Prohýřená noc se těžko zatlouká. Člověk druhý den většinou za mnoho nestojí. Jenže co když má usednout za volant autobusu nebo vzít do ruky skalpel na operačním sále. Nevyspalí lidé jsou s to napáchat obrovské škody. I proto se američtí vědci snaží vyvinout test, který by nevyspalce spolehlivě a jednoduše odhalil. Nejnovější výzkum odhalil, že nevyspalému člověku stoupá ve slinách obsah enzymu amylázy, kterým při tráveni rozkládáme škrob. Platí tu dokonce nepřímá úměra. Čím méně spánku, tím více amylázy.

Lékařům není jasné, jaký úkol stoupající hladina amylázy v nevyspalém těle plní. Snad je jejím úkolem intenzivněji trávit potravu a napomoci oslabenému tělu načerpat energii. Kdo ví.  Každopádně se otevírá možnost celkem jednoduše a víceméně objektivně testovat nevyspalost třeba u řidičů dálkové dopravy, strojvedoucích nebo pilotů. Stačilo by, aby plivli na destičku. Výsledek testu by jim v případě zvýšených hladin vystavil „stopku“ a poslal by je domů pod duchnu.

Tak tady už je testování zbytečné.

Jak už to bývá, celá věc má jeden malý háček. Lidé se v množství amylázy ve slinách navzájem liší. Někdo má vyšší hladiny enzymu, i když je do růžova vyspalý. Jiný má od přírody velmi nízkou hladinu amylázy ve slinách. Ta se mu po probdělé noci sice zvýší, ale ani pak nemusí dosáhnout nějak extrémních hodnot. Ve srovnání s jinými lidmi vypadá i tento člověk, jako kdyby právě vstal z postele. Kontrolor by proto musel mít k dispozici výsledky vyšetření každé osoby z doby, kdy byl tento člověk skutečně vyspalý. O nevyspalosti by vynesl verdikt až po srovnání kontrolních a nově naměřených hodnot. Není pochyb, že tento systém by skýtal řadu příležitostí k fixlování.

Vědci proto hledají k amyláze další ukazatele, o které by se mohli opřít. Zatím si nikdo netroufá odhadnout, kolik jich bude zapotřebí. Vědci se do tohoto pátrání pouštějí s nadějí, že narazí u nevyspalých lidí na látky, které prozradí i něco o příčinách nespavosti a nastíní možnosti její léčby.

 
Pramen: PNAS