Alkoholová věda trpí, stejně jako jiné vědy o psychoaktivních substancích, slušnou schizofrenií. Hodně učenců alkohol nerado a usilovně bádají na tom, aby ho co nejvíc znectili. Někdy to úplně bije do očí. Naštěstí se kromě skautíků, vědě občas věnují i špatní hoši, co se nebojí objevit, že i prachsprostý alkohol může být i zajímavě medicínsky prospěšný.
Jak ví všichni, kromě fanatiků, svět není černobílý a zajímavých poznatků o alkoholu je už venku pěkná řádka. Nově se mezi ně řadí i pozoruhodná studie Matthewa Duringa z Ohio State University a jeho kolegyně Margaret Kalev-Zylinské.

Zvětšit obrázek

V podobných pokusech badatelé využívají přirozený sklon hlodavců k opilství.

Už delší dobu se tušilo, že rozumné pití alkoholu nějak funguje proti Alzheimerovi. Jen se nevědělo jak a jestli to jen není nějaká souhra nesouvisejících okolností. During s kolegyní ve své studii odhalili zajímavý neuronální mechanismus, který by mohl pozorovaný příznivý vliv alkoholu na paměť vysvětlit.

V rámci svého výzkumu vyvinuli tři speciální tekuté výživy pro laboratorní potkany. Jedna z nich byla lihuprostá, druhá odpovídala 2 až 3 sklenkám alkoholu denně a třetí 6 až 7 sklenkám za den. Potkani strávili na těchto výživách celkem čtyři týdny. Badatelé během studie jednotlivým potkanům měřili hladinu alkoholu v krvi a na konci experimentu každého z nich vystavili dvěma různým testům paměti. Během toho prvního měli potkani nejprve určitý čas na průzkum dvou stejných plastových objektů tvaru čtverce. Pak jim vyměnili jeden z nich za nový objekt, skleněný ovál. Čas, který potkani strávili očenicháváním nového objektu vypověděl o tom, zda poznali, že jde o něco nového.

Potkani živení prostřední dávkou alkoholu zkoumali nové objekty třikrát déle, než potkani abstinenti. Potkani násoskové byli směšní a čenichali čtverce i ovály stejně dlouho. Jinými slovy, nepoznali je od sebe. Při druhém testu umístili potkany do experimentálního boxu se dvěma místnostmi, oddělenými dveřmi. Jedna z nich byla osvětlená, ve druhé byla tma. Potkani se octli nejprve v osvětlené části. Poté jim otevřeli dveře do tmavé místnosti a měřili čas, za jak dlouho tam potkan odběhne. Nutit je rozhodně nemuseli, potkani jsou noční zvířátka a tudíž se líp cítí potmě. Ve tmavé místnostmi potkany čekalo překvapení v podobě slabého elektrického šoku do tlapek.

Zvětšit obrázek

I hlodavec občas nepozná, kdy má dost.

Uvedený test po 24 hodinách zopakovali. Ukázalo se, že tma je sice pro většinu potkanů neodolatelná, ale potkani živení alkoholem si to rozmýšleli několikrát delší dobu, než troubové abstinenti. Jak se zdá, tak nižší, tak vyšší dávka alkoholu v tomto případě vylepšila paměť potkanů, kteří si lépe pamatovali špatný zážitek.

Na konci výzkumu čekal potkany skalpel. During s Kalev-Zylinskou analyzovali mozek a játra každého z nich. Zjistili, že u potkanů živených prostřední dávkou alkoholu došlo ke zvýšené expresi receptoru NR1 na povrchu neuronů v hippokampu. O těch se ví, že mají co dělat s pamětí. V dalším experimentu badatelé rafinovanou molekulární manipulací zvýšili produkci receptorů NR1 jiným potkanům a dotyčným hlodavcům to vylepšilo paměť prakticky stejně jako těm předešlým. A v ještě dalším experimentu jinou rafinovanou molekulární manipulací receptory NR1 potkanům vypnuli. A alkohol jim, přesně podle předpokladů, paměť nijak nevylepšil. Prostřední dávka alkoholu potkanům podle analýzy tkání mozku a jater nijak neuškodila, potkani násoskové na tom už tak dobře nebyli a našli jim poškození mozku i jater.
Co nám mohou říct potkani o našem vlastním alkoholismu? Především, stejně jako u všech ne-lidských studií, je potřeba mít nadhled a počítat s tím, že ne všechno u potkanů funguje jako u lidí. Přesto je to docela síla a dost možná se pohled na alkohol jako na zabijáka mozku významně změní. Podle autorů studie lze očekávat průlomové objevy v oblasti neurodegenerativních nemocí. Náš novodobý doktor Římsa a fanatický bijec lihovin Nešpor, bude mít jistě radost. Pro notorické pijany, zapíjející životní žal, je to ale bohužel cynická zpráva. Alkohol funguje přesně opačně, než očekávají. Zvlášť u ošklivých zážitků, kde paměť podporují i vysoké dávky lihu.

Pramen: Výroční konference Society for Neuroscience