Žabka z jantaru  
V Mexiku byla objevena zachovalá fosilie žabky z čeledi Leptodactylidae. Je ze svrchního oligocénu.


 

 

 

Zvětšit obrázek
Chiapas, chudá oblast Mexika je bohatá na jantar.

V jantaru nejsou zachovaní jen komáři s téměř kompletní DNA dinosaurů, vhodnou k okamžitému klonování několika dinosauřích druhů najednou.

Občas se objeví i nějaká ta včelka, jako třeba třímilimetrový prcek Mellitosphex z přelomu spodní a svrchní křídy, nebo dokonce i centimetrová žabka z čeledi Leptodactylidae.

 


Jest tomu tak... Díky Jurskému parku všichni dokonale víme, že smícháme-li dinosauří a žabí DNA, můžeme naklonovat celý park všemožných prehistorických zvířátek, od pterosaurů, až po dinosaury... A to vše díky otravnému hmyzu zachovanému v jantaru.

 

 

Ale dost legrace. Jantar je opravdu vděčným materiálem. Vzniká zkameněním stromové pryskyřice a dokáže dokonale zakonzervovat prehistorické živočichy velikosti hmyzu nebo části prehistorických rostlin. Z bohatých evropských nalezišť jantaru můžeme zmínit třeba Rumunsko, Sicílii nebo Velkou Británii. Z vyhlášených světových nalezišť pak třeba okolí ruského Kaliningradu nebo Mexiko.

Zvětšit obrázek
Oligocenní žabka z mexického státu Chiapas (David Grimaldi,Museo de Historia Natural, AP).

A právě zde, v jihovýchodním státě Chiapas, snad nejchudší oblasti Mexika, byla v roce 2005 objevena centimetr dlouhá žabka z rodu Craugastor zakonzervovaná v jantaru. Je stará nějakých 25 milionů let, takže pochází ze svrchního oligocénu.

 

Zvětšit obrázek
Jantar se Chiapaských dolech těžil již za dob Mayů. Zdejší naleziště jistě nevydalo ještě všechna svá tajemství.

 

Nález nyní studoval Gerardo Carbot z Chiapas Natural History and Ecology Institute. Ten by si přál provrtat malý otvor až k drobnému obojživelníkovi a pokusit se extrahovat DNA. Avšak vzhledem k tomu, že je unikátní nález „majetkem“ soukromého sběratele, je málo pravděpodobné, že Carbot dostane k tomuhle kroku vůbec možnost.

 

Prameny: National Geographic.
Autor článku je tvůrcem stránek Wild Prehistory



Melitosphex

 

 

 

 





Mellitosphex. Včela stará 100 milionů let byla objevena koncem loňského roku. Osel o ní psal v článku "Nejstarší včela na světě".

 

Datum: 22.02.2007 00:52
Tisk článku

Související články:

Slavíme padesátiny nálezu Etiopanky přezdívané „Lucy“     Autor: Josef Pazdera (14.04.2024)
Fosilie stromu Sanfordiacaulis     Autor: Josef Pazdera (05.02.2024)
Xenusion – nejznámější a nejvzácnější fosilie z ledovcových souvků     Autor: Aleš Uhlíř (06.01.2024)
Podivuhodná Timorebestia byla gigantickou ploutvenkou kambrického oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2024)
Co odhalil genom živoucí fosilie z dob dinosaurů?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz