Města mění ptačí písně  
Sýkory koňadry zpívají ve městě jinak, než v okolních lesích, přičemž se šikovně přizpůsobují městskému prostředí.


 

 
Sýkora koňadra, zdatný obyvatel našich měst.

Moderní městské prostředí je vlastně úplně novým a extrémně zajímavým typem přírody, který tu do té doby v krajině nikdy nebyl. Vzdálenou obdobou dnešních měst by snad mohla být řekněme skalní města, ale asi je zřejmé, že tohle srovnání není příliš přiléhavé. Města jsou každopádně výjimečná a okolním organismům nabízejí podivné, často zběsilé kombinace parametrů prostředí, na které si ne úplně každý dokáže zvyknout. Pokud to ale nějaké zvíře či rostlina dokáže, nabízí se mu báječný nový prostor, který může osídlit svými potomky. Města a to i včetně nejbetonovějších čtvrtí, průmyslových zón a kamenných historických center jsou ve skutečnosti plná života, často v nečekaných podobách a formách.

 

Život ve městě má pochopitelně na nově příchozí výrazný vliv. V nesmírně proměnlivém prostředí měst 21. století dokáže úspěšně žít jen ten, kdo se dokáže rychle přizpůsobit. I ve střední Evropě důvěrně známá sýkora koňadra (Parus major, anglicky great tit) patří k těm, kteří se dokáží proměnit podle místa, kde žijí a velmi úspěšně pronikají i do městských džunglí. Dokládá to i nová studie, v níž Hans Slabbekoorn a Ardie den Boer-Visser z holandské Leiden University studovali zpěv sýkor koňader v souvislosti s tím, kde dotyčné koňadry žijí.
Badatelé sledovali zpěv populací sýkor v deseti velkých evropských městech včetně Amsterdamu, Londýna, Paříže nebo Prahy. Poté v rámci každého velkoměsta porovnali zpěv městských sýkor s se zpěvem sýkor z blízkých lesů. Ukázalo se, že písně městských sýkor jsou obecně kratší a rychleji zpívané, než je tomu u lesních sýkor. Městské sýkory zároveň zpívají na vyšší frekvenci, protože se tak vypořádávají s městským nízkofrekvenčním hlukem, kterého jsou města plná.

 

Uvedená pozorování potvrdila předchozí práce provedené na městské populaci sýkor koňader v Leidenu. Tehdy vyšlo najevo, že sýkory obývající tišší zákoutí Leidenu zpívají nížeji, než sýkory z hlučných prostředí. Teď se ve struktuře zpěvu sýkor podařilo nově objevit i další akustické prvky, jimiž se liší městské sýkory od těch lesních. Výsledky studie krásně podporují představu, podle níž se podstatná část komunikace nejen ptáků, ale i jiných skupin živočichů utváří pod vlivem akustických podmínek v okolním prostředí (Acoustic-adaptation hypothesis).

Zvětšit obrázek
Ptáci se do měst nebojí.

 

Je to další ukázka toho, jak rychle na organismy působí podmínky, v nichž žijí. Podle autorů hraje takový vliv prostředí významnou roli při vzniku nových druhů. Městské a lesní populace sýkor koňader, které jsou slušně izolovány velmi rozdílným charakterem prostředí, tak v tuto chvíli můžeme vidět na cestě vedoucí k možnému  rozpadu na nové druhy. Je to jen otázka času, kdy z právě takových druhů, jako je sýkora koňadra vzniknou specialisté na městské prostředí.

Zvětšit obrázek
A často v nich najdou i slušné živobytí.

 

Sýkory koňadry jsou ekologicky velmi tvárné, proto jim nepochybně patří blízká budoucnost. Mnoho jiných druhů organismů vstupuje do měst obdobným způsobem, tu rychleji, jindy zase pomaleji. Města nejsou nic zrůdného, jen nový typ prostředí, ve kterém se okolní organismy právě před našima očima učí žít. Mozaika krajiny je s městy rozhodně pestřejší, než by byla bez nich a při současných demografických trendech se rozhodně nemusíme bát apokalyptických vizí, v nichž města pokryjí celou planetu. Naopak, i ve 21. století zůstává městské prostředí relativně vzácné a přitom často hostí unikátní společenstva organismů, které v dané oblasti nenajdeme vůbec nikde jinde. Města se vlastně postupně stávají výstavními zahradami regionální biodiverzity.

 

Pramen: Current Biology 16: 2326-2331, doi 10.1016/j.cub.2006.10.008.

Datum: 07.12.2006 02:10
Tisk článku

Lidské rasy, evoluce a chování - Rushton J. Philippe
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 250 Kč
cena: 235 Kč
Lidské rasy, evoluce a chování
Rushton J. Philippe
Související články:

Kedy, ako a prečo sme sa začali smiať?     Autor: Dagmar Gregorová (09.06.2009)
Láska znamená nemít nos pod kontrolou     Autor: Josef Pazdera (20.06.2006)



Diskuze:

uz sa tesim

Biela ryba,2007-08-25 14:15:04

ja sa uz tesim napriklad na mestkych slonov, mudra priroda by im mohla nadelit mimikry napr. v tvare trafiky
len blbe bude ked si pojdem kupit noviny a novinovy stanom mi utecie

Odpovědět

ďateľ u nás v robote...

Martin,2006-12-07 22:06:02

Pred istým časom sa nás susedia pýtali, či konečne opravujeme strechu, keď u nás celé dni klampiari buchocú. No, oni to neboli klampiari, ale ďateľ, ktorý zobákom mlátil do plechovej strechy a tiež do kovových krytov na lampách v parku. Samozrejme, z plechu červíčka nevydžube, jeho záľuba v plechu má iný zmysel, zrejme posielanie signálov. Sídlime síce na kraji mesta, ale na mierne vyvýšenom kopci a spoza rieky sa k nám šíri hluk železnice, z cesty hluk áut, hlavne keď je mokro, z rieky rachot riečnych bagrov ťažiacich štrk, z fabriky za riekou tiež sem-tam rachot. Ďateľ sa tomu prispôsobil a namiesto udierania do dreva posiela signály mlátením do plechu, lebo tak sú oveľa hlasnejšie a lepšie ich počuť v priemyselnom prostredí.

Odpovědět

:o)

láryfáry,2006-12-07 12:18:41

...ano..to je příroda budoucnosti..kdopak asi hradí tyto výzkumy?..

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace