Náboženská víra a zdraví společnosti  
Pilotní studie vztahu hrubých parametrů nábožnosti a zdravotního stavu společnosti boří zažité mýty o nutnosti nadpřirozené morálky.

 

Zvětšit obrázek
Věčný souboj dobra a zla se opět přiklonil ve prospěch zlých.

V dnešní době módního comebacku všelijakých náboženských věr je poměrně často slyšet, jak je dnešek prohnilý a jak za to může nedostatek a vlažnost víry v cosi nadpřirozeného. Nadpřirozená entita v té souvislosti bývá prezentována jako nejvyšší morální autorita a zároveň totální strážce morálky, prostě dva v jednom. Jak tomu bývá i v jiných otázkách dotýkajících se náboženství, strana víry je o své pravdě skálopevně přesvědčena a nepřipouští jakoukoliv diskusi, zatímco její oponenti reagují dílem s úsměvem, dílem s rozpaky.

 


Je maximálně zajímavé, že ač jdou podobná tvrzení relativně snadno testovat, povětšinou se tak neděje a argumentace je vedena stylem, jak každý ví, že společnost bez duchovna je plná zlořádů a čertovin. Důvodů je určitě víc. Náboženské kruhy mívají sklon hartusit, že jde o věc víry a tudíž nedotknutelnou. I v netových diskuzích je krásně vidět, jak světonázorově polarizované věřící osoby často a rády diskutují rétorickými podpásovkami a nikoliv argumenty, což debatu příliš nekultivuje. Zároveň ve vědeckých odvětvích, která by měla podobné věci testovat, je shodou okolností významná část badatelů nějak věřících a to je pochopitelně klíčový problém.

 

Zvětšit obrázek
Potraty mladistvých matek v porovnání s procentem absolutně věřících v boha a procentem častých uživatelů náboženských služeb.

Když však přesto občas někdo najde odvahu ptát se, jak to s podobnými „pravdami“ vlastně je, tak je z toho zhusta hlasitý poprask. Zhruba před rokem našel odvahu známý paleontolog na volné noze Gregory S. Paul, který se pokusil odpovědět na otázku, zda náboženství vede k lepší a zdravější společnosti. Taková studie má samozřejmě řadu úskalí. Je nutné získat kvalitní soubor dat a pomocí něho nějakým rozumným způsobem převést na čísla na jedné straně nábožnost společnosti a na straně druhů její zdravotní stav.
Paul vedle dalších zdrojů použil především data z International Social Survey Programme, což je mezinárodní iniciativa momentálně 41 států, včetně ČR, která těží data užitečná pro výzkum v nejrůznějších sociálních oblastech. Data ISSP organizuje sofistikované průzkumy společenských otázek s důrazem na to, aby výsledky byly vzájemně srovnatelné mezi různým kulturami a státy. To se projevuje například při formulaci otázek snahou, aby v každém kulturním kontextu znamenaly opravdu totéž.

 

Průkopnická studie dosud prakticky zcela přehlížené problematiky zahrnula celkem 18 rozvinutých demokratických zemí. Jako ukazatele zdraví konkrétních společností či řekněme „morálky“ posloužily například statistiky o počtu sebevražd, počtu případů těhotenství u žen ve věku 15-19 let, počtu interrupcí u matek téhož věku, o úmrtnosti v nízkém věku nebo o promořenosti sexuálně přenosnými nemoci. Náboženskou povahu společnosti charakterizovaly parametry jako procento obyvatel absolutně věřících v boha, procento těch, kteří vyhledávají služby poskytované náboženstvím nejméně několikrát měsíčně, procento lidí beroucích bibli doslova, procento těch, kdo se modlí nejméně několikrát týdně, procento těch, kdo o sobě prohlašují, že jsou agnostici či ateisti a procento těch, kdo neodmítají evoluci člověka.

 

Zvětšit obrázek
Eurobarometr 2005, otázka zda věříte v boha. Jeden ze sympatických primátů ČR a Estonska.

Ukázalo se, všeobecný pocit, jak náboženská víra utváří zdravou společnost, je jenom halucinace. Ve skutečnosti je to přesně naopak. V rámci studovaných zemí nábožnost společnosti pozitivně koreluje s vyšší sebevražedností, úmrtností v mladém věku, rozšířením sexuálně přenosných nemocí i s těhotenstvím a interrupcemi v nízkém věku. Paul ví, že zaťal pěst do sršního hnízda a své výsledky komentuje velmi opatrně. Zároveň jde jen o pilotní studii, která ovšem vzbudila pozornost médií. Je jasné, že taková statistika bez experimentu neřekne nic o příčinách a následcích. Je tedy otázka, zda náboženství zhoršuje zdravotní stav společnosti nebo zda se jenom náboženství dobře daří v rozvráceném prostředí. Každopádně je ale evidentní, že bezbožnost nebo souhlas s konceptem evoluce rozhodně společnost nerozkládá.

 

V datech výrazně ční USA, které jsou na tom ve všech ohledech velmi špatně. Někdy je to až komické, v USA je například mezi mládeží až 300krát víc případů kapavky, než v méně zbožných vyspělých státech. Boj proti kondomům a sexuální osvětě se zjevně Americe „vyplácí“. Je pozoruhodné, že stejně negativní vztah mezi náboženstvím a zdravotním stavem společnosti krásně funguje i v rámci Spojených států samotných. Americký jih a středozápad jsou nábožnější a zároveň propadají ve zmíněných parametrech zdraví společnosti. Že náboženská horlivost zrovna moc nesouvisí se zdravím společnosti, napoví i pohled do historie. Sociální poměry v hluboce věřících společnostech středověku asi spíš nebudou náš vzor.

 

Memetika vidí náboženství jako úspěšné ultrasobecké memy, jejichž cílem je co nejvíc se rozšířit v hlavách svých hostitelů. Proto by ani snad nebylo fér náboženstvím zazlívat jejich píár kampaně. Jak se ale ukazuje, stejně jako mnohé jiné reklamy i reklama na náboženství jako záruku zdraví společnosti nemusí mít s realitou nic společného.

 

Pramen: Journal of Religion & Society 7 (2005), Times 27.9.2005

Datum: 01.12.2006 18:56
Tisk článku

Šestá cesta - Vácha Marek
 
 
cena původní: 159 Kč
cena: 142 Kč
Šestá cesta
Vácha Marek

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace