Ultrarychlá evoluce ostrovních ještěrů  
Rafinovaný experiment s vysazením dravých leguánů odhalil, že se karibští anolisové dokáží vlivem okolního prostředí změnit raketovou rychlostí.

 

Zvětšit obrázek
Anolis kubánský. Elegantní malá ještěrka, co dokáže rychle reagovat na změnu situace v okolí.

Klíčovou roli v přírodě hraje přírodní výběr. Od vzniku života každodenně pracuje dětinsky jednoduchým a slepým, přesto však nesmírně účinným mechanismem a tvaruje tak živé organismy. Přírodní výběr nic nepohání, pracuje sám od sebe. Stejný mechanismus funguje vždycky, když jde o objekty schopné reprodukce, které mají nějakou formu dědičné paměti a zároveň ta dědičnost není dokonalá a dělá občas chyby.

 


V každém reprodukčním cyklu nejprve rodiče, ať už živí nebo třeba virtuální v počítačové simulaci udělají potomky, kteří nejsou úplně stejní. Prvním krokem přírodního výběru je proměnlivost, variabilita. Pak proběhne výběr, kterým se rozhodne, kdo postupuje do dalšího kola. Druhým krokem je volba, kdo se rozmnoží příště. Elegantní a jednoduché, proměnlivost, výběr, proměnlivost, výběr a tak stále dokola. Zdánlivě nenápadné střídání množení a volby toho, kdo se bude množit příště, dokáže vytvarovat neuvěřitelné věci. V biologii asi není zoufalejší metafora, než ta, že přírodní výběr je boj o život a že přežije ten silnější. Je to holý nesmysl, nepřežije pochopitelně nikdo, všechny organismy jsou smrtelné. Přírodní výběr je soutěž o rozmnožení.

 

 

Zvětšit obrázek
Bahamy. Nejen exotické pláže, ale i evoluční kuchyně mnoha zajímavých organismů. Ostrůvků pro experimenty tu jsou spousty.


Klasický pohled na přírodní výběr praví, že ano, je velmi významný, ale že pracuje tak pomalu, že ho za jeden lidský život nemůžeme nijak rozumě postihnout. Ve skutečnosti to pochopitelně vůbec není pravda . Postupně se začínají objevovat extrémně zajímavé příklady toho, že přírodní výběr, když je třeba, čili když se projeví nějaký výrazný vliv na organismy, dokáže být až závratně rychlý. V experimentálních podmínkách se daří v několika málo generacích vytvořit z jedné rodičovské populace stejných rostlin zvířat nebo třeba bakterií naprosto odlišné jedince. Zároveň se již ví, že přírodní výběr dokáže extrémně rychle čarovat i v přírodních podmínkách.

 


Přesvědčivě to dokládá i nová studie Jonathana B. Lososa z Harvard University. Losos se již řadu let věnuje studiu různých evolučních mechanismů u modelové skupiny druhů pohledných ostrovních ještěrů anolisů v Karibiku. S týmem spolupracovníků tentokrát uskutečnil chytrý manipulativní experiment, kterým doložil, že v úplně běžném přírodním prostředí, dokáže evoluce v případě potřeby pracovat jako divá a že je naprosto možné ji pozorovat v reálném čase.

 


 

Zvětšit obrázek
Leguán měnivý, nevinně vyhlížející predátor karibských anolisů.

Experiment proběhl v Bahamském souostroví, kde si badatelé vybrali 12 přibližně stejných malinkých ostrůvků o průměrné velikosti 750 čtverečních metrů, obývaných roztomilými anolisy kubánskými (Anolis sagrei). To je hojný, možná vůbec nejčastěji chovaný anolis. Vědci tam na 6 ostrůvků vysadili většího a docela dravého leguána měnivého (Leiocephalus carinatus). Ten žije rovněž na Bahamách, je k nalezení na ostrovech jen desítky metrů vzdálených od experimentálních populací a běžně kolonizuje nové ostrůvky po lokálním vymření. Na vybrané ostrůvky se jenom zatím nestačil dostat. Na druhou šestici ostrovů nepřivezli nic. V průběhu experimentu na všech 12 ostrůvcích velmi pečlivě sčítali, značili a měřili veškeré anolisy kubánské.

 

Anolis kubánský tráví hodně času na zemi. Předešlé výzkumy ale naznačovaly, že když dojde k příchodu drsného pozemního predátora, změní anolisové chování a mnohem častěji se vyskytují na kmenech a ve větvích stromů. Losos vyslovil hypotézu, že bezprostředně po příchodu dravého leguána budou zvýhodněni anolisové s delšíma nohama, čili anolisové rychlí, kteří dokáží utéct. Postupně ale anolisové přejdou na stromový život a ve spleti větví je zase naopak lepší mít kratší nohy, díky nimž mohou snadněji šplhat.

 

Leguáni dokázali během půl roku zmenšit populaci anolisů na méně než polovinu. Zbylí anolisové měli relativně delší nohy, byli to ti, kteří leguánům utekli. Po dalších šesti měsících se na ostrůvcích s predátorem téměř všichni anolisové přemístili do stromového patra a jak bylo předpovězeno, měli tentokrát opravdu nohy naopak kratší, než anolisové na ostrovech bez leguánů. Přímo před očima se zde odehrála extrémně rychlá evoluční změna , která v šesti nezávislých opakováních nejprve protáhla a poté díky změně v chování anolisů opět zkrátila délku jejich nohou. Přírodní výběr se dokázal projevit a pak výrazně změnit v rámci jedné jediné generace. Jak se zdá, když je nějaké populaci zle, může zareagovat velice rychle.
Evoluční biologie je vlastně věda historická, protože zkoumá unikátní jevy. Přesto ji ale můžeme velmi dobře stopovat podobnými experimenty, které nám spolu s historickou analýzou příbuzenských vztahů mezi druhy dávají slušnou představu tom, jak se organismy mění vlivem prostředí a jak vznikají nové druhy.

 

Pramen: Science 314(5802): 1111, doi: 10.1126/science.1133584

 

Datum: 27.11.2006 11:59
Tisk článku

Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka - Hájek Tomáš
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 191 Kč
Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka
Hájek Tomáš
Související články:

Podle geologů žijeme v období slepicénu     Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2018)
Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.     Autor: Jaroslav Flegr (03.08.2018)
Motýli se vyvinuli až když na Zemi byly květiny. A nebo to bylo jinak?     Autor: Josef Pazdera (14.01.2018)
Ankylosaurus reloaded     Autor: Vladimír Socha (19.10.2017)
Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)



Diskuze:

Libore libore

Jirka,2006-11-28 16:16:34

Libore zdá se, že příroda umí rychle nějakou část zvětšovat než přidávat novou. A tou rychlostí, jakou gepardi běhají teď jsou na hranici fyziologických možností savců tzn., že se těžko zvýší to by jim musely místo nohou nárůst kola.

Odpovědět


:o)

Ccecil,2006-11-28 19:27:46

ostatně co jim v tom brání?

Odpovědět


gepardi a kola

Libor,2006-11-28 21:19:47

No nezlobte se, ale já právě nevěřím na neomezené možnosti. Právě že příroda má vždy někde nějaký strop a pak to prostě dál nejde. Navíc pokud mě paměť neklame, tak změny (mutace) mohou být progresivní, tak i regresivní. Znají to chovatelé a šlechtitelé, že získaná vlastnost se musí objevit a pak i udržet. Například mnohé ze současných plemen psů mají velké problémy s udržením mnoha znaků. Netvrdím, že někde na obláčku sedí všemocný ovladatel, ale myšlenka že změny v přírodě jsou řízeny tím že někdo je nebo není sežrán a případně se rozmnoží nebo nerozmnoží velmi povrchní. Sám jsem se pokusil o nějaké výsledky u akvarijních rybek a veřte mi, že to tak jednoduché není.

Odpovědět


hm...

Martin,2006-11-28 22:03:46

Ono to je asi tak, že v prírode sa udrží všetko, čo nezlikviduje nejaká vonkajšia alebo vnútorná príčina...

Odpovědět


Třeba

Ccecil,2006-11-29 00:21:17

Třeba se zadře kolečko....

Odpovědět

hloupost

DRK22,2006-11-28 10:46:37

Jedna generace a rapidni evoluce?? Nesmysl. Vidim to tak ,ze na ostrove bylo spoustu jesterek s ruzne dlouhyma nohama tem s kratkyma se podarilo zdrhnout na stromy a tam se rozmnozili. Tem s dlouhyma se podarilo utikat ,ovsem jen do te doby nez dravci sezraly ty zbyvajici jesterky se "strednima" nohama... Prodlouzeni a nasledne zkraceni koncetiny nikde...

Odpovědět


Souhlasim

Semir,2006-12-01 14:50:25

Tvoji myslenku bych dovedl do konce: Nejdriv ty dlouhonohy jesterky utekly na stromy a kratkonohy byly sezrany. Ty dlouhonohy utecenci se rozmnozili a z jejich potomku, ktery zustaly na stromech, ty dlouhonohy spadly na zem, kde byly sezrany. Zustaly (dostaly sanci se rozmnozit) kratkonohy anolisove, kteri zijou prevazne na stromech. Myslim, ze tato kratkodoba zmena neni zmenou v organismech (genech) anolisu, ale pouze o procentualnim zastoupeni urciteho znaku (delka nohou) v populaci. Kdo ale tvrdi, ze evoluce se musi tykat vyhradne zmen v genofondu? Ja chapu evoluci jako vyvoj, ktery lze merit kvantitativne a tento pokus tak merit lze. Pokud by k zadne dalsi vnejsi zmene prostredi nedoslo, kazda dalsi generace jesterek bude vykazovat nizsi procentualni zastoupeni dlouhonohych (ktere spadnou driv nez se stihnou rozmnozit). Dlouhonohost jako vlastnost organismu (gen) se v populaci bude rozsirovat. Tak ja chapu evoluci.

Odpovědět

ultranesmysl

Ucholák,2006-11-27 20:09:54

„Ultrarychlá evoluce...“? Evoluce čeho? Jistě ne ostrovních ještěrů. Evolucí míní zřejmě pisatel – alespoň tak to z článku vyplývá – změny procentuální zastoupení jedinců s delšíma (kratšíma) nohama v populaci.
Jinak řečeno, evolucí nazývá vyhynutí (nebo namnožení) jedinců vybavených jistým individuálním znakem.
Pokud nakonec vyhynou všichni ještěři, tak to bude ten největší důkaz evoluce a Osel o tom může publikovat další článek o dialektické přeměně kvantity v kvalitu prostřednictvím evoluce.

Myslí si autor vážně nebo je takový dialektický šprým? Pokud bude pěstovat 2 myši, černou a bílou, a jedna z nich utratí, tak to bude ještě ultrarychlejší evoluce.

Odpovědět


Samozřejmě je rozdíl

Colombo,2006-11-27 21:05:35

když jeden ještěr má o pár milimetrů větší nohu(normální odchylky v populaci) a když má ještěr nohu prodlouženou o několik cm, toto už je evoluce(pokud to tak má většina populace a ne pár ještěrů)

Odpovědět


..

colombo,2006-11-27 21:38:22

sakra, 10 minut píšu příspěvek a nakonec mi to zahlásí chybu: nevyplnili jste email!!!!!!!!! Tak jen ve skratce.

Odpovědět


To přece nende

Colombo,2006-11-27 21:42:02

Když něčemu nerozumím, tak to udělal bůh. Já kdybych to řekl ve škole, tak mě vykopnou ani se neptají. A nejvíc mne štve, že ony hranice "co udělal bůh" se posouvají s lidským pokrokem. Kdy dosáhneme tak daleko, že bůh nebude mít co udělat? Na vědě je to pěkné, že na jejím konci klidně ten bůh může stát. My sme stejnak tupa stvoření(když se tak hádáme a nemáme v tom jasno), takže my na absolutní pravdu nikdy nepřindem(podle mého). Já jsem ateista, ale myslím si, že nad námi(pod námi, kolem nás) něco je. Mám odpor k lidem a jsem nespokojený se světem, ale to už je holt můj problém, jako argument že "bůh je a kdo nevěří je tupec" to rozhodně použít nemohu, to sem pak tupec já.

Odpovědět


Colombo...

Ccecil,2006-11-27 22:25:18

Nemyslím, že relevantně odpovídáš na Ucholákovu správnou kritickou poznámku. Evoluce opravdu není, když si někdo vybere mezi větším nebo menším dortem.

Odpovědět


Colombo

pavelm,2006-11-28 00:56:51

Ale on nikde netvrdil, že za evolucí je Bůh. On jen správně poukázal na fakt, že tohle prostě neni evoluce. Nějaké miliometrové (proč nebylo udáno kolik?) odchylky nic neznamenají.

A s tim mazáním příspěvků by se mělo něco dělat, ale redakce na to sere, už jsem je upozorňoval několikrát. Vůbec nechápu, proč to ten příspěvek vymaže, a docela by mě i zajímalo, jak toho vymazání dosáhli. Kadopádně je to na hlavu.

Odpovědět


gény

Martin,2006-11-28 10:01:11

Milé deti, ak sa zistí príčinná súvislosť medzi génmi a dĺžkou nôh anolisov, tak to znamená, že to JE evolúcia. Len by bolo treba nájsť spôsob, ako túto príčinnú súvislosť dokázať/vyvrátiť.

Odpovědět


To ani nebylo na ucholaka:)

Colombo,2006-11-29 21:13:07

jen mi nejak nejde napsat prispevek, vzdycky muzu jen odpovedi:( nevim proc:(

Odpovědět


Zdejsí systém je tak trochu mimo

Ccecil,2006-11-30 21:01:33

ale musíš psát do formuláře který dole a ne do formuláře, který se objeví po kliknutí na přidat příspěvek....

Odpovědět

Výborně

Honza,2006-11-27 19:17:13

Krásne..článek jak od Dawkinse.:-) a dnes dokonce i bez antikreacionistického sarkasmu...myslím, že být trochu nad věcí, Vaší práci sluší lépe, než neustále se navážení do lidí, kteří popírají datování dle uhlíku C14 apod. , stejne to nema smysl...gratuluju

Odpovědět


Honzovi

jirka,2006-11-27 20:01:44

Proboha, Honzo. Prosím tě uvědom si, že tady je diskuse věcná. Ty tvoje soudy kdy se ti to líbí a kdy ne, ty nikoho nezajímají. Dyť tady nikdy ničím jiným nepřispíváš. Uvědom si to. A nevopruzuj. Fakt ty tvoje kydy zdržují. Vždyť ty tyhle stránky kazíš! Anonymních pochval situ redakce můženapsat kolik chce. Piš sem, až něco nastuduješ. jirka

Odpovědět

to Colombo

Ccecil,2006-11-27 18:26:10

O tom řeč není. Jde ale o něco jiného. Pokud máš stádo třebas 100 krav, vybereš ty, co dobře dojí, ostatní sníš. Namnožíš je a pokračuješ ve stejném duchu. Budeš mít dobře dojící krávy. Pořád ale vylepšuješ existující vlastnost. Zkus ale vypěstovat létající krávy.
Variabilita je omezena tím, že k "chybě musí dojít v genomu jedince". To může nastat pouze během množení. Pak se už s ním nic nenadělá. Chyba nesmí mít za následek zánik jedince, nesmí být fatální. Na nějakou větší evoluční změnu by ale muselo připadnou mnohem více defektních jedinců, než lze pozorovat. Vypadá to spíše, že změna genomu, respektive úspěšné chyby jsou "mnohem častější" než by jim dle statistiky přináleželo. Jako by do evoluční soutěže šli již jedinci, kteří mají zvýšené šance vyhrát. Zdaleka se nevybírá ze všech možností, ale z již předselektovaného vzorku.

Odpovědět


Osatně článek k takovému závěru přímo vybízí...

Ccecil,2006-11-27 19:02:57

Nebyl čas na nějaký dlouhodobý výběr. Do výběru šli ti jedinci, kteří svým způsobem měli naději na úspěch. Tak či tak. Evoluce se nezatěžovala předem prohranými variantami, jak by to měla správně udělat darwinistická evoluce, ale došlo k předsoutěžní selekci.

Odpovědět


častější úspěšné chyby

Colombo,2006-11-27 21:13:09

jsou proto, že ty neúspěšné(potensionálně) jsou častokrát příliš defektní a zaniknou v průběhu ontogeneze. Alspoň myslim.

Krávu létat? Proč ne? Kůň byl kdysi velký jak prase, z něčeho podobné hrochům se vyvinuli kytovci. Jen příroda nevyvýjí dostatečný selekční tlak, aby se krávy naučily létat a já nejsem nesmrtelný, abych se do tohoto pokusu pustil klasickým lidským výběrem. Krom toho, skokový vývoj, myslím, že je to tak, že se museli nahromadit nějaké specifické geny v jednom genotypu a ty se museli následně všechny projevit ve fenotypu. To by spoustu věcí vysvětlovalo, jak se dokázaly věci rychle vyvinout. Npř létání u netopýrů(dříve snad jen plachtily ze stromu na strom jako vakoveverky), vlký lidský mozek atd.

Odpovědět


Hlavní problém je v rychlosti změn.

Ccecil,2006-11-27 22:50:30

Vypěstovat druh z určitými atrofovanými znaky není problém. Problém je zásadně změnit vlastnosti druhu.

Upozorňuji, že ikdyby ty úplně defektní zahynuly, přesto tu musí existovat spousty mutací, které přežijí. Kde ale jsou? Proč nikdy neexistovaly? Ikdyby populace byla dostatečně početná, pokud významě změníš životní podmínky, nemůžeš očekávat vhodnou mutaci. Jakkoliv početná populace jedinců je totiž stále extrémě malá oproti pravděpodobnosti té správné odchylky, která umožní přežití. Pokud nepřipustíš mechanizmus záměrného přizpůsobení se prostředí a následnou prioritizaci této odchylky v genetickém kódu potomků, nevyjde to. V reálu jsou potomci vždy lépe uspůsobeni prostředí a to nikoliv jen proto, že rodiče přežili. Vhodní rodiče nestihnou vyprodukovat dostatečné množství potomků, aby se uplatnila metoda úplně nádodné mutace, ale vyprodukují právě takové potomky, aby přežití bylo mnohem pravděpodobnější. Matematika hovoří v tomto případě naprosto jasně.

Odpovědět


Genom

Colombo,2006-11-29 18:25:39

se upravuje i během života, chyby nejsou jen při množení(respektive je při množení buňek) a princip záměrného přizpůsobování bude určitě, ale nehledal bych na tom nic složitého. Podle mého to je jen vyústění jistých už objevených principů genetické mutace atd.

Odpovědět


jenže

Ccecil,2006-11-29 19:24:07

jenže to nesmíš nahlas říkat, protože něco takového odporuje čisté darwinově teorii.

Odpovědět


Nejde

Colombo,2006-11-29 21:15:44

o Darwinovu teorii, jde o evoluci na kterou Darwin ve své teorii narazil. Evoluci beru jako skutečnost, skutečnost, která není ještě prozkoumaná. Darwinova teorie je jen teorie, muže ale nemusí, jako každá teorie. Ve vědě není holt nic jisté, jsou jen vyvrácené a nevyvrácené teorie.

Odpovědět

je toto evoluce?

vyneve,2006-11-27 18:16:18

Rád bych se pozastavil nad tím, zda toto je evoluce. ono totiž tam již byli ti dlouho nebo krátkonozí přítomni. ostatní to jaksi nepřežily, takže zákonitě zůstaly ti co byly lepší. ale to nebyla evoluce, žeby se jim dostalo něco nového. jen se projevilo to, co už měly!!! takže evoluce neprobíhá tak rychle a nato, aby se vytvořily geny, kterém jim dovolí mít delší nohy, křídla a nevím co, je třeba stovky let. takže krotil bych optimismus...
-podobně to bylo např. i s lidmi, když byly kdysi dávno epidemie(dejme tomu mor). vymřela snad polovina lidstva. proč přežili, když ten virus byl tak smrtící? protože už ty geny pro rezistenci měli!veřte, že se nevytvořily jejich dětem, co se tehdy narodili.
evoluce má skutečně hodně otázek a jako odpověď na život na Zemi bych ji bral s rezervou.

Odpovědět


preadaptácia

Martin,2006-11-27 22:12:03

Pán kolega má na mysli zrejme niečo, čomu sa hovorí preadaptácia, čiže "predprispôsobenie". To je presne to, s čím evolučná teória počíta a bez čoho by prírodný výber nefungoval. Napríklad mne ako záhradníkovi je jasné, že mráz prežije len tá rastlina, ktorej v genotype vznikli nové gény pre mrazuvzudornosť, alebo ktorá ich zdedila po rodičoch. Skrátka odolnosť proti mrazu nemôže vzniknúť ako následok vystavenia rastlinu mrazu, lebo to by ju zlikvidovalo. A to platí aj pre iné vlastnosti.

Odpovědět


hmmm

Ccecil,2006-11-28 08:17:41

jistě. Jenže to by znamenalo ohromné množství mutovaných jedinců v generaci. Kde ale jsou? Kde jsou mutace jiných barev, mutace mnohem vyšších rostlin, mutace dalších odchylek, které se momentálně nepotřebují, ale musí být zákonitě "nachystány"? Kde jsou ty?

Odpovědět


zrejme tam sú,

Martin,2006-11-28 10:07:58

ale sú ukryté a prekryté inými vlastnosťami, navonok sa neprejavujú a my by sme ich museli odhaliť rozborom DNA a zistením súvislostí medzi jednotlivými mutáciami a fenotypom. To by bola gigantická úloha... Alebo chcete tvrdiť, že napríklad rastlina získa dedičnú odolnosť napríklad proti vysušeniu samotným sušením, čímsi ako lamarckistickou dedičnosťou?

Odpovědět


Nezaměňovat dvě věci

Ccecil,2006-11-29 00:08:36

Co se týče vysušení, je prakticky každá rostlina více, či méně odolná a tyto znaky a vlastnost už prostě má. Nezíská ji, jen ji oživí ve svych genetických hlubinách a pokud přežije, tuto aktivaci přenese na potomstvo. S mutací to nemá nic společného.

Odpovědět


Ostatně, kde jsou ty milióny jiných rostlin...

Ccecil,2006-11-29 00:20:34

Ostatně, kde jsou ty milióny jiných rostlin, jejichž přizpůsobivost nemůže být prostě zkrytá, ale musí být vidět již od prvopočátku mutace? Ty zkryté pomiňme, ale kde jsou i ty? Pokud máme mít v populaci, kterou postihne nepředvídatelná změna životních podmínek, dostatečný počet jedinců, kteří změny mají a jsou vidět, tak kde jsou? Kde jsou ty barevné varianty? Kde jsou ty velikostní, prostorově změněné a i jiné varianty? ááááá nikde. Ale po změně podmínek se velmi rychle vygenerují. Ne vždy a ne někdy dostatečně rychle. Ale často. A naivně vykládat, že už byly předchystány ...Proč? Jaká evoluční výhoda darwinizmu je nutila přežít? Jednoduše žádná a protože nebyly potřeba a byly v podstatě přítěž, podle Darwinovi teorie musely tyto znaky zmizet. Co tam dopr.... teda dělají? Že by to se tam jen tak náhodou nachystalo pro strýčka příhodu? Kdo je z nás větší idealista?

Odpovědět


2 Ccecil 8:17

Magor,2006-11-29 20:35:27

Myslím, že to je otázka měřítka. Že lidi prostě nemúžou pročesat celou džungli a všimnout si, že tahle rostlinka je trošku fialovější než její bílí bratříčci. Jestli tahle mutace něčemu jenom malinko vadí, kytička nepřežije. A ty prostě nebudeš vědět o tom, že mezi tou miliardou bílých kytiček se objevila jedna, která by, kdyby to bylo výhodné, měla sytě fialové vnoučata.
Jinými slovy - klidně to může být jenom tvůj pocit, že ty mutace se kolem nás neobjevují.

Odpovědět


Ale kdeže

Ccecil,2006-11-30 21:19:47

a mohu to dokázat. Klasika je rezistence mikroorganizmů na antibiotika. Budeš-li mít prvotní kmen a ten rozdělíš na dvě části, aby byla zajištěna genetická stejnost. Z každé vezmeš prvtní inicializační populaci. K jednomu vzorku přidáš antibiotika v koncentraci, která zahubí celou populaci, ke druhé části přidáš pětinu této koncentrace. Po nějaké době první bude sterilní a druhá bude živořit. První odložíš, dáš nové kolo a opět přidáš dávku antibiotik. Ke druhé, živořící přidáš opět sníženou dávku. Po nějaké době zjistíš, že ačkoliv první vzorek pravidelně vyzdechá, tak přidáš-li k druhému vzorku plnou dávku antibiotik, tak přežije. Proč? Je to jednoduché. Ikdyž v prvním případě bylo více jedinců, kteří měli možnost být "s chybou" k přežití, nic takového se nestalo. Kdežto v druhém případě, ikdyž početně menší populace měla čas na přispůsobení a řízenou mutaci, která následným potomkům dovolila lépe snášet nepřátelské prostředí. Potomci v x-té generaci ze vzorku 2, když jich bylo výrazně méně než jedinců ve vzorcích 1, vyprodukovali generaci odolnou prostředí.

Podle klasické darwinovi teorie by něco takového nemělo nastat, naopak by to mělo být obráceně, protože pravděpodobnost byla jasně na straně prvního pokusu. Vystřídalo se tam více jedinců. Teorie náhodné mutace je ale chybná a funguje pouze v mezních případech. Jinak změna není jen náhoda, ale převážně reakce na okolí. Darwinova teorie v bodu vzniku vhodných jedinců je přinejmenším nepřesná, né-li úplně chybná.

Odpovědět


2 Ccecil

Magor,2006-12-01 15:46:27

A musí to být nutně genetika? Nemůže to být normální tolerance na jedy? Něco jako když člověk díky "tréninku" v pohodě zvládne 10 piv, což je množství, které by ho při první zkušenosti s alkoholem zabilo? :-)
Ještě jedna věc - vypadáš jako přemýšlivý člověk, mohl bys mi prosím odpovědět na otázku, kterou jsem k tvému komentáři napsal pod článkem o modlitbách?
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=1818&id_c=7971#diskuze

Díky, Magor

Odpovědět


odpověď

Ccecil,2006-12-01 20:37:30

Má i nemá smysl být konkrétní. Podívej se na to takhle. Děti si mohou přát k vánocům různé věci, mobil, novou knihu, motorovou pilu.... Jako zodpovědný rodič jim přání motorové pily nesplníš, ne že je nemáš rád, ale právě proto, protože že víš, že splnění tohoto přání by pravděpodobně skončilo katastrofou. Ikdyž to dítě nechápe, je nesplnění jeho přání pro něj to nejlepší. Dobrou knihu zase dítěti dopřeješ bez obav. Jistě, mušeš se dítěte zeptat, co si přeje k vánocům a ono ti může odpovědět "dej mi to, co je pro mě nejlepší", a jistě to uděláš, ale snad je cítit ten rozdíl?

Možná k ostatním otázkám hodně napoví podobenství o vdově a soudci:

Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat:
L.18
"V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal. V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: ,Zastaň se mne proti mému odpůrci.` Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: ,I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám, dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit, a nakonec mě umoří.`"
A Pán řekl: "Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce! Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?
-----
Má cenu být konkrétní, ale nesmíme očekávat, že vše bude splněno ihned a do puntíku jako z automatu. Má cenu děkovat za to, co máme i za to, co jsme nedostali, neboť někdy nedokážeme pochopit proč, až třebas později s odstupem času se vše vyjasní. Má cenu prosby opakovat. Jistě že to můžeme udělat jenom jednou, ale jak potom můžeme očekávat reakci? Má to cenu a má cenu se někdy podívat v životě zpět a až později člověk pochopí, jak pošetilá byla někdy jeho přání a jěště, že nebyla splněna. Pak je potřeba v tomto kontextu vidět budoucnost.

Odpovědět


a ještě k té toleranci...

Ccecil,2006-12-01 20:40:11

o to právě jde. Darwinova teorie nepracuje s možností organizmu reagovat na okolí a přenášet tuto zkušenost na další generaci. Darwinova teorie tuto možnost absolutně popírá a proto je v tomto bodu chybná.

Odpovědět


K modlení

Magor,2006-12-02 18:11:02

Hm, a tohle všechno jsi vydedukoval z čeho?
A to mě Bůh nezná natolik, aby věděl, co chci? To mu musím říkat?
A co teda ti pohani? Přihlíží Bůh k jejich modlitbám, i když se modlí "špatně"?

Odpovědět

jako obvykle...

Ccecil,2006-11-27 18:09:36

Model ---Prvním krokem přírodního výběru je proměnlivost, variabilita. Pak proběhne výběr, kterým se rozhodne, kdo postupuje do dalšího kola. Druhým krokem je volba, kdo se rozmnoží příště.---funguje pouze v případě, že optimální maximum má pozvolný nárůst. Jsou-li maxima ostrá, nebo téměř diskrétní, tento model výběru naprosto selže.

Odpovědět


Evoluce funguje i pro rychle zmeny.

jkotek,2006-11-29 16:26:02

Pokud je v bezne populaci diky jeji variabilite 5% obyvatel odolnych proti jinak 100% smrticimu novemu viru "pch", tak po vypuknuti epidemie bude cela nasledujici populace imuni vuci viru "pch".
Co na tom, ze 95% populace zahyne. Prezivsi budou vzdy potomky tech uspesnych 5% a budou mit odolnost vrozenou.

Odpovědět


Dobrá

Ccecil,2006-11-30 23:15:42

a co to má společného s tím, co bylo napsáno? Jestli je v populaci 5% odolných, nejedná se ani náhodou o neznámý virus "pch" ale pouze o variantu známou, jen ne tak rozšířenou a jedná se právě o případ neostrého maxima.

Chceš-li příklad ostrého maxima? Prosím.
Zaměníš okolní kyslík zcela, náhle za H2S. Lidé, kteří to přežijí, mohou s klidem založit novou populaci. Podle darwinovi teorije zajisté nějací musí mít tu vlastnost a přizpůsobit se. Je jich přece dost.

Trochu jinak by to ale bylo, kdyby se do ovzduší postupně během dlouhého času H2S uvolňoval. Populace by měla šanci zareagovat a věř, že přizpůsobení by bylo více či méně průkazné. A co se týče množství jedinců, mohlo by jich být i prokazatelně mnohem méně, než by přináleželo statistické chybě vyhodné mutace pro přežití v takovém prostředí.

Odpovědět

?

Martin,2006-11-27 17:13:18

V článku nacházím jeden zásadní rozpor: Píše se v něm o evoluci a přitom je řeč pouze o jedné generaci anolisů. Není to pojmové zmatení? Viz následující pasáž článku: "Přímo před očima se zde odehrála extrémně rychlá evoluční změna , která v šesti nezávislých opakováních nejprve protáhla a poté díky změně v chování anolisů opět zkrátila délku jejich nohou. Přírodní výběr se dokázal projevit a pak výrazně změnit v rámci jedné jediné generace."

Odpovědět


evolúcia

Martin,2006-11-27 22:02:54

Za evolúciu môžeme s čistým svedomím označiť všetko, pri čom vznikne akákoľvek dedičná zmena, či už je kladná alebo záporná, pritom nezáleží na rozsahu zmeny. Ďalej už ide len o prežitie nového genotypu aspoň dovtedy, kým zanechá potomstvo. A tak dokola.

Odpovědět


to je blbost

Ccecil,2006-11-30 23:18:46

Martine, dáváš elvoluci zcela nový rozměr. Podle tebe je evoluce vše, co si dovolíš tímto termínem nazvat, třeba i kreace. A to je trochu rozpor, nemyslíš?

Odpovědět

Jaký byl rozdíl?

pavelm,2006-11-27 15:13:23

Jaký byl rozdíl v délce nohou? Jestli to byl skutečně "bleskový vývoj" nebo jen drobná odchylka.

Odpovědět

Přírodní výběr

Upak,2006-11-27 12:27:55

Mohl by mi prosím někdo objasnit, co to je, ten přírodní výběr??? Na jaké úrovni se rozhodne o tom, zda se Anolisovi prodlouží nohy nebo zkrátí? Jakými se "přírodní výběr" řídí zákonitostmi? Moc děkuji za jednoduchou odpověď na prostou otázku.

PS: článek je dobrý, ale místo přírodního výběru tam můžete dosadit cokoli jiného - třeba kouzlo, zaklínadlo, zázrak, náhoda, Bůh. Vědcům toto sousloví postačuje? To jsou mi teda vědci...

Mějte se.

Odpovědět


Re: Přírodní výběr

Vjec,2006-11-27 12:50:20

No, ja to chápu tak, že jedné mamince anolisové se narodí dvě dětičky, jedno s delšíma nohama, druhý s kratšíma.
1: Obě děti začne honit leguán, anolis s delšíma nohama uteče (bo se mu líp utíká), ten s kratšíma nohama je sežranej.
Přeživší exemplář s delšíma nohama si najde partnera, mají dvě dětičky, jedno s kratšíma nohama (řekněme stejnýma ve srovnání s babičkou) a jednoho s delšíma. GOTO 1
Nejsem znalec, ale takhle zhruba chápu přírodní výběr a naopak nechápu, co je na tom k nepochopení :)
Kdyby v tom nějakým způsobem měl figurovat bůh nebo tak něco (designer), pak bych naopak měl s chápáním toho, jak to funguje, docela problém.

Odpovědět


Jedno nechápu

Colombo,2006-11-27 13:33:44

Když nikdo nepopírá lidský výběr, zn vybereme si krávu co dojí víc a necháme ji oplodnit silným býkem, až tele vyroste a bude to býk, tak jím necháme oplodnit krávu, co dojí dost, ostatní sníme. Tohle normálně dělali i před teorií evoluce, nikomu to nevadilo, církev na tom nic neviděla. Nechápu jedinou věc, JAK PAK SAKRA MŮŽOU POPÍRAT EVOLUCI. Dyť je to pouze aplikování tohoto do vlivů přírody.

Odpovědět


Colombovi

Dramenbejs,2006-11-27 15:59:05

Proč by nemohli křesťani popírat evoluci?

Když věřili v "čarodějnice" a upalovali "je"...

Křesťani jsou nutně racionálně nekonzistentní již od prvního dogmatu, které kdy bylo vyhlášeno.

Odpovědět


Slepá ulička přírodního výběru

Libor,2006-11-28 07:56:02

A co pokračování příběhu, že leguán po té co mu všechna "potrava uteče na strom" se naučí taky šplhat vyvolá, že populace anolisů bude čekat na "mutaci spasitele" kterému začnou mezi končetinami narůstat blány, aby mohl plachtit.... Nenvím, nevím ale tohle v přírodě podle mě nelze pozorovat. Pak by například gepardi kteří pronásledují antilopy mohli běhat neustále zvyšující se rychlosti (třeba 500km/hod ?!).... I když co já vím, že? :)

Odpovědět


Křesťané...

B,2006-11-28 12:46:02

...samozřejmě evoluci uznávají (jsou mezi nimi i evoluční biologové). Alespoň většinou. A pošuci se najdou všude.

Odpovědět


Libore libore

Jirka,2006-11-28 16:18:32

Libore zdá se, že příroda umí rychle nějakou část zvětšovat než přidávat novou. A tou rychlostí, jakou gepardi běhají teď jsou na hranici fyziologických možností savců tzn., že se těžko zvýší to by jim musely místo nohou nárůst kola.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace