Dinosauří statistika  
Rok 2006 se po paleontologické stránce opravdu vyvedl. Zvláště pak je to patrné v oblasti „dinosaurologie“.

 

Zvětšit obrázek
Počet rodů v jednotlivých stoletích.

32... přesně tolik nových rodů dinosaurů bylo popsáno v roce 2006. V 182-leté  historii dinosaurologie je to poprvé, kdy byla pokořena hranice 30 validních rodů popsaných v jednom roce. Dosavadní rekord z roku 2003 činil rovných 30 publikací, přitom až do poloviny prosince se zdálo, že letošek tři roky starou číselnou hodnotu pouze vyrovná. Zajímavé jsou i další číselné údaje. Během prvních šesti let 21. století bylo popsáno 140 nových dinosauřích rodů (průměrně 23,3 nových rodů na 1 rok), což je více, než 23% celkového počtu známých validních rodů neptačích dinosaurů (viz. graf).

 

 

Vstup byl poněkud dramatický, nicméně pokud čtenáři skutečně vyslyší pokyn „viz. graf“, je článek na nejlepší cestě rozmetat některé vžité (a často chybné) představy, které jsou výsledkem aktivity nás neustále bombardujících médií, neboť právě obrázky či barevná schémata si člověk účinněji zapamatuje, než suchý černobílý text. Na následujících několika řádcích Vás pokusím seznámit se zatím nejaktuálnější dinosauří statistikou dostupnou na internetu. Jedná se o projekt čerpající z vědeckých studií a internetových paleontologických databází. Jsem přesvědčen o tom, že v některých statistických údajích se člověk může ztratit, proto se pokusím jednotlivé kategorie rozdělit jak nejpřehledněji budu moct.

 

 

1. Kdy dinosauři dominovali?

Zvětšit obrázek
Počet rodů v jednotlivých útvarech.

Jak již bylo výše řečeno, článek se zabývá výhradně dinosaury neptačími. Pokud bychom měli vzít v potaz i ptačí druhy, lze bez jakéhokoli zamyšlení říct, že jejich vrcholným obdobím je holocén. V dnešní době žije okolo 9700 druhů ptáků, což je několikanásobně větší počet, než u dinosaurů všech tří útvarů (triasu, jury a křídy) dohromady. Hranice mezi ptačími a neptačími druhy je ustanovena v rámci kladu Eumaniraptora. Ti se dělí na dvě vývojové větve, z nichž jedna vede k deinonychosaurům a druhá k moderním ptákům.

 

 

Doposud známe 605 rodů dinosaurů. Řada z nich se objevila ve více stupních. Přes 66% objevených dinosaurů (celkem 679 rodů) pochází z křídových sedimentů, 27,7% (284 rodů) z jurských a okolo 6,2% (64 rodů) z triasových sedimentů. V potaz samozřejmě musíme vzít posloupnost ukládání sedimentárních vrstev (z těch mladší toho logicky budeme znát víc, než ze starších), avšak skutečnost, že pravým „dinosauřím“ útvarem byla až křída, je nanejvýš patrná (viz. opět příslušný graf). Co to znamená? V médiích se můžeme často doslechnout, že dinosauři dominovali v jurském útvaru. Že největšího rozmachu dokonali před 200-145,5 Ma, a že křída byla už jen obdobím, kdy jednotlivé čeledě pomalu vymíraly. Podíváme-li se na přesnější záznamy – statistiku rodů v jednotlivých stupních – zjistíme, že právě ty nejmladší byly nejbohatší na validní rody. Svrchní křída se dělí na 6 stupňů (zde chronologicky od nejstaršího, v závorkách doba trvání v Ma a celkový počet validních rodů): cenoman (6,1 Ma; 45), turon (4,2 Ma; 35), coniak (3,5 Ma; 18), santon (2,3 Ma; 32), kampán (12,9 Ma; 141) a maastricht (5,1 Ma; 118). Zcela jednoznačně tedy vychází, že největší počet rodů připadá na nejmladší křídové stupně – kampán a maastricht. Je sice pravda, že z maastrichtských vrstev je známo méně rodů, nicméně celý stupeň zahrnuje sedimenty z časového úseku 2x kratšího, než v případě kampánu. Pokud se však zaměříme na průměrný počet rodů na 1 Ma, zjistíme, že číselná hodnota pro maastricht je naopak dvojnásobně vyšší (23,1), než hodnota pro kampán (10,9).

 

 

2. Odkud jich známe nejvíc

Zvětšit obrázek
Nejúspěšnější státy.

Jelikož se dinosauři vyvinuli ještě před rozpadem Pangey, jejich fosílie můžeme nalézt na všech kontinentech, i těch lidmi neobydlených, jako třeba Antarktidě. Ze států pak zatím vedou USA se 140 validními rody. V těsném závěsu se drží Čína se 131 rody. Tato země má však obrovský potenciál a je nanejvýš pravděpodobné, že v blízké budoucnosti sesadí USA z trůnu. Patrné je to při pohledu na procentuální hodnotu z letošního roku a z roku 2005. Zatímco letos je čínských rodů přes 17,75% z celku, v roce 2005 to bylo 17,14%. S USA je to naopak – 18,97% v letošním roce, 19,41% v loňském.
Na třetím místě je Argentina (64 rodů), pak následuje Mongolsko (62), Kanada (44), Velká Británie (40), Francie (23), Brazílie (18), Portugalsko (18), JAR (16), Španělsko (15), Niger (14), Austrálie (13), Německo (13), Uzbekistán (11), Maroko (10), Tanzanie (9), Indie (9), Madagaskar (8), Rumunsko (8), Lesotho (7), Alžírsko (6), Egypt (5), Rusko (5)... Ostatní státy mají méně než 5 rodů (6,6% z celku).

 

 

3. Nejúspěšnější roky
Jak už bylo řečeno, rok 2006 je se svými 32 nově popsanými rody nejúspěšnější v celé 182-leté historii. Na druhém místě je rok 2003 s 30 rody. Následuje rok 1998 (26), 2001 (25), 1999 (24), 2005 (23), 2000 (19), 1996 (18), 2004 (18), 1991 (16), 1994 (15), 1979 (13), 1995 (12), 2002 (12), 1993 (11)...
Z jiných let je známo méně než 10 rodů. Celkem je známo 605 dinosauřích rodů. To představuje v průměru 3,32 nově popsané rody na rok.

 

 

4. Největší z největších
Vzhledem k tomu, že disponujeme nejaktuálnějšími informacemi, myslím, že je na místě připlést k těm číslům i nějaké „nestatistické“ údaje. V tomto roce byli popsáni 2 gigantičtí živočichové. Jedním z nich je sauropod Puertasaurus reuili, druhým – teropod Mapusaurus roseae. Oba zaujali přední příčky mezi rekordmany, proto si dovolím krátce omluvit obě skupiny, ke kterým tato zvířata patří...

 

4.1. Sauropodi
„Největší suchozemští obratlovci žili v jurském období“. Toto prohlášení je v celé řadě populárně-naučných publikací velice oblíbené. Dlouhou dobu se mělo za to, že sauropodi dominovali právě v jurském útvaru. Pravdou však je, že největší „kusy“ jsou naopak známé až ze svrchní křídy. Jedná se především o představitele „nadčeledi“ Lithostrotia, jako např. Argentinosaurus huinculensis (přelom spodní a svrchní křídy – alb, cenoman) a Puertasaurus reuili (svrchní křída – maastricht) z Argentiny (oba okolo 100 tun!), Bruhathkayosaurus matleyi (svrchní křída – maastricht) z Indie nebo Paralititan stromeri (svrchní křída – cenoman) z Egyptu. Všichni tito giganti dosahovali délky přes 30 m.
Z jurských gigantů bychom mohli zmínit diplodocoidní druhy, jako např. „Seismosaurushallorum (svrchní jura – kimmeridž, tithon) a Supersaurus vivianae (svrchní jura – kimmeridž, tithon) z USA, kteří rovněž mohli dorůstat do délky 30 m, nicméně nebyli tak robustně stavěni.

 

Zvětšit obrázek
Spinosaurus aegyptiacus.

4.2. Teropodi
Zatímco v případě sauropodů byla řeč o největších suchozemských obratlovcích, v případě teropodů mluvíme o největších suchozemských dravcích. Z historie můžeme zmínit 3 druhy – Megalosaurus bucklandii, Allosaurus fragilis a Tyrannosaurus rex.
M. bucklandii
(Buckland, 1824) známý z Anglie byl prvním řádně popsaným dinosauřím druhem. Ač byly první rekonstrukce jeho vzhledu vskutku hodně vzdálené od reality, byl tento masožravec považován za největšího známého dravce. Ve skutečnosti byl přibližně „jen“ 9 m dlouhý. Je pochopitelné, že tehdy ještě nikoho nenapadlo, že by mohli existovat i dravci dvojnásobné délky...
A. fragilis (Marsh, 1877) ze Severní Ameriky byl prvním dravcem, který anglickou chloubu „přerostl“. Jeho maximální délka se pohybovala okolo 12 m, nicméně průměrní jedinci měli od 8-10 m. Legendou mezi masožravci je bezesporu Tyrannosaurus rex (Osborn, 1905). Oficiálně nejdelším známým jedincem tohoto druhu je „Sue“, samice tyrannosaura objevená v srpnu roku 1990 v Jižní Dakotě. Větší může být Celeste (nebo taky „C. rex“, „C-rex“), objevená v roce 2001. Dle Jacka Hornera je údajně o 10% delší, než Sue, což by naznačovalo délku okolo 14,1 m. Tento údaj však není s jistotou potvrzený. Gregory Paul uvádí „jen“ 13,6 m, které vypočítal na základě horní čelisti dravce. Na kolik reálný je tenhle názor, je těžké říct. Nyní Paul tvrdí, že se délkou může rovnat Sue. Nezbývá, než počkat na další studie.
V první polovině 20. století byli popsáni dva další teropodi, které stojí za to zmínit. Prvním v pořadí byl Spinosaurus aegyptiacus (Stromer, 1915), druhým stejně starý Carcharodontosaurus saharicus (Deperet & Savornin, 1925). Oba pocházeli ze severní Afriky z přelomu spodní a svrchní křídy. Mýty o jejich rozměrech kolovaly už tehdy (zejména o spinosaurovi). Bohužel oba holotypy byly během 2. světové války zničeny.
Naštěstí se počátkem 90-tých let 20. století s gigantickými masožravci doslova roztrhl pytel. V roce 1993 objevil Ruben Carolini v Patagonii, na jihu Argentiny, pozůstatky gigantického dravce. O dva roky později byl Coriou a Salgadem popsán pod názvem Giganotosaurus carolinii. Holotyp giganotosaura (MUCPv-Ch1) je kompletní téměř ze 70%. Zahrnuje lebku, pánev, fosílie zadních končetin a značnou část páteře. Celková délka holotypu se odhaduje na 12,5 m. Pozůstatky druhého nalezeného exempláře (MUCPv-95), popsaného v roce 2000 Calvem a Coriou, patřily ještě většímu jedinci – dokonce o 8% delšímu, než byl holotyp. Délka tohoto zvířete dosahuje 13,5 m.
Dalším obrem, který stojí za zmínku je giganotosaurův blízký příbuzný a mnou již dříve zmíněný Mapusaurus roseae, který byl popsán v tomto roce. Ten je znám z pozůstatků celkem 13(!) jedinců odkrytých v průběhu let 1997-2001 přibližně 20 km jihozápadně od Plaza Huincul v Argentině. Jednalo se o obřího teropoda, jehož dvanáct a půl metrů dlouhý holotyp (MCF-PVPH-108,1) je údajně o 2% větší, než holotyp giganotosaura. Posledním nově popsaným gigantem je Tyrannotitan chubutensis (Novas, de Valai, Vickers-Rich & Rich, 2005), který pochází (pro změnu) taky z Argentiny. Ačkoli původní odhady dravcovy délky sahaly do velmi optimistických 13-15 m, skutečná délka s největší pravděpodobností příliš nepřekračovala 12 m.
Všichni tři Argentinci patřili do čeledi Carcharodontosauridae. Byli tedy blízkými příbuznými allosauridů a sinraptoridů, se kterými tvoří nadčeleď Allosauroidea.
To však, pokud jde o teropody, není zdaleka všechno. V roce 1996 proběhla jedna z nejúspěšnějších expedic chicagského profesora paleontologie, Paula Serena. Tomu se v severní Africe povedlo objevit nové pozůstatky „ztraceného“ karcharodontosaura. Nález byl ještě větší a kompletnější, než zničený exemplář. Velmi zajímavě taky dopadly studie nových (bohužel zoufale nekompletních) fosílií spinosaura. Ty prokazují, že zvíře s jistotou dorůstalo do délky 17,4 m (horní hranice propočtů se pohybovala okolo 20-21 m).

 

 

5. Letošní objevy a zajímavé studie ve zkratce

Zvětšit obrázek
Dilongovo opeření.

Již počátkem roku nás čekala zajímavá překvapení. V únoru byl popsán Guanlong wucaii – nejstarší známý tarannosauroid. Článek na toto téma se objevil i zde na Oslu. Opeřené rekonstrukce opět vyvolaly nejeden záporný komentář ve zdejší diskuzi. Vracet se k tomu nemusím, protože několik duchaplných diskutujících to zde již vyřešilo. Já bych snad jen připomenul, že peří se zřejmě vyskytovalo i u zástupců mnohem starších linií, jako byli spodnojurští celofysoidi (nadčeleď Coelophysoidea). V publikaci polského paleontologa Dr. Gerarda Gierlińského z roku 1996, "Feather-like Impressions in a Theropod Resting Trace from the Lower Jurassic of Massachusetts", se píše o otiscích AC 1/7, které měly patřit opeřenému spodnojurskému teropodovi z nadčeledi Coelophysoidea, blízkému příbuznému druhu Dilophosaurus wetherilli. Několik paleontologů reagovalo na jeho závěry dosti nevrle, ale dle Gierlińského jde prokazatelně o známky opeření. S jistotou byla jejich přítomnost prokázaná jen u několika dinosaurů, včetně druhu Dilong paradoxus – bazálního tyrannosauroida (a blízkého příbuzného guanlonga) ze spodní křídy (viz. Xu, X., Norell, M. A., Kuang, X.-w., Wang, X.-l., Zhao, Q., and Jia, C.-k. 2004. Basal tyrannosauroids from China and evidence for protofeathers in tyrannosauroids. Nature 431: 680-684.). K dalším zajímavým objevům můžeme zařadit „jurského bobra“ – druh Castorocauda lutrasimilis, (další) „chybějící mezičlánek“ – Tiktaalik roseae; popsán byl veledůležitý bazální ceratops druhu Yinlong downsi, který je nejstarším známým předkem křídových ceratopsidů, avšak zároveň i tvoří spojovací článek mezi ceratopsy a pachycefalosaury. Jeho pozůstatky (zejména lebka), vykazují známky jak ceratopsů a pachycefalosaurů, tak i heterodontosauridů, jejich předků. Zpočátku se mělo za to, že se jedná o unikátního pachycefalosaura, teprve později, na základě prozkoumání lebečních kostí, bylo prokázáno, že Y. downsi je primitivní ceratops.
Dále můžeme zmínit německý objev ostrovní formy sauropoda. Druh byl popsán pod názvem Europasaurus holgeri. V červnu team čínských a amerických paleontologů pod vedením Hai-lu You z pekingské Čínské Akademie Geologických Věd popsal kolem 50 nových jedinců druhu Gansus yumenensis, kteří byli objeveni v provincii Gansu v letech 2003-2004. V červenci byl v australském Qeenslandu objeven masožravý klokan. Dále se objevila řada publikací na téma dinosauří teplokrevnosti. Vědci si opět posvítili na své oblíbené tyrannosauridy. V Etiopii byla objevena Selam, výborně zachovalé dítě (pravděpodobně holčička) hominida, která rozpoutala diskuzi na téma etiopských australopitéků. Září přineslo zajímavý objev gravidního ichtyosaura, jehož zkameněliny se našly pod ping-pongovým stolem. V říjnu se konečně začalo pořádně nahlas mluvit o arktickém hřbitově. Díky brachylofosauru Leonardovi byla rovněž poprvé prokázána interakce dinosaurů s endoparazity. Listopad a prosinec přinesly řadu nových studií týkajících se neandrtálců...
To samozřejmě ještě není zdaleka vše, avšak i z těch několika řádků je patrné, že si paleontologové loni opravdu užili.

 

 

6. Shrnutí
Na konec bych chtěl poděkovat Vladimíru Sochovi za poskytnutí číselných údajů z jeho propracované dinosauří statistiky. Pro zájemce bude zanedlouho dostupná v PDF v angličtině, polštině a samozřejmě i češtině. Stačí sledovat novinky na Wild Prehistory, případně se ptát na adrese info(zavináč)wildprehistory(tečka)org.

 

Autor článku je jedním z tvůrců Wild Prehistory


 

Datum: 02.01.2007 22:05
Tisk článku

Hodný Dinosaurus - Moje první čtení - Pixar
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 219 Kč
Hodný Dinosaurus - Moje první čtení
Pixar
Související články:

První japonský tyranosaur     Autor: Vladimír Socha (10.10.2017)
Ve stopách posledních gigantů     Autor: Vladimír Socha (25.09.2017)
Objeven další opeřený zabiják     Autor: Vladimír Socha (28.07.2017)
Sopky možná vynesly dinosaury na vrchol     Autor: Vladimír Socha (26.06.2017)
Představuje se Daspletosaurus     Autor: Vladimír Socha (09.03.2017)



Diskuze:

Folklórní živočich

Ucholák,2007-01-04 12:45:07

Nový folklór : opeřený dinosaurus. Tvor neznám, nenalezen a přitom nesmírně populární, zejména v lidových vrstvách internetových diskutérů.
Jakou příčinu má tato usilovná propagace doposud neviděného a nenalezeného tvora?

Odpovědět


Už je to tady:o)

Daniel Madzia,2007-01-04 16:26:03

Teď si nejsem jistý, zda-li jste článek skutečně přečetl nebo jen reagujete na ten snímek (který zde slouží právě pro takové lidi, jako jste Vy):o) Pokud jste si jej přečetl, musí Vám být zřejmé, že si to necucám z prstu (odkázal jsem i na jednu - pokud počítám i Gierlińského, tak dvě - publikaci/e). Opeření dinosauři známí jsou. A nejen z mezozoika. Pokud totiž nejste vegetarián, tak jste jich určitě i několik snědl. Nevidím důvod to zde znovu probírat. Jednou Vám to už bylo vysvětleno (viz. http://www.osel.cz/index.php?clanek=1694&akce=show2), takže je jen Váš problém, že si to nejste schopen (nebo nechcete) zapamatovat. Přeji hezký zbytek dne.

Odpovědět


Opeřený ichtyosaurus

Ucholák,2007-01-04 19:05:13

Odkaz na článek na Oslu o opeřeném dinosauru jménem Guanlong wucaii (peří viděno výhradně na umělecké rekonstrukci) jen podtrhuje fantazijní charakter těchto smyšlených jevů. Vedoucí objevitelského týmu James Clark: „We have no evidence of feathers …“
Tak tedy objevitel žádné peří neviděl, zřejmě se vyvinulo až v redakci nějakého bulvárního plátku který tuto mediální senzaci publikoval.

Stejně hodnotná je (des)informace o peří na tvorovi jménem Dilophosaurus wetherilli. Toto „peří“ je sice považováno odborníky za otisk vegetace (stejné efekty byly nalezeny i u jiných fosilií) ale to čtenáři nepotřebují vědět…

Uvedení tvora Dilong paradoxus coby opeřeného dinosaura v článku ilustruje velkou fantazii těchto milovníků peří ale také jejich nepoučitelnost. Skuteční znalci považují takové ty čárečky na obrázku v článku za keratinová vlákna v kůži onoho živočicha. Je to proto, že tato vlákna u živých tvorů (varanů) vypadají k nerozlišení stejně jako na těch fosiliích. Tudíž není důvod, proč by to bylo něco jiého. Jinak se vyskytují také u mořských hadů a třeba i u delfínů. Z vyhynulých živočichů jsou známy u ichtyosaurů. Zřejmě se jednalo o opeřené ichtyosaury …

Odpovědět


Tak tedy dobrá...

Daniel Madzia,2007-01-04 21:30:13

Vážený Ucholáku,
takže po řadě:
"Odkaz na článek na Oslu o opeřeném dinosauru jménem Guanlong wucaii (peří viděno výhradně na umělecké rekonstrukci) jen podtrhuje fantazijní charakter těchto smyšlených jevů. Vedoucí objevitelského týmu James Clark: „We have no evidence of feathers …“".

Clarka jste citoval opravdu hezky, jenže trochu neohrabaně. Celá jeho výpověď zní: "We have no evidence of feathers in this species. But there is evidence of feathers in another primitive tyrannosaur. We are fairly confident that it did have feathers.". Tím primitivním tyrannosaurem, u nějž je peří známo je právě _Dilong paradoxus_. A pojem "synapomorfie" by Vám už měl být znám...

"Stejně hodnotná je (des)informace o peří na tvorovi jménem Dilophosaurus wetherilli. Toto „peří“ je sice považováno odborníky za otisk vegetace (stejné efekty byly nalezeny i u jiných fosilií) ale to čtenáři nepotřebují vědět…"

Nikdo netvrdil, že se v případě AC 1/7 jednalo o dilofosaura! Bylo řečeno, že šlo pravděpodobně o zástupce nadčeledi Coelophysoidea, snad blízkého příbuzného druhu _D. watherilli_. Jinak nevím, na které odborníky se odvoláváte (asi Olsena, Bairda nebo Martina), nicméně Gierliński taky není zas takový amatér. Doktorát obhájil u profesora geologie a známého odborníka na ichnofosílie Williama Sarjeanta. Otisky pod mikroskopem odpovídají vláknité struktuře _semiplumes_. Doporučuji si stáhnout http://cactus.dixie.edu/jharris/TDOAbstracts.pdf a přečíst "The Hitchcock Enigma: first feathers or artifacts?" G. Gierlińského a K. Sabatha (str. 21-22).

"Uvedení tvora Dilong paradoxus coby opeřeného dinosaura v článku ilustruje velkou fantazii těchto milovníků peří ale také jejich nepoučitelnost. Skuteční znalci považují takové ty čárečky na obrázku v článku za keratinová vlákna v kůži onoho živočicha. Je to proto, že tato vlákna u živých tvorů (varanů) vypadají k nerozlišení stejně jako na těch fosiliích. Tudíž není důvod, proč by to bylo něco jiého. Jinak se vyskytují také u mořských hadů a třeba i u delfínů. Z vyhynulých živočichů jsou známy u ichtyosaurů. Zřejmě se jednalo o opeřené ichtyosaury …"

:o)))
Fibrilární protein keratin skutečně není u zvířat (včetně člověka) ničím výjimečným. Beta-keratin byl laboratorně potvrzen v prachovém peří dinosaurů rodu _Shuvuuia_ nebo _Sinosauropteryx_, což je mimochodem důkazem pro původ peří z dinosauřích (plazích) rohovinových destiček...

Odpovědět


náročná úvaha

Ucholák,2007-01-05 14:31:04

Zřejmě je to náročné na pochopení ... ale ještě znovu:
V článku (či diskusi k němu) se uvádí několik případů těchto "opeřených dinosaurů":
1. opeřený případ Guanlong wucaii - peří neviděl ani velmi optimistický nálezce
2. opeřený případ AC 1/7 - jedná se o otisk vegetace
3. opeřený případ Dilong paradoxus - jedná se o kolagenové kožní výztuhy (běžné i u vodních živočichů)

Tedy 100% zde uvedených příkladů jsou tzv. "nepravdy". Jaký má důvod propagace těchto smyšlených jevů?
a) Buď je pisateli známo, že se jedná o výmysly a pak to znamená ...
b) Anebo pisatel neví že se jedná o výmysly a pak to znamená....

Odpovědět


Vážený ichnologu,

Daniel Madzia,2007-01-05 16:34:01

Jednou to jsou keratinová vlákna, jindy "kolagenové kožní výztuhy". Tak tedy keratin nebo kolagen? Rozhodněte se, abychom se pohnuli. Ohledně AC 1/7. Očividně jste přední odborník na ichnofosílie, když tvrdíte, že se jedná o otisky vegetace (a nepřipustíte jiný původ). Pánové Paul Olsen, Donald Baird a Anthony J. Martin (vsadím se, že tato jména slyšíte poprvé v životě) vysvětlovali původ otisků, kromě vegetace, rovněž větrem nebo vodou. Na tyhle argumenty Gerard Gierliński s Karolem Sabathem (další nová jména, co?) odpověděli ve studii "The Hitchcock Enigma: first feathers or artifacts?", na kterou jsem odkázal. Že byl nějaký celofyzoid opeřený jako orel netvrdil Gierliński (ichnolog) nikdy. Taky mám pocit, že jste si nevšiml dalších dvou mnou jmenovaných rodů - Shuvuuia a Sinosauropteryx, proto asi budete ignorovat i rody Protarchaeopteryx, Caudipteryx, Sinornithosaurus, Beipiaosaurus, Microraptor, Epidendrosaurus, Cryptovolans, Scansoriopteryx, Yixianosaurus, Pedopenna a Jinfengopteryx. U nich je přítomnost peří taky prokázána.

Odpovědět


dinosauří opeření viz např. zde

Pan Býček,2007-01-08 00:13:52

http://cas.bellarmine.edu/tietjen/Evolution/Fossil%20Record/a_therizinosauroid_dinosaur_with.htm

Odpovědět


tráva

Pan Býček,2007-01-09 10:48:38

A k té trávě - proč teda vyrůstají stébla jen z té dinosauří mršiny? Nikde kolem ani stéblo, ale na dinosaurovi trávník, že by se za něj nemuselo stydět žádné golfové hřiště?
Nekoužil jste trávu?

Odpovědět


jako obvykle

Ucholák,2007-05-23 09:23:47

jako obvykle zcela bez mediálního humbuku:
http://www.nature.com/news/2007/070521/full/070521-6.html

Odpovědět


Zaslepený zaslepeným zůstane... bohužel...

Daniel Madzia,2007-06-02 18:59:11

Omlouvám se za silná slova, ale jinak na mě totiž skutečně nepůsobíte. Chytáte se stébla a přitom jste zcela jistě tuhle studii a jí podobné nečetl. Nebo ano? Pochybuju. To byste (1) věděl, že Feduccia publikoval podobné teze už dřív a jeho názory (kdy neobratně zmiňuje lingisquamu - nicméně neprotestuje proti evoluci, jak si naivně myslíte a doufáte) postrádaly smysl, a (2) sami autoři přiznávají, že jejich studie nevyvrací teropodí původ ptáků (jak by taky mohla). Původ ptáků z teropodů není založen jen na přítomnosti peří (a i ta je potvrzena; případ sinosauropteryxe je v současné době horlivě diskutován, o čemž Vy, jak předpokládám, víte asi tolik, co já o Vašich myšlenkových pochodech). Na Váš slabý (ostatně jako obvykle) argument odpovídám např. studií Livezey & Zusi, 2007 (viz. http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1096-3642.2006.00293.x). A to i proto, že ji lze dokonce i zdarma stáhnout.

Odpovědět


naivní ucholák se chytil stébla

Ucholák,2007-06-05 21:00:54

1) Daniel Mazda ví hodně o Ucholákových „myšlenkových pochodech“:
„Chytáte se stébla … přitom jste zcela jistě tuto studii a jí podobné nečetl … jak si naivně myslíte a doufáte …“
2) Jenže Ucholák (který se sice chytá stébla a studii a jí podobné nečte) musí mít přitom velmi rozsáhlé znalosti o „původu ptáků z teropodů“ - když přece o nich "ví tolik" jako Daniel Mazda o jeho "myšlenkových pochodech“ (dle 1))?
To je docela zvláštní logika nebo spíš „myšlenkové pochody“ (ovšem ne Ucholákovy a také asi ne „myšlenkové“).
Je to ještě větší nesmysl než ten článek co si „lze stáhnout zadarmo“ (asi dobře vědí proč je zadarmo). V tom článku jsou alespoň nějaká fakta :
“Unfortunately … the broad picture …remains largely unresolved.” To je opravdu významný objev („naneštěstí většinou nevyřešeno“), sice zabalen do hromady slovní vaty, ale s tím tvrzením (unfortunately unresolved) jen souhlasit.

Jinak ten článek z Nature je přirozeně dostupný i jinde, kontaktujte si třeba autora, onen Lingham-Soliar je docela známý a věnuje se tématu a publikuje řadu let ... ale to jistě Daniel Mazda ví … jenže proč se pak chytá takových opeřených nesmyslů???

Odpovědět


Flogging horses...

Daniel Madzia,2007-06-07 18:57:04

Odkazoval jsem na studii, nikoli pouze abstrakt. A o její kvalitě bych příliš nepochyboval, pracovalo se na ní opravdu hodně dlouho a v paleontologických kruzích byla netrpělivě očekávána. Ohledně mé osoby, zatím mě zakladatel japonské automobilky neadoptoval, takže „Mazda“ nejsem... Pokud jde o sinosauropteryxe, vyšla nová studie v Acta Geologica Sinica (str. 177-182), kde autoři (mj. také autoři původního popisu) seznamují s novým exemplářem S. prima... a opět s protopeřím... Feduccia a Lingham-Soliar se tím opravdu již dříve zabývali, jak správně tvrdíte a nesklidili zrovna uznání. Jak říká Kevin Padian: „These people have been flogging the same horse for a long time“.

Odpovědět

Škoda

Adolf Balík,2007-01-04 00:50:16

Škoda, že už tu přestali dávat odkazy na zajímavé stránky jinde. Ale tohle je zajímavá výjimka. Objevil jsem díky tomu zajímavě vypadající asi novou stránku. Chtěl jsem tam ale vidět ty novinky o neandrtálcích. Ti ale nejspíš nejsou dost prehistoričtí. :-(

Odpovědět


I neandrtálci budou

Daniel Madzia,2007-01-04 16:48:12

Předpokládám, že mluvíte o stránkách Wild Prehistory. Tento web jede od 15.5.2004. V poslední době se na stránkách tolik nepracovalo z důvodu přechodu na redakční systém. Až bude vše hotové, budu se snažit informovat o všech paleonovinkách (včetně těch čtvrtohorních).

Odpovědět

nějak nevychází počty...

jezevec,2007-01-03 18:29:02

zdravím,
je to překlep, nebo nějaká nová, zatím ješte paleontology neobjevená matematika ??

...Doposud známe 605 rodů dinosaurů. Řada z nich se objevila ve více stupních. Přes 66% objevených dinosaurů (celkem 679 rodů) pochází z...

good luck

Odpovědět


Vychází:o)

Daniel Madzia,2007-01-03 18:50:02

Také zdravím:o)

O překlep ani špatné počty se nejedná. Takže podrobně:
"Doposud známe 605 rodů dinosaurů." - Toto je celkový počet známých validních rodů (bez synonym).
"Řada z nich se objevila ve více stupních." - Každý útvar (zde trias, jura, křída) se dělí na několik stupňů (tj. apt, alb, cenoman...). Znamená to tedy, že některé rody žily na přelomu trias/jura, jura/křída - čímž v každém útvaru přibývá rodů.
"Přes 66% objevených dinosaurů (celkem 679 rodů) pochází z" - číslo 679 tedy zahrnuje rovněž rody, které přežily "přelom útvarů".

Odpovědět

Prosím

Alessio,2007-01-03 13:24:23

nepoužívejte slovo "nejaktuálnější". Správný tvar je aktuální, což značí zhruba totéž co "současné" či "nejnovější". Další "nej" už tím pádem nemá smysl.

Odpovědět


....

Lennart,2007-01-03 16:48:25

.....zbytečné hnidopišství, jde přece o kontext. Podle mě skvělé propojení statistiky a dinosauří paleontologie, inovativní, zábavné.

Odpovědět


kdyz uz...

Franta Vrata,2007-01-04 10:08:10

Kdyz uz se v tom vrtame tak mne se zase nelibi slovo"validni"Kde se co kam vali???Vim ze je to pocestene anglicke slovo valid ale v ceskem textu to vypada hnusne...

Odpovědět


...

Daniel Madzia,2007-01-04 15:58:36

Stejně jako slovo "nejaktuálnější" je i "validní" v češtině správně. Je to zde zdůrazněno z toho důvodu, že řada známých rodů má i svá synonyma. Takže se nikam nic nevalí:o)

Odpovědět


Hnidopišství ** 2

Karel,2007-01-07 17:06:23

Starý dobrý Fortran :-). Nejaktuálnější je v pořádku, na rozdíl od "nejoptimálnějšího", což je také občs k vidění.

Odpovědět

Hezké provedení....

Bakker,2007-01-03 09:10:22

...hodím na to odkaz na blogu ;o)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace