Genom neandrtálců  
Neandrtálci se lišili od člověka druhu Homo sapiens pouhým půl procentem dědičné informace, i když měli za sebou více než půl milionu roků samostatného vývoje. Vyplývá to z analýz DNA izolované z kosti neandrtálského člověka staré 38 tisíc let.

 

Zvětšit obrázek
Svante Pääbo z Ústavu Maxe Plancka je přesvědčen, že v DNA neandrtálce z Chorvatska našel stopy o křížení s vývojově pokročilejším Homo sapiens.

 

Na stránkách prestižních vědeckých týdeníků Nature a Science je zveřejnili němečtí genetici pod vedením Svanteho Pääba z Ústavu Maxe Plancka a americký tým vedený Edwardem Rubinem z Lawrence Berkeley National Laboratory.

 


Oba druhy člověka se potkaly před 40 tisíci roků, když na své pouti z africké kolébky lidstva dorazili do Evropy první pravěcí lidé Homo sapiens.

Zvětšit obrázek
Edward Rubin z Lawrence Berkeley National Laboratory z USA jehož tým rovněž zkoumá DNA Neandrtálců, je také přesvědčen, že molekuly DNA staré 38 tisíc vydají svědectví o případných incestech.

Jejich soužití s neandrtálci, kteří obývali Evropu a přilehlou část Asie už 400 tisíc let, patří  k nejzáhadnějším kapitolám z historie lidstva.

 

Jaké vztahy asi mezi pravěkými lidmi panovaly? Viděl vývojově pokročilejší Homo sapiens v neandrtálcích divou zvěř a hubil je napotkání? Nacházeli v sobě příslušníci obou druhů zalíbení a navzájem se křížili? Jisti si můžeme být jen tím, že neandrtálci nakonec zmizeli. Jedno z posledních útočišť jim poskytly před 24 tisíciletími jeskyně na Gibraltaru.
Výzkum DNA zatím neposkytl důkazy o tom, že se neandrtálci s lidmi Homo sapiens křížili. Americký paleoantropolog Erik Trinkaus však vidí doklad o míšení obou druhů v některých kosterních nálezech.

 

 

Zvětšit obrázek
Erik Trinkaus z University of Pennsylvania (na snímku zkoumá kosterní pozůstatky v Věstonic v Moravském muzeu vBrně), usuzuje z anatomických znaků že k mísení našich předků s Neandrtálci docházelo.

Patří k nim například ostatky pravěkého dítěte z portugalské lokality Lagar Velho a kostry dospělých nalezené v Mladečské jeskyni na Moravě nebo v jeskyni Pestera Muierii v Rumunsku.

 


Německý tým genetiků popsal pořadí zhruba milionu písmen dědičné informace, již se podařilo izolovat  z neandrtálské kosti nalezené v chorvatské jeskyni Vindija. 

 

Američané popsali „jen“ 66 tisíc písmen. Výsledky jejich bádání však zhodnocuje fakt, že se soustředili přednostně na úseky, které se zdají s ohledem na rozdíly mezi člověkem Homo sapiens a neandrtálcem rozhodující.

 

Zvětšit obrázek
Paleotická kostra chlapce z Lagar Velho v Portugalsku obsahuje jak kosterní znaky neandertálců, tak moderního člověka.

Němečtí genetici mají k dispozici dosud nezpracované informace o dalších čtyřech milionech písmen genetického kódu neandrtálců. Ve srovnání s třemi miliardami písmen, jež tvoří celou lidskou DNA,  se to může zdát málo. Přesto patří výsledky čtení neandrtálského genomu k obrovským úspěchům molekulární genetiky. Pravěká DNA je rozlámána na maličké kousky čítající nejvýše desítky písmen genetického kódu. Navíc jsou vzorky silně znečištěny DNA dalších organismů, půdními mikroby počínaje a vědci zkoumajícími pravěké kosti konče. To vše práci genetiků velice ztěžuje.

 


 

Jeskyně Vindija v Chorvatsku, kde byly nalezeny nejmladší pozůstatky Neandrtálců. Jejich rozbor by měl dát konečnou odpověď.

Vědci chtějí zkompletovat genom hned několika neandrtálců. Jejich porovnáním s DNA dnešních lidí by mohli s větší jistotou poukázat na ty části dědičné informace, které jsou zodpovědné za evoluční vzestup člověka. V tom jsou informace o dědičné informaci  neandrtálcích mnohem cennější než údaje o DNA evolučně mnohem vzdálenějších  šimpanzů. Definitivně by mohla být rozluštěna i otázka křížení našich předků s neandrtálci. Nové genetické výzkumy naznačují, že se v lidském genomu nacházejí geny zděděné po neandrtálcích. Pääbův tým je přesvědčen, že na stopy po křížení narazil v DNA neandrtálců, ale s definitivním verdiktem čeká na výsledky dalších analýz.

 


 

Datum: 23.11.2006 17:18
Tisk článku

Neandrtálec - Schatz Dennis
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 490 Kč
cena: 412 Kč
Neandrtálec
Schatz Dennis

Diskuze:

Hm

Ucholák,2007-01-17 16:14:08

http://www.sciencedaily.com/releases/2007/01/070115215252.htm
... což ovšem není nic divného: viz diskuse: rozdíly
Ucholák 23.11.2006 v 20:25

Odpovědět

potomci neandrtalcu

Karel Chabera,2006-11-26 14:25:15

Zadny krasavci to asi nebyli ti neandrtalci,ale presto se asi krizili.Pred tremi lety jsem nekde cetl taky podobne vaznou vedeckou zpravu,ze zustavsi gen v potomcich neandrtalcu, se nyni v soucasnych generaci homo sapien sapiens ,zjevuje jako rude-zrzave vlasy a ochlupeni.Kdyz si uvedomite,ze vetsina lidske populace ma averzi ke prirodnimu zrzavemu zabarveni vlasu ,tak se domnivam ,ze to muze byt pravda.Zrzavi lide jsou dost odpudivi jak svym zjevem tak z velke casti i svym charakterem.A take jedna zajimava informace.Podle jakehosi vyzkumu,nejvice lidi se zrzavym zabarvenim zije v soucasnosti na Britskych ostrovech , a to ve Skotsku a Severnim Irsku.Jaka to nahoda.

Odpovědět


blábol

Jana P.,2006-11-26 21:18:04

Fuj, to je teda nechutnost. Zrzaví lidé jsou stejně atraktivní jako ostatní a barva vlasů povahu teda asi těžko ovlivní. Že by ta barva byla dědictvím po Neandrtálcích, to by ještě snad šlo. Ale zbytek je neskutečně hnusný. Leda, že byste to myslel jako trochu nepovedený žertík. Podotýkám, že já nejsem zrzka ani náhodou.

Odpovědět


Znalci

Mirek,2006-11-26 21:28:11

zrzky naopak doporučují :-)

Odpovědět


Kamarád

Colombo,2006-11-27 17:00:48

má zrzavé vlasy a vypadá téměř jako rekonstrukce neandrtálky u jiného článku. Ale vůbec není blbý nebo něco takového.

Odpovědět

Na stránkách ao-institutu je k tématu napsáno...

Tinarbei,2006-11-25 00:29:17

Neandrtálská větev, jak ji zná i dnešní věda, je velikým dokladem přísného a neústupného požadavku Tvůrčích Zákonů na neustálý vývoj všeho života ve Stvoření. Tato větev vyvíjejících se lidí zůstala v určitém čase duchovně zaostávat. Jejich duchovní pohodlnost nedovolovala, aby se do pozemských těl inkarnoval také i žensky duchovní druh, jež vyžadoval si dosažení zcela určitého stupně zušlechtění a zjemnění tělesné schrány. Žensky duchovní muselo tak zůstat v jemnohmotných úrovních vysoko vzdálené, nad tehdejšími hrubohmotnými těly Neandrtálských lidí. Zákon stejnorodosti nedovoloval, aby se ženské duchovní zárodky přibližovaly k přetrvávajícím hrubým tělům, a tím nemohlo dojít k inkarnování se do pozemského aparátu této vývojové větve.
V tělech Neandrtálské větve tak stále zůstávalo v působnosti jen hrubší – mužsky aktivní, jež bylo pozemsky doplňované samičím protějškem čistě zvířecího druhu – nejvýše vyvinutého, plně oddaného bytostného zvířete. Oddanost a také i schopnost určitého smyslu následování v napodobování při denních pracích inkarnovaným mužským duchovním zástupcům této větve u těchto zvířecích samic postačovalo. Sice čas od času byla některými muži pociťována touha po vyšším žensky duchovním doplnění i v pozemské rovině, avšak zároveň ona již zmiňovaná duchovní pohodlnost u Neandrtálské větve, u jejího mužsky duchovního druhu, byla dlouhodobě překážející pro potřebné tělesné prožhavení a zvířecí vyzařování samičího druhu samo o sobě svojí jinorodostí přímé spojení s jemnějším žensky duchovním druhem úplně vylučovalo (projev tohoto prožhavení souvisí nejen s duševními a astrálními mezistupni duchovních záhalů, ale souvisí také právě i s jemným posunem skladby v DNA na hmotné úrovni těla). Tak se duchovní vývoj této větve Homo neanderthalensis pozvolna stále více zpomaloval, až se zastavil zcela. Samotný Velký mozek byl sice u Homo sap. neanderthalensis již z části vyvinutým z mozku primitivního-limbického, také byl dostatečně zvětšeným, ale současně nesl jen velmi mělké rýhy, umožňující projevování jen v těch nejzákladnějších schopnostech myšlení. Tak kupříkladu část Velkého mozku určená pro vývoj řeči a kreslení znaků zůstávala téměř nerozvinutou. Smysl pro umění a rozvoj tvůrčího jednání byly pak úplně u těchto lidí neprobuzenými.
Přestože tedy v této vývojové větvi původně dřímaly předpoklady velkého duchovního rozvoje, po uplynutí určité doby (jež čítala desetitisíce pozemských let), bylo z výšin, ze Světla zasaženo do této větve tak, že nakonec její vývoj zcela ustal, aby přenechal volné místo na Zemi jinému druhu Homo sapiens, který vyvíjel se již současně a který se nakonec, díky své větší duchovní pohyblivosti, předsunul před původně vyvolený druh, jenž známe tedy dnes právě pod označením vědy – Neandrtálský člověk...

Odpovědět


Toto je dopis z Bohnic?

Jana,2006-11-25 07:15:45

Nebo jiného psychiatrického oddělení?

Odpovědět


:)))))))))))))))))

CC,2006-11-26 10:10:11

ta je ale roztomilý blábol

ne, tohle nebudou Bohnice - tenhle autor je očividně neléčený

Odpovědět

Kontradikce s předchozími údaji

L.Berija,2006-11-24 18:27:30

...je do očí bijící. Naši předkové se nemohli křížit s poddruhem H. s. n., aniž by to zanechalo nějakou stopu v dnešním lidském genovém "poolu".

Odpovědět

Podezřelé

L.Berija,2006-11-24 17:39:10

...ostatně, všechny ostatní genetické analýzy vyvrátily nad jakoukoliv pochybnost, že se naši předkové s neandrtálci nekřížili

Odpovědět


Ale

Colombo,2006-11-24 17:42:29

my mluvímo o kromaňoncích:) ne nutně o naších předcích:)

Odpovědět


Tak křížili nebo nekřížili?

Jana,2006-11-25 07:14:40

Berijo, přečtěte si to po sobě ještě jednou! Říkáte pravý opak toho, co jste asi měl na mysli. Čeština je potvůrka zákeřná.

Odpovědět


jo

CC,2006-11-26 10:11:51

motá to chlap v tý větě pěkně - dělá čast svýmu ménu

Odpovědět

Tutově se křížili,

Ludva,2006-11-24 14:07:28

měl jsem učitele, který jako by vypadl z obrazů Zd.Buriana.

Odpovědět


Spolužák

SINCITYMAN,2006-11-25 08:26:56

Můj spolužák věrně připomínal Burianovu reprodukci Homo Erectus....

Odpovědět


to víte

CC,2006-11-26 10:13:41

někde Burian inspiraci brát musel

Odpovědět

tak nakonec tam

CC,2006-11-24 08:59:01

ty stopy křížení přece jenom možná budou? he, tady máte to slavný mtDNA a Y-haplotypy

Odpovědět

Křížení se mi zdá logické

Jana,2006-11-23 19:32:30

Pokud i neandrtálci měli 46 chromozomů jako cromaňonci, nevidím důvod, proč by se nemohli křížit, jsem ale laik. Mohla by tam být nějaká genetická překážka vzájemného křížení? Nebo by mohli být "kříženci" třeba neplodní? Kde vlastně leží hranice mezi druhy?
Osobně se domnívám, že ke křížení docházelo.

Odpovědět


rozdíly

Ucholák,2006-11-23 20:25:26

Doposud žádné rozdíly mezi DNA neandrtálců a současných lidí nikdo neprokázal (bez ohledu na senzační tvrzení různých medií). Z článku není dostatečně jasné, že se také nesrovnává skutečná DNA neandrtálců, ale DNA vyskládaná z kopií zlomků pův. DNA. Tudíž každá chyba v této rekonstrukci (vzhledem v velké podobnosti DNA) se projeví jako rozdíl.
Již před řadou let tento Svante Pääbo srovnával mtDNA (Cell, ročník 1997?) neandrtálců a současných lidí. Při celé řadě testů neobjevil žádní rozdíly. Testy proto opakoval, tak dlouho, dokud nakonec nějaké rozdíly přece jen nenašel (je otázka, zda se jednalo o skutečné rozdíly anebo o efekt chyb v rekonstrukci anebo zejména některých zcela pochybných postupů při srovnávání). Přesto tyto rozdíly (těm se dostalo publicity, že v řadě testů rozdíly nanašel, to se do populárních médií nedostalo - a vzhledem k celému procesu srovnávání je mnohem těžší dosáhnout shody než najít nějaké rozdíly, např. kvůli znečištění) jsou stále menší než největší rozdíly mezi současnými lidi.
Není proto žádný důvod považovat neandrtálce za něco zvláštního než je současný člověk. Ostatně variabilita mezi současnými lidmi (z hlediska anatomie, velikosti,...) je mnohonásobně větší než mezi průměrným evropanem a neandrtálcem.

Odpovědět


sex

Colombo,2006-11-23 21:00:58

Nekrofilie, pedofilie, zoofilie....., proč by nemohla byt neandrtalofilie?:)
Určitě by z evolučního hlediska bylo vhodné, dokuď to jde, dostat ten dobrý materiál do kromaňonského genomu. TO by kromaňoncům mohlo celkem pomoci.

Odpovědět


Tiež si to myslím...

Martin,2006-11-23 21:24:25

Tiež si myslím, že sa (aspoň teoreticky) mohli krížiť. A ak sa ukáže, že neandertálci a kromaňonci patrili do jedného druhu (možno ako poddruhy alebo rasy), tak nemá zmysel ďalej hovoriť o krížení. Otázkou je, koľko mali možností "krížiť sa". Údajne obývali príslušné územie "na striedačku", čo znamená, že sa zrejme až tak často naživo nestretávali. Všimnime si, koľko žije v našej väčšinovej populácii Číňanov a Rómov, ale k miešaniu dochádza len mimoriadne zriedkavo, a to aj napriek vysokej hustote osídlenia. Aká je teda pravdepodobnosť, že by spolu sexovali kromaňonec a neandertálka?

Odpovědět


Jedna věc je sex

Colombo,2006-11-23 21:32:15

druhá dítě. Nadržený chlap dokáže překousnout ledasco, myslím že v tomto ohledu neadrtalci nebyli jiní. Každopádně tolerance nejspíš byla mnohem menší, takže se mohli křížit, ale neměli se zas tak dobře. Pokud přežily těhotenství a porod(což je taky celkem nebezpečné) a děctví(rané) byly šikanováni, na pokraji společnosti, stejně jako rodiče, tudíž to měli hodně těžké, stejně jako při výběru partnera. Ale podle mého toto jen více blíží k tomu dostat ty skvělé geny, co měl jeden poddruh, do genomu toho druhého. Tímhle šikanováním by se tam totiž nedostal nějaký červ, který by genom znečistil dědičnými chorobami. Ale opravdu a pravdu a moc moc moc moc skvělý jedinec, který by měl tak dobré dispozice, že by si tu popularitu i získal. Krom toho, kdyby nevěděli, s kým má matka dítě(nebo mysleli, že s jejím poddruhem) a rysy toho druhého poddruhu by se neprosadili(nebo jen velmi málo) tak by to nebylo zas tak složité šířit tyto dobré geny(pokud budou dobré). Exotika je někdy přitažlivá:)

Odpovědět


Taky si myslim

Honza Pechanec,2006-11-24 15:47:32

Rekneme, ze meli stejny pocet chromozomu a vzhledem k podobnosti take stejny pocet genu. Rekneme, ze lidske geny pro tvar lebky maji nekolik variant. A stejne ma nekdo mensi bradu, u neandrtalcu vsak byl gen pro zadnou bradu. Atd. Ostatne me trochu zarazila vsuvka "vývojově pokročilejší Homo sapiens" - jeste se snad neurcilo, zdali neni Homo sapiens neanderthalis x H. s. sapiens. Cetl jsem vybornou fikci Hominide a krome jineho se nam pripomnelo, ze neandrtalci meli vetsi mozek (coz samozrejme nic nedokazuje) a rozhodne lepsi muskulaturu. Takze coby lovci museli mit vyhodu. Autor vsak vyvojovy neuspech neandrtalcu vysvetlil daleko zajimaveji a fundovaneji, pokud by vedci dokazali pripustit podobnou moznost (nemohu napsat jakou, protoze bych mohl ochudit pripadne ctenare). Doporucuji.

Odpovědět


Maritnovi

Jana,2006-11-24 17:37:49

Martine,jak jste přišel na to zriedkavé "křížení" romů s naší populací? Osobně znám takových případů spousty.

Odpovědět


Jane

Martin,2006-11-25 00:12:24

To podľa mňa súvisí len s hustotou populácie a počtom príležitostí. Ale je to všeobecná tendencia, že rasovo, výzorovo či inak odlišní členovia spoločnosti vytvárajú uzavreté skupiny. Naše mesto má cca 43 000 obyvateľov, z toho je len pár desiatok Rómov. Takmer o nich nevieme, až na pár sťažností na hluk a bordel. Číňania sa mi zdajú oveľa uzavretejší pred bielymi.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace