Oplodnění in vitro zvyšuje riziko vrozených vad  
Velká kanadská studie prokázala, že novorozeňata, jimž na svět pomohla technologie asistované reprodukce, jsou vystavena vyššímu riziku vrozených defektů.

 

 

Začínajícímu lidskému životu zřejmě není tak úplně jedno kde svůj čas tráví. Zda ve vejcovodu a v děloze, nebo ve zkumavce. Vědci to vysvětlují imprintingem, neboli časným ovlivněním genů, které později určuje jak budou pracovat.

Podle statistik zůstává nedobrovolně bezdětných 10 - 15% manželství. Životospráva, životní prostředí, posun doby porodu do pozdějšího věku i stále zatíženější genofond lidstva působí nepříznivě na kvalitu mužských spermií i na reprodukční schopnosti ženy. Ve vyspělých zemích vyhledává odbornou pomoc stále více párů. U nás to před několika lety bylo okolo 18% párů.  Příčina neplodnosti je přitom zhruba ve 35% pouze na straně ženy, ve 35% pouze na straně muže a asi ve 25% se na neplodnosti podílí kombinace příčin u obou partnerů. Jen asi 3% případů jsou neléčitelná.

Vědci v Kanadě se teď pořádně podívali na to, jak se miminkům, kterým se na svět pomáhalo asistovanou reprodukcí, daří. Analyzovali údaje z více než šedesáti tisíc porodů. Ve všech případech se jednalo o údaje z roku 2005 z provincie Ontário v Kanadě.

Vyšlo při tom najevo, že u dětí, které se narodily po takzvaném ART (to znamená, že u vzniku jejich života byla použita některá z technik asistované reprodukce, což mimo jiné zahrnuje také in vitro fertilizaci - IVF, indukci ovulace a nitroděložní inseminaci), byla o 60% větší pravděpodobnost, že se narodí s vrozeným defektem.  To vyšší riziko vyplývá pochopitelně ze srovnání s dětmi, jež byly počaty klasicky.

Zvětšit obrázek
Děti ze zkumavky mají o 60% vyšší riziko, že se u nich projeví vrozená vada.

Z celkového počtu 61 208 porodů se narodilo za pomoci asistované reprodukce 1394 dětí. To znamená, že ART děti tvořily v souboru 2,3%.  Nejčastějšími abnormalitami u dětí po asistované reprodukci se týkaly zažívacího traktu. Tyto děti měly rovněž častější výskyt poruch kostry, svalů a také různé kardiovaskulární poruchy.

 

Na vině ale nebude jen "humpolácké" zacházení s embryem. V řadě případů půjde nárůst postižení na vrub špatnému genofondu rodičů, kterým se normálním způsobem přivést na svět potomka nepodařilo.

I když nárůst relativního rizika (60%) vypadá hrozivě, absolutní počty defektů u dětí po asistované reprodukci nijak zvlášť závratné nejsou. Děti s defektem se rodily jen ve 2,62%. U normálních početí se poruchy vyskytovaly u 1,87% dětí. Z aplikovaných ART technik mělo nejvýznamnější vliv na růst defektů IVF. Po něm se rodily děti s defektem ve 2,97%. Následovala intrauterinní inseminace s 2,66% defekty a rízená ovulace s 2,19% defekty.

 

Čím to je, že tři dny pobytu v nemocnici mají tendenci tak zásadně ovlivnit pozdější život dítěte?

Jedním z pravděpodobných vysvětlení je, že dochází k narušení DNA imprintingu. Imprinting (vtištění) je výraz pro proces, který řídí jak se geny později začnou projevovat. Imprinting se vyvíjí v raných fázích embryonálního vývoje.  Zjednodušeně lze říci, že zárodku není jedno, jestli tráví svůj čas v lůně matčině a nebo první dny tráví v živném roztoku ve zkumavce. Jistou míru pozorovaných problémů, i když se o tom v Kanaďany zveřejněných informacích nehovoří, bude mít na svědomí zdravotní stav rodičů. Už to, že k těmto technikám se odhodlávají páry, které normálně děti mít nemohou, svědčí o něčem špatném, což by za normálních okolností přirozená selekce z populace eliminovala.
Media o zde zmiňované studii referují jen v superlativech a jako o „huge“, tedy o studii svým rozsahem obrovské. Pravdou je, že Kanaďané učinili konec dohadům, zda IVF zvyšuje riziko vrozených poruch či nikoli. O skutečné příčině nárůstu poruch u dětí po asistované reprodukci, ale tato studie neříká prakticky nic. Jen to, že riziko je v takových případech vyšší. Vlastní příčiny tohoto jevu nám tak dál zůstávají skryty.  


Prameny:
NewScientist
Society for Maternal-Fetal Medicine"s conference on pregnancy, San Francisco,  9th February 2007.


 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 17.02.2007 20:47
Tisk článku

Lidské embryo z perspektivy bioetiky - Černý David, kolektív autorov
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 158 Kč
Lidské embryo z perspektivy bioetiky
Černý David, kolektív autorov

Diskuze:

Uz zase ta statistika

Petra,2007-02-28 12:08:48

Byly porovnavany alespon stejne vekove skupiny? Nebo se smahem vzaly deti z umeleho oplozeni a porovnaly se s celou zdravou populaci? Takove lojzovske porovnavani jablek s hruskami neni naprosto k nicemu. Nehlede na to, ze neplodnost musi mit nejakou pricinu. Treba take vyssi procento poskozenych gamet. Co je divneho na tom, ze z vyssiho procenta poskozenych gamet se narodi vyssi procento postizenych deti? Takovehle skolacke chyby v publikaci v renomovanych casopisech fakt nechapu...

Odpovědět


jeste dodatek

Petra,2007-02-28 12:18:58

Kdysi tu nekdo daval trefne prirovnani, jak pouzivani zachranne vesty zvysuje riziko utonuti (a take se nerozlisovali mezi lidmi, kteri sli plavat, a lidmi, kteri plavat nesli). Tento pripad tomu presne odpovida...

Odpovědět

Umělé hormony,

Pepa z depa,2007-02-24 16:23:13

umělé nedokonalé prostředí,v němž je prováděno umělé oplodnění. Prvotní dělení oplodněného vajíčka chce asi také správné biochemické prostředí. Organismus ženy je asi trochu devastovaný a zaneřáděný nejrůznější chemií a je pak nepřístupný vzniku nového života. Vědci si hrají na Boha... .

Odpovědět

POZOR pri plozeni

jara cimrman,2007-02-19 19:59:37

...pozor pri oplozovani in vitro, aby nebyla zkumavka moc uzka....Vas Jara Cimrman

Odpovědět

statisticky vyznamne?

noi,2007-02-18 01:35:16

Ve studii bylo 1394 deti. 2.62% melo nejaky defekt. To vychazi na 36.5 ditete (mimochodem, kde vzali tu pulku ditete? u 36 by to bylo 2.58% a u 37 2.65%). Rozdil mezi asistovanymi detmi a neasistovanymi byl 0.75%. To dela u vzorku asistovanych cca 10 deti. Je tento rozdil opravdu statisticky vyznamny? Nebude tam mit vliv prave vek rodicu (asistovane reprodukce je pravdepodobne treba casteji u starsich rodicu), pripadne jine zdravotni potize, ktere mohou mit jako pruvodni znaky zhorsenou plodnost a tim potrebu asistovane reprodukce? Silne pochybuji, ze napr. sama inseminace muze mit nejaky vliv na vyskyt vrozenych vad potomku.

Odpovědět


pro poradek

noi,2007-02-18 01:37:10

...v prvni vete ma byt "Ve studii bylo 1394 deti narozene pomoci asistovane reprodukce"

Odpovědět

a co další faktory

mirek,2007-02-18 00:43:12

Ano, o IVF v tomto směru se mluví už delší dobu. Je zajímavé, že na téma kouření takovéto studie nevznikají nebo se nedostávají tolik mezi neodborníky.

Odpovědět


Já vím, že se s tím trapně vnucuji...

Jirka,2007-02-18 11:06:58

...ale už jste uvažovali, jaký má na muž vliv ženská hormonální antikoncepce, která se dostává do přírody? Nedomnívám se, že by se z organismu přirozenou cestou nevylučovala a tím se nedostávala do potravinového řetězce - pochybuji, že by byla neutralizována v čističkách odpadních vod. Před časem byl na Oslu článek o tom, co to dělá s některými druhy ryb (Některým druhem ryb), myslíte si, že člověk toho zůstane ušetřen? A to OBĚ pohlaví?
Hezký den.

Odpovědět

Vzhledem k tomu,

Jan Šimůnek,2007-02-17 22:39:00

že řada vrozených vad koreluje s věkem rodičů, a někdy i více než lineárně, mohla by roli sehrát i léta ztracená pokusy o početí normání cestou.

Odpovědět

Korelace a pricinna souvislost

iop,2007-02-17 22:31:31

Neni to spis tim, ze asistovanou reprodukci dojde ke spojeni gamet, ktere jsou nejakym zpusobem defektni a ten se pak projevi nejakou vadou?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni