Na vzniku člověka se podílel „přemnožený“ gen  
Člověk si namnožil gen MGC8902. Má jej bezmála padesát kopií, zatímco šimpanzi jich stačí deset. Funkci genu halí tajemství. O to více prostoru máme pro spekulace, že se právě tento gen podílelna evolučním vzestupu člověka.

 

 

 

Zvětšit obrázek
James Sikela z University of Colorado v Denveru

Člověk 49, šimpanz 10, makak 4. Takové je skóre v počtu kopií genu MGC8902 mezi třemi primáty s přečteným genomem. Krutě vedeme – nikoli na body, ale na geny či spíše jejich kopie. A podle amerického genetika Jamese Sikely z University of Colorado v Denveru to nemůže být náhoda. Zatím sice nikdo netuší, k čemu je gen GGC8902 dobrý, ale vzhledem k tomu, že se nám v genomu tak namnožil a je aktivní v mozkové kůře, je pravděpodobné, že je to jeden z genů, kterými se člověk vydělil ze zvířecí říše a který nám zajistil lidský intelekt.

 

 

Zvětšit obrázek
Dělí nás pár milionů let samostatné evoluce a kromě jiného i 39 kopií genu MGC 8902.


Od doby, kdy jsme se evolučně rozešli s předky dnešních šimpanzů, ze nám v DNA pomnožilo celkem 134 genů. Čtyřiačtyřicet z nich vlastníme ve více než pěti „záložních“ kopiích. Gen MGC8902 je zralý na zápis do Guinessovy knihy rekordů. Je to nejnamnoženější gen lidské DNA. Kromě jiného je na něm zajímavé i to, že obsahuje zmnožený motiv DUF1220. Také tento motiv je šlágrem lidské DNA, protože se u člověka nachází ve 212 genech. Šimpanz jej má na 37 místech genomu, makak na třiceti a myš s potkanem  jen na jednom. Také pro geny s motivem DUF1220 je typická aktivita v mozku. Opět se neví, k čemu motiv slouží a opět se předpokládá, že má co do činění s vyšší nervovou činností typickou pro člověka.
Po mutacích, které měnily aktivitu genů, a mutacích, které navozovaly ztrátu funkce genu, se ukazuje zdatný jako evoluční mechanismus při vzniku člověka i další typ proměnlivosti DNA. Variabilita v počtu kopií jednotlivých genů. Ta se projevuje i v rámci lidské populace. Zjednodušeně řečeno, některých genů má někdo více kopií a někdo méně. Někdo dokonce nemá od některých genů žádnou kopii. Také tento typ proměnlivosti dědičné informace už byl dán do souvislosti s náchylností k chorobám.

 

Pramen: Science

Datum: 06.09.2006 14:19
Tisk článku

Související články:

Polynésie byla osídlována jinak, než se soudilo     Autor: Josef Pazdera (04.02.2011)
Geny vypráví příběh o Afričanech     Autor: Dagmar Gregorová (02.05.2009)



Diskuze:

...

CC,2006-09-08 10:05:37

nepochybujete o tom, že neexistuje jeden gen lidství - na to sme až moc komplexní

Odpovědět

Velmi zajímavé.

Saša,2006-09-06 17:45:04

Možná tuto cestu začnou brzy zkoušet ti, kdož chtějí udělat ze svých domácích mazlíčků své přátele nahrazující jim mezilidskou komunikaci...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz