Genové vylepšení nebo rekonstrukce?  
V možnostech současného lidstva je zvýšit v lidské populaci výskyt variant genů, které zaručují vyšší fyzickou výkonnost a vytrvalost. Nebylo by to jen obnovení stavu, který vládl ještě před pár tisíciletími?

 

Zvětšit obrázek
Jaroslav Petr (vlevo) vám v diskusi pod článkem ze dne 23.2.2007 slíbil psaný text svého vystoupení. Redakce Osla připomíná, že jde o přednášku, nazvanou „Supermanem snadno a rychle“, kterou Petr bude mít tento čtvrtek v rámci cyklu přednášek pro veřejnost, pořádaných Přírodovědeckou fakultou UK Praha. Tento článek je jedním z motivů jeho přednášky. Na jeho konci najdete připojené dva soubory ke stažení. Jde o presentaci vystoupení v powerpointu (soubor jsme pro jeho velikost museli rozdělit na dvě části). Následující den po přednášce, tedy 2. března, přibude pod tímto článkem ještě další odkaz. Bude to zvukový záznam přednášky a diskuse. (Foto a text doplnila redakce)


 

 

V roce 427 př.n.l. se jel v Egejském moři mezi Aténami a ostrovem Lesbos závod o život. Aténští právě rozdrtili povstání v lesboských Mytilénách a sněm rozhodl, že všichni muži z odbojného města budou popraveni. Rozsudek měla doručit na 340 kilometrů vzdálený ostrov posádka triéry, která se neprodleně vydala na cestu.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Triera Olympias byla postavena v 80. letech a oficiální povolení k plavbě dostala v roce 1987. Bylo na ní provedeno několik ověřovacích plaveb včetně experimentů, které měly za cíl sledovat fyzický výkon veslařů při různých rychlostech.

Na druhý den horké hlavy v Athénách vychladly a sněm rozsudek zrušil. S šestatřicetihodinovým zpožděním vyrazila z Atén k Lesbu druhá loď. Sto sedmdesát mužů veslovalo nepřetržitě čtyřiadvacet hodin, aby dohonili triéru s rozsudkem smrti a zabránili masakru. Stihli to.

 

 

Svědectví o podobných výkonech nedávají spát sportovním lékařům a fyziologům. Harry Rossiter z University of Leeds využil zrekonstruované starořecké triéry Olympias a měřil energetický výdej jednotlivých členů posádky při různých rychlostech jízdy. Výkony porovnával s popisy dávných plaveb, které pro něj v antických pramenech vyhledal jeden z největších současných expertů na antickou lodní dopravu historik Boris Rankov z University of London. Společně zjistili, že dnes by dokázali držet se starými Řeky tempo snad jen špičkově trénovaní sportovci. A to ještě se zatnutými zuby. O výsledcích svého bádání píší Rossiter a Rankov na stránkách britského populárně vědeckého časopisu New Scientist.

 

 

Triéry byly dlouhé kolem pětatřiceti metrů a jejich paluba měla šířku pět metrů. Veslaři v nich seděli těsně nahlučení ve třech řadách nad sebou. V Aténách se neopírali do vesel otroci, ale svobodní muži.  Skuteční profesionálové, kteří dlouho a tvrdě trénovali a dostávali slušnou mzdu. Ke špičkovým výkonům je  nemotivovaly jen peníze. V námořních bitvách bojovali jako svobodní občané i za sebe, své rodiny a své město. Zdatnost a mistrovské ovládání lodí prokázali například v roce 480 př.n.l., kdy 150 aténských triér rozprášilo flotilu perského krále Xerxa u ostrova Salamis. 

 

Zvětšit obrázek
Harry Rossiter je v pohodě. Jeho výzkumný objekt dře.

 

Athénští veslaři dosáhli s triérou špičkové rychlosti kolem 21 km za hodinu během pouhých třiceti sekund a na dlouhých plavbách udržovali úctyhodnou průměrnou rychlost kolem 13 až 16 km v hodině. Antické Atény měly k dispozici až 200 triér a pro každou z nich stosedmdesátičlennou posádku schopnou podávat z dnešního hlediska téměř nadlidský výkon. To představovalo armádu 34 tisíc neuvěřitelně zdatných mužů.

Zvětšit obrázek
Antický reliéf dokazuje, že staří Řekové veslovali na triérách stylem, který byl znovuobjeven až v 19. století závodními veslaři.

„Tahle početná skupina lidí se vyrovnala těm nejlepším současným sportovcům,“ říká Harry Rossiter. „Z našich pozorování vyplývá, že v antice byli lidé z genetického hlediska mnohem lépe disponováni k vytrvalostním výkonům, než jsme my dnes.“

 

 

Nelze vyloučit, že posádce triéry Olympias chyběl při Rossiterových experimentech kromě fyzické kondice i fortel dávných aténských veslařů. Je možné, že se staří Řekové na své úctyhodné výkony zase až tolik nenadřeli. Přesto nezbývá než před jejich výkony smeknout a konstatovat, že po fyzické stránce to jde s lidstvem s kopce. Pokud bychom dnes metodami molekulární genetiky a genové terapie vnášeli do dědičné informace lidí varianty genů, které napomáhají k vyšším fyzickým výkonům a vytrvalosti, vlastně bychom prováděli pouhou restauraci původního genofondu lidské populace. Nic proti máti přírodě.

 

 


Sortiment genů, které by bylo možné pro tyto účely využít je známa celá řada. Britští genetici našli u úspěšných himálajských horolezců variantu genu ACE, která zjevně napomáhá svým nositelům při dlouhodobé, extrémní fyzické zátěži. Vyšetření početné skupiny rekrutů americké armády prokázalo, že nositelé „vytrvalostní verze“ genu ACE zúročí náročný trénink mnohem výraznějším vzestupem fyzické kondice, než nováčci, kteří tuto variantu genu postrádají.

 

Zvětšit obrázek
Záběr na posádku triéry Olympias.

 

Varianty některých genů stojí v pozadí toho, co jsme si zvykli označovat jako sportovní talent. Dvojnásobný vítěz v běhu na lyžích na olympiádě v Innsbrucku  Eero Mäntyranta zdědil gen, který zvyšoval citlivost jeho těla k hormonu erytropoetinu. Díky tomu se jeho organismus choval podobně jako tělo dnešních sportovců využívajících k dopingu uměle vyráběný erytropoetin (EPO).

 

Zvětšit obrázek
Eero Mäntyranta má ve Finsku pomník. Za své úspěchy ale vděčil z valné části jedinečné genetické dispozici.

Mäntyranta měl od přírody zvýšenu tvorbu červených krvinek a jeho tělo bylo dobře zásobováno kyslíkem i při velké námaze. 
V pravěku a starověku, kdy často rozhodovala o přežití fyzická zdatnost, byly podobné varianty genů výhodné.  V lidské populaci byly proto zřejmě mnohem rozšířenější než dnes.

 


 

Text je fragmentem přednášky, která zazní na „Čtvrtku ve Viničné 7“ dne 1. března 2007. Přednáška s titulem „Supermanem snadno a rychle aneb od genové terapie ke genetickému vylepšení“ zazní od 17.10 hod v posluchárně „Fotochemie“ na Přírodovědecké fakultě UK v Praze ve Viničné ulici čp. 7.



Zde je ke stažení záznam přednášky:

AUDIO: Supermanem snadno a rychle - (zvukový záznam přednášky)

Datum: 27.02.2007 02:56
Tisk článku

Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta - Stewart Ian
 
 
cena původní: 350 Kč
cena: 294 Kč
Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta
Stewart Ian
Související články:

Apoptóza aneb proč nemáme mezi palcem a malíkem „takovou blánu“     Autor: Jan Humplík (15.09.2006)
Biologické čtvrtky ve Viničné 7     Autor: Redakce (04.10.2005)
Vylepšování člověka     Autor: Jaroslav Petr (04.02.2005)
Priony     Autor: Jaroslav Petr (11.10.2004)
Buněčné terapie a tkáňové inženýrství     Autor: Jaroslav Petr (19.02.2004)



Diskuze:

Nahrávky z biologických čtvrtků ve Viničné

doporučuji,2007-10-02 21:50:29

http://www.natur.cuni.cz/~flegr/ctvrtky.php

Děkujeme, pane Flegre
:-)

Odpovědět

Škoda, že do zítra jsem mimo Prahu,

Eva,2007-02-28 11:27:06

jinak bych určitě na přednášku zašla. A měli by tam jít všichni ti hnidopiši odsud :0)). Článek má sloužit jako "udička" na přednášku nikoliv jako plnohodnotný science článek. Diskuse po přednášce bude jistě velice zajímavá a těším se na záznam.

Odpovědět


Potrefená husa se vždycky ozve. :-)

Ruda,2007-02-28 17:50:26

Je jasné koho jste myslela tím hnidopichem... :-) Víte toto je open source e-... server a řeknu upřímě nejsem taková kapacita abych mohl napsat nějaký vědecký článek, ale s vaším přístupem "tolerujme průměr" by se z OSLA brzo stal server stylu "www.aktualne.cz". V Česku je dost chytrých vědců a OSLA chápu jako jejich treningové místo nebo odrazový můstek do prestižnějších periodik. A podle jiných ohlasů na ostatní články tuším, že čtenáři OSLA nejsou lidé, kteří se spokojí s průměrem. Prezentace pod článkem jsou dobré, tak proč bych nemohl očekávat stejně kvalitní článek?! Jestli jsem se někoho dotkl omlouvám se, nejsem jen obyčejný konzument informací. Snažím se utvořit si svůj názor na věc a spekulovat nad čímkoli co mi média předhodí.

Odpovědět

Žena u vesla aneb špatná rozvaha nad problematikou

Rudolf,2007-02-27 20:14:51

1. na lodi jak koukám veslujou i ženský
2. určitě to nejsou lidé narození ve středomoří aklimatizovaní na tamní podmíky
3. veslaři neměli vyrovnanou výkonnost (ženy, děti, muži)
4. všichni na lodi se nejméně 5 let živí prací v kamenolomu nebo jinou fyzicky náročnou prácí... :-)
Experiment s lodí Olympias akorád dokázal to, že se nepotopí a může plout. Myslím, že článek není moc dobrý neboť jako důkaz degradace lidského genomu používá pouze jeden experiment a to od základu špatný. O dalším měření mám pochýbnosti, dokazují akorát rozdíl spotřeby kalorií a unavu mezi trénovaným a netrénovaným člověkem) Divím se dále tomu, že stačí 2000 let a lidský genom podle závěru autora degraduje. Nějak mi to nekoresponduje s houževnatostí lidského druhu přežít. Dále autor nemyslí na přirozený výběr ve společnosti. Nyní nepotřebujeme svalovce, ale mentálně zdatné jedince. Zabýval se někdo tím, že i na samotnou stíhací akci řekové použili nejlepší posádku z loďstva?! Nebo provedli výběr z nejlepších?! Třeba nepoužili standardní triéru, ale před vyplutím ji odlehčili?! Není možné, že veslaři měli speciální stravu (jako zápasníci sumo nebo gladiátoři)?! Co když použili pro tento výkon nějaké drogy nebo veslaře motivovali penězi? (nebo to byli zdatní otroci se slibem propuštění nebo smrti) Nevezli třeba záložní síly?
Závěr: dnešní triéra pluje pomalu, je velký rozdíl ve výkonosti mezi sportovcem a normálním člověkem a proto lidský genom degraduje a upadá... No nevím nevím myslím, že než takový článek tak radši žádný.

Odpovědět


v té mohutnosti

CC,2007-02-27 22:27:31

vašeho příspěvku shledávám zrno pravdy, se kterým plně souhlasím

Odpovědět


dobry postreh

PT,2007-02-27 23:52:41

Skutecne na tom neco je napr. to odelhceni si dokazu predstavit jednoduse - trebas meli standartni zasoby jidla na nekolik tydnu, ktere stihaci trirema nemela.

A taky jak rika Rimmer: Meli masivni biče, Listre, masivni biče!

Odpovědět


špatná rozvaha

jarda petr,2007-02-28 03:00:48

Zkušeních plaveb bylo několik. Při té "fyziologické" se samozřejmě posádka složila z mladých fyzicky zdatných mužů. Jak je viodět na fotce, kde se měří výměna plynů dýcháním, tak se neměří ani žádné dámě ani batoleti. Ilustrační fotky jsou prostě ilustrační fotky. A k tomu slibu propuštění na svobodu. Na athénských triérách neveslovali otroci. Ale to je napsáno i v článku. Pokud jde o vydatnou finanční odměnu - co kdyby vám někdo slíbil deset milionů euro za to, že zítra zaběhnete maratón za 2 hodiny rovné? Zaběhl byste to? Neviditelná ruka trhu je mocná, ale nikoli všemocná. Je mi líto, ale vaše argumentace trpí přesně tím, co vyčítáte článku. Je děravá a ryze spekulativní.

Odpovědět


Nedokonalá úvaha

Ruda,2007-02-28 09:07:03

Ano tyto dva body jsou nedomyšlené. Ale otázkou je jak trénovaní byli řečtí veslaři. A jejich výkon při motivaci penězi. Máte-li 100% jistotu, že na stíhací plavbu nepoužili otroky jako bio motor s motivací smrti nebo propuštění, věřím vám, nejsem profesionál ve studiu řeckých dějin... Řekové se museli na takovou posádku spolehnout. Jak tu výše někdo psal nejspíše měli jídlo jen na pár dní a s velkou pravděpodobností výzbroj nechali doma. Další věcí se kterou se dá spekulovat je otázka větru. Nezlobte se, ale závěr z celého článku je ten, že trénovaní lidé vydrží víc. Je smutné, že o informaci, že při poksu bylo použito více plavidel a s různou posádkou se dozvídám od komentátora a nikoliv od autora článku. Ilustrační obrázek je fajn, ale myslím že OSEL se snaží být respektovaným e-časopisem akdyž se přidá obrázek tak čekám, že je svázán s tématem. To tam mohl autor vložit fotografii své neteře, jak vesluje v nafukovacím člunu na berounce. Jen s e snažím naznačit, že článek nedokzuje že naše geny degradují. Jen dokazuje, že se specializujeme na jiné činnosti než je veslování. Ale autor napsal článek v duchu genového vyhasnutí.

Odpovědět


spekulovat, spekulovat, spekulovat?

jarda petr,2007-03-01 13:46:28

O rubriku výš píše jakýsi Rudolf, který je zřejmě identický s Rudolfem z této diskuse, že ho baví spekulovat nad informacemi, které dostává. To je hodně zajímavé. Urazit na pětatřicet metrů dlouhé lodi štreku Athény - Lesbos mu nepřipadá nijak zvláštní. Spekuluje, že stačí si loďku jen trochu odlehčit - nechat doma svačinu a oštěp. Dovolím si tvrdit, že ve srovnání s hmotností lodi to byly položky takřka zanedbatelné. Je zajímavé, že nespekuluje o tom, zda byla loď řádně vyschlá. To je mnohem důležitější faktor, protože Řekové lodi nesmolil a ty sákly vodu, těžkly, nořily se hlouběji a pluly pomaleji. Klíčovým bodem článku je fakt, že pohánět triéru po 24 hodin takou rychlostí, jakou jela ona "spásná" triéra, je prostě dřina jako blázen. A Athény měly v té době 34 tisíc chlapů (a nebyli to žádní hromotluci - ideální postava pro veslování byla s ohledem na rozměry lodi mezi 150 a 160 cm), kteří to zvládali. To o té populaci ledacos vypovídá. Trénink nezmůže všechno. Například nositelé kratší verze genu pro ACE se ani intenzivním tréninkem nedomohou výrazného zvýšení fyzické kondice. To je prokázáno ve studiích na stovkách lidí. Jasně, že ti lidé museli trénovat, ale bez sportovního talentu (tj. vhodných alel příslušných genů) si mohli honit triko jak chtěli a bylo jim to houby platné.
Přemýšlet na základě solidních infromací je jedna věc. Spekulovat tak, že si pustím fantazii na špacír, to je věc druhá.

Odpovědět

neni nizsi vykon

Mirek,2007-02-27 12:47:13

treba adaptaci na dlouhodoby hlad? Kdo podava nizsi vykon taky zpotrebuje min kalorii. A podavat spickove vykony v prevazne zemedelske populaci asi neni to nejdulezitejsi, ale prezit neurodu ano.

Odpovědět

Sportovci

samov,2007-02-27 11:58:18

Netusim, co je na tom take zvlastne. Tych Atenskych veslarov urcite nezobrali niekde z ulice, boli to trenovani profesionali. V podstate to boli vrcholovi sportovci. Myslim, ze keby za tie vesla posadili Atencanov inych zamestani (obchodnici, pravnici...) dopadlo by to velmi podobne ako dnes.

Odpovědět


co je zvláštní?

jarda petr,2007-03-03 07:52:49

Co je zvláštní? Že Athéňané dali těchto "profesionálů" se špičkovu výkonností dohromady 34 000. Drtivá většina dnešních lidí není podobných výkonů schopna, i kdyby se v tréninku přetrhli. Prostě na to "od přírody" nemají. Nemají na to vhodné varianty genů.

Odpovědět

Úsměvné :)

Láďa,2007-02-27 11:25:49

Kdybych nebral tenhle článek jako jistou nadsázku a snahu rozpoutat diskuzi o problematice - což je dobré; musel bych se smát, že s takovýmito články chcete kritizovat část klimatologů, že k problematice globálního oteplování nepřistupuje dost skepticky ;-)

Odpovědět


Láďa

Pepa z depa,2007-02-27 11:47:26

Osobně hodnotím tento článek jako výborný,ale ze by se týkal klimatu? Jaksi neumím číst mezi řádky.

Odpovědět

dotaz

Kroupa,2007-02-27 08:47:55

Může mi(jsem pouhý chemik nyní pedagog -laik na genetiku) někdo vysvětlit, proč tak super článek je známkován jen na 3,5 ?

Odpovědět


hmmm

CC,2007-02-27 22:29:43

současné score je 30,4...

Odpovědět


no dobře no

CC,2007-02-27 22:31:44

je to dětinskost hlasovat 1000, omlouvám se všem, co jim na regulernosti hlasování záleží

Odpovědět

super

ditom,2007-02-27 08:21:51

prezentace jsou výborné, už se těším na záznam. Škoda, že do Prahy cesta dlouhá.......

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace