezistenci, protože některé z těchto mutací pomohou fágům rezistenci překonat, takže ve výsledku jde o nikdy nekončící závod. Je to jako střílet na jeden stacionární cíl (antibiotikum) a na velký počet rychle se pohybujících cílů (fágy - každý fág může mít ve svém genomu jinou mutaci a vždycky se najde nějaký, který bakterii opět "porazí"), nejste schopni sestřelit všechny najednou.

Jinak Váš neklid chápu, analogie se zavedením antibiotik je tady evidentní. Místo toho, aby se penicilin používal pouze v klinické praxi pro léčbu nemocných, cpal se do všeho možného - dokonce do kosmetických krémů. Malou omluvou pro společnost budiž to, že si dostatečně neuvědomovala možnost a rizika vzniku rezistence (i když na tuto hrozbu upozorňoval již samotný objevitel penicilinu, Alexander Flemming - ale celosvětové šílenství z této "zázračné" látky bylo silnější). Fágy jsou naštěstí úplně o něčem jiném než antibiotika, jak jsem psal výše, ale nebudu nadšený, pokud se budou podobně používat všude možně. Myslím, že základním problémem jsou lidé samotní - místo toho, aby byli rádi, že mají v rukou účinný nástroj obrany před bakteriálními infekcemi a používali ho s rozvahou, zase půjde jen a jen o prachy, byznys a o co největší zisk..

-MV-

P.S.: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/181-bakteriofagy-navrat-podivne-lecby/video/ Díl pořadu PORT z roku 2007 rozebírá fágovou terapii, její podstatu, historii a využití v zahraničí i v ČR.

Odpovědět

Akcie

Ccecil,2006-08-30 09:00:17

Tip na akcie nemusí být špatný. Problém je ovšem v tom, že jsem tu firmu na burze nenašel. />
http://www.intralytix.com/
Takže asi zase nezbohatnu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace