Filtr na infekční priony  
Nové zařízení dokáže vychytávat proteiny, které způsobují nemoc šílených krav (BSE). Filtrování krve by mělo učinit transfúzi krve bezpečnou. S jeho nasazením v Evropě se počítá koncem roku 2007.

Nejméně tři lidé ve Velké Británii zemřeli poté, co jim byla podána kontaminovaná krevní konzerva od dárce u něhož později propukla variantní Creutzfeldt Jakobova choroba (vCJD) – což je lidský ekvivalent nemoci skotu. Problém možného nakažení krevní konzervou stále děsí veřejnost i zdravotníky. Zatím si totiž nemůžeme být jisti zda dárce, od kterého v nemocnici dostáváme krev, není náhodou infikován. Test, který by zjistil přítomnost infekčních prionů v krvi zatím pro rutinní použití není přes veškerou snahu k dispozici.


Nakažených pacientů nemocí vCJD, kteří ji získali transfúzí krve, není mnoho. Prognózy z Velké Británie ale moc příznivé nejsou. Z vyšetření vzorů tkáně na přítomnost prionů u lidí, kteří si nechali vyoperovat krční mandle a nebo slepé střevo vyplývá, že až 4000 Britů jsou nositeli této neléčitelné choroby. Infekce v člověku může dřímat i desítky let, než propukne. A protože nejsou testy, kterými by se nemoc dala odhalit, zcela jistě existují i dárci krve, kteří infekční priony dál šíří.

Zvětšit obrázek
Robert G. Rohwer, ředitel laboratoře molekulární neurovirologie na VA Medical Center v Baltimore. Rohwer je žákem Carletona Gajduseka, nositele Nobelovy ceny za průkopnickou práci v oblasti transmisivní spongiformní encefalopatie.


S potěšením proto informujeme o zařízení, které dokáže infekční priony z krve odstranit. Nazývá se „P-Capt“ filtr. Vytvořili jej Robert Rohwer se svými kolegy z VA Medical Center v Baltimore ve státě Maryland, USA. Testy tohoto zařízení potvrdily, že filtrační proces je účinný. Z křeččích a lidských krevních vzorků filtr dokázal infekční priony odstranit. Pokusní křečci, na kterých se nemoc testuje, po podání původně infikované krve zůstali zdrávi.


Než vědci přišli na látku, která fungovala a měla k prionům dostatečně silnou lepivou schopnost (afinitu), otestovali 8 milionů sloučenin. Celé zařízení spočívá na látce, kterou objevitelé tají a označují ji nic neříkajícím názvem L-13. Ví se jen, že tuto látku navazují na nepatrné umělohmotné kuličky. Ty jsou umístěny do malých váčků, které pak tvoří vlastní fitr. Jak krev tímto fitrem protéká, prodírá se okolo kuliček obalených látkou L-13 a ta z krve infekční priony vychytává. Podle našich znalostí by se v případě látky L-13 mohlo jednat o směs protilátek, jejichž molekuly jsou pevně ukotveny na povrch zmíněných kuliček. Usuzujeme tak proto, že autoři filtru zveřejnili informaci, že filtr nepracuje tak, že by vychytával jen zašmodrchané (infekční priony), ale že vychytává kompletně všechny molekuly prionového proteinu, tedy i ty neinfekční. To znamená, že na terciální struktuře molekuly prionu nezáleží. Rozpoznávací místo, podle kterého je protein vychytáván, leží v místě, které šmodrcháním molekuly prionu není dotčeno.


Test, kterým vědci prokazovali účinnost tohoto zařízení se prováděl na křeččí krvi, kterou nemocným zvířatům odebírali v poslední fázi jejich prionové choroby. Tehdy krev obsahuje prionů nejvíce a je vysoce infekční. Aby se zjistila účinnost filtru, přečištěnou krev vstřikovali zdravým křečkům rovnou do mozku. Pokusná zvířata neonemocněla. Druhá polovina zvířat v kontrolní skupině však krátce po podání nefiltrované krve uhynula.

Zvětšit obrázek
Filtrace probíhá samospádem. Po filtraci by ani krev od infikovaného dárce neměla obsahovat tolik prionů, aby pro pacienta byla rizikovou.


V rámci srovnávacích testů různých metod vědci provedli stejný pokus jen s tím rozdílem, že místo filtrace za použití nového filtru, použili jiný typ filtru, který z krve odstraňuje jen bílé krvinky. To je metoda, která se například ve Velké Británii praktikuje a o níž se soudí, že snížuje riziko přenosu prionových chorob na polovinu. Výsledky testu s odstraňováním bílých krvinek v souladu s očekáváním nedopadly dobře. Z 99 pokusných zvířat, která obdržela krev zbavenou bílých krvinek, jich 15% uhynulo na prionovou chorobu. Tím se jen potvrdilo, že odstraňování bílých krvinek z krve není metodou, která by nás před přenosem BSE mohla uchránit. Pokud ale vědci stejnou infekční krev prohnali přes zmíněný nový P-Capt filtr, potom žádné ze 196 zvířat, které krev od infikovaného dárce obdrželo, neonemocnělo a pokusní křečci se bez nejmenších známek nemoci dožívali svého požehnaného věku 540 dnů.

Je to poprvé, co se podařilo na pokusech se zvířaty skutečně prokázat, že filtrace může být účinnou metodou, která je schopna zabránit šíření prionových chorob.
Ověřit, že filtrace je stejně úspěšná pro lidskou krev je problém. Získat infikovanou lidskou krev k pokusům je totiž prakticky nemožné. Pokud lékaři zjistí, že pacient touto chorobou trpí, je už ve špatné kondici a odběr krve na pokusy u něj nepřipadá v úvahu. Z pokusů na křečcích lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že i u lidí bude metoda stejně účinná.


P-Capt filtry již Evropský úřad pro ověřování schválil a výrobce může používat označení CE, což znamená, že se jedná o bezpečný produkt. Zástupce společnosti ProMetic Life Sciences se sídlem v Quebecku (tato společnost spolupracuje s Americkým červeným křížem a spolufinancovala vývoj filtru), se protisk vyjádřil, že filtry budou k dispozici pro použití ve Velké Británii a Francii již koncem roku 2007.

Ve většině zahraničních pramenů, které o filtrech nyní referují, se nevyskytuje zmínka o tom, že určitý počet prionů může sítí filtru proklouznout. Všímá si toho až časopis Nature. Rohwerův tým ktomu sděluje, že by se „propustnost“ mohla týkat zhruba jedné z 10 000 částic. Má se zato, že krev osob v infekčním stádiu choroby obsahuje takové množství prionů, které je ekvivalentní 5000 infekčním dávkám. Podle Rohwera je filtrace natolik účinná, že po filtraci infekční krve zůstane v přefiltrované krvi méně prionů, než kolik jich je potřeba k navození choroby.
Snad bude mít pravdu.

Prameny: The Lancet (vol 368, p 2226), Nature (doi:10.1038/news061218-13)


Datum: 28.12.2006 05:50
Tisk článku

Související články:

Severoamerická zombie choroba jelenů by se mohla šířit mezi lidi     Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2019)
Navádí Parkinsona vagus?     Autor: Josef Pazdera (02.05.2017)
Paměť je vlastně jen šílenost pod kontrolou     Autor: Josef Pazdera (03.07.2015)
Ze zloducha klíčový hráč evoluce     Autor: Josef Pazdera (11.06.2012)
Nová prionová choroba se jmenuje VPSPr     Autor: Josef Pazdera (16.08.2010)



Diskuze:

podivne

test11,2006-12-29 21:06:46

Přijde mi poněkud zajímavé, že neexistuje test který by přítomnost oněch "prionů" v krvi dokázal, nicméně najednou existuje filtr, který je určitě odstraní i když nedokážeme jejich přítomnost zjistit? Bud je ten článek blbě napsanej nebo je to do očí bijící nesrovnalost. Taky by mě zajímalo jaktože může bý udělena CE certifikace za takových podmínek, nemluvě o tom, že zjevně neproběhly žádné testy na lidské krvi???? Spíš to vypadá jako další umělý průmysl vykonstruovaný na něčem ne zcela uchopitelném, který bude spolehlivě a nejspíš naprosto zbytečně odčerpávat peníze ze systému veřejné zdravotní péče. Solidni byznys jak remen vyuzivajici strachu lidi o svuj zivot,posledni dobou prijde mi slusna moda. Viz ptaci chripka,ktera tu taky nejspis byla od jakziva, ale najednou zacla byt problemem a najednou se do reseni tohoto pseudoproblemu muselo nainvestovat obrovske mnozstvi penez.....

Odpovědět


hloupé

josef pazdera,2006-12-30 10:01:04

Podivné to není, je doslova hloupé. Je hloupé, že dosud nemáme test, který by z krve určil zda člověk má, nebo nemá prionovou chorobu. Bohužel se připravit takový test, přes úpěnlivou snahu, nedaří ani nositelům Nobelových cen. Problém je v tom, že prionový protein je běžnou součástí savčích nervových buněk. Zjistit, zda je tento protein „normální“ a nebo zda je z něj infekční prion, se dá zjistit až post mortem z vyšetření mozku, nebo nervové tkáně. Infekcí napadené buňky se zlého (neboli infekčního, chcete-li jinak zašmodrchaného) prionového proteinu nedokáží zbavit a hynou. Rozpadlými částečkami z těchto buněk se infekce přenáší.
Na přítomnost prionů v mozkové tkáni existují testy (stačí na těchto stránkách zadat heslo prion. Na přítomnost infekčních prionů v krvi ale existuje jediný spolehlivý test a tím je izolace proteinů o příslušné molekulové hmotnosti a jejich injekční podání do živých laboratorních zvířat. Pokud tato onemocní a uhynou a mají-li v mozku typické změny (mozek vyžraný jako houbu), je to důkaz o tom, že jedinec, z něhož vzorek krve pocházel, byl nakažen.
Pokud jde o vaše obavy, že by v případě vašeho léčení bylo plýtváno ze systému veřejné zdravotní péče na použití filtrů a řešení tohoto „pseudo problému“, můžete být klidná. O dovozu do ČR se ve zprávě nehovoří. Výrobce si myslí, že by mohl tak akorát zvládnout požadavky potřeb Francie a Velké Británie. Pokud se v případě Vašeho ošetření budete zdržovat doma, použití filtru Vám nehrozí.
Pokud bych se vyjadřovat k uchopitelnosti či neuchopitelnosti prionů, jen bych opakoval to, co již k tomu bylo Oslovi napsáno. A je toho opravdu hodně, stačí zmínit objev nového kmenu prionu, zvažovanou možnost léčby pomocí RNA interference, zda se priony šíří polibkem.... Stačí zadat heslo „prion“.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace