Vědci odhalili tajemství růstu rostlin  
Jako v pohádce o veliké řepě to může vypadat na polích a sadech, pokud se naplní vize inspirované nedávným objevem týmu vědců vedených Joanne Choryovou ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla.

 

 

Zvětšit obrázek
I velký sekvojovec začíná život jako maličký semenáček.

Po více než deseti letech usilovné práce odhalili biologové vedení Joanne Choryovou  buněčný signál, kterým rostlina rozhoduje o tom, jak moc vyroste. Výsledky jejich práce představil na svých stránkách prestižní vědecký týdeník Nature.

 

Zvětšit obrázek
O tom, zda vyroste v obra rozhoduje řeč rostlinných hormonů. Nový objev amerických vědců naznačuje, že vnější buňky rostlin slouží k monitorování vnějšího prostředí a následně pak rozhodnou, zda se bude růst nebo nebude.

 


„Rostliny jsou kořeny pevně připoutány na jedno místo a musí se tvarem i velikostí přizpůsobit místním podmínkám. Je to pro ně otázka přežití,“ říká Joanne Choryová.
Vědci ze Salkova ústavu zjistili, že o růstu rostliny rozhoduje hormon označovaný jako brassinolid.

 

Dlouho však nebylo jasné, kde a jak v rostlině působí. Do úvahy připadaly tři „vrstvy“ rostlinného organismu – povrchová vrstvička pokožky často impregnovaná voskovitými látkami, dále pak vnitřní vrstva buněk obsahující zelené barvivo a provádějící fotosyntézu a nakonec vnitřní „armatury“ tzv. cévních svazků, které zajišťují transport živin z kořenů do listů a naopak.

 

Vědci podezírali rostliny z toho, že regulaci růstu nezajišťuje jen jedna vrstva, ale že se na ní podílí několik vzájemně spolupracujících rostlinných pletiv.
„My jsme jasně prokázali, že kontrolní roli plní výhradně pokožka rostlin. Dokáže růst popohánět i brzdit. Buňky pokožky rozhodují o tom, zda budou růst buňky z vnitřních vrstev, říkají jim, jestli se mohou rozrůst nebo ne,“ shrnuje Joanne Choryová výsledky převratného objevu.

 

 

Pěstitelé bonsají by se mohli domoci trpasličích rostlin díky cílenému zásahu do dědičné informace svých svěřenců.

Buňky z pokožky rostlin syntetizují v příhodných podmínkách brassinolid a ten se v nich pak váže na speciální bílkovinné molekuly- receptory BRI1. Tím je nastartován růst.
Regulace růstu pokožkou má zřejmě velmi dobrý důvod, protože tyto buňky jsou bezprostředně vystaveny vnějšímu prostředí a mají nejlepší přehled, jaké podmínky právě panují. Je proto logické, že právě ony rozhodují o tom, kdy je načase růst a kdy není na růst nejlepší doba.

Zvětšit obrázek
Že by první mutanti postrádající receptor BRI1 pro brassisteroidy? Nikoli. Tyhle stromy by byly vyšší než muž, který vedle nic stojí – kdyby je ovšem neustále neokusovaly věčně hladové krávy.

Zasahováním do produkce brassinolidu v pokožce rostlin donutili vědci malé rostliny k intenzivnímu růstu a naopak, velké rostliny měnili v trpaslíky.

 

Výsledky teoretického výzkumu prováděného na modelové rostlině huseníčku mohou najít brzy praktické uplatnění. Na jedné straně otevírají šanci na vyšlechtění nových výnosnějších odrůd kulturních plodin, na druhé straně jsou příslibem pro šlechtění zakrslých rostlinných obrů pro pěstování na zahrádkách či květináčích.

 

„Pokud chceme nasytit devět miliard lidí, kteří budou obývat Zemi v roce 2050, pak musíme porozumět základním principům růstu rostlin. To nám dovolí zvýšit výnosy za současného snížení spotřeby hnojiv a pesticidů,“ říká Joanne Choryová.

 

 


 

 

 

Američtí vědci se přiznali, že byli při své práci inspirování i poněkud staršími literárními prameny.
 

Pramen: Nature, O veliké řepě (Svojtka, 2004, ISBN: 80-7352-115-6, autor neuveden)




Datum: 12.03.2007 22:03
Tisk článku

Související články:

Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
V Akabském zálivu vyrostou ultrafuturistické věže projektu Epicon     Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2023)
Větší nadmořská výška, menší vzrůst     Autor: Dagmar Gregorová (01.06.2018)
Kovová pěna rozseká průraznou kulku na prach     Autor: Stanislav Mihulka (09.04.2016)
Orlíčky své květy tvarují jinak než ostatní rostliny     Autor: Josef Pazdera (17.11.2011)



Diskuze:

Sekvojovec?

Martin,2007-03-13 21:18:40

Nebol by som si až taký istý, že na fotke je semenáčik sekvojovca, ten má aj v štádiu semenáčika krátke ihličky, a nikdy nie rozložené naplocho. vyzerá to skôr ako semenáčik jedle alebo tisu. Alebo sekvoja, čo je úplne iný druh ako sekvojovec, a laik by si ju mohol pomýliť s tisom.
To je len taká drzá poznámka... ;-)

Odpovědět

..co je to husenicek?

jara cimrman,2007-03-13 19:12:05

...clanek je skutecne na urovni pohadky o repe....nemohlo by to byt priste trochu lepsi??

Odpovědět


Zcela určitě

jarda petr,2007-03-14 03:30:17

Ano, článek by mohl zcela jistě mnohem lepší. Napište ho, milý Cimrmane. Pro začátek napiště prosím lépe článek na téma brassinosteroidy a růst rostlin. Zaručuji se, že jím redakce obratem nahradí stávající článek, který vás tak urazil. A pro příště prosím, piště rovnou na aktuální témata. Můžeme se dohodnout na třech čtyřech článcích týdně?
Srdečné díky.

Odpovědět

9 miliard lidí

Tomáš,2007-03-13 08:57:10

...by znamenalo konec civilizace, k tomu už nedojde, číslo se ustálí na ca 7 miliardách (pokud dostanou Indové rozum, Číňanům už to došlo).

Odpovědět


7x10n12 ????????

Medvěd,2007-03-13 12:45:52

Z důvodu vyčerpání pěstebních ploch a zasolování půdy v pěstebně použitelných oblastech bude lidstvo i při součastném počtu 2miliard hladovějících vděčno za kouzla genetických mágů. Veškeré potraviny jsou závislé na energii z ropy ať se jedná o hnojiva pesticidy či jen naftu na sklizení a orbu.Čím méně ropy na potraviny spotřebujeme tím lépe. A stojí to stále více. Na poli řepky zatím nevyroste tolik aby to stačilo na výše uvedené obhospodaření + obnovu zemědělské techniky. I gumy na traktoru jsou z ropy. Pokud se veškerá použitá technika přepočítá na energii(cena ropy), jak dlouho by se musela pěstovat řepka aby se použitá energie vyrobila.
Genetika nás spasí.

Odpovědět


Kam s výtkou?

jarda petr,2007-03-14 03:32:42

Máme vaši výhradu tlumočit Joanne Choryové a nebo jste jí to už sdělil?

Odpovědět


Medvěde ...

Stanislav,2007-03-17 08:00:21

hladovějící lidé jsou pouze a jedině tam, kde jim jiní lidé brání poklidnému hospodaření. Jak nemám nic proti genovému inženýrství, rezervy bych hledal nejprve mezi lidmi ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz