Klony jsou jako potravina zcela bezpečné  
Klony již nejsou frankensteinovskou zrůdou, jež svou existencí uráží Boha i přírodu. Americká nejvyšší autorita pro bezpečnost potravin (FDA) potvrdila, že klony skotu, prasat, koz a taktéž jejich produkty jako je mléko, jsou pro použití v lidské výživě bezpečné.

Maso a mléko z klonovaných zvířat je vládní institucí uznáno jako bezpečné. Rozhodla tak nejvyšší americká autorita FDA (Úřad pro bezpečnost potravin a léčiv). Ve vydaném sdělení se praví, že „Klonovaný skot, prasata a kozy produkují potraviny stejně bezpečné, jako zvířata, z nichž potraviny běžně každodenně konzumujeme“.

Milníky savčího klonování
1894 první klony připravené technikou dělení embrya
1996: první klon z dospělého jedince - ovce Dolly (veřejnost byla informována až v roce 1997)
1998: myš, skot
1999: koza
2000: prase, muflon, u myši jsou udělány klony z klonů
2001 kočka, gaur
2002: králík
2003: mula (neplodný kříženec osla), kůń (klisna Prometea), potkan, banteg
2004: klonován dospělý člověk aby ze vzniklých embryí byly získány kmenové buňky
2005: pes, dzeren, komerčně byl klonován vykastrovaný hřebec, světový šampión ve vytrvalostních závodech - Pieraz
2006: fretka

V USA je ale zvykem, že než vstoupí konečné rozhodnutí v citlivých oblastech v platnost, je stanovena doba pro možnost veřejné diskuse. V daném případě je to úlitba silnému veřejnému tlaku. Zhruba polovina populace Američanů klonování z principu odmítá.
Rozhodnutí o tom, že jíst klony neznamená pro člověka nějaké nebezpečí, veřejná diskuse zvrátit nemůže. Může ale ovlivnit formulaci vládního nařízení v tom směru, zda bude povinnost potraviny z klonů označovat či ne.


Pokud se někdy na stránkách Osla zamýšlíme nad účelností vydaných prostředků na ten či onen výzkum, tak deset let trvající zkoumání, zda klony jsou nebo nejsou jako potravina nebezpečné, by toho mohlo být příkladem.
Od počátku bylo  zřejmé, že klony v tělech matky občas vznikají spontánně. Výjimkou nejsou ani jednovaječná dvojčata u člověka. Označovat tyto produkty přírody jako něco nebezpečného byl od samého počátku nesmysl. Vědci sice poukazovali na zbytečně vynaložené prostředky na pokusy s ověřováním nezávadnosti klonů, jenže jak praví klasik „Vox populi - Vox Dei“. Ze stejného důvodu je nyní těžké odhadnout, jestli se nakonec zdravotně nezávadným potravinám budou přidělovat nějaké nálepky, nebo nebudou. Pokud ano, bude to dobrý „job“ pro celou armádu úředníků. Vznikne potřeba dohlížet na dodržování zákonné normy. Možná situace vyústí šalamounským řešením a aby se vlk nažral a koza zůstala celá, stanoví se pro tyto potraviny limity. Z pseudo problému by tím ale vznikly skutečné problémy. Muselo by se legislativně ošetřit jaký podíl v potravinách by měl být tolerován a jaký již bude povinností deklarovat. Všechny tyto limity by byly stanovovány na základě konsensu, nebylo by možno se opřít o nějaké racionální podklady. Vzniklo by handrkování o to, zda tomá být jedno procento? Půl procenta? deset procent?...).
A co teprve problémy právní – jaký trest zaslouží provinilec, který zákon poruší, ale nikoho tím vlastně neohrozí?


V Americe lobbismus vždycky hodně znamenal. A právě teď pro něj nastávají zlaté časy. Na této kauze půjde vytřískat kapitál protože se případně bude jednat o oddělování výroby. Zhruba polovina Američanů nemá ve věci klonování jasno a politici větří možnost získat politické body. Carol Foremanová, představitelka Federace amerických spotřebitelů, se krátce po verdiktu FDA nechala slyšet, že nehodlá vzít výsledky zdravotních testů na vědomí a označila rozhodnutí FDA za „špatné rozhodnutí“. Začala s kampaní a vyzývá veřejnost k apelacím na členy kongresu.
Jasno v tom, na kterou stranu se přiklonit, nemají ani mnozí z těch, kterých se to týká nejvíce – organizace chovatelů hospodářských zvířat. Času na přípravu a zaujmutí nějakého postoje přitom bylo habaděj (výsledky předběžných testů byly průběžně několik let zveřejňovány). Mnohé z institucí jsou přesto zaskočeny jako naši silničáři. Buďto nezaujímají žádné stanovisko a nebo je takové, že si z něj dělají žerty i komentátoři na CNN. Příkladem takového prohlášení je vyjádření Mezinárodní mlékařské asociace. Praví se v něm: „Klonování zvířat je relativně nová technologie a je důležité o ní vést náležitou diskusi.“  
Chovatelé prasat v tom mají větší jasno. S klony již obchodují. Cena klonu prasečího plemeníka se dnes pohybuje okolo 6 000 dolarů za kus. To je zlomek ceny, za kterou lze šampiona obdobných kvalit koupit na aukci.
I když počet klonů na amerických farmách dnes není velký, sami chovatelé prohlašují, že jakmile FDA dala svým rozhodnutím o nezávadnosti klonům „zelenou“, budou se na amerických farmách během 18 až 20 měsíců chovat stovky tisíc klonů.
Odhadovat jakým směrem se "nálepkování potravin" bude ubírat by v tuto chvíli bylo věštěním z křišťálové koule. Chod věcí se dostal pod vliv mnoha zájmů, z nichž mnohé nemají racionální základ. Jasno by mělo být až v dubnu. Poslední termín pro vznesení připomínek v rámci veřejné diskuse je 2. dubna 2007.


 

Datum: 31.12.2006 11:58
Tisk článku

Vzpoura klonů - Poskočil Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 89 Kč
cena: 79 Kč
Vzpoura klonů
Poskočil Jiří
Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?     Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2015)
Mračna nad Haruko Obokataovou     Autor: Josef Pazdera (19.02.2014)
Buňky STAP     Autor: Redakce (11.02.2014)
„Mužské“ histony mohou usnadnit klonování     Autor: Jan Zikmund (08.02.2014)



Diskuze:

osud ovce Dolly aneb moudrému napověz.....

deák,2007-01-02 16:16:42

osud první naklonované ovce (předčasné stárnutí)něco naznačuje; přinejmenším to, že teprve čas ukáže všechny souvislosti a tudíž radostné trylkování klonovačů se mi zdá jako předčasné.

Odpovědět


předčasné stárnutí?

jarda petr,2007-01-04 14:03:57

V žádné vědecké publikaci není popsané předčasné stárnutí ovce Dolly. Dolly byla utracena poté, co se nakazila virem, který vyvolává nádorové bujení plic. To je ve stádě, kde byla chována, celkem běžné onemocnění. Jinak to byla celkem standardní ovce.

Odpovědět


4jarda petr

deák,2007-01-16 08:16:18

Na rozdíl od vás jsem žádnou vědeckou publikaci o Dolly nečetl. Z neofic. pramenů jsem si ale zapamatoval, že při pitvě byly konstatovány znaky předčasného stárnutí (tj. rozdíly mezi skutečným a biologickým věkem zvířete). Že chcípla na vir atd. na věci nic nemění. Ostatně čím starší organizmus, tím větší náchylnost k určitým onemocněním. Je to jako u lidí - příklad pro ilustraci: ze známých, kteří zemřeli na rakovinu byl mnohem větší počet lidí v kategorii 60 až 63 let, než v kategorii 30 až 33 let.

Odpovědět

Možná zneužitelnost

Jirka K.,2007-01-02 12:21:25

Myslím, že strach plynoucí z klonování pramení z jeho zneužívání ve prospěch vyšších zisků bez ohledu na možné dopady na zdraví člověka nebo životní prostředí. Kontrolní mechanismy nejsou bohužel nezávislé a v době kdy zisk je až na prvním místě je toto zneužívání na kterém je společnost postavena velmi reálné.

Odpovědět


"v době kdy zisk je až na prvním místě"?

ps,2007-01-02 16:24:57

"v době kdy zisk je až na prvním místě"?! Zisk byl na prvním místě vždycky. Cílem podnikání je maximalizovat zisk. Cílem spotřeby je maximalizovat užitek (tedy zisk) ze spotřeby. Uveďte jediné období kdy nebyl na prvním místě zisk.
Podle vás když někdo začne chovat klonovaný dobytek aby zvýšil svůj zisk tak je to "zneužití"?
Zneužít se dá vše (což se děje většinou nikoli kvůli zisku ale ve jménu choré ideologie), včetně ohně a kola ale to neznamená, že přestaneme využívat výsledky výzkumu a vrátíme se do jeskyně.

Odpovědět


RE:

Jirka K.,2007-01-03 11:46:12

Záleží na tom jak se na to díváte. Já jsem uvedl "zneužívání ve prospěch vyšších zisků bez ohledu na možné dopady na zdraví člověka". Ideologie se samozřejmě také zneužívá, ale opět ve znamení maximalizace zisku/profitu určité skupiny obyvatelstva což je v případě zneužívání vždy primární. Tady jde spíše o to, aby pokud se prokáže, že tato strava je z jakéhokoliv hlediska škodlivá pro člověka. Tak by se začala lidem cpát s tím, že se časem ukáže, jak moc je to škodlivé hlavně, že je z toho zisk. Nejde ani tak o toho, kdo bude zvířata pěstovat, ale o toho kdo je bude vyvíjet a prodávat. Jsem přesvědčen, že problémy s rakovinou v současné době jsou z větší části způsobeny mimo jiné i nekvalitními potravinami, které jsou vyráběny jak v "Trikatelově továrně". V tom bych tedy viděl spíše negativní pokrok. Pro porovnání třeba uzeniny se svou skladbou blíží spíše aromatizovaným pekařským výrobkům než masným. Mléko je produkt, který se po oddělení dále využitelných složek (tuk atd.) opět namíchá, ale nikdy vám nezkysne a to i díky antibiotikům, kterým se dobytek krmí, aby byli větší přírůstky.

Odpovědět


Ne tak tvrdě

Colisa Chuna,2007-01-07 23:13:29

Pane Jirko K. neupírám vám spravedlivé rozhořčení nad obsahem některých aditiv v potravinách, ale antibiotika v krmení zvířat? Pouze ke kurativě, pak následuje ochranná lhůta a pak teprve potravinářské využití. Věřte, že opravdu běžně ne, bylo by to trestné, veterinární správou NEUSTÁLE je obsah ATB (RIL) namátkově kontrolováno a pokud se zjistí antibiotika v potravinách vede to k pokutě, místnímu šetření a spoustě nepříjemností pro chovatele. Pokud má někdo ale obavy z antibiotik v potravinách, doporučuji jogurty. Tam rezidua z ATB být nemohou, jinak by jogurtová kultura nerostla :-).

Odpovědět

Nějak mi to není jasné

leok,2007-01-01 11:47:46

Jak by se - probůh - rozeznaly potraviny z klonovaných a neklonovaných organizmů? Připadá mi to jako vize z horečnatého sna. To bychom se vzdali celé řady zemědělských plodin. Vždyť klonování je vlastně nepohlavní rozmnožování. Jak by to bylo s krmivem pro akvarijní rybičky? Neklonované měňavky vůbec neznám.

Odpovědět


to je realita

jarda petr,2007-01-12 04:02:19

Jen pro uvedení do reality. Maso nebo mléko krávy krmené geneticky modifikovanou kukuřicí taky nikdo nedokáže odlišit od masa a mléka krávy, která se geneticky modifikované kukuřice ani nedotkla. Přesto je tu jasný požadavek na zákaz krmení zvířat geneticky modifikovanými krmivy. Všechny velké potravinářské obchodní řetězce v Evropě garantují, že jimi prodávané potraviny živočišného původu (maso,mléko, vejce atd.) nepochází od zvířat krmených geneticky modifikovaným krmivem. Pokud chce zemědělec dodávat pro tyto řetězce (a tedy pokud chce vůbec něco prodat - protože tyto řetězce ovládají trh) musí jim garantovat, že nebude krmit s geneticky modifikovaným krmivem. Přitom se třeba víc než polovina soji pěstuje z geneticky modifkovaných odrůd a soje se stala po zákazu masokostní moučky (kvůli BSE) hlavní zdroj bílkovin v krmivech.

Odpovědět

...

Martin,2006-12-31 18:30:08

Ja by som to bez najmenších zábran zjedol, veď čo na tom môže byť škodlivé? Aj keď pripadá mi to ako zbytočne drahý spôsob získavania mäsa.
Klony sú v pohode, napríklad také jednovaječné dvojičky Veronika a Daniela Nízlové, prirodzený klon človeka, sú celkom úspešné mladé speváčky... :)

Odpovědět

och ouvej

CC,2006-12-31 16:02:24

A v čem by jako mělo spočívat nebezpečí pojídání klonů podle chytráků toho se šťítících? Slavnej českej chmel je taky produkt klonů. Ono se to snadno straší publikum, když člověk ani neví, co klon znamená.

Odpovědět


ovšem

CC,2006-12-31 16:06:56

jaká bude kvalita života těhle prvních klonů a jaký důsledky bude mít klonování na odolnost dobytku proti infekcím je věc jiná

Odpovědět

Všeho dočasu

prognostik,2006-12-31 14:41:38

Jen počkejte! Jen co budou ve vládě zelení a lidovci, oni se už přičiní aby vám ta propaganda excesů na Oslu neprocházela.

Odpovědět

"zcela bezpecne"

Honza,2006-12-31 13:10:42

Clanek se mi libi.

Ale nejak se nemohu zbavit dojmu o prohlaseni, ze je neco "zcela bezpecne". Hypotezu totiz nelze nikdy zcela potvrdit, ale pouze vyvratit. Takove prohlaseni by melo znit "zatim bezpecne", "bez znamek nebezpeci" atp. Kdo vi, jake bude nase poznani, az se budeme klony zivit 3 generace?

(jen si opravte ten letopocet 1894.)

Odpovědět


Já raději risknu klony z domácího chovu

Mirek,2006-12-31 14:18:59

než ty dnešní podvýživy vyhoněné práškama, které běžně kupujeme v jedových chýších zvaných supermarkety. Při výběru mezi těmito dvěma variantami nemusím čekat 3 generace abych si udělal jasno.

Odpovědět


1894 je správně!

josef pazdera,2006-12-31 14:31:17

Ano, zní to dost nepravděpodobně ale vězte, že první přenesené embryo není výdobytkem poslední doby. Provedl to v Anglii Walter Heap na králících již v roce 1891. A úspěšně. Stejně tak tvorba klonů není hit posledních let. V roce 1894 Hans Dreisch vytvářel klony dělením blastomer u embryí ježovky. Byl rovněž úspěšný. Rozdělená embrya se zdárně vyvíjela a vytvořila larvální stádium ježovky. Přesto díky za upozornění, chyby občas děláme a mohl to být zrovna ten případ. Snad ještě poznámka k těm obavám z klonů – pokud jíš brambory, živíš se klony a tvoji předci zřejmě také a to již po mnoho generací. Josef

Odpovědět


OK

Honza,2006-12-31 17:43:01

Diky za doplnujici informace o klonech. Jsem rad, ze to datum je koser, ackoli to na prvni pohled nevypadalo duveryhodne.

@ Mirek - nemam takove iluze. Ono to nejspis dopadne tak, ze se i sklony budou krmit praskama a opet prodavat v supermarketech, takze si v tomto ohledu nepomuzeme.
(vybranym jedincum zustane moznost uzit si poctiveho chovu v domacich podminkach)

Nejsem proti klonum.
Co to bude nebo nebude mit za dusledky nevim a s jistotou to nemuze tvrdit nikdo.
Proste to ukaze cas...

Odpovědět

ddt taky nebylo nebezpecne

saya,2006-12-31 13:05:15

myslim, ze finalni dusledky pozname az za mnoho let, budou-li nejake. Ale klonovane veprove klido sezeru :).

Odpovědět


neni klon jako klon

ZEPHIR,2007-01-01 00:29:18

Třeba do klonovaný kukuřice nebo rejže s uměle navozenou tvorbou insekticidů bych se zrovna nehrnul. Nakonec chemie jako chemie a každej klon je potenciálně novej živočišnej druh, kterej se musí protestovat na obsah biologicky aktivních látek jako každá neznámá kytka. Kytky u plotu přece taky nejíte jen proto, že o nich nic nevíte.

V tom směru jsem dost pesimista, každý narušení přírodní rovnováhy dřív či pozdějc nějak negativně projeví.

Odpovědět


:(((

Martin,2007-01-01 01:47:03

Klonovaním nový druh NEVZNIKÁ! Je to čosi ako množenie odrezkami, prosím nepliesť dokopy genetické manipulácie a klonovanie, ide o dve principiálne odlišné veci.

Odpovědět


Bezpečné není ani ležet doma v posteli

Pavel,2007-01-02 14:05:28

Všechna činnost na tomto světě sebou nese nějaká rizika a dokonce i nečinnost. Takže to DDT možná (lehoulince) škodí přírodě, jenže, jak už bylo prokázáno, jeho zákaz nadělal mnohem větší paseku, než jeho používání, a proto se v posledních letech (pomalounku, polehounku, a hlavně potichu) jeho používání opět povoluje. Ale ta analogie s klony je docela dobrá - zákaz DDT totiž nebyl vyvolán nějakou odbornou diskusí, ale reakcí na knihu Tiché jaro (nebo tak nějak se to jmenovalo), kterou napsala novinářka, která problému vůbec nerozuměla. A podobně klonování chtějí zakazovat hlavně lidi, kteří nemají aní páru, o co se jedná.

Odpovědět


To Pavel

Zdeněk,2007-01-02 14:48:16

Pavle, smím Vás poprosit o nějaké zdroje popisující škodlivost DDT a jeho dopady na životní prostředí?

Odpovědět


Škodlivost DDT

ZEPHIR,2007-01-02 23:53:55

DDT škodí životnímu prostředí opravdu hodně a je to o něm všeobecně známo, krom toho se škůdci na jeho použití stanou dřív či později rezistentní, takže zbudou pouze jeho negativní vlastnosti. Je to stejný problém jako s penicilínem, kterej se v průběhu času stal nepoužitelnej. To, že se o znovunasazení DDT znovu uvažuje je jen důsledek pauzy, která rezistenci trochu oslabila.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace