Gen pro zvýšení obsahu živin u pšenice  
Pšenice ztratila během domestikace gen pro ukládání proteinů, zinku a železa. Vědci se jej snaží pšenici vrátit.

 

 

Zvětšit obrázek
Planá pšenice dvouzrnka roste ve volné přírodě v Izraeli. Její geny se ukazují jako prospěšné i pro současnou zemědělskou produkci.

Američtí a izraelští vědci objevili gen GPC-B1, který se vyskytuje v planě rostoucí pšenici dvouzrnce (Triticum turgidum dicoccoides), ale postrádají jej všechny odrůdy, které se v současné době pěstují. Tento gen kóduje transkripční faktor NAM-B1 a reguluje funkci řady dalších genů. Gen urychluje vyzrávání zrna a zvyšuje množství proteinů, zinku a železa ukládaného do zrna o 10 až 15%.  Během domestikace došlo k mutaci tohoto genu a ten je u současné pšenice tvrdé (Triticum turgidum durum) nefunkční. Efekt genu GPC-B1 byl jasně patrný v případě, že jej vědci u plané pšenice dvouzrnky zablokovali. Zrno u těchto rostlin dozrávalo o několik týdnů později a obsah bílkovin, zinku a železa v zrnu se snížil o třetinu. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

 

Zvětšit obrázek
Jorge Dubcovsky, University of California


Objevem genu GPC-B1 se otevírá možnost zvýšit obsah živin v zrnu pšenice. Vnesení genu GPC-B1 do komerčních odrůd pšenice by významně zvýšilo nutriční hodnotu současné produkce. Bylo již zahájeno několik šlechtitelských programů, které si kladou za cíl navrátit funkční gen GPC-B1 do amerických odrůd. Při programech se využívá tzv. marker assisted selection. To znamená, že vzniklé rostliny jsou testovány na přítomnost introdukovaného genu. Pro přenos genu GPC-B1 však nejsou používány metody genového inženýrství, protože komplikované zkoušky vyžadované pro geneticky modifikované zemědělské plodiny by neúnosně prodloužily zavedení nových odrůd do praxe. Nově vytvářené odrůdy jsou testovány v různých podmínkách a vědci sledují jen to, zda se u nových odrůd nezhorší výnosy či kvalita produkce.

 

„Pšenice je jednou z hlavních světových zemědělských plodin,“ řekl vedoucí týmu Jorge Dubcovsky z University of California v americkém Davisu. „Pšenice zabezpečuje pětinu celosvětové spotřeby kalorií, a tak může i malé zvýšení obsahu živin v pšenici významně přispět k pokrytí potřeby proteinů a mikroprvků.“
Podle Světové zdravotnické organizace trpí nedostatkem zinku a železa asi 2 miliardy lidí  a více než 160 milionů dětí ve věku do pěti let nemá ve stravě dostatek proteinů.
Objev jasně dokládá význam genových rezerv, v kterých jsou udržovány tradiční odrůdy nebo planě rostoucí rostliny.

Zvětšit obrázek
Rostliny plané pšenice dvouzrnky s vyblokovaným genem GPC-B1 (na obou obrázcích vlevo) a stejně staré rostliny s funkčním genem. Rozdíl v rychlosti dozrávání je zřejmý.

 

V současné době probíhají velice bouřlivé diskuse o tom, jak by měly být hodnoceny nové odrůdy zemědělských plodin, do kterých byly metodami genového inženýrství vneseny geny, jež mohou rostliny získat  i standardními šlechtitelskými  metodami, např. křížením. Výsledkem takového přenosu genu jsou tzv. cisgenní rostliny, které se ve své podstatě neliší od odrůd získaných tradičními metodami.

 

Celý problém kolem cisgenních rostlin lze demonstrovat právě na genu GPC-B1 a jeho využití pro tvorbu nových odrůd. Uplatnění metod genového inženýrství pro vnesení genu GPC-B1 do komerčních odrůd by vlastní šlechtitelský proces urychlilo a zefektivnilo. Následné zkoušky a ověřovací studie platné pro geneticky modifikované rostliny by však tento zisk zcela eliminovaly.

Někteří vědci navrhují, aby zavádění cisgenních rostlin nebylo regulováno podle pravidel platných pro geneticky modifikované organismy. Tato pravidla by měla nadále platit pro zavádění transgenních rostlin, do jejichž dědičné informace jsou vnášeny geny, které rostlina tradičními metodami šlechtění získat nemůže (např. geny bakterií zajišťující odolnost k hmyzím škůdcům).

 
Pramen: Science

Datum: 15.01.2007 01:30
Tisk článku

Objevuj s úsměvem: DINOSAUŘI - Dziubaková Emilia
 
 
cena původní: 259 Kč
cena: 207 Kč
Objevuj s úsměvem: DINOSAUŘI
Dziubaková Emilia
Související články:

BMA obrátila     Autor: Jaroslav Petr (10.03.2004)



Diskuze:

Kde se bere zinek a železo?

Jiří Bulan,2008-05-24 09:35:47

Pokud si pšenice bere tyto prvky z půdy, pak lze pochybovat o funkci genu GPC-B1, když se uvádí, že zinku a železa v půdě ubývá.

Odpovědět

Navíc,

Pepa z depa,2007-01-17 20:58:16

máme spoustu odrůd pšenice, každé se daří v jiných podmínkách,bude mít jiné biochemícké a nutriční hodnoty, bude mít odlišné zpracování a bude využívána v odlišné kombinaci jídel a každý spotřebitel má jiný pajšl.

Odpovědět

Problémem

Pepa z depa,2007-01-17 20:51:33

je skutečnost, že ve slupkách, které jsou v odpadu odděleny od bílé mouky, zůstává téměř polovina Zn, Fe aj, navíc při dnešním moderním zpracování mouky zůstávají částečně blokovány Ca, Fe, Zn, Mg,- takže nejsou organismem člověka využitelné. Jen, ať se nám za výživa nezašmodrchá směrem k neprospěchu budoucích generací, nebot´to, co nevadí pokusným zvířatům-nemusí být vždy prospěšné člověku, který žije déle a trochu jinak, než laboratorní zvířata. Kolik Pandořiných skříněk ve vědecké, bohorovné euforii ještě otevřeme? Nejsem proti vědeckému pokroku, naopak- jsem velice pro.

Odpovědět

Naši předkové

Standa,2007-01-15 22:17:23

Proč vlastně naši předkové dali přednost nepovedenému mutantovi, který má méně bílkovin a pomaleji zraje?

Odpovědět


Nevím jestli to je ta příčina

ps,2007-01-15 23:32:26

ale zrní z dvouzrnky mají pluchy, které se dost těžko odstraňují a žádná pochoutka to prý není. Takže tou příčinou je asi rozežranost.

Odpovědět


dvouzrnka

Standa,2007-01-16 21:25:30

Zdá se, že kromě zmíněné pluchy, to mohl být i nižší výnos dvouzrnky:

http://www.probio.cz/vyrobky/psenice-dvouzrnka.htm

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace