Bleskové přizpůsobování krátkověkých rostlin klimatu  
Kalifornské brukve dokáží během pár let evolučně zareagovat na změnu lokálního klimatu a odpovědět na jarní sucha dřívějším kvetením.

 

Zvětšit obrázek
Brukev řepák. Z blízka nevypadá špatně.

Jeden z největších omylů o přírodě praví, že v přírodě je všechno v rovnováze, kterou svévolně narušují pouze civilizovaní protipřírodní lidé. Ve skutečnosti je to přesně naopak. V rovnováze je jenom tichá a nehybná smrt, příroda je nesmírně dynamická, proměnlivá, plná pohybu, změn a neustálého slepého vývoje.


Jednotlivé organismy se sice namáhavě neustále snaží perfektně se přizpůsobit prostředí, v němž žijí, ve skutečnosti se jim to ale nikdy nepodaří. Jejich okolí se mění tak strašně rychle, že to nemohou stihnout. Podle slavného konceptu Red Queen se vlastně organismy musí zběsile přizpůsobovat, aby na tom byly alespoň pořád stejně špatně a ne hůř. Red Queen se obvykle překládá jako Červená královna, což je sice špatně, ale zní to zvláštně a méně se to plete s vypelichanými metalovými skupinami. Jméno je vypůjčené z Alenky v zemi za zrcadlem a protože Lewis Carrol byl Angličan, mělo by to správně být Černá královna. Angličané totiž kupodivu nehrají šachy s bílo-černými figurkami, ale s bílo-červenými. Red Queen ve slavné scéně líčí udivené Alence, že musí běžet, aby vůbec zůstala na místě a právě tenhle moment přivedl na svět kouzelnou biologickou metaforu Červené královny.

Prostředí se tak šíleně mění proto, že tím prostředím jsou zejména jiné organismy, které zase hrají svoje hry. Ostatní věci se pochopitelně mění taky a jak vidíme ve fosilním záznamu, tak to může být docela tryskem. V živé přírodě jsou tedy divoké změny jako doma a proto je velká hloupost čekat, že když k nějaké té změně dojde, kupříkladu v klimatu, tak že si s tím nikdo neporadí.

 

Zvětšit obrázek
Z dálky je to o něco horší.

Zajímavá studie týmu botaniků v čele s Arthurem E. Weisem z University of California v Irvinu názorně předvádí, že například krátkověké druhy ekologicky úspěšných rostlin se mohou s případnými změnami klimatu vyrovnat opravdu kosmickou rychlostí, čili během několika let.

Autoři studovali nepříliš vzhlednou žlutou rostlinu brukev řepák (Brassica rapa, anglicky field mustard), běžně rozšířený ruderální druh severní polokoule. Tahle rostlina už dávno vstoupila do společnosti druhů blízkých člověku. Je to běžný plevel, úspěšně invazní například v severní Americe a zároveň planý předek rozličných kulturních rostlin od vodnice až po čínské zelí.

 

Zvětšit obrázek
Brukev řepák jako vodnice. Jistě velmi zdravé.

Weis s kolegy v kontrolovaných podmínkách vyseli semena brukve z populace přímo v místním kampusu University of California v Irvinu. Část z nich pocházela z jara roku 1997, dva roky před tamějším pětiletým obdobím sucha. Zbytek nasbírali v zimě 2004, tedy na konci suchého období. Semena brukve jsou zvyklá „cestovat v čase“ a jako u většiny druhů z podobných stanovišť velmi dobře klíčí i po delší době. Stačí jim k tomu jen trocha vody a světla. Rostliny obou generací byly v experimentu rozděleny do tří skupin, přičemž každá ze skupin dostala různé množství vláhy.

Překvapivě se ukázalo, že bez ohledu na intenzitu zavlažování rostliny z generace po pětiletém období sucha vesměs kvetly dříve. Dědičný posun v době kvetení potvrdilo i experimentální křížení rostlin z generace před a po suchu. Mezigenerační kříženci kvetli v době uprostřed mezi oběma rodičovskými generacemi.

Zvětšit obrázek
Kampus UC v Irvinu. Někdy se studenti ani nemusí za Almu Mater stydět.

V průběhu pětiletého sucha v Kalifornii bylo nepříznivě málo srážek především ke konci zimy a začátkem jara. V Kalifornii rostliny nekvetou v létě, to je tam příliš vedro a sucho, ale především na podzim a na jaře. Proto může být sucho na jaře problém. Pod silným tlakem jarního sucha byly zvlášť krátkověké rostliny kvetoucí jednou za život, jako právě brukev. Kdo vykvetl příliš pozdě, uschnul a byl konec. Současné pěstování generací z doby před a po suchu přesvědčivě ukázalo, že jde skutečně o bleskovou evoluční změnu a ne jen pouhé kolísání vlastností rostlin vlivem počasí.


Ihned se nabízí možnost propojení podobného výzkumu s genomikou. V dohledné době nebude problém rychle a levně osekvenovat celý genom rostlin z populací před a po změně prostředí a podívat se, co se vlastně v genomu změnilo. Pokud jde o jakékoliv reálné změny klimatu, o osud krátkověkých rostlin, ale i jiných organismů s rychlými životními cykly se zjevně bát nemusíme. V případě těch dlouhověkých, jako jsou třeba stromy to bude o něco složitější. Na druhou stranu, představa, že až do 20. století byla živá příroda zatuhlá jako hudební redaktoři Českého rozhlasu je zoufale naivní a jak se zdá, v historii Země docházelo k dramatickým a úžasně rychlým změnám klimatu neustále. Proto není od věci se domnívat, že ani stromy neprodají svoji kůži lacino.

 

Pramen: PNAS online 12. 1. 2007. doi: 10.1073/pnas.0608379104

Datum: 15.01.2007 23:22
Tisk článku

Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka - Hájek Tomáš
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 191 Kč
Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka
Hájek Tomáš
Související články:

Podle geologů žijeme v období slepicénu     Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2018)
Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.     Autor: Jaroslav Flegr (03.08.2018)
Motýli se vyvinuli až když na Zemi byly květiny. A nebo to bylo jinak?     Autor: Josef Pazdera (14.01.2018)
Ankylosaurus reloaded     Autor: Vladimír Socha (19.10.2017)
Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)



Diskuze:

Flégr: Zamrzlá evoluce

Al,2007-01-17 09:54:43

Docela hezky to koresponduje s teorií prof. Flégra...

Odpovědět

ERRATA

Archimedes,2007-01-16 23:40:01

Autor příspěvku z 16.01.2007 v 23:38 jsem já, nadpis měl být:

Pro Ccecil:zrovna v tomhle ppřípadě...

Omlouvám se za zmatek ;)

Odpovědět

Jen malý doplněk:

Kája,2007-01-16 21:42:10

Kapesní atlas Rostliny polí a zahrad, autoři František Hron, Otakar Zejbrlík, SPN Praha 1974, str 110-mj uvádí-cituji: Řepák je velmi starou kulturní plodinou,olejninou, původem z jižní Evropy. Lze ji vysévat jako plodinu jarní i ozimou-ozimá forma se nejčastěji pěstuje v podhorských oblastech a někdy i v nížinách na chudších půdách coby náhradní plodina za řepku olejku. Rostliny vyseté časně na podzim kvetou na jaře již v dubnu. Rostliny vzešlé na jaře kvetou až do pozdního podzimu.Která forma byla vyseta při výzkumu?

Odpovědět

reakcia

Andrej,2007-01-16 16:41:17

EŠte mi neda nereagovať na optimizmus autora, ktorý vyviera zo skutočnosti, že jeden ruderálny druh rastliny sa prispôsobil klimatickej zmene. Existuje dlhý zoznam druhov, ktoré sa akosi prispôsobiť nestihli a sú nenavratne stratené. Samozrejme nie som taký naivný, aby som nevedel, že vymieranie druhov existovalo aj pred človekom. Smerodatná je rychlosť vymierania. A mnohe indicie, ak nie priamo dôkazy, nasvedčujú, že táto s rastom ľudskej populácie akceleruje. Takže v tomto svetle vôbec nezdieľam s autorom jeho optimizmus.

Odpovědět


Ale

Colombo,2007-01-16 18:51:36

vzniká spousta nových druhů! Lidská sídla jsou na živiny velice bohatá, spousta zvířat se stěhuje do měst, stejně jako lidé. Nutno podotknout, je normální, že je dlouhý seznam vyhynulých druhů. Kdyby byl malý, bylo by to podivné, vzhledem k počtu klimatických a jiných změn na naši planetě. Vzhledem k tomu, že jeden druh se přizpůsobí, další zanikne, ani jiný než dlouhý seznam prostě být nemůže.

Odpovědět


optimizmus

Alexander Ac,2007-01-16 21:51:48

pana Mihulku je uz davno neopodstatneny :-)
naozaj hyrit optimizmom pri adaptabilite druhu rastliny, ktora dokaze prezit v extremnych podmienkach je prinajmensom biologicky otazne :-)
kazdy predsa vie, ze existuju druhy malo prisposobive, dobre prisposobive a extremne prisposobive...
autor sa pri mnohych svojich clankoch snazi vyvolat dojem (v snahe vytvarat protivahu zelenej loby), ze my ludia v skutocnosti az tak vela nezmozeme...
nuz, niektori vedci nazyvaju nas vek antropocenom...:-)

Odpovědět


Všude vidíme

Colombo,2007-01-17 18:54:30

jak náš druh likviduje planetu. Ale vždyť to dělal při svém vzniku každý druh! Možná za pár set let se příroda dostane spět do rovnováhy, z toho chasu, který je vždy, když vznikne nějaký extrémně adaptovaný druh.

Odpovědět

No a čo

Andrej,2007-01-16 16:10:07

Takým baktériam to "prispôsobovanie" trvá niekoľko dni. Stačí nedobrať celú dávku penicilinu, a keď sa choroba vráti, tak tu máme populáciu prispôsobených (na penicilín rezistentných) baktérii. Taká Brassica rapa je oprotí nim úplný slimák v prispôsobovaní.

Napokon toto nie je žiadna zvláštnosť. Poľnohospodári sa stretávajú s javom, že škodcovia poľnohospodárskych plodin (burina, hmyz) sa na daný druh pesticídu dokazali prispôsobiť behom niekoľkých rokov. Klasickým, dá sa povedať učebnicovým, príkladom je jeden druh motýľa, ktorý si zmenou farby krídiel (stmavnutím) behom niekoľkých rokov obnovil mimikry, keď hostiteľské dreviny v niektorých oblastiach Anglicka počas priemyselnej revolúcie pokryli sadze.

Odpovědět


motýl

Pan Býček,2007-01-16 17:52:56

Máte na mysli drsnokřídlece březového (Biston betularius)? Ten se přizpůsobil barvou křídel, o kukle nic nevím... Ačkoli je možné, že barva jeho křídel prosvítá stěnou kukly, takže se kukla zdá tmavá...

Odpovědět


Ano

Andrej,2007-01-16 20:46:35

je to piadivka brezová (Biston betularius). Kuklu som nespomínal.

Odpovědět

šachy pane Mihulka?

pavlem,2007-01-16 15:23:05

Červená královna je karta. Opravdu nechápu, kde jste vyhrabal červený šachy...

Odpovědět


aha

pavelm,2007-01-16 15:29:56

aha, to je jiná kniha...

Odpovědět


ale

pavelm,2007-01-16 15:31:31

Stejně zůstává otázka, kde jste přišel na to, že angličani hrajou s červenýma figurkama.

Odpovědět


Červená kráľovna

Andrej,2007-01-16 16:22:56

To s tou červenou kráľovnou je pravda. Táto metafore je vysvetlená takmer v každej populárno-naučnej knihe, ktoré sa zaoberá evolúciou. Dokonca Matt Ridley týmto výrazom nazval jednu zo svojich knih.

Odpovědět


Bratři?

Jana,2007-01-16 16:53:11

Pavelm a ZPEPHIR, nejste vy bratři? Žejo! No jasně. Vy musite byt dvojčata. To se hned pozná. A nebo sestry! Jedno z toho, ale jakobyste si z oka vypadli. J.

Odpovědět


to ano

pavelm,2007-01-16 17:18:40

Ta metafora se používá, ale červená královna se objevila až v říši za zrcadlem. Angličani hrají normálními figurkami.

Odpovědět


Sachy

blue865,2007-01-17 17:49:15

Domorodci na juhu od londyna nic o cervenych sachovych figurkach nevedia. Ale inak pekny pokus o memeticku inseminaciu ;)

Odpovědět


A nemohlo jít

Colombo,2007-01-18 13:25:49

o figurky z červeného dřeva? Takové pěkné, drahé...

Odpovědět

dualita

jdostalm,2007-01-16 09:53:40

Jako druh se přizpůsobila, jako jedinci pěkně ti, co to nezvládli, vymřeli, dokonce stačilo, když vymřeli jen některé jejich "nepodařené děti". Přípustné je i že v populaci zůstali všechny geny, jen se prosazují jejich jiné kombinace. Je to jen úhel pohledu. Mám představu, že neschopnost vidět tuto dualitu je určitou vlastností některých lidských mozků. Tedy, když něco trénuji, tak se některé mé buňky také množí a jiné v důsledku toho tréniku umírají. Jako jedinec se přizpůsobuji, ale z hlediska těch buněk je to obyčejné vymírání a někdy dokonce dobrovolné :-)

Odpovědět

stale mam nejasno :)

martin,2007-01-16 09:31:08

Chapem to takto:
1. su to jednorocne rastliny.
2. 5 rokov za sebou je sucho. Vysledok: kazdy z tych piatich rokov sa vysemenia len tie rastliny, ktore zakvitli skorej - to jest, uz mali tuto predispoziciu. Ostatne nedokvitli, to znamena ze do roka uhynuli - nemali potomstvo. Ale nektore semena "neskoro kvitnuceho poddruhu" cakaju "napresrok" - z nejakeho dovodu navyklicili.
Nasledujuci rok vykvitli oba typy, aj skor kvitnuce, aj neskor kvitnuce, pricom ich zastupenie v populacii sa zmenilo - populacia skor kvitnucich obsadzovala stanovistia na ukor populacie neskor kvitnucich.
To sa zopakovalo 5 rokov po sebe.

Je logicke, ze vacsina populacie po piatich rokoch bude kvitnut skor.

Zial, neviem ktora cast clanku by dokazovala, ze sa vacsina povodnej populacie prisposobila.

Odpovědět


třeba tak

Ano,2007-01-16 10:02:13

že sucho je donutilo prostě vykvést dříve. Jev dobře známý, vysvětlitelný a pozorovaný u mnoha jiných druhů. Některé kytky prostě nevykvetou dříve, dokud není sucho.

Odpovědět


treba tak

martin - martin styblo,2007-01-16 10:41:38

ano, je zname. ale ak chceme hovorit o prizposobovani, neviem co je vlstne na tomto clanku take prelomove.
Ide o burinu a jednorocnu rastlinu. Je naozaj tak prekvapive, ze takato rastlina sa vie prisposobovat? Vsak je to jej zivotna strategia.
Zaujimavejsia je otazka, ako sa to deje.
je ta zmena trvala? v clanku sa snazia naznacit, ze ano (je tam nieco o tom ze bez ohladu na zalievanie stale kvitne skorej). V tomto pripade by asi islo o poddruh...
alebo je to pruzna reakcia na podmienky? pri burinach by sa to dalo ocakavat, avsak po zmene podmienok (napr. pri zalievani) by mali kvitnut opat neskor.
Oba zavery su mozne, a normalne.
Ja len akosi nechapem co je v clanku take prekvapive.
Skor mi pride logickejsi opacny pristup: podme ukazat, ze rastliny sa prisposobia zmenam klimi.
Cely clanok ma pre mna hodnotu ako nazorny priklad pre studenta ekologie. Nijake nove a prekvapive zistenie som v clanku neobjavil ...

Odpovědět

Dovolil bych si polemizovat s titulkem...

Ccecil,2007-01-16 09:07:14

Přizpůsobení je fakt. Nikoliv evoluční přizpůsobení, pokud bychom se měli striktně držet pojmosloví. Evolučně, alespoň tak, jak je to formulováno, by to bylo tak, že vymře 99,9999% populace a zůstane jen takový jedinec,který si nese pozitivní mutaci. Ten pak obsadí původní místa výskytu, či rozšíří se dál. Evidentně tomu tak není. Rostliny se přizpůsobí okolnímu prostředí jiným mechanizmem, než pouhým vymřením a náhodnou mutací. Přizpůsobí se jich mnohem větší procento z populace a vymřou pouze ti jedinci, kteří to nezvládnou. Je to celkem hezký důkaz reakce života na změnu prostředí. Právě to, co evolucionisté popírají.
Takto přesně chápal Darwin původně evoluci. Jenže si nedovedl představit mechanizmus reakce na prostředí, tak jak ho definoval Lamarck. Proto byl darwinizmus později omezen pouze na náhodné mutace, které svým způsobem některé změny opravdu mohou vysvětlit. Ostatně, my zatím také si neumíme mechanizmus přizpůsobení na prostředí řízenou reakcí vysvětlit. Proto to schizoidní používání pojmu evoluce.

Odpovědět


Ptáci se nenaučili

Colombo,2007-01-16 15:56:58

létat, jen proto, že chtěli. Ano, tento princip, který popisujete, je běžný, normální, bezpečný a jistý. Jenžee takhle by se nevivinuli naprosto rozdílné věci. Progresivní změny mohli nastat pouze díky náhodné mutaci a její následné rozšíření. Změny prakticky z ničeho, doufám, že použiji správný příklad - fotosyntéza. Převratná změna se nemohla vytvořit pouhým přizpůsobením.

Odpovědět


Ano to je

Ccecil,2007-01-16 23:10:27

typický případ uváděné dezinterpretace. Tvrzení, že ptáčci mohou létat jen proto, že chtěli a pak s tím polemizovat je s prominutím primitivizmus.

Odpovědět


Přečti si to eště jednou

Colombo,2007-01-17 18:58:07

a ne jen první větu:) snažím se tam psát o tom, že ano, systém přizpůsobování se organizmů je i bez náhodné mutace, ale že náhodná mutace dodává evoluci tu správnou šťávu:)

Odpovědět


veda a dogmy

Martin,2007-01-19 21:35:37

V tejto a iných diskusiách sa stále opakujú pojmy darwinizmus, neodarwinizmus, evolúcia...
Pritom Darwin i určite bol dobre vedomý toho, čo všetko ešte nevie a až my s technológiou na úrovni 21. storočia zisťujeme, ako to v skutočnosti je. Darwin sa v jednotlivých maličkostiach mohol mýliť, ale celkovo je jeho teória krok správnym smerom.
Okrem toho veda je vedou práve preto, že sa vyhýba skostnatenej dogmatike a prenecháva ju iným náukám. Evolúcia je taký široký pojem, že sa doňho zmestí prakticky všetko, každá zmena, ktorá sa v živej prírode stane.

Odpovědět


Martine

Ccecil,2007-01-19 22:36:44

Aby nedošlo k omylu. Já nebojuji proti evoluci či Darwinovi. Evoluční teorii považuji za skvělou. Jestli proti něčemu bojuji, tak proti záměrně účelovému zneužívání této teorie k cílům a závěrům, které z této teorie nevyplývají, nicméně jsou tyto dezinterpretační závěry podsouvány jako jediný možný výsledek, cesta a kdokoliv si o tom dovolí pochybovat, jako by popřel evoluci jako takovou a je onálepkován třeba biblickým kreacionizmem. V tomto černobílem vidění je blbost lidská opravdu nekonečná.

Podle mého názoru již máme dostatek důkazů k tvrzení, že živé organizmy jsou natolik komplexní, že dokážou aktivně reagovat na okolní prostředí, jsou schopny změnit svou stavbu a strukturu, aby lépe odolaly okolí. Zatím ale známe velmi málo mechanizmů kterak tyto změny pak jsou schopny přenést na další generace. Že se tak opravdu děje je ale evidentní, protože do dalšího evolučního cyklu selekce přichází často velké procento potomstva již určitým způsobem předchystáno. Náhoda tady hraje samozřejmě určitou roli, ale mnohem menší, než se jí přisuzuje. Příroda zbytečně nekombinuje miliardy možných variant a v konečném důsledku je možné úspěšné přizpůsobení i v populacích čítajících pouze velmi omezené množství jedinců velmi rychle a není prostor na plýtvání neúspěšnými pokusy.

Protože někteří lidé nejsou schopni si mechanizmy reakci na prostředí představit, tvrdí, že neexistují. V horším případě je označí za kreacionistické bláboly, což v naší ateistické společnosti je IN a efektivně to deklasuje zastánce takového vidění na tmářského hlupáka, který si zaslouží maximálně slova pohrdání, ale už vůbec ne seriózní protiargument. Když pak čtu, kterak se evoluce "náhody" opět prosadila a jako argument je dáván příklad, který je téměř ukázkovým příkladem řízeného přizpůsobení a evolucí řízenou, pak mi nezbývá, než zareagovat.

Odpovědět


PS

Ccecil,2007-01-19 22:40:16

ještě PS: tou řízenou evolucí mám na mysli řízenou mechanizmy přizpůsobení organizmu na okolí.

Odpovědět


Ccecile

Colombo,2007-01-21 16:21:48

prosímtě, co je to náhoda? Zodpověz si tuto otázku a pak o tom kecej. Náhoda, jak ji chápeme my lidé, je souborem prvků, které každý ovlivní v zanedbatelné míře, ale součtově se to ono projeví.

Odpovědět


Colombo

Ccecil,2007-01-22 10:23:58

Mohu tě o něco poprosit? Zdrž se jakýchkoliv reakcí na mne a já udělám reciproční tah. Tvé plácavé věty bez vztahu by se daly nazval podle přísloví "já o voze, ty o koze a on mu ji usek", to jsou vždycky perly.

Odpovědět

Polemika

martin,2007-01-16 08:57:02

nieje to jednoducho tym, ze rastliny, ktore dane obdobie sucha prezili, kvitli uz v tom skorsom obdobi - to znamena, ze v skutocnosti nedoslo k zmene, ale k vymretiu tej casti populacie, ktora nechytila to vlhsie obdobie .... a teraz uz ich mozu polievat kolko chcu, proste prezili tie Brassiky, ktore kvitnu skor.
Neodporuje to evolucii, len by som to nenazval prisposobenim :) ... opravi ma niekdo, ak sa mylim?

Odpovědět


presne tak

Martin,2007-01-16 19:12:28

Práve to je tá evolúcia, vážený menovec, že sa niečo vyselektuje a je to v niečom odlišné od svojho predchodcu. Keby vznikli dve populácie, napríklad jedna by kvitla skoro na jar a druhá na jeseň a ich kvitnutie by sa nikdy neprekrývalo, napokon by postupne mohli vzniknúť dva príbuzné druhy.

Odpovědět


Jenže Martine

Ccecil,2007-01-16 23:22:38

Tohle přesně evoluce není, ale obecně se za to vydává. Evoluce má být pouhá selekce vyhynutím pomocí náhodné změny, nic neříká o přizpůsobení, které reaguje na okolí. To ostatně čistokrevní evolucionisté popírají. Ale skutečná evoluce zahrnuje i prvky reakce na prostředí. Ptáčci nelétají, protože by chtěli, ale svaly na rukou zmohutní, pokud budeme cvičit. A kupodivu další generace je lépe přizpůsobena životním podmínkám, aniž by hynuly stamilióny jedinců, které by k náhodné mutaci vedoucí k přežití byly potřeba.

Odpovědět


zrovna v tomhle ppřípadě...

Ccecil,2007-01-16 23:38:05

...není stamililónů (což je taky z prstu vycucané hausnumero) jedinců potřeba. A "aktivního" přizpůsobení taky ne. Stačí sprostá blbá selekce - ty rostliny, které měly geneticky tendenci kvést dřív, přežily líp a za těch pět let sucha se ta tendence jen upevnila.
Když bude (pro nějaký vhodně blbý příklad) dejme tomu Mocný Opočenský systematicky vyřazovat z reprodukce dívenky, kterým prsa nenarostou do 13 let, budou do několika generací okolo samé mladistvé prsatice, aniž by bylo potřeba čekat na mutace neřkuli přání těch dívenek.
Pokud máte problém zahrnout prostý selekční tlak do evoluce, budiž, já v tom problém nevidím.

Odpovědět


ERRATA!

Archimedes,2007-01-16 23:40:40

Autor příspěvku z 16.01.2007 v 23:38 jsem já, nadpis měl být:

Pro Ccecil:zrovna v tomhle ppřípadě...

Omlouvám se za zmatek ;)

Odpovědět


Ccecilovi

Martin,2007-01-17 09:12:44

Veď práve tento prípad je názornou ukážkou dedične prenosnej reakcie na zmenu podmienok. Štandardne by sa to označovalo ako mikoevolúcia, aj keď podľa mňa delenie na mikro- a makroevolúciu umelo vnáša diskontinuitu tam, kde v skutočnosti nijaká diskontinuita neexistuje. Génová posun v populácii môže byť aj náhodný, ale myslím si, že nie je podstatné, či zmena je reakciou na prostredie alebo nie, dôležité je, či zmena nastala a či je dedičná.

Odpovědět


Cecil

Colombo,2007-01-17 20:00:58

mluví o nějaké teorii, my mluvíme o přírodním procesu:)

Odpovědět


Jenže pánové, vy mi nerozumíte....

Ccecil,2007-01-17 20:21:17

Evoluce, tak jak je její význam používán /a což považuji za správnou interpretaci tohoto pojmu/ je chápán jako způsob prosazení se vhodných jedinců v selekčním boji. Například v tomto pojetí je jedno, jakým způsobem došlo například k tomu, že třeba více jak 40% populace má dispozice k úspěšnému přežití nějakých podmínek, třeba sucha. Ale prosím... prooosssííím nedvrďte mi, že tuto dispozici rostliny získaly náhodnou, navlas stejnou mutací získanou v jednom období. Náhodnost je v tomto případě velmi pofidérní pojem protože naprosto odporuje vzniku u mnoha jedinců nazáz ve stejný čas.

Bohužel, jakmile se použije termín evoluce ve svém pravém významu, okamžitě se za něj podsouvá význam dovozovaný a náhodná mutace, jako jediný možný způsob změny genomu. A to je právě ta logická a myšlenková chyba. Typický příklad, kde právě náhodnost nebyla, ale jednalo se pravděpodobně o zcela jiný mechanizmus reakce rostliny na okolí je nazván evolucí, ale nesprávně je zpětně z pojmu evoluce dovozována náhodnost mechanizmu vzniku změny a celý případ je dáván za příklad právě té dezinterpretační verzi, ikdyž k tomu není nejmenší důvod. Toliko ke správnému používání pojmu evoluce.

Odpovědět


Vavilov

Martin,2007-01-17 21:56:19

Ak sa nemýlim, tak už Vavilov formuloval biologický zákon, podľa ktorého u blízko príbuzných organizmov dochádza k podobným mutáciám. Ak sa jedna mutácia vyskytne u jedného druhu, podľa tohto zákona sa dá očakávať s určitou pravdepodobnosťou, že k nej dôjde aj pri inom druhu. A čo potom rastliny patriace k jednému druhu?

Odpovědět


A v tom je problém

Ccecil,2007-01-17 23:14:22

neodarwinistická evoluce nic podobného neuznává.

Odpovědět


pojmy...

Archimedes,2007-01-17 23:48:42

Ccecil: Ale pak budte presny...pokud chapu dobre, tak Vam nevadi teorie evoluce jako takova, ale jedna z jejich vetvi: puvodni pojeti "ortodoxniho" neodarwinismu.

Tak proc ten certik z krabicky, kdykoliv Mihulka napise slovo evoluce?

Odpovědět


odpověď je prostá

Ccecil,2007-01-18 09:03:26

Protože se neustále záměrně dopouští uvedené dezinterpretace a né každý si toho je vědom. Pokud používá slovo evoluce v souvislosti s vývojem, nikdy nerozlišuje o jakou oblast se jedná bez ohledu na mechanizmus změny. /to je mimochodem OK/ Na druhou stranu jakmile použije slovo evoluce, použije ho jako zaklínadlo a na jeho základě dovodí, že kdo uvažuje o jiném mechanizmu změny jak náhodě je minimálně duševně retardovaný.

Odpovědět


Odpověď je prosté Ccecile

Colombo,2007-01-18 13:26:48

tomu se říká paranoia

Odpovědět


...

Ccecil,2007-01-18 16:16:35

Nebo prostě čas od času, opravuji záměrné dezinterpretace ;o)))) a někomu se to nelíí viď?

Odpovědět


neboj

Colombo,2007-01-18 18:37:30

nejsi v tom sám, i já sem celkem paranoidní, mám pocit, že se mi snaží všichni vysmát, všichni mně ponižují, pohrdají mnou. Pocit méněcenosti mám někdy taky, nutkavé chování furt..
Viděl jsi film o tom slavném matematikovi, co byl v blázinci? Nevím už jak se jmenuje, na N nebo na H. Byl i podle jeho příběhu natočen film, na jmeno hlavniho herce si taky nevzpomenu:) holt ta paměť:) Ten taky nacházel tajné zprávy:) hesla:)a světová spiknutí v denním tisku:)

Odpovědět


Tak to tě Colombo lituju

Ccecil,2007-01-19 15:02:22

Já paranoidní nejsem ani netrpím výše popisovanými příznaky, ale chápu, jak to dokáže znepříjemnit život. Nic si z toho nedělej. V současné době jsou účinná psychofarmaka, takže neztrácej naději.

Odpovědět


To je úplně normální

Colombo,2007-01-19 16:35:38

nepřiznat si problém. To je první a zároveň nejtěžší krok k léčení:)

Odpovědět


přesně o tom to je

Ccecil,2007-01-19 21:40:11

posledí jedna věta a i tu dokážes zblbnout, jako ostatně vše a to dáno tím že ti uniká smysl zkrytý za slovy. Dík, ale na tebe už nebudu reagovat. Evidentně ztracený čas.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace