Lene Hau znovu otřásla vědeckým přesvědčením o povaze věcí v přírodě. Mnozí fyzikové nás utvrzovali v tom, že světlo se ve volném prostoru šíří rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu (1 079 252 848,8 km/h) a že to nemůže být rychleji, nebo pomaleji. Fyzička z Harvardu to ale již v roce 1998 vyvrátila.
Ve shlucích atomů (sodíku) ve vakuu zpomalila světlo na rychlost, kterou se dopravujeme do práce v době dopravní špičky. Dva roky poté zase přišla s tím, že už světlo zastavila zcela. To už jí vyneslo jednak udělení profesury na Harvardu a také půl milionu dolarů z MacArthurovy nadace k libovolnému užití.
Jak to udělala?
Lene Hau zbrzdí světlo v uskupení zvláště studených atomů. Fígl je v tom, že takto zastavené světlo umí zase probudit k životu. Při tomto procesu se mu dokonce nezkřiví ani „vlas na hlavě“. Přesto, že světlo zastaví, převede jej na hmotu a s odstupem času znovu vyvolá, světlu se po všech těch procedurách nezmění žádná z jeho bývalých charakteristik.
Hau tím šokuje nejen kolegy ale vlastně celý svět. Při tom, jak nechává mizet světelný puls v jednom studeném mračnu atomů a zařídí aby se objevil v jeho těsném sousedství, vlastně nejde o nic menšího, než o to, že se jí daří měnit světlo v hmotu a hmotu zase zpět ve světlo. Je to poprvé v historii lidstva co věda dostává do ruky nástroj, který něco takového dokáže. To je věc, o níž většina vědců myslela, že se nemůže nikdy podařit a proč jí kolegové říkali „Proč to děláte? To je přece nemožné!“
Experiment s objevem zpomalení světla na rychlost jedoucího bicyklu se udál tak, že Hau nasměrovala paprsek světla do shluku chladných atomů. Světlo se v těchto atomech se jakoby otisklo a v vzápětí se, se zpožděním v řádu sekundy, objevilo v jiném shluku atomů, který se nacházel opodál. Shluky uvedených atomů se přitom nedotýkaly a ani si světlo mezi sebou nepřenesly ve formě světla. Muselo to tedy být jinak.
Shluky atomů (jakési mraky atomů) přitom byly od sebe odděleny a žádný se s tím druhým nikdy nesetkal. V době pokusu byly atomy od sebe vzdáleny dvě desetiny milimetru, což je vzhledem k jejich velikosti, parametr představující obrovské vzdálenosti.
Malý háček v tom je. Aby se z toho sousedního uskupení atomů světlo vydobylo, je potřeba jej trochu pošťouchnout. Dělá se to laserovým pulsem. Po takovém zásahu se z mračna atomů uvolní světlo, které má všechny fyzikální charakteristiky koherentního světla, které do sousedního shluku přišlo (včetně vlnové délky i doby trvání pulsu). Obnovené světlo tedy excituje shluk atomů pomalu, pak ale rychle nabude zase svou původní ztracenou, normální rychlost a dál se zase šíří onou rychlostí 299 792 458 m za sekundu.
Komunikace pomocí světla
To, že prostřednictvím světla lze přenášet informaci, netřeba se rozepisovat. Podle nových poznatků lze ale s touto informací manipulovat. Lze ji zpozdit, tedy uchovat a znovu ji zase vyslat dál. To jsou věci, které dosud nebyly možné. Když to převedeme do srozumitelné řeči, tak vlastně nyní můžeme světelnou informaci strčit na nějakou dobu, tak říkajíc, do police a tu samou informaci zase odtud vyndat a pracovat s ní a nebo jí poslat ve stejné formě a síle dál, jakoby se nechumelilo.
Tajemné věci, které jsme nazvali strčením do police, se dějí se světlem ve chvíli, kdy vstoupí do uskupení chladných atomů. Tomuto atomárnímu mračnu se také říká Bose-Einsteinův kondenzát. Zajímavé na něm je mimo jiné i to, že se dokáže smrsknout do objemu padesát milionkrát menšího. Jen si to představte. Světelný paprsek kilometr dlouhý (a s neskutečně velkým objemem nesených informací) se vměstná do škatulky o velikosti průměru lidského vlasu! A přitom se nic z této informace nezmění a neztratí. Takové možnosti si ani tvůrci dnešních nejvýkonnějších počítačů dosud nedokázali představit, ani ve svých nejdivočejších snech. Bez nadsázky lze říci, že se tu otevírají možnosti zcela nových typů počítačů a komunikačních systémů, které budou menší, výkonnější, jež nebude možno odposlouchávat,...
Za tím vším stojí vlastnost hmoty. Atomy se při pokojové teplotě pohybují náhodně a chaoticky. Jestliže je ale ochladíme ve vakuu na teplotu -273.3 stupňů Celsia, začnou se k sobě choulit a chovají se jako jednolitá hmota. Když se do této hmoty střelí laserem a je v nich uchováno světlo, které se do těchto atomů předtím „otisklo“, opustí je. Tento otisk se mezi podchlazenými shluky atomů pohybuje podobně jako vlna. Z jednoho mračna atomů se takový otisk světla ve formě vlny do druhého mračna šíří rychlostí okolo 200 m za hodinu. Toto vlnění hmoty je schopno překonat i určitou vzdálenost mezi jednotlivými mračny. Jakmile ale vlna vstoupí do sousedního mračna atomů, Hau z něj dokáže toto světlo zase získat zpět. Kdyby vám před nějakou dobou někdo řekl, že lze přenést světlo z jednoho místa na druhé „potmě“, věřili byste tomu? A přece je tomu tak. Světlo se ve vakuu mezi podchlazenými atomy přenáší ve formě neviditelné vlny. Vlna se hmotou šíří dokud není zastavena. Zastavit ji už umíme oním zmíněným výbojem laseru. Pokud se laserem z vlnících se atomů „vyšťouchne“, zjeví se nám zase v celé své původní kráse.
Co umožňuje vznik takových vln?
Atomy s otiskem světla se ve vlnící se hmotě vyskytují v poněkud jiném stavu a na jiné energetické hladině, než na jakém stavu jsou atomy hmoty ve shluku, kterým vlna prochází. Tato energie „navíc“ odpovídá tvaru a fázi původního světelného pulsu. V počítačové mluvě lze říci, že jde o jakési zazipování velkého původního světelného souboru. Takto smrsknutá informace je přitom uchována ve zcela bezpečném stavu. Je to stav ve kterém jakákoli manipulace s „daty“ je nemožná. Toto uchování dat je tedy absolutně bezpečné. Zápis neslábne, ani se na něm nic nemění. Únorové číslo časopisu Nature přináší tuto zprávu jako stěžejní informaci a v čísle 8 zmiňovaného časopisu se můžete dočíst další podrobnosti o provedeném experimentu.
Neskutečný objem dat, v neviditelné formě a v neskonale malém prostoru
Světlo, které je neviditelné, je schopno uchovat neskutečně velký objem informací. To všechno jsou věci jak vystřižené ze sci-fi. Je to však realita. Kdy ale začneme tyto poznatky využívat v praxi, je těžké odhadnout. Ale jakmile se tak stane, změní to všechno, s čím jsme nyní obeznámeni a co jsme schopni svými představami obsáhnout. Tak například nebude třeba po zeměkouli vést tolik různých vedení a drátů. Místo přenosu informací optickými kabely do krabiček plných elektronických čipů, se neporušená a zabezpečená data budou odečítat přímo ze světla. Shluky chladných atomů, které autorka v laboratoři vytvořila a které jsou pro využívání této technologie potřeba, byly velké pouze desetinu milimetru. I když jsou tak malé, je třeba je uchovávat v podchlazeném stavu. Ne každá domácnost, kancelář či továrna, má možnost dnes takové prostředí si vytvořit. Vědkyně je ale přesvědčena, že to je řešitelné a že k tomu dojde. To ale také znamená, že zařízení budoucnosti budou vypadat zcela jinak než ta, na které jsme dnes zvyklí. Podle Hau není žádné „možná“. Je si chladně jistá v tom, že sítě využívající komunikaci na principu přeměny světla ve hmotu a zpět, budou na pořadu dne. Stejně jako využití tohoto jevu v uchování a kódování informací, vzniku mnohonásobně výkonnějších řídících systémů nepatrných rozměrů, které budou pracovat s obrovským množstvím dat. To všechno se stane součástí každodenního lidského života. Z nedostatku představivosti o takovém způsobu života s tím nemusíme souhlasit. Ale nevěřte tomu, kdo pokořil světlo, převedl jej do hmoty a tu pak zase transformoval zpátky na světlo?
Video: Světlo a hmota (Harvard University, 2007)
Video: Zpomalení světla (Harvard University, 2001)
Pramen: Harvard University
Diskuze:
a kdyz selze
e - zephirovo svedomi,2007-02-16 15:36:45
lek na uklidneni, tak tu zephir placa zas ty hovadiny prokladany pouzivanymi pojmy aby to vypadalo vedecky...
a nejhorsi je, ze se ztrapnuje i svou slabou anglictinou na zahr. diskuznich forech
všecho??jak má být??
Franta,2007-02-14 18:36:11
ovšem ty fotony do obláčku atomů by měly přinést energii,která "musí" něco provést:pokud emituje elektron z atomu,musí tudíž odevzdanou energii zase nějak získat.
Emise
X,2007-02-15 16:12:03
Žádné elektrony se neemitují, pouze se přesunou na vyšší energetickou hladinu a zůstávají v atomech. Při přesunu zpět na nižší hladinu se vyzáří opět foton. Takže samozřejmě nejde o žádnou přeměnu energie na hmotu a zpátky, energie se pouze "akumuluje" uvnitř atomů. Není mi ovšem jasné, jakým způsobem se docílí zachování vektoru hybnosti vyzářeného fotonu. Obvykle se foton vyzáří náhodným směrem, na tomto principu funguje např. laserové ochlazování.
Nejde o žádnou přeměnu energie na hmotu a zpátky
ZEPHIR,2007-02-15 20:01:00
O to nejspíš nejde u žádný přeměny: jaxem uvedl, foton je ve skutečnosti víc či míň hustej žvanec vakuový pěny, stejně jako hmota samotná, čili každou emisi lze intepretovat jako částečný vypařování/rozpouštění hmoty do vakua v malejch chuchvalcích - fotonech.
Metod laserovýho chlazení je dnes používaná celá řada. Popsanej způsob ochlazování má svoje teoretický meze právě v tom, že když se atomy stanou hodně studený, přestanou vyzařovat ty fotony náhodnými směry. Pak naopak může nastoupit laserový ochlazování Dopplerovým mechanismem a koherentním rozptylem mezi odraženým světlem a rezonátorem, když selže i to, pak nastoupí lze ještě uplatnit sideband a sub Doppler cooling.
a kdyz selze
e - zephirovo svedomi,2007-02-16 15:36:00
lek na uklidneni, tak tu placa zas ty hovadiny prokladany pouzivanymi pojmy aby to vypadalo vedecky...
a nejhorsi je, ze se ztrapnuje i svou slabou anglictinou na zahr. diskuznich forech
Teleport
KreX,2007-02-14 07:52:56
Když lze světlo přeměnit na hmotu a zase ho v původní podobě obnovit, šlo by to i obráceně? - tím myslím hmotu přeměnit na světlo, místo "ploužení na kole" ho rychlostí světla přenest jinam a opět přeměnit na hmotu? - nic nového ve sci-fi. Co realita? :-)
Teleportáž...
ZEPHIR,2007-02-14 11:12:24
Kdyby se to mělo udělat přesně podle návodu v citovaným experimentu, bylo by nutný napřed vyrobit a shromáždit superatomy, které by byly schopný akumulovat energii s hustotou srovnatelnou jako je v jádru atomů. Problém je, že pro hustotu atomů v našem vesmíru existujou celkem jednoznačný fyzikální limity: když se stlačej, tak se rozpustěj ve vakuu na záření. Musel by to použít nějakej mechanismus, kterej by byl schopnej takovou hustotu energie akumulovat ve velkým objemu, resp. počtu atomů a kontrolovaně ji zase uvolnit zfokusovanou do jakýhosi ohniska. Myslim, že pokud byste potřeboval teleportovat hmotu ve větším množství, je pořád jednodušší ji (s)prostě ukrást. Nenavádim, jenom informuju... Z uvedenýho příkladu je taky vidět, že to s převáděním světla na hmotu v citovaným článku nebude zas až tak žhavý. To co se v nejlepším případě zastavilo a přeneslo byl excitovanej stav hmoty, resp. obrázek hmoty.
Opravdu se podařilo světlo zastavit?
stefan.babos,2007-02-14 07:14:23
V původním článku(uvedeném u videa v odkazu) autorka popisuje, že se jí podařilo - oproti předpokladu, že rychlost světla je konstatní - světlo zpomalit, vlastně až zastavit a tím přeměnit na hmotu. Předpoklad že rychlost světla je těch zhruba 300km/s se vztahuje na vakuum, ale světlo v tom pokusu se nepohybovalo ve vakuu - to se pohybovalo ve studeném(blízko absolutní nuly) oblaku plynů. Takže spíše se prokázalo, že v prostředí s velmi studenými oblaky plynu se světlo šíří velmi pomalu a dokonce když nějaký atom přijme kvantum energie(v podobě světla), tím, že tedy některé jeho elektrony přejdou do vyššího stavu, tak k tomu aby se opět vrátily do původního stavu(což se v plynech a látkách v našem okolí se děje nepoměrně rychleji) potřebují dokonce vnější impuls, jak autorka píše, laserový impus.
Ale i to je pěkné a velmi zajímavé - světlo se opravdu podařilo přeměnit na hmotu a obráceně.
Světlo se opravdu podařilo přeměnit na hmotu...
ZEPHIR,2007-02-14 10:46:19
No dobře, ale to se potom převádí světlo na hmotu při každý fotochemický reakci, nebo když posvítíte na luminofor, kterej část energie pohltí a vyzáří pozdějc. Tenhle pokus je spíš unikátní tím, jak přesně se podařilo světlo zrekonstruovat, než tím, že se to vůbec podařilo. K tomu totiž dochází zcela běžně.
klidová hmotnost fotonu
Franta,2007-02-13 21:15:44
pokud vím,foton existuje jen díky své rychlosti,buďto má rychlost c ,nebo neexistuje. Zřejmě je tedy všechno jinak
Všechno je jak má bejt
ZEPHIR,2007-02-14 10:41:53
I ty fotony v obláčku atomů se pohybujou rychlostí světla, na tom se nic nemění... Akorád ta rychlost světla je tam o něco nižší...;-) Ale ono je to spíš tak, že naskákaj do atomu, chvilku tam pobudou, pak zas vyskákaj ven, čili celkem běžnej průběh absorbce/emise světla v materiálech. Jenom v případě bosonovýho kondenzátu je všechno mnohem líp definovaný, fotony vyskákaj přesně z toho místa, kam naskákaly a nejspíš i v tom pořadí, v jakým se zachytaly, čili zrekonstruujou původní koherentní paprsek na úrovni jednotlivejch fotonů.
...starsi jiz vec, celkem....
jara cimrman,2007-02-13 21:07:19
..svetlo a hmota se sjednotily jiz v marxisticke filosofii....Karl s Friedrichem , podporovani pozdeji Iljicem a Vissarionovicem, tento materialni trend vedecky podlozili.....vedci z Harvardu, jako ta slepa slepice, nasli zrnko...a ejhle, novinka......
...diky za medialne upravenou fotografii "Einstein na kole"....nemel nahodou kolega Albert mercedesku? ..Vas Jara Cimrman
Podvod tisíciletí (o..o)
rejpálista,2007-02-13 15:35:34
Nepostavil náhodou A.E. (Albert Einstein) veškeré své teorie na tom, že světlo vždy a za všech podmínek konstatní? A pokud se tu člověk dočítá, že zas tak konstatní není, tak se pak půl století lidstvo fiktivně upírá k nesmyslům. a A.E. se stane nejznámějším člověkem co zpomalil vývoj lidstva !!! Platí pak jeho terie vůbec, když už rychlost světla není konstatní ?
Konstantní rychlost světla
ZEPHIR,2007-02-13 17:27:13
Kdyby byla rychlost světla ve vakuu konstantní, nemohlo by se třeba dráha světla ohejbat gravitačním čočkováním kolem hmotnejch galaxií - na tomhle jevu je krásně na první pohled vidět, že to s konstantní rychlostí světla vůbec neni tak jednoduchý. Znamená to tedy, že celá teorie relativity je blbost? Nikoliv, záleží na pozici pozorovatele. Pokud je pozorovatel tvořenej týmtéž vakuem, co zakřivuje dráhu světla, nemá dotyčnej ubožák šanci změřit rychlost světla jinou, než si nadefinoval, protože spolu s dráhou světla se mu současně křiví/prodlužuje i tvar metru. Čeho si ale všimne hned je změna frekvence světla, čili tzv. gravitační rudej posuv.
Zatímco pozorovatel, kterej není ovlivněnej gravitačním polem galaxie se ale na celou situaci dívá jinak, zvenku. On skutečně vidí, jak světlo vniká do hustší oblasti vakua kolem galaxie, zpomaluje se tam a zakřivuje se stejně, jako při průchodu skleněnou koulí. Takovej pozorovatel zase naopak nepostřehne gravitační rudej posuv.
Celá relativita je tudíž postavená na triviálním (ale kupodivu dosud nikdy nikým nevyřčeným) předpokladu, že samotnej pozorovatel a jeho metr a hodinky jsou taky deformovanej změnama hustoty vakua, jinými slovy, že pozorovatel k měření používá tutéž interakci, kterou proměřuje. Pokud se v diskusi nebude důsledně rozlišovat role pozorováka, mužou se relativisti s éteristama klidně hádat nadosmrti a navzájem se považovat za idioty, ačkoliv budou mít oba stejnou pravdu.
Jazyk?
Karel,2007-02-13 20:43:52
Pane Zephire,
jakým jazykem to píšete? Trochu připomíná češtinu, ale čeština to nebude.
Karle,
Jirka,2007-02-13 20:51:45
Zephir je znamy mystifikator. Kam mu jeste nezakazali pristup, tam si z nej delaji legraci. On sice nejaky znalosti ma, ale nema v nich temer zadny system. Nema smysl se jeho posty nejak detailneji zabyvat, je to ztrata casu.
Nepostavil
Jirka,2007-02-13 20:54:49
Einstein nic nerikal o vsech okolnostech, pouze o volnem prostoru (vakuu) a ruznych pozorovatelich. V materialech se svetlo pohybuje mensi rychlosti nez to zname c. Na tomto jevu je zalozena treba lupa. I toto je pripad, kdy se svetlo pohybuje v materialu jinou rychlosti nez c. Jenze tady tu rychlost umime ridit. To je ta novinka. Nicmene to nijak nepopira Einsteina.
To není pražština
Dane,2007-02-15 21:15:57
To je prznění češtiny a lidem jako je Zephir by měli rozbít hubu aby nemohli mluvit. Já osobně bych se ještě přimlouval za useknutí obou rukou v zápěstí, aby nemohl psát ty svý debilní žvásty.
Pražstina
Dane,2007-02-16 14:03:29
V příspěvku ti na čtyř místech chybí interpunkce, a "svý" asi taky neni typický český slovo = to máš hned pět chyb ve dvouch větách...;-) Čeština se vyvíjí jako každej jinej jazyk, však proto taky nezní jako za doby Jungmanna.
Na tebe nemám!
Dane,2007-02-20 22:26:09
Pražstina
čtyř místech
neni
typický slovo
český slovo
dvouch větách
každej jazyk
jinej jazyk
;o)
Čeština
Bílá hlava,2007-04-18 16:03:21
Zephire, já jsem sice taky pro to, aby se např. ve zprávách používala čeština pravopisná (třeba můžou místo mohou mi rve uši) ale tady se mi naopak Tvoje výrazivo vyloženě líbí (pozorovák, naskákaj do atomu) protože mi potom to, o čem píšeš připadá trochu srozumitelnější a líbivější. Takže díkes :o)
Jojo...
Hája,2008-01-20 22:29:59
Hm... Pražština... Já sice jsem Pražák od narození, ale "pozorovák" jsem v životě neslyšela... Kromě toho je zajímavé, že nespisovná čeština vypadá normálně, než to napíšem, a spisovná zase do tý doby, než to vyslovíme... Hele, krucinál, to se mění na diskuzi o spisovné Češtině...
hmotnost fotonu
Franta,2007-02-13 10:44:56
zajímalo by mě,zda se v tomto případě mění klidová hmotnost zpomaleného(zastaveného)fotonu. Díky.
S hmotnosti se nestane nic
Jirka,2007-02-13 16:14:27
V okamziku, kdy foton zastavi, je zcela pohlcen a informace o nem je ulozena ve strukture te latky. Z te je pak moznost ji zase "precist".
Ono se to bohuzel neda predstavovat jako kulicky. Nicmene otazka to byla dobra!
Klidová hmotnost fotonu
ZEPHIR,2007-02-13 17:35:33
Foton má klidovou hmotnost tak nepatrnou, že spolehlivě leží pod mezí detekce. To co se může změnit je jedině ta dynamická (relativistická) hmotnost fotonu, která je nepřímo úměrná jeho vlnový dýlce. Ta klesá, když foton vnikne do opticky hustčího prostředí, ve kterým se šíří pomaleji a předá mu tak část svý hybnosti.
Slava kocourkovskym ...
Mirek,2007-02-13 07:17:39
jim totiz patri autorstvi teto myslenky, stacilo mit v tom pytli neco trochu jineho nez je jen vzduch a povedlo by se ... :D
Fyzika uz neni to cemu se dalo rozumet
Jiri Polivka,2007-02-12 18:20:33
Dekuji panu Pazderovi za zajimavy clanek! Pani Hau uz sleduji dlouho a zastaveni svetla se mi libi.
Jenze mi doslo lednove cislo casopisu Photonics Spectra a tam autori Gauthier, DJ, a Boyd, RW, pisou o podobnych a jinych pozorovanich. A zcela vazne tvrdi a pokouseji se dokazovat, ze bylo pozorovano poruseni kauzality: svetelny puls , NEZ dorazil k pozorovanemu bloku s "negativnim indexem grupove rychlosti", jiz predtim z nej vysel.
A mezitim jini fyzici tvrdi, ze strunova teorie uz je taky passe..
Tesme se na nove a uzasne poznatky! Pochybuju, ze fyzice dokazeme nadale porozumet...
Porozumění fyzice
Stanislav,2007-02-12 19:41:31
Obávám se, že právě to se bude stávat stále obtížnějším, a tak tmáři budou mít žně ... :-\
Pochybuju, ze fyzice dokazeme nadale porozumet
ZEPHIR,2007-02-12 22:48:01
Naopak, reálně se blíží doba, kdy fyzice konečně začnou rozumět i samotný fyzici...;-)
Einstein (1951, v dopise): „Celých těch padesát let hloubání mě nepřivedlo blíže k odpovědi na otázku, co to jsou světelná kvanta.“
Feynman (1967, O povaze fyzikálních zákonů): „Byly doby, kdy noviny tvrdily, že teorii relativity rozumí jen dvanáct lidí. Nemyslím, že to byla někdy pravda. Naproti tomu se dá, myslím, klidně říci, že nikdo nerozumí kvantové mechanice.“
Weinberg (1993, Snění o finální teorii): „Přiznám se k určité sklíčenosti z toho, že jsem celý život pracoval v teoretickém rámci, kterému nikdo zcela nerozumí."
Od roku 1905,
Jirka,2007-02-13 00:11:45
kdy Einstein prisel s vysvetlenim fotoefektu je tech lidi, co si muzou rikat, ze tomu aspon dobre rozumi, velmi malo. A pri soucasnem trendu spolecnosti se to nezlepsi.
Jinak papiru o poruseni kauzality se rocne vyroji nekolik desitek. Zadny z nich ale neobstoji pri recenznim rizeni nektereho lepsiho casopisu.
Podle mého
Colombo,2007-02-11 22:41:24
je tato informace velice zajímavá a zasloužila by si více prostoru. Proto prosím autora článku, aby zpracoval nějaký obsáhlejší článek, kde by všechno polopaticky vysvětlil i pro naprostého laika. Všechny důsledky, pohledy atd.
Treba Ti pomuze
Jirka,2007-02-12 00:09:12
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_15_las.html
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_11_lig.html
A treba taky ne.
ale ne
Leo B,2007-02-12 02:02:07
To jsou ale staré inormace. Pouze k tomu zastavení světla. Ale kde jsou další informace o tom, jak se dá zastavené světlo znovu vyvolat. O tom tam nic není.
Jirkovi
Jan H.,2007-02-12 02:10:53
Hele mladej. tady je cast toho co jsi doporucil: ...průhlednost (EIT - Electromagnetically Induced Transparency). Nastane-li jev EIT, je koeficient propustnosti velmi vysoký jen v těsném okolí základní frekvence. V okolí této frekvence se prudce mění index lomu, prostředí je silně disperzní....
Tosi snad delasprdel ne?
Honzikovi
Jirka,2007-02-12 10:52:53
Drahy Jene, nevim, kde bych si mel delat prdel. Co se Ti nelibi? Koneckoncu, ja to nepsal, jestli chces diskutovat s autorem, napis mu.
Leo
Jirka,2007-02-12 10:57:16
Ano, jak jsem psal, neni to zas takova novinka.
Rozebiha se to zase pomoci ridiciho pulzu. Jak presne ten ridici pulz vypada, to nevim. Kazdopadne muzes zkusit napsat Hauove, treba Ti odpovi.
Zastavení světla jako dynamickej hologram...
ZEPHIR,2007-02-12 22:27:59
Spíš než o zastavování by se dalo mluvit o řízený akumulaci a emisi světla. Při tvorbě fázovýho hologramu jde o to, že se intereferenční maxima světelnejch vlnoploch, který se navzájem sčítaj za vzniku trojrozměrnýho obrazu zafixujou ve struktuře fotografickýho materiálu. Tady je tím materiálem zředěnej molekulovej plyn, jeho ionty se udržujou v pravidelnejch rozestupech a postupující světelnou vlnou se v oblastech interferenčních maxim nabijou do excitovanýho stavu, ve kterým můžou díky nízký teplotě a vzájemným rozestupům vydržet docela dlouho. Přivedením dalšího pulsu do takovýcho chomáče nabitejch atomů se elektrony v atomech setřesou a obláček atomů vyzáří koherentní svazek fotonů v opačným gardu a ve stejnejch rozestupech, jak je do sebe nachytal, čili výslednej paprsek může obnovit původní obrázek.
Tahle technologie má v případě podchlazenejch par alkalickejch kovů za supernízkejch teplot sotva větší praktický využití, ale může se stát zajímací v případě použití tzv. fotonickejch krystalů a kvantovejch teček, což jsou vlastně umělý atomy, tvořený pravidelnejma nanometrovejma ďourama vyleptanejch v tenkejch vrstavách polovodiče. Elektrony sou přinucený ďoury obíhat stejně jako jádra v atomech a taky se přitom můžou excitovat do prostorovejch vln s různým průměrem. Výhoda je, že každou kvantovou tečku tvoří stovky atomů, čili struktura je stabilní i za pokojovejch teplot a může zaletovat do patice procesoru. Viz např. článek zde: http://focus.aps.org/story/v13/st9
Využití je nasnadě: rozšíření optickejch procesorů brání kompatibilní paměťový prvky, pracující přímo se světlem, bez nutnosti ho převádět na elektrickej signál a zase zpátky a tohle je přesně to, co může konečně nastartovat rozvoj fotoniky: žádný elektromagnetický a elektrostatický rušení a odposlouchávání signálu, mizivý tepelný ztráty a vývoj tepla na chipu a terrahertzový kmitočty.
Zephire,
Jirka,2007-02-13 00:15:15
tak jednoduche to neni, protoze umime nejen to svetlo zastavit, ale take i zpomalit. A to na stejnem principu.
Jene,
Jirka,2007-02-13 00:48:19
promin, ted uz chapu.
Ta veta rika, ze pri jevu, ktery se pro to zpomaleni vyuziva, ziskava prostredi v experimentu pro urcity maly rozsah frekvenci svetla velmi odlisny index lomu nez pro jine frekvence. Jinak receno nektere frekvence se v nem siri zcela jinou rychlosti nez ostatni frekvence. A vyhodou je, ze se tohle vsechno da pekne ridit pomoci jineho pulzu, nebo paprsku, chces-li.
Pojmove to asi bude narocne vzdy. Jeste jednou se omlouvam.
umime nejen to svetlo zastavit, ale take zpomalit
ZEPHIR,2007-02-13 01:53:35
To není o tom, že by si vědci mohli vybrat. Až donedávna uměli světlo jen zpomalit, resp. udržet koherentní kvantovej stav chomáče bosonů jen na chvilku, což se jeví tak, že prostorovej hologram pádí podél bosonovýho kondenzátu. Ta změna indexu lomu pro určitou frekvenci souvisí s tím, že se bosonová mřížka chová jako metamateriál, podobně jako ten fotonickej krystal.
mel bych takovy nevsedni doaz na zdejsi fyziky
saya,2007-02-11 22:13:50
vim ze foton je bezpolaritni castice, ale:
predstavte si dve hvezdy, klasickou a hvezdu slozenou z antihmoty. Obe si vesele zari az dojde ke srazce fotonu z normalni a fotonu z antihmotove hvezdy. Co se s nimi stane?? Jsou oba fotony stejne, i kdyz jsou vydany kazdy z hmoty s jinou polaritou, nebo je mezi nimi nejaky rozdil a budou mezi sebou interagovat a pokud ano, jak si tuto interakci predstavujete? Anihilace asi neprichazi v uvahu, protoze se jiz jedna o energii. Takze jak??
Ale!
Jirka,2007-02-12 00:03:38
Pokud se nemylim, Alfen (asi to byl on, protoze on jako jeden z mala veril, ze elmag sila je ta sila, co urcuje charakter Vesmiru, a dneska se ukazuje, ze by na tom neco mohlo byt) vymyslel, ze pokud jsou ve Vesmiru oblasti s antihmotou, tak na jejich hranicich s normalnim svetem, kde budou anticastice anihilovat s casticemi, se vytvori jakasi plocha podobne te, jaka je pod kapkou vody na rozhavene plotne. Ta by pak oblast antihmoty dost ucinne izolovala. Snazil se i najit na obloze oblasti, ktere by podle toho charakteristicky zarily, ale neuspel. Antihmoty podle vseho ve Vesmiru opravdu moc neni.
To me jen tak napadlo.
fotony jsou stejne
Vaclav,2007-02-12 07:47:33
A nejenom to. Kdyz se srazi dva fotony, ktere vznikly z anihilace paru castic (castice+anticastice) muze opet vzniknout puvodni par (castice+anticastice)
Co se s nimi stane?? Jsou oba fotony stejne
ZEPHIR,2007-02-12 23:49:17
Protože přitom vlastně anihiluje kladně nabitá částice se zápornou (např. pozitron a elektron), vzniknou dvě opačně polarizovaný vlny. Jenže fotony spolu prakticky nekolidujou, takže se nevyrušej, jen zinterferujou - což prakticky znamená, že se zdánlivě vyrušená energie projeví o půl vlnový délky dál s dvojnásobnou intenzitou.
Zephire
Jirka,2007-02-13 00:24:02
Zajimalo by me, jak chces dve vlny slozit tak, aby se v jednom miste vyrusili a o pul vlnove delky dal se secetli.
A taky, co je to "opacne polarizovany". Polarizuje se do roviny, nikoli do smeru. Jestli mas na mysli stejnou rovinu polarizace a posun o pul vlnove delky, tak uz pri prvnim nahledu je jasne, ze co pises, nemuze byt pravda, protoze to by anihilace koncila tak, ze by po ni nezbylo ani to zareni.
A vsem, vcetne me,
Jirka,2007-02-13 00:35:46
by melo byt jasne, ze vlna je zenskeho rodu, takze "vyrusily" a "secetly" atd...
nemuze byt pravda, protoze to by anihilace koncila
ZEPHIR,2007-02-13 01:43:57
Představ si odraz světelný vlny od zrcadla s opačnou fází. Taková vlna by se měla interferenčního minima jednou provždy vyrušit, ne?
rozhovor
martin,2007-02-11 20:47:02
Tady si můžete poslechnout rozhovor s Lene Hau:
http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=7314502&ft=1&f=1007
Josefe
Jirka,2007-02-11 20:34:47
Ty hlasky na uvod o rychlosti svetla ve volnem prostoru. (Zvlast v kontrastu k tomu, ze se pak vsechno odehrava v B-E kondenzatu.) A pak ta premena svetla na hmotu a zpet, nejedna se o zadnou premenu, ale o excitaci, coz koneckoncu pak i pises.
Jinak souhlasim, ze cela ta vec se zastavovanim svetla je bomba a bude to mit s velkou pravdepodobnosti obrovsky dopad na technologie (i kdyz to muze trvat jeste pekne dlouho). Takze nadseni do toho objevu rozhodne za bulvarni vykriky nepovazuju, ty jsou legitimni.
On ten objev je uz trosku starsi, Nature trosku zaspal, nebo to spis nechtel uspechat.
Mimochodem (tohle asi vis, takze spis pro ostatni, co to nevedi), i kdyby se nekdy svetlo zacalo vakuem sirit jinou rychlosti, bude se stale sirit tou rychlosti 299 792 458 m/s, protoze pomoci tohoto cisla mame nadefinovany metr.
Alternativnimu pojeti meze neklademe
josef pazdera,2007-02-11 21:20:10
Jiri v tvych vytkach nevidim problem. Pokud je nekde zjednoduseni, je umyslne a v zaveru uvedeno na pravou miru. Moji snahou neni opsat clanek z Nature a vyjadrovat se v hodnotach excitacnich hladin atomu. Ostatně to co mi vytas, vytykas vlastne autorum z Reuters ioni pristupuji k vykladu tak, ze ke zmene svetla v hmotu a naopak dochazi. Jde sice o excitovane atomy hmoty, ale je to hmota. A ta hmota se pak zmeni a cast svoji energie vyda ve forme svetla. Jiste ze se tu dalo rozepsat a psat treba i o Riemannove zeta funkci,...
Ale chci ti neco navrhnout. Necekej az napiseme clanek my a priste jej napis. Radi jej uverejnime. Ostatne nic tomu nebrani abys tak udelal i ted. Naopak. Budou vedle sebe dva, jeden bez zjednodusujicich prirovnani a druhy pro lidi kovane ve fyzice. Tak by ostatne ve vyhledu melo byt.
Josefe
Jirka,2007-02-11 23:54:12
tak dobre, prijimam, ze to bylo zjednoduseni. Holt mame jinou predstavu o literarnich zanrech. Jen prosim, priste Reuters uved do zdroju, at je jasne, ze v clanku mohou byt i takova zjednoseni, ktera nekteri jinak zalozeni jedinci mohou povazovat za bulvarni nesmysly. (U Reuters me totiz zas tak moc veci neprekvapi.)
Tvou nabidku s diky odmitam. Primarne tvorim nekde jinde, a to hned na dvou mistech (a to nepocitam chlebodarce). Treti by uz byl moc. Treba ji vyuziju nekdy jinde, v principu se tomu nebranim.
Populární-věda
Láďa,2007-02-12 12:39:25
Máte pravdu s populární formu, ale souhlasím s Jirkou.
Pokud budete lidem, byť populárně, tvrdit, že světlo není hmota, těžko můžete čekat, že kdy budou o fyzice něco vědět. A že budou nějak kritičtí k článkům o vlivu člověka na životní prostředí, apod.
Anebo, že člověk, který něco o fyzice ví, pak bude brát vážně pokusy o seriozní výklad o neodarwinismu, když si řekne, aha pan Mihulka tam určitě plká jako plkali o fyzice.
Proti výkřikům radosti nic nemám :)
Lado,
Jirka,2007-02-12 13:16:15
normalne se svetlo za hmotu nepovazuje. Treba v kosmologii se bezne mluvi o ere hmoty (nebo casteji latky) a ere zareni (ve ktere zijeme nyni). Clanku jsem vytykal neco jineho. A to, ze svetlo se na hmotu nijak nemeni. Jen se pri jeho zastaveni uchovava informace o nem ve spinove strukture latky, kterou prochazi. Dalsi pulz ji z ni pak zase vyvola.
PS: Mihulka asi jeste porad rozdychava ten kongres, kde se proti nemu vsichni spikli.
A to, ze svetlo se na hmotu nijak nemeni...
ZEPHIR,2007-02-12 23:12:34
To je celkem otázka úhlu pohledu, protože fotony maj dynamickou hmotnost úměrnou frekvenci E = h * ny = m c^2 a když se do atomů nachytaj, tak ty atomy jsou doopravdy o něco těžší. Na druhou stranu můžem taky klidně říct, že o žádný zpomalení světla vlastně nejde, akorád se ty fotony, co normálně lítaj +/- rovně v excitovanejch atomech přinutěj aspoň na chvíli běhat dokolečka...
Skutečnost je jako vždy někde uprostřed: vakuum tvoří jakási dynamická houba či éterová pěna. Tim, že do ní vniknou kmity světla, tak malinko zhoustne, podobně jako mejdlová pěna třepaná ve flašce. To hustý místo se pohybuje spolu se světelnou vlnou a tvoří tak její vlnovou funkci (profil hustoty vakua v daným místě). Tím, že se foton přinutí běhat dokolečka v atomu pak můžem to zvýšení hustoty vakua reálně zvážit, protože zůstane uzavřený v atomech a reálně přispívá k jejich setrvačnosti. Atomy přitom samy nejsou nic jinýho, než ještě pořádně zhoustlý hrudky/kapky tý kvantový pěny.
Stando,
Jirka,2007-02-13 00:28:50
jezis ja nevim, jak se to jmenovalo. Moc to nesleduju. Byly toho plne noviny. Tusim, ze se tam klimatologove shodli na tom, ze na 90 procent za oteplovani muzou lidi. Asi nejaci alarmisti. Mozna jsem to jenom blbe pochopil. To vis, ja taky verim, ze Slunicko ma mnohem vetsi moc nad nasi planetou, nez si myslime, takze to zas tak moc nesleduju. Navic, uprimne receno, od te doby, co jsem si precetl, ze diky oteplovani se muze zazelenat Sahara, jsem i optimista.
o jine kariere nez bludatora?
ZEPHIR,2007-02-13 02:00:16
Však klidně ty bludy vyvracej a argumentuj, pokud máš čím. Pokud nemáš, zařaď se do houfu a koncepční záležitosti přenech povolanějším.
Nove teorie
Jirka,2007-02-13 16:05:28
Promin, ale pokud prichazis s novymi teoriemi, je na Tobe, abys ukazal, ktere jejich predpovedi se odlisuji od predpovedi starsich teorii a pritom ty nove predpovedi lepe odpovidaji realite. Jestli jses na tolik povolany, abys to dokazal, nepis do diskusi na Oslu, napis aspon do CesCasFyzu.
Věda je o tom
Colombo,2007-02-13 16:15:49
že uděláte pokud, kterým byste si svou teorii vyvrátil. Ne, že čekáte na ostatní, kteří ten pokus udělají za vás. ZEPHIRE pokud máš teorii, skus ji aplikovat na pokusu, neaplikovaná teorie je nanic.
Nová teorie a starý pokusy
ZEPHIR,2007-02-13 18:14:38
Předně - éterová teorie neni vůbec nová, naopak je pěkně stará. Druhak, takovejch pokusů je spousta, jen je jaksi není zvykem jako pokusy interpetovat, neboť jde přece o "samozřejmou věc". Když např. teorie éteru předpovídá, že když je éter tvořený hmotným prostředím a světlo energií, mělo by se teda světlo pohybovat krz éter vlnama, protože se přes každý hmotný prostředí světlo pohybuje ve vlnách. Zdá se to triviální věc, ale nic takovýho žádná současná teorie světla nepředpovídá, naopak se o tohle vlnovej charakter opírá!
Nebo další pokus: teorie éteru předpovídá, že éter je tvořenej nehomogenitama, částicema, který předávaj energii svejma vzájemnejma interakcema. Čim jsou ty částice hustší, tím se charakter tohodle vlnění mění z tzv. podélnejch vln na vlny příčný. Protože světlo může nést vysoký hustoty energie, je nesmysl předpokládat, že éter bude kdovíjak řiďounký prostředí, naopak, jeho hustota hmoty/energie musí nejt podstatně vyšší, než hustota energie/hmoty, co je schopnej přenášet. Tak hustý prostředí bude vést světlo určitě v příčnejch vlnách.
Zdá se to samozřejmý, ale ani tuhle souvislost žádná teorie nepředpovídá. Popravdě řečeno, ani Maxwell kterej tenhle výsledek použil jako předpoklad svý teorie moc dobře neporozuměl, protože pro svůj éter předpovídal existenci absolutního pohybu, která se s modelem příčnejch vln vylučuje a byla to vyvrácený Michelson-Morley experimentem.
Teorie éteru jde samozřejmě ještě dál a předpovídá i souvislosti, pro který současný teorie nemaj jak vysvětlení, ale zatim ani jednotnej formální model, jako je narušení Lorentzovy symetrie. Příčný vlny jsou třeba ty na vodní hladině. Pokud jsou maličký, jejich šíření je plně řízený povrchovým napětím vody a hladinou se vůči nim chová jako elastická membrána. Vzájemný interakce molekul pod hladinou se vyrušej a výsledkem je, že pro takový vlnky je prostředí pod hladinou mechanickým prázdnem a pohyb vody pod hladinou na šíření vln na hladině nemá v podstatě vliv.
Čím maj povrchový vlnky delší vlnovou délku, tim víc zasahujou pod vodní hladinu a tim víc se jejich charakter mění na podélný vlny, který už absolutním pohybem prostředí ovlivňovaný sou. Proto bychom měli i při šíření světla vakuem pozorovat přítomnost vztažnýho referenčního rámce a to tím výraznějc, čím delší je vlnová délka světla. I tenhle výsledek byl již provedenej experimentálně a zcela neplánovaně zjištěnej jako Dopplerův shift při proměřování anizotropie mikrovlnnýho pozadí vesmíru. Z něj vyplývá, že si to celá sluneční soustava metelí prostorem a mikrovlny tak tvořej vztažnej referenční rámec pro jakejkoliv další odvozenej pohyb. Neni náhodou, že začíná bejt pozorovatelnej při stejnejch vlnovejch délkách, jako podélný vlny při šíření vln na vodní hladině. To ukazuje, že gradient vodní hladiny je tvořená stejným materiálem, jako fluktuace vakua a že vlnovou délku, při který se začne projevovat referenční rámec můžem pozorovat za univerzální metr vakua. Nejspíš neni ani náhoda, že tahle délka odpovídá rozměrům nejsložitějších útvarů ve vesmíru, lidský neuronový síti a leží uprostřed rozměrový a energetický škály vesmíru.
Z éterový teorie samozřejmě vyplývá celá řada dalších testovatelnejch hypotéz, např. rekurzívní pěnovej charakter vakua podobnej kondenzující superkritický páře a z toho vyplývající kvantově mechanický jevy, existence fotonů, kosmologický hypotézy, atd...
Jiříkovi
JanaH,2007-02-14 08:34:09
Jiříku, už zase plácáš. Ty jsi takový filuta! Určitě víš co je v tom Nature, ale kdyby jsi to přiznal, tak bys musel přiznat, že tady plácáš, stejně jako Zephir. Ono by stačilo, kdyby jsi si pořádně přečetl ten článek tady. Třeba tu část přestupu vlnění mezi dvěma separátními (oddělenými) shluky. Kdy už v sobě najdeš tolik odvahy, a přiznáš to. Když už se vymlouváš, že nevíš co píší v Nature, zkus Scientific American (poslední číslo). Ale ani to nepotřebuješ číst. Ono by opravdu stačilo, kdyby sis přečetů co píší tady o tom přestupu rázové vlny mezi oddělenými shluky atomů a srovnal to se všemi svými odkazy co tady uvádíš jako argument. Možná pak přiznáš, že ženská (nemyslím sebe) toho víc asi víc než ty. A že také referee v Nature a Sci Am. vědí, proč to nyní uveřejnili. A nebo tam jsou oponenti tupci?
Na redakci se o kontakt na tebe obracet nebudu. Maji svych starosti dost. Ono staci, kdyz anonymove jako ty, z nich udelaji blbce a kdyz pak maji uznat, ze v clanku jsou i veci, ktere zatim publikovany nebyly a jsou nove, tak mlzi. Je mi to lito. Ostatne vsech nafoukancu, kteri tady v diskusich zacinaji exhibovat.
Janicko,
Jirka,2007-02-14 11:50:07
uznavam, ze v tomto clanku je neco navic. Teda prave ten skok mezi oblacky. V diskusi jsem na to zapomnel. Mas pravo si kvuli tomu o mne myslet, ze jsem blby. Je to jasne pokrok ve vede, o kterem Osel informoval velmi rychle. Diky mu za to!
Jen mi neni jasne, jak jsi odvodila to, co si podle Tebe myslim o Hauove. Je zcela nabiledni, ze je to velmi schopna zenska a jeji objevy budou mit obrovsky dopad na technologie. Delam chyby, ale nemusis mi vkladat do ust myslenky, ktere jsem nikdy nemel v hlave. Stejne tak nepodcenuju recenzenty v Nature (no v American Science bych je ale ani neprecenoval).
Duvody, proc nechci uvadet v diskusich kontakt na sebe, nechci rozvadet. Myslim, ze nebude daleko od Tveho duvodu. Anonymni ale fakt nejsem.
technicka
mag,2007-02-11 20:08:51
"na teplotu 237.78 stupňů Celsia" ... asi minus, zejo
proc je porad Hau a v poslednim odstavci Hauova?
jinak je to teda velice zajimavy clanek
jo
josef,2007-02-11 22:40:21
Jo, jo, jde o chlazene atomy, jinak by bylo obtizne je svetelnou energii excitovat. Ta koncovka ova byla takovou úlitbou puristům českého jazyka, abych alespoň v závěru dodržel normy jazyka českého. Ale asi mas pravdu nelze to hrat na obe strany.
jinak by bylo obtizne je svet. energii excitovat.
ZEPHIR,2007-02-12 23:30:48
Nejspíš tomu rozumíš, ale pro ostatní bysem to formuloval tak, že schopnost atomu se excitovat se s rostoucí teplotou zásadně nemění, ale mnohem rychleji roste pravděpodobnost, že se v nich vzájemnejma srážkama a teepelnejma kmitama atomů excitovaný elektrony setřesou do původní polohy, čili rychle klesá doba života excitovanýho stavu. Proto krystaly kazivce zahřátý na plotně svítěj.
Protoze je na to potreba ten B-E kondenzat.
ZEPHIR,2007-02-13 02:13:35
Světlo se dá zpomalit i za pokojový teploty a bez bosonovýho kondenzátu tou plasmonovou mřížkou. Aji klystrony nebo Smith-Purcellovův jev je založenej na zpomalení propagace EMG vlny v okolí rezonátorů. Viz ten link, co sem dal nahoře.
Se svetlem
Jirka,2007-02-13 16:00:26
se da delat leccos.
Ten link, cos dal, ale popisuje neco jineho a je to jen pocitacova simulace.
Nesmyslne bulvarni vykriky
Jirka,2007-02-11 19:43:16
Prosim Te, Josefe, vyvaruj se priste tech hlouposti, cos napachal.
Nesmyslne bulvarni vykriky
Xavier,2007-02-12 09:31:19
První tři odstavce jsou čistý bulvár. To že se u světla rychlost mění (zpomaluje) podle charakteru prostředí v kterém se pohybuje bylo známo hluboko před rokem 1998.
Xaviere
Jirka,2007-02-12 10:59:22
Ano, to neni nic noveho. Novinka byla to, ze se to da ridit. A ze svetlo da az zastavit. A to prakticky bez ztraty informace v nem (tedy nejde o bezny utlum).
nezavidim Vam ale dekuji za mlcici vetsinu
Jana H,2007-02-12 13:02:14
Pane Mihulko, sam vidite, jak znalci zase promluvuli. Nic noveho a bulvar. Ani se nepodivali kolik casopisu o tom pise, vcetne Nature. Ja jen ze my ostatni to vnimame. Diky. Byli jste prvni, kdo o tom v Cesku referoval a to se asi nazapomina...
Janicko,
Jirka,2007-02-12 13:18:48
jste zcela mimo. Nenapsal to Mihulka. A jinde se o tom cesky psalo jiz temer pred ctyrmi lety. Dokonce to vyslo knizne (a to uz je nejake pomale medium).
Jiříku
Jana H,2007-02-13 12:51:39
Jiříku, plácáš. V tomto článku, stejně jako v Nature a i v tom videu, které je zde připojeno se zmiňují nové věci - pomocí laseru iniciace zastaveného světla. Pokud o tom někdo v Česku psal před 7.2.2007, sděl prosím kde jsi to četl. Protože by to bylo dříve, než to zveřejnilo samo pracoviště prof. Hau.
A také prosím napiš, kam že to přispíváš? Ráda bych si od tebe něco přečetla.
Janicko,
Jirka,2007-02-13 16:02:35
linky jsou o kousek vys.
Ze nekdo udela video v cervenci, jeste neznamena, ze se o tom nepsalo o par let pred tim. Samozrejme i Hauova to publikovala drive nez to vyslo i v Nature. V Nature zrejme bylo i neco navic (nevim, clanek jsem necetl), ale tady na Oslu neni nic vic, nez o cem ses mohla jinde docist o par let drive.
Janicko,
Jirka,2007-02-13 16:22:15
jinac to vyslo kdysi i v CesCasFyzu (a to jeste drive, nez uvadeji ty dva predchozi linky):
http://www.cscasfyz.fzu.cz/2003/01/dvorak.html
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
