Na osadníky Měsíce čeká jedno donedávna netušené nebezpečí. Elektrická rána! Povrch tohoto tělesa je občas v některých místech nabit statickou elektřinou na několik tisíc voltů. Vybití tohoto náboje může způsobit lidem vážné problémy. Mohutný výboj statické elektřiny ohrožuje elektroniku, například monitory, a je s to zvednout mračno prachu, který hrozí ucpat životně důležitá zařízení.
Náboj vzniká na povrchu Měsíce pod vlivem elektricky nabitých částic pocházejících ze slunečních erupcí. Elektrostatický náboj se vytváří i při průchodu Měsíce magnetickou „brázdou“, kterou po sobě zanechá Země zasažená proudem slunečního větru.
Vědci toto riziko donedávna přehlíželi. Teprve dodatečná analýza dat získaných sondou Lunar Prospector z let 1998 a 1999 odhalila, že se v některých místech vytváří na povrchu Měsíce elektrostatický náboj až 4 500 voltů.
„To bohatě stačí na napáchání vážných škod,“ říká vedoucí výzkumného týmu Jasper Halekas z University of California v Berkeley.
Podle teoretických předpokladů by se měl náboj statické elektřiny generovat především na straně odvrácené od Slunce. Vědci však objevili překvapivě silně nabité oblasti i na osvícené straně.
Astronauti se mohou dostat do nepříjemných situací především při neočekávaných silných slunečních erupcích. Tyto „sluneční bouře“ provází radiace, před níž se musí lidé ukrýt. Co se stane, když elektrický výboj poškodí elektronické uzávěry měsíční stanice a nepustí astronauty dovnitř? Dostatečně silný déšť solárních částic může člověka během krátké doby zabít.
Je ale možné, že se astronauti o blížící se sluneční bouři ani nedozvědí. Varovat by je měly elektronické přístroje. Ty však může silný výboj statické elektřiny doslova spálit.
Podobně jsou při slunečních erupcích ohroženy i přístroje na palubě kosmických družic.
V současné době se však daří toto riziko minimalizovat speciálními povlaky na povrchu součástek. Podobné povrchy by mohly chránit i zařízení a vybavení měsíčních základen.
Mnohem větší problémy můžou prvním kolonistům Měsíce způsobit nabité částice měsíčního prachu. Mikroskopická zrnka se shodným nábojem se vzájemně odpuzují. Díky těmto odpudivým silám se mohou zvednout z povrchu Měsíce a zformovat do velkých mračen. Oblaka elektricky nabitého prachu pozorovali už astronauti z misí Apollo.
Teprve teď ale začíná být jasnější, proč a jak prachová mračna na Měsíci vznikají.
„Tenhle prach se lepí na všechno a je tak jemný, že pronikne úplně všude. Pronikl i do lodí Apollo a byl s to ucpat vysavače, které astronauti používali k jeho odstraňování,“ říká Jasper Halekas.
Pramen:
Nature
Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2024)
Měsíc by se mohl stát gigantickým detektorem gravitačních vln
Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2024)
Nový soukromý modul dosedl na povrch Měsíce
Autor: Vladimír Wagner (23.02.2024)
Voda na Měsíci - změna v chápání historie
Autor: Josef Pazdera (16.02.2024)
Indický modul dosedl v blízkosti pólu Měsíce
Autor: Vladimír Wagner (25.08.2023)
Diskuze:
Re: A proč už se to neprojevilo?
Josef Lesov,2009-09-04 16:01:57
Jestli to nebude tím, že tam ještě nebyli! :o)
Naboj vs potencial
Xavier,2007-02-09 07:59:31
Potenciál (napětí) je na nic, neurčuje energii případného výboje. Důležitý je pouze náboj.
nesmysl
xyz,2007-02-12 15:22:28
energie je dana soucinem rozdilu potencialu a naboje. Na nic jsou akorat tak tvoje znalosti stredoskolske fyziky, ty chytraku
...
sedgar,2007-02-13 13:22:58
P=U*I
Q=I*t
W=U*I*t, teda
W=P*t, alebo
W=U*Q
.... a teraz už iba prísť na to či má pri výboji večší význam elektrická práca alebo elektrický výkon ;-D
Ono v podstate sú významné obe...
1. relatívne veľká hodnota el. práce konaná hodiny (teda malý výkon) by zrejme zariadeniam neublížila
2. relatívne veľký výkon trvajúci nepatrný zlomok sekundy (teda malá práca) sú schopné zariadenia zniesť...
mesiac/mars/venuša
sedgar,2007-02-06 22:55:53
1. Treba si predovšetkým uvedomiť čas na realizáciu misie, jej náročnosť, riziká a náklady na ňu. Pokiaľ chce ľudstvo/USA/iné veľmoci začať osídľovať iné objekty slnečnej sústavy je meiac určite najlepší (aj keď nie ideálny) kandidát.
- myslím, že názov "osídľovanie" je len reklamný a v skutočnosti ide o získanie skúsenosti (niečo ako ISS na mesiaci) bez ktorých by boli ďalšie náročnejšie misie (napr. mars) realizovatelné len z veľkým rizikom.
- rozdiely v časovej aj finančná náročnosti misii mesiac/mars je v súčasnej dobe taký veľky, že by bolo možné realizovať niekoľko "dedín" na mesiaci v cene jednej na marse. Projekt základne na Mesiaci je realizovatelný cca do 10rokov (a to nielen v USA, podobné ambície má aj Čína, ktorá ráta síce s dlhším časovým horizontom, ale jej dlhodobé plány sú oveľa stabilnejšie). Podobná misiu na mars by si vyžiadala desaťročia
Nejde len o jeden let tam a speť!!! ale o niekoľko letov určených na prípravu základne, ďalej lety zabezpečujúce jej činnosť a výmenu atronautou!!! Svet má problémy dokončiť a udržiavať stanicu lietajúcu niekoľko 100km nad zemou!!! Viete si niečo podobné predstaviť na marse??? ja v najbližších 20-40tich rokoch nie!!!
- a čo takto priority hláv štátov (USA,...), kt. sa menia čo štyri roky? NASA veľmi dobre vie, že by projekt misie na mars ani nedostala do finálnej podoby :-(((
2. mars vs. venuša - premena na "živú planétu"
ak je základňa na marse realizovatelná v priebehu desaťročí, jeho premena je otázkou.... mno myslím že na túto otázku sa nedá odpovedať (100-1000000rokov ;-)), všetko závisí na neexistujúcich technológiách....
- čo tak pohľad aspoň na atmosféru marsu?
http://www.daviddarling.info/images/Mars_Earth_atmosphere_comparison.jpg
bude ju proste treba "prerobiť" pričom naozaj bude mať mars problémy s udržaním atmosféry podobnej ako na zemi. Gravitáciu neoklameme, na zemi je 3x večšia a tomu zodpovedá aj hmota (hmotnosť, hrúbka, prvky a molekuly) ktorú je planéta schopná v atmosfére udržať. Ďalším nedostatkom marsu je aj absencia magnetického štítu...
venuša:
- presun na vzdialenejšiu dráhu by možno bol realizovatelný, ale koľko energie je na to treba? koľko miliónov rokov by trvalo jej ochladenie aj na vzdialenejšej dráhe?
Takisto pri jej zatienení by jej chladnutie trvalo milióny rokov...
- ako sa pri presune nezraziť zo zemou?
- ani prvý sputnik si nekládol za cieľ robiť špionážnu, komunikačnú a meteorologickú družicu v jednom, nechcime preto pri prvom pokuse o dlhodobejší pobyt na inom telese slnečnej sústavy prebudovať celé teleso....
chcete říct
pavelm,2007-02-06 23:09:17
Chcete říct, že kdyby zhaslo Slunce, nemáme se čeho obávat, protože by trvalo milióny let než by Země vychladla? Ale no tak. Snad víte jak rychle Země chladne třeba přes noc...
re: pavelm
sedgar,2007-02-07 00:10:25
1. nehovoríme o zhasnutí slnka, ale o znížení energie, kt príjme od neho venuša - venuša teraz od slnka príjme cca 2x viac energie ako zem... navyše sa dá predpokladať že nieje zohriata (vzhľadom k zemi) len jej atmosféra ale všetko počínajúc jadrom. Ochladzovanie venuše po jej vzniku muselo/musí prebiehať oveľa pomalšie ako na zemi keďže je k slnku bližšie... (hmmmm to už zachádzam do geológie... tam niesom doma... ak sa mýlim ma opravte).
Ochladzovanie celej planéty na prijatelnú teplotu može naozaj trvať milióny rokov. Zo začiatku podobne ako s prichádzajúcou nocou teplota klesne rýchlejšie, čím sa však bude viac blížiť k "normálnym" teplotám, tým to pojde pomalšie...
- v prípade úplného zatienenia venuše by k jej ochladnutiu došlo samozrejme rýchlejšie
2. padol tu názor - prečo neísť miesto mesiaca na mars kvoli jeho následnému terraformovaniu (teda tak som to aspoň pochopil)...
sedgarovi
Martin,2007-02-07 21:25:58
Celkom postačí, keď na prijateľnú teplotu vychladne povrch planéty, veď aj naša Zem má žeravé jadro a na povrch sa občas vyleje láva s teplotou okolo 1000°C.
re: Martin
sedgar,2007-02-07 22:57:37
Geológii sa moc nerozumiem, ale myslím, že ak vnútro planéty bude povedzme v priemere o 300stupňov teplejšie ako na zemi... (venuša tiež nemá magnetický štít je tu teda možnosť že nemá ani pevné jadro (možno pevné je ale nerotuje), horniny v plášti budú teplejšie=tekutejšie) mno naozaj si neviem predstaviť aký by to malo dopad na seizmickú činnosť na planéte. Podľa mňa by na nej bolo priveľa príliš aktívnych sopiek a zemetrasení... Rýchlosť chladnutia pevnej kôry venuše a jej vnútra bude pomalé a teda pomaly bude ustupovať aj seizmická činnosť.
presun planety
machr,2007-02-08 16:48:48
obavam se, ze presun planety je (a jeste hodne dlouho bude nerealizovatelny...).
Jednoduchej vypocet:
informace o venusi: http://seds.lpl.arizona.edu/nineplanets/nineplanets/venus.html
informace o rakete Saturn V (vynesla apolo na mesic): http://en.wikipedia.org/wiki/Saturn_V
Takze kdybysme na venusi odpalili miliardu spodnich (nejsilnejsich) stupnu Saturn V, tak by ji to urychlilo na 1.09e-6 m/s ... A timhle svyznym tempem by se vzdalila od slunce na stejnou vzdalenost jako zeme za pouhych 1.22e9 let.
Smula... (taky me to stve :))
:)
Pán Bů,2007-02-06 16:46:59
No a co kdyby se lidstvo vykašlalo na Měsíc a raději veškerou snahu soustředilo na Mars, který je daleko lukrativnější, i když jsou na něm poměrně drahé pozemky a většina jich už je rozprodaných (ačkoliv nevím, kdo si Mars přivlastnil, aby je mohl prodávat...) Při pomyšlení na prach mi pobíhá na hřbetě mráz, jelikož s ním nemám dobré zkušenosti. Můj počítač by mohl vyprávět, kdybych ho pod těmi chuchvalci našel... Myslím si, že mluvím též za domácí kutily, kteří se mnou jitě souhlasí.
LOL
machr,2007-02-06 19:53:33
> No a co kdyby se lidstvo vykašlalo na Měsíc a raději veškerou snahu soustředilo na Mars, který je daleko lukrativnější
1. v cem je lukrativnejsi ?
2. i kdyz se to nezda, tak mars je HODNE HODNE daleko - pro nasi soucasnou techniku urcite !!
3. zatimco na mesic muzes letet temer kdykoli, na mars je startovaci okno priblizne jednou za 2 roky...
Peace, a nauc se fyziku :)
machře
pavelm,2007-02-06 20:39:31
1. Například (byť zatím jen teoretická) možnost terraformování na obyvatelnou planetu. Dále je tam tíže mnohem bližší té naší. A střídá se tam den a noc.
co s fyzikou?
Mars
Martin,2007-02-06 21:32:02
by sa síce MOŽNO aj dal terraformovať, či ako sa tomu hovorí, ale ako dlho by tak vydržal? Čo jeho tretinová gravitácia - v porovnaní s pozemskou? Ako dlho by si udržal atmosféru? Lepšie by možno bolo presunúť Venušu ďalej od Slnka a roztočiť ju :)))
A pokiaľ ide o striedanie dňa a noci, pred pár stovkami miliónov rokov sa naša Zem vrtela rýchlejšie, takže v ďalekej budúcnosti, ak sa Mesiac od nej neodpúta, sa jej rotácia tiež možno zmení na viazanú a naši potomkovia budú mať približne 15-dňový deň (riadne horúci) a 15-dňovú noc (kozmicky mrazivú).
posunout?
pavelm,2007-02-06 21:49:34
Mars si drží dnešní atmosféru, nevim proč by neudržel pozemskou.
Ano, proč jen zastínit Venuši, když stačí posunout celou planetu :)
Proc si Mars neudrzi pozemskou atmosferu
Jirka,2007-02-06 23:07:44
Neudrzi si pozemskou, protoze unikova rychlost z povrchu Marsu je na to mala.
:)
Pán Bů,2007-02-07 20:01:11
Jéžiši, lidi, to jste se zbláznili? nepochopili jste úsměvné ladění mého příspěvku? Mars samozřejmě terraformovat nejde, jelikož má velmi řídkou atmosféru a hustší si díky nízké gravitaci nevytvoří. Má také díky tomu nedostatečnou ochranu proti radioaktivnímu záření a krom toho jsou na něm příliš vysoké výkyvy teplot. Myslím si, že bohatě by stačilo, kdyby lidi zpátky terraformovali Saharu. Určitě by to bylo daleko užitečnější! S tím musí souhlasit i domácí kutilové!
ne
pavelm,2007-02-07 23:31:41
Atmosféra je sotva setinová, a to jen v údolích. Ale je tak řídká proto, že původní atmosféra vymrzla. Atmosférický tlak je tam v různých částer roku různý, jak polární čepičky sublimují a desublimují. Tíže je tam něco víc jak třetinová vůči zemi. To je víc jak dostačující pro pozemský tlak vzduchu.
Rozdíly teplot jsou tam proto, že atmosféra je řídká.
O oživení Marsu někteří vědci zcela vážně uvažují. Už bylo nacrženo mnoho způsobů jak by toho teoreticky šlo dosáhnout.
:)
Pán Bů,2007-02-12 14:55:18
NE! Výkyvy teplot jsou kvůli destabilizaci osy. U Země je stabilizována Měsícem, Marsův Phobos a Deimos jsou příliš malé na stabilizování planety. Hustší atmosféru Mars pravděpodobně kdysi měl, ovšem ta se vytratila. Terraformování Marsu je v současné době těžká sci-fi! Proč si to slovutní vědci teda nejdřív neotestují na Sahaře? Byl by to dobrý trénink a současně daleko jednodušší, než na Marsu! Chápu, jsou mezi námi romantici, kteří se s vidinou vily se zahradou na Marsu neradi loučí, ale skutečnost je bohužel taková! Mars současnými technologiemi a finančními prostředky a politikou na Zemi nelze terraformovat!
cože???
pavelm,2007-02-13 01:27:20
Prosím vás, jaké destabilizaci osy? On je Mars nějak nestabilní nebo co? Co má měsíc za vliv na stabilitu rotace? Rotace se udržuje setrvačností, a takový kolos jako je planeta, ten už má nějakou setrvačnost.
Příčiny výkvů teplot jsou úplně stejné jako na Zemi, ale na Marsu není hustá atmosféra ani oceány, které by rozdíly vyrovnaly.
Ano, oživení Marsu je zatím sci-fi, ale to i základna na Měsíci. V době, kdy hrozí konec ISS nemá vůbec smysl o podobných věcech uvažovat.
Zavodnění Sahary je z principu věc tak odlišná, že to s tím vlastně nemá nic společného.
:)
Pán Bů,2007-02-13 10:03:19
Jé, tady někdo toho moc neví o planetách a osách. Takže, milý nevzdělaný hochu, osy při své rotaci se vychylují, buďto mírně, jako u Země, nebo více, jako právě u Marsu. Žádná osa není úplně stabilní ve svém naklonění, každá při rotaci vykazuje odchylky ve svém sklonu. K tomu, aby na Zemi nedocházelo k velkým výkyvům osy a tím pádem k velkým rozdílům teplot ve dne a v noci pomáhá gravitace Měsíce, která naší osu poměrně úspěšně drží v malých výkyvech. Naproti tomu u Marsu není žádný větší objekt, který by marsovskou osu vyrovnával a tak se Mars kromě své rotace ještě navíc trochu kolébá v ose a to zapříčiňuje dramatické teplotní rozdíly. tak asi tak. Jinak, pokud nedokážeme zúrodnit Saharu, těžko se nám to povede u Marsu! Nebo si snad představujete marsovský povrch jako lány úrodné půdy?
Pán Vůl
pavelm,2007-02-13 18:50:25
Pane Bůůůůůůů, víte proč je v noci chladno? Protože na Zemi (ani na Mars) v noci nesvítí slunce. Jestli tohle nechápete, pak volejte psychiatra.
:)
Pán Bů,2007-02-14 12:05:34
Achich, ta Vaše blbost bolí. Ano, máte pravdu, nepatrné rozdíly teplot (čili zhruba od těch 5°C až po rozhraní dejme tomu 40°C rozdílu, což z hlediska vesmíru je nepatrná změna) jsou skutečně díky slunečnímu ozáření ve dne a stínu v noci. OVŠEM o těchto rozdílech jsem se skutečně nebavil. Vy, milý nevzdělaný hochu, reagujete na něco, o čem nebyla řeč. Já mluvil o dramatických rozdílech teplot, které se pohybují od 100°C až do x°C a ty jsou především z důvodu, jenž jsem popsal výše. Na ten jste z pochopitelných důvodů (nedostatek informací k tomuto problému) nereagoval.
mooooooooooooooooooooooooooooooooo
pavelm,2007-02-14 15:24:37
I nekde v kazachstánu jsou takový rozdíly, natož potom někde kde je oproti tomu naprosto nepatrná atmosféra.
Máte tedy k tomu nějaké podklady, že výchylka osy způsobuje ztrátu tepla? Nezlobte se na mě, ale to je naprostý nesmysl. Vy snad chcete tvrdit, že sklon osy má vliv na vyzařování tepla??? To by mě opravdu zajímalo, kde jste k takovému bludu přišel.
mooo
mooo,2007-02-14 15:33:06
"V Biškeku je i nejvyšší absolutní roční teplotní rozdíl teplot v Kyrgyzstánu, který dosahuje 76°C (max. 41,6°C; min. –34,4°C)"
:)
Pán Bů,2007-02-14 17:21:22
A co roční období? To není dostatečný důkaz o tom, jaký vliv má naklonění osy k teplotám na planetě? Samozřejmě raději uvedu, jelikož jste rozumu mdlého a mohl byste se mylně domnívat, že roční období přisuzuji nestabilní ose, že jsem tento příklad uvedl jen jako důkaz o tom, jaký má vliv náklon osy na teplotu. A teď si představte, že všechna "roční období" proběhnou během jednoho dne a noci právě díky tomu, že ve dne má osa planety o pár stupňů jiný sklon, než v noci. Trochu mě mrzí, že jste si od minule ještě nenašel vhodné informační zdroje, ve kterých byste se tyto samozřejmosti dověděl. Zkuste pro začátek třeba nějaký dětský atlas vesmíru nebo něco podobného, co by pro Vás nebylo tak náročné.
:)
Pán Bů,2007-02-14 17:22:57
Jo a prosím Vás, kde jste zase vzal vyzařování tepla? Snad jste myslel teplotu na povrchu planety.
No to je ten původní nesmysl co jste napsal
pavelm,2007-02-14 20:12:38
Kdybyste si vy, pane kraví skřeku, vytáhl ten atlas vesmíru, tak se v něm doštete že výkyvy teplot jsou tam kvůli řídké atmosféře a neexistujícím oceánům.
Vidím, že na tom, že sklon osy nemá na vyzařování tepla vliv, se shodneme. Tak jak jinak by mohl mít jiný sklon v noci (i když pořád se mi to zdá jako nesmysl, když vezmu že i setrvačník méně obří hmotnosti je velice obtížné vychýlit z osy) vliv na teplotu?
:)
Pán Bů,2007-02-19 15:45:47
Už mě to nebaví, buďto si prostudujte nějakou literaturu o tomto problému, nebo své nepodložené a vymyšlené doměnky prezentujte několika nevzdělaným bezdomovcům na nádraží v Olomouci. Pokud neznáte základní věci a pořád opakujete stejné nesmysly, je to z mé strany házení hrachu na zeď a perel sviním.
doprdele už
pavelm,2007-02-21 20:18:05
jak by mohla změna sklonu osy v noci, změnit noční teploty?????
:)
Pán Bů,2007-02-22 08:20:44
To jste si o tom ještě nic nepřečet? Jednoduše, je buď dál nebo blíž od slunce. Hraje v tom svou roli též sklon osy. Vždyť si vemte příklad u naší Zeměkoule. V létě je naše polokoule díky naklonění Slunci blíž, v zimě dál. Rozdíly teplot až 60°C. U planet s nestabilní osou to může dělat divy.
Popisek obrazku
Dramenbejs,2007-02-06 15:14:21
K oprave: Ne skinhedi, ale pankaci maji ciro (kohouta).
OMG!
pavelm,2007-02-06 20:41:31
Co to je za kravinu? Skinheadi! (nemají vlasy, tak to na ně nepůsobí)
souhlas
jarda petr,2007-02-07 05:29:32
Souhlasím s Pavlemm. Ne každý vtípek se povede, ale tenhle byl myšlen tak, že skinheadům statická elektřina vlasy nezježí. Ale možná bychom si mohli nechat všichni společně patetovat elektrostický přímič punkáčského číra. Já myslím, že Úřad průmyslového vlastnictví by to vzal. Pak už jen najít výrobce a rozjet pořádnou reklamní kampaň.
Patentovat to už nejde
Pavel,2007-02-07 07:24:20
Patentovat lze pouze věci nové a nezveřejněné. Tím, že někdo veřejně navrhne "Pojďme patentovat cosi" patentování tohoto cosi zabrání.
pavelm
Jana H,2007-02-07 09:49:17
Pavelm se zase vyznamenal. I po opravě v článku nám všem dává najevo jak je inteligentní. A jestlipak se už Vaší redakci na tu nabídku, kterou jste mu tuším před měsícem dávali ozval? Zajímalo by mne kdo to je.
patent
jarda petr,2007-02-07 12:33:55
Ano, patentovat lze jen to, co není "obecně známé". Ale to se týká principu. Toho fígle, který se k tomu používá. Takže pokud to podrobněji popíšeme až v patnetové přihlášce, tak je to OK. V opačném případě bych mohl blokovat prakticky všechny patenty jen tím, že bychom někde napsali, že si necháme patentovat spalovací motor na vodu, vakcínu proti rakovině, lék proti HIV (pan profesor Holý by rázem neměl nad čím bádat) atd. Patentování je po zaplacení příslušných poplatků celkem snadné, ale tak snadné zase ne.
castecne reseni
saya,2007-02-06 11:28:35
Co se stane, když elektrický výboj poškodí elektronické uzávěry měsíční stanice a nepustí astronauty dovnitř?
mechanicke uzavery bez poruchove elektroniky. Osobne se domnivam, ze elektronicky system by mel svoji mechanickou pojistku
pár otázek
pavelm,2007-02-06 10:52:16
1) Těch 4500V je proti čemu?
2) Jaký náboj tam je? To je ymslím si o dost podstatnější údaj
3) Nedala by se tak vyrábět energie pro základnu?
energia éteru
Martin,2007-02-06 15:44:00
Náhodou som našiel na webe stránku s popisom rôznych "zázračných" prístrojov, údajne schopných lapať energiu vákua, energiu éteru, rôznych zázračných zbraní... Ak to niekto dokáže vyrobiť, tak mám záujem o jeden exemplár, za prijateľnú cenu, samozrejme :) ceny energie stúpajú, treba šetriť a hľadať alternatívne zdroje...
http://free-energy.webpark.cz/
souhlas prakticky se všema třema příspěvkama
CC,2007-02-06 09:40:18
taky bych si vsadil, že nejhorší z toho bude prach
4500 voltov je mnoho?
Tomas,2007-02-06 08:22:33
Elektricka pevnost milimetrovej hrubky vzduchu sa vyjadruje v desiatkach kilovoltov. To znamena, ze ked praskaju iskricky pri vyzliekani svetra, tak v tom svetri bolo nejakych par kilovolt urcite. Podstatne totiz nie je napatie, ale naboj, ktory sa v objekte zhromazdi. A toho je vo svetri malo.
To co je nam neprijemne pri prechode el. prudu totiz nie je napatie, ale prud. A maly naboj, udrzi len maly prud. Z maleho jazierka moze vytiect do vodopadu len maly potocik, aj ked bude vodopad vysoky 100 metrov.
V clanku teda mala byt aj uvedena, aj typicka velkost zhromazdneho naboja, aby sa dalo usudzovat o nebezpecnosti javu.
Přesná míra rizika
jarda petr,2007-02-06 07:46:39
Z materiálů, které jsou mi dostupné, vyplývá, že riziko se mění s místem a časem a jeho přesná kvantifikace je dosti obtížná. Prudce roste během silných erupcí na Slunci a ty naštěstí posádky misí Apollo na Měsíci nezastihly. Při trvalejším pobytu to ale bude asi jinak. Ale ve článku zmíněné problémy posádek Apollo se zvířeným mesíčním prachem naznačují, že už lidé na tenhle problém narazili a nebylo to nic příjemného.
A proč už se to neprojevilo?
Pavel,2007-02-06 07:39:17
Je to tak řídký jev, nebo zatím věchny mise na Měsíc (automatické i pilotované) měly neuvěřitelné štěstí, že se s tím výbojem nepotkaly? Vždyť třeba lunochody chodily po Měsíci docela dlouho. Takže jak velké je to riziko doopravky?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
